Beletria
Řeka – Václav Gruber
Papírová růže – Jiří Skuhra
Vo vetre života – Veronika Krásnohorská,Veronika Krásnohorská,Dušan Babjak,Božena Rolková
Vo vetre života je slovenský preklad úspešného autorkinho románu Solo per amore (Len pre lásku), ktorý vyšiel v Taliansku v roku 2009 pod umeleckým menom Veronika Eva Belmonte (doslovný preklad jej originálneho priezviska do taliančiny). Román sa začína spomienkami hlavnej hrdinky Ester na minulosť. Prenáša nás cez druhú svetovú vojnu, ktorej bezcitnosť zažila ako malé dievčatko. Opisuje povojnové zmeny súvisiace s nastolením komunizmu. V týchto podmienkach sa stretáva so svojou prvou láskou. Dovolí nám nazrieť do zákulisia manželstva s homosexuálnym manželom. Vystrašená z okupácie Československa vojenskými jednotkami Varšavského paktu v auguste 1968 opúšťa milovanú vlasť. Pretĺka sa životom úplne sama, v cudzej krajine, v Taliansku. Zaujímavo vykresľuje svoj život, úspechy a pády, radosti a lásku, manželstvá a rozvody, ako aj pravú tvár talianskej spoločnosti. Toto všetko je zahalené láskou k mužovi – manželovi, predstaviteľovi tajnej organizácie, ktorý bol od nej o osemnásť rokov starší. Spisovateľka nám zanecháva odkaz, že chyby, neúspechy, sklamania, choroby, víťazstvá, pády, sebeckosť a povrchnosť sa dajú zvládnuť len vtedy, keď dokážeme milovať krásy života, pre ktoré sa nám oplatí ŽIŤ. Len pre zaujímavosť, za umelecké zásluhy autorke v roku 1987 udelil prezident Talianskej republiky F. Cossiga čestný doktorát a vyznamenanie – rad Cavaliere (Rytier) Talianskej republiky. V roku 1990 sa V. Krásnohorská vrátila na Slovensko.
Moderní jemenské povídky – Kolektív autorov
Devátá kniha ze souborů povídek spisovatelů arabských zemí. Většina povídek v této knize pochází z pera žen. Proto je pozornost těchto spisovatelek zaměřena zejména na život žen v Jemenu. Jemen je pro nás vzdálená arabská země. I témata některých povídek jsou pro nás těžko pochopitelná a vzdálená. Nicméně jsou tyto povídky jedním z obrazů současné i nedávné jemenské skutečnosti.
Moja prvá láska – Barbara Pribylincová
Dějiny československého komiksu 20. století – Kolektív autorov
V posledních letech se tuzemský komiks a obrázkový seriál těší zvýšené přízni čtenářů, kritiků i odborných badatelů. Dlouho opomíjenému, pokud už ne zcela záměrně přehlíženému a omezovanému mediálnímu žánru se dostává pozornosti prostřednictvím dílčích publikací či výstav, celistvější historický přehled ale dosud chyběl. Asi těžko si lze představit knihu o několika tisících postav a hrdinů, která by zároveň byla pro čtenáře stále přehledná a čtivá. A právě takové Dějiny československého komiksu 20. století jsou. Přinášejí první komplexní a odborně fundované pojednání o komiksovém 20. století v našem kulturním a jazykovém prostoru, nabízejí pohled na jeho proměny a tendence, připomínají nejslavnější osobnosti (Lada, Sekora, Saudek, Němeček) a samozřejmě představují známé i méně známé komiksové hrdiny. Neopomíjejí při tom ani mnoho tvůrců, časopisů, knih a aktivit dnes pozapomenutých. S důrazem kladeným na sledování vývojových linií formálních, žánrových i motivických zahrnují Dějiny do svého výkladu přirozeně i oblast komiksové tvorby překladové, jakož i šířeji pojímané exkurzy věnované společenské pozici komiksu a obrázkového seriálu. Dějiny československého komiksu 20. století tak nechtějí nabídnout jen detailní popis československé komiksové a obrázkovoseriálové tvorby, ale zprostředkovaně vyprávějí i příběh o pozici, funkci a proměnách komiksu v česko- a slovenskojazyčném kulturním prostoru. Dva obsáhlé svazky (I: 1900–1964; II: 1964–2000) doprovází bohatý ilustrační materiál, detailní rejstříky jmenné i věcné a medailony domácích komiksových tvůrců. Publikaci připravil čtyřčlenný autorský kolektiv z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci grantu GA ČR (hlavní redaktor Pavel Kořínek). Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a hlavního města Prahy.
Premiéro mal predsa pravdu – Peter Sokolovič
Nedávno zosnulý páter Šebastián Labo SJ bol výraznou kňazskou osobnosťou, ktorá vyorala v slovenskom cirkevnom a verejnom priestore hlbokú brázdu. Kniha ponúka čitateľovi prostredníctvom jeho vlastných slov bližšie sa oboznámiť so zaujímavými životnými osudmi - počínajúc spomienkami na detstvo a mladosť, cez pôsobenie v exile i opäť na Slovensku - , ale aj s jeho názormi na rôzne spoločenské otázky a búrlivú dobu, v ktorej žil. Jeho profil dotvára tiež tu publikovaný rozsiahly list, ktorý P. Šebastián poslal v roku 1977 arcibiskupovi Agostinovi Casarolimu, vatikánskemu diplomatovi vtedy zodpovednému aj za vzťahy Svätej sto¬lice ku komunistami ovládanej časti Európy. Vyjadruje v ňom bolesť nad vtedajším postavením Cirkvi a kriticky hodnotí politiku ústupkov s cieľom dosiahnuť kompromisnú dohodu. Aj v tomto prípade prejavil obdivuhodnú črtu svojej osobnosti ‒ keď si to situácia vyžadovala, dokázal sa pre spravodlivú vec pustiť do otvoreného zápasu za pravdu s kýmkoľvek bez ohľadu na osobný prospech alebo aj možné následky. Pri tom však zostal človekom s obrovským zmyslom pre humor a so srdcom otvoreným pre každého. So všetkého najviac mu ležalo na srdci vydávať svedectvo Božích pravdách, o svojej oddanosti, láske a vernosti Cirkvi. Séria jeho kníh, najmä tých o sv. pápežovi Jánovi Pavlovi II., o atentáte na neho i o apoštolských cestách, je o tom hmatateľným dokladom.
Len sa mi snívaj – Kristína Falťanová
Agi je výkonná riaditeľka kreatívneho úseku nadnárodnej reklamnej spoločnosti. Na hranici Kristových rokov dosahuje všetko, po čom kedy túžila, všetko, na čom dlhé roky tvrdo pracovala. Žije svoj sen. Má dokonale nasmerovanú kariéru, luxusný dom, drahé auto, finančné zabezpečenie, manžela aj dcéru. Lenže toto naoko sa lesknúce jablko je vnútri poriadne prehnité. Milenec, vzťahy na hranici nenávisti, ako aj chorobná potreba dokazovať sebe i okoliu, že je najlepšia, ju napokon takmer doženú do náručia smrti. Po hrozivo vyzerajúcej dopravnej nehode sa však Agnes z kómy preberie. No čosi je už inak. Prenasledujú ju strašidelné sny z obdobia druhej svetovej vojny. Kto je Helena? A čo sa s ňou stalo, kým ležala v kóme? Prečo ju život odrazu tak desí? Ide o výplod fantázie či odkazy zo záhrobia? A možno je pravda celkom inde a ťaživé myšlienky sú len následkom poranení.