Slovenské a české dejiny
40 výletů do historie
Začiatky bigbítu na Kysuciach
Malebná cesta dolu Váhom
Dielo nevšednej umeleckej hodnoty, ktorého kvality už dávno preveril čas, obsahuje množstvo povestí, príbehov a geografických postrehov. Kniha podáva farbistý obraz Považia, ba vlastne celého severo- i juhozápadného Slovenska začiatkom 19. storočia. Hoci hlavnými zastávkami počas plavby boli predovšetkým hrady, kaštiele a zámky, prírodné krásy a zvláštnosti kraja, autor pomerne bohato vykreslil aj život na rieke Váh.
Prievidza na starých pohľadniciach
Slováci – vývin ich národného povedomia 2
Slováci – vývin ich národného povedomia 1
Edvard Beneš bez adorace
Morový stĺp sv. Trojice v Kremnici
Kniha podáva sumárny prehľad historických udalostí a faktov, ktoré mali vplyv na vznik morového stĺpa v Kremnici.Kapitola – Kremnica, morový rok 1710, cielene napísaná v štýle beletrie, zavedie čitateľa do mesta Kremnica, aby dokázal pochopiť a utvoriť si obraz dní mesta, kedy vchádza cez mestské brány neželaný hosť – mor, k udalostiam a životu obyvateľov počas morových dní a opatreniam, ktoré prijali Kremničania v snahe vyhnať neželaného hosťa za hradby mesta čo najďalej do zabudnutia. „Kapitolka Kremnica v roku 1710 vniesla do práce aj veľmi atraktívny a v súčasnej historiografii aj mimoriadne žiadaný pohľad na každodennosť a bežný život mesta tohto zlomového obdobia dejín Kremnice.
Z dejín banských miest na Slovensku
Myjava
Roky v pekle
Byli jsme a budem (aneb česká každodennost 1914-1918)
Každodenní život obyvatel Českého království za první světové války jako by dnes již tonul v mlze, ukryt přirozeným během času, ale i mnohem temnějším obdobím nacistického teroru o čtvrtstoletí později. Jako by světovou válku (teprve později označovanou přívlastkem "první") připomínaly jen mechem obrostlé pomníčky padlých na návsích našich obcí.
Z Hradešic do Vladivostoku a zpět
Vyšehradský hřbitov
Počátkem 60. let 19. století vznikl v Čechách spolek českých spisovatelů Svatobor, který mimo jiné začal pořádat sbírky na zřizování důstojných hrobů českých spisovatelů a zabýval se myšlenkou zřízení jakéhosi národního Pantheonu na Vyšehradě. Citováno květnatým dobovým jazykem, byl Slavín určen „k pohřbívání nejpřednějších, nad jiné vynikajícím způsobem o národ český zasloužilých mužů, kteří výtečnými spisy aneb uměleckými výtvory, důležitými vynálezy nebo nevšedními obětmi, tuhými zápasy a blahodárnými úspěchy čest a slávu českého národa pomáhali šířit i přes hranice této naší vlasti.“ Z finančních důvodů se hřbitov nepodařilo již více rozšířit, a tak je dnes na nevelké ploše natěsnáno více než 600 hrobů, převážně osob všeobecně slavných nebo ve svém oboruvynikajících. A tak se autor pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen a u každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech.
Obce vůkolní
Prvního ledna roku 1922 vešel v platnost zákon, jímž byla vytvořena Velká Praha, a to připojením dlouhé řady obcí - jednak nově vzniklých měst (Královské Vinohrady, Karlín, Smíchov, ap.), ale i více jak tří desítky vesnic v tehdejším pražském okolí. Některé si ještě dlouho uchovávaly venkovský ráz, jiné se rychle měnily v městské čtvrti.
Náměstí, rynky a náměstíčka historické Prahy
Po třech úspěšných publikacích Pavla Bedrníčka o pražských kostelech, o Vyšehradu a pražských městských částech vychází jeho již čtvrtá knížka, tentokrát o pražských prostranstvích, dnešních náměstích v centru města. Kdysi to ovšem nebyla náměstí, nýbrž rynky, rynečky a plácky, některé rušné, alespoň podle tehdejších měřítek, jiné zase úplně tiché, kde sousedé za teplých podvečerů vysedávali na zápraží...
Dějiny částí Prahy jako dějiny farních obvodů
Clay-Eva ve vzpomínkách radisty skupiny a spolupracovníků
Tragédia politika, kňaza a človeka
Poučenie z moci
Postavy veľkomoravskej histórie
Gorily v podsvetí
