Tajnosti egyptské – Paul Brunton

12.26 
Cestopisno-mystické zápisky známeho spisovateľa a duchovného bádateľa. Pútavo a intímne píše o Sfinge, o púšti, o Veľkej pyramíde a o tom, ako v nej strávil noc, o návštevách u káhirského mága, najslávnejšieho egyptského zaklínača hadov a najslávnejšieho egyptského fakíra, o islamskej tvári Egypta, o starých egyptských mystériách aj o svojom vlastnom duchovnom zasvätení, ktoré v Egypte zažil.

Obsluha v ceně. Čtyřhvězdičková tajemství zvídavé servítky – P Damroschova

12.30 
Vtipné, ironické a zasvěceně napsané zákulisní vzpomínky první ženy s hodností chef de rang v jedné z nejvěhlasnějších restaurací v New Yorku. Něco mezi pikantními Důvěrnostmi z kuchyně Anthonyho Bourdaina a neméně dráždivým Sexem ve městě. Zatímco Phoebe Damroschová promýšlela svoji profesní budoucnost, pracovala jako servírka v několika newyorských restauracích. Posléze se stala úsekovou vrchní v jednom z kulinářských rájů mistra šéfkuchaře Thomase Kellera, v restauraci Per Se ověnčené čtyřmi hvězdami v prestižním hodnocení New York Times. Popisuje nejen strasti a slasti, které přináší práce v této špičkové restauraci, ale také svou posedlost jídlem i jistým sommelierem a postřehy z nanejvýš soutěživé a zběsilé říše vybraného stravování.

Etiópia – Pavel Hirax Baričák

15.19 
Hirax zobral batoh, vyrazil do Afriky a nezabudol si pribaliť ani fotoaparát a zápisník. Ak sa vám páčil jeho panamsko-kostarický cestopis Úcta k prírode a úsmev ako zmysel života, budete touto knihou ešte viac šokovaný. Etiópia je totiž ako India kto v tejto krajine nebol, nikdy necestoval. Publikácia obsahuje viac ako 230 farebných fotografií a autor dúfa, že sa budete nielen smiať, ale sa občas pozastavíte aj nad tým, že sme skutočne bohatí

Čína – Střípky z jižního Podnebesí – Jan Karlach

12.32 
Odlehlé čínské periferie, místa na hony vzdálená císařskému středu. Zákoutí hor a řek, oplývající nefrity a jinými tajuplnými a magickými předměty, které střežily fantastické bytosti s třemi hlavami či otvorem uprostřed hrudi. Kniha zavádí čtenáře do strhujících scenérií, dynamicky se proměňující jižní Číny, krajiny navždy poznamenané unikátní stopou staročínských dějin. Vede je napříč podmanivým čínským jihem, horskými oblastmi, kde se střetává prostota obyčejných lidí s moderním světem 21.století. Autor, mladý sinolog, zde potkává divoce žijící obyvatele, pamětníky ,,Velké kulturní revoluce", šamany, léčitele, vyznavače tradiční čajové kultury, objevuje zdejší jedinečný folklór a tradice. Kniha je určena všem, kdo chtějí objevovat, nikoliv jen objíždět dávno objevené.

Hodvábna cesta Marca Pola

21.28 
Zápisky z ciest Marca Pola po Strednej Ázii a veľkej Čínskej ríši v luxusnom ilustrovanom vydaní, plnom farebných reprodukcií ilustrovaných diel.Veľký cestovateľ, Talian Marco Polo, sa narodil v Benátkach v roku 1254. Ako sedemnásťročný sa vydal s otcom a strýkom s dôležitým poslaním od pápeža na dobrodružnú cestu do Číny, na dvor Kublajchána. Marco si osvojil tamojší jazyk a chán si ho obľúbil. Po návrate sa Marco Polo dostal do väzenia a tam nadiktoval svoje nezvyčajné zážitky z ciest istému Rustichellovi z Pisy. Cestopis Marca Pola je dôležitým prameňom poznatkov o časti Strednej Ázie a o veľkej Čínskej ríši v 13. storočí.Toto nádherné darčekové vydanie ilustrujú farebné reprodukcie umeleckých diel, dobových reálií a fotografie krajiny.

Vodka, duša, kaviár – Boris Filan

14.20 
Táto kniha je zošitá zo zážitkov, predsudkov a spomienok Borisa Filana na Rusko. Opisuje, ako sa plavil s manželkou po Volge zo Samary do Moskvy aj ako sa so synom Oliverom vybral za cárom Petrom Veľkým. Žiadna iná krajina sveta nie je taká veľká, krutá, nádherná, hnusná, bohatá, absurdná, ľudská ako Rusko. Nikde inde sa nedá tak úžasne piť, snívať a plakať ako tam. Vodka, duša, kaviár. Kremeľ a obchodný dom GUM, Lomonosova univerzita, Chrám Krista Spasiteľa, Vagaňkovský cintorín s hrobom Vladimíra Vysockého. Šachový klub štyroch koní vo Vasjukách, Gorkého Nižny Novgorod, Petrohrad cára Petra Veľkého, Ermitáž, zlaté vodotrysky. Labyrint sveta a raj srdca. Boris Filan sa túlal po tej veľkej krajine s basketbalistami, s kamarátmi, s manželkou, so synom. Najviac sa tam dozvedel o sebe. Rusko každého vyskúša z hlavných predmetov života. Z lásky, z trpezlivosti a z nenávisti.

Bajkal – Marek Šimíček

20.85 
Cestovatl Marek Šimíček projel 700 km Bajkalu vlastními silami - z toho 250 na bruslích, plus následný výstup na Pik Čerského - dalších 800 kilometrů auty po ledu - 15 000 kilometrů a 14 dnů ve vlacích - téměř 7 týdnů na cestě.

Rok v Provenci – Peter Mayle

10.35 
Rok v Provenci, kniha britského publicisty a spisovatele Petera Mayleho, nás provází měsíc po měsíci rokem novopečeného majitele domu v Provenci. S anglickým humorem v jeho nejlaskavější podobě nás autor seznamuje s radostmi i úskalími života cizince, který se rozhodl uskutečnit svůj sen žít v místě, které dosud znal pouze jako turista. Pro přistěhovalce je všechno nové, barevnější, voňavější, a to se netýká pouze výborného vína a kuchyně. Občasné potíže s úřady či rekonstrukcí domu jsou mnohonásobně vyváženy krásnou přírodou, kulinářskými zážitky, poznáváním neobvyklých zvyků, sportů a nových přátel. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, posloužila jako předloha pro TV seriál a získala prestižní cenu British Book Awards pro rok 1989 za nejlepší cestopisnou knihu a řadu dalších ocenění.

Rozhovor s tigrom – Boris Filan

14.20 
Boris Filan hovorí, že mesto je jeho les. V novej cestopisnej knihe nám ponúka hneď niekoľko svojich lesov. Vracia sa na známe miesta, objavuje nové. O Benátkach koluje viac zaručených správ a legiend ako o ktoromkoľvek inom meste. Treba ich vidieť, a nielen raz. Ľubľana je veľmi sympatické mesto, do ktorého by ste aj išli, ale keď nemusíte, nejdete. Stojí však za to, dať mu šancu. Terst je mesto kávy! Nie iba preto, že sa v Terste vypije v priemere dvakrát toľko kávičiek ako inde v Taliansku. Pred odchodom do Moskvy bol jasný plán - ruský cirkus, ruský hokej a diamantový poklad v Kremli. A to stále nie je všetko. Čaká vás aj Berlín a Dublin.

Mexikó – Attila Kovács P.

16.93 
"A könyvben megpróbáltam a képek és a szöveg egyensúlyát összhangba hozni úgy, hogy a fotókon legyen a hangsúly, ugyanis ez mutatja be leginkább az országot, a tájat, de ezen túlmenően fontosnak tartom, hogy ne csupán címeket írjak a fotók mellé, hanem röviden beszámoljak a képekhez kapcsolódó érdekességekről és a magyar vonatkozású dolgokról is, rövid történelmi áttekintés keretében. A könyvből megtudhatjuk, hogy a Palacio de Bellas Artes a legfontosabb kulturális központ Mexikóban, sok ponton kapcsolódik Magyarországhoz, magyar tervezőkhöz és kivitelezőkhöz. Az épületet Maróti Géza, a szép színes üvegeit a híres Róth Miksa tervezte. A tetejét dísztő bronz szobor kisméretű modelljét Jungfer Gyula műlakatos, a korszak egyik legkiválóbb budapesti mestere készítette, amelyet hajóval szállítottak Európából Mexikóba. Érdekes történet az is, hogy Habsburg Miksa, a magyar trónörökös, hogyan lett Mexikó császára. Az egész országot áthatja a régmúlt évek civilizációinak hagyatéka: a rengeteg azték és maja rom a hozzájuk fűződő legendákkal. Kicsit hátborzongató látni az Antropológiai Múzeumban azt az áldozati követ, amelyen tízezrek lelték halálukat miközben feláldozták őket az isteneknek. Megdöbbentő, hogy az azték-spanyol háborúban a spanyolok az aztékokat tartották barbároknak az emberáldozatok miatt, az aztékokat viszont a hódítók kegyetlensége döbbentette meg, mert az őslakosok sosem akarták megölni ellenségeiket a csatamezőn, azt fölösleges vérontásnak tekintették." (a Kiadó)

Egy hét Párizsban – Útitárs – József Bokor

6.78 
Ez nem egy szokványos útikönyv, hanem egy útitárs, amelyben egy jól bevált heti programot és időbeosztást adunk meg a legfontosabb látnivalókkal, a bejutáshoz várható várakozási időkkel és a látnivalók megtekintéséhez szükséges időtartamokkal. Az egyes napokon megadjuk a séta távolságát, a belépők és a közbülső közlekedés költségeit összesítjük. A látnivalók honlapjain további információkat szerezhetünk.

Barangolás India keleti végein és Bhutánban – Katalin Bánszegi

15.24 
A világ legelzártabb országa! Hirdetik Bhutánt világszerte. Méltán, és szerencsére. Mert ez az elzártság kímélte meg a múltjukat, és biztosítja hagyományőrző jövőjüket. Egy ország, aminek az uralkodója azért utazik külföldre, hogy megnézze; mit ne honosítson meg otthon az ott tapasztaltakból, az számíthat az ínyencek érdeklődésére. Ha pedig az utazót beengedték ebbe a hegyek ringatta országba, akkor biztos lehet abban, hogy a legmagasabb minőségű fogadtatásban fog részesülni.

Csodálatos úticélok – Barnabás Bártfai

7.43 
Ez a könyv a világ néhány legszebb és legérdekesebb látnivalójáról szól számos fotóval illusztrálva. A könyv nem egy útikönyv, bár adunk tanácsokat is az utazásokhoz, csupán egy kedvcsináló kiadvány utazóknak, utazni vágyónak vagy álmodozóknak. Segítségével bemutatjuk a világ néhány azon helyét, melyek érdemesek arra, hogy a legcsodálatosabb úticélok közé soroljuk. A könyvben főként azokról a látnivalókról szólunk, amelyek az utazási irodák ajánlataiban is szerepelnek.

Beroun – Ján Velíšek

11.12 
Nová reprezentativní fotografická publikace o současném Berouně vychází při příležitosti oslav 750. výročí první písemné zmínky o městě. Autory fotografií jsou berounští tvůrci Vladimír Kasl, Jiří Semrád a Zdeněk Zůna, autorem doprovodných textů je berounský básník a textař Jan Velíšek. Ten ve svém úvodním slově mimo jiné uvádí: „Milí čtenáři, dostáváte do ruky knihu o Berouně, městě, které v roce 2015 slaví 750 let písemně doložené existence. Na město to není nijak kritický věk; známe i starší, a některá vypadají docela dobře. My Berouňáci máme své město pochopitelně rádi. A měli bychom radost, kdyby je měli rádi i ti, kteří se sem zrovna přistěhovali, a také všichni hosté, ať už jsou důvody jejich návštěvy ekonomické, turistické, nebo jde o pouhou náhodu. Takže, máte-li chuť a čas, obujte si pomyslné poutnické střevíce a nechte se obrazem i slovem provést dnešním Berounem, a trochu také jeho historií. Šťastnou cestu!“ Současná starostka města Šárka Endrlová ve svém vyznání v knize píše: „Jsem moc ráda, že vám můžu touto cestou nabídnout knížku o Berouně, městě, které jsem si vybrala pro život své rodiny a moc si ho zamilovala. Myslím, že jejím autorům se podařilo najít způsob, jak naše město představit těm, kteří v něm nežijí, i těm, kteří jsou přesvědčeni, že ho znají jako své boty. Ti první získají díky této knize aspoň základní představu, jak Beroun vypadá, ti druzí tu třeba objeví i místa, o nichž neměli dosud ani tušení, nebo nové pohledy na to, kolem čeho už někdy chodí se slepou samozřejmostí.“ Kniha obsahuje překlad veškerých doprovodných textů také do německého a anglického jazyka. .............................................................................................................................................. You are holding in your hands a book on Beroun – a city that in 2015 is celebrating 750 years of its existence as documented by the first written records about it. It is not a critical age for a city – there are older ones and some of them look quite good. Naturally, we, the inhabitants of Beroun, love our town. And we will be happy if those who have just moved here as well as all those who visit it love it too, no matter what reasons they have for their visit – whether they come on business, as tourists or whether they are just accidentally passing through. So, if you have the time and feel like it, put on your imaginary walking shoes and go on a tour to experience present-day Beroun and some of its history in words and pictures. Enjoy your trip. Jan Velíšek Dear readers, I am very happy to offer you this book on the town of Beroun, the place that I chose to live in with my family and that I have fallen in love with. I believe that the authors have managed to find the right way to introduce our town to those who do not live there as well as to those who are convinced they know it through and through. Thanks to this book, the former might get at least a basic idea of what Beroun looks like while the latter might discover places that they did not know existed or get fresh views of what they often pass and have so far been blind to. We agreed to provide an open and true picture of Beroun’s present, so you will also see such places that we, the people of Beroun, will have to improve considerably. I hope you have a beautiful walk guided by the kind words of the Beroun native, lyricist and editor, Jan Velíšek. And you will be able to see Beroun’s prominent features and different nooks and crannies through the lenses of three photographers, Vladimír Kasl, Jiří Semrád and Zdeněk Zůna, who are all local patriots. Šárka Endrlová, Mayor of Beroun ........................................................................................................................................ Sie bekommen ein Buch über Beroun in die Hände, einer Stadt, die im Jahre 2015 750 Jahre ihrer schriftlich belegten Existenz feiert. Für eine Stadt ist dies kein kritisches Alter; wir kennen auch ältere Städte und einige sehen ganz gut aus. Wir Berouner mögen unsere Stadt begreiflicherweise. Und wir würden uns freuen, wenn auch diejenigen, die gerade hierhergezogen sind und auch alle Gäste, die aus wirtschaftlichen oder touristischen Gründen oder nur rein zufällig hier weilen, sie mögen. Wenn Sie also Lust und Zeit haben, ziehen Sie sich Ihre imaginären Pilgerschuhe an und lassen Sie sich in Bild und Wort durch das Beroun von heute und ein Stück seiner Geschichte führen. Gute Reise. Jan Velíšek Liebe Leser, ich freue mich sehr, Ihnen auf diesem Wege ein Buch über Beroun, über jene Stadt anbieten zu können, die ich für meine Familie als Heimatort wählte, und in die ich mich wirklich verliebt habe. Ich glaube, dass es den Autoren des Buches in richtiger Weise gelungen ist, unsere Stadt all jenen Menschen vorzustellen, die hier nicht leben, jedoch auch denjenigen, die der Überzeugung sind, die Stadt wie ihre „Westentasche“ zu kennen. Die Ersten erhalten durch dieses Buch zumindest eine grundlege Vorstellung, wie Beroun aussieht, während die Letztgenannten vielleicht Ecken und Winkel entdecken, deren Existenz sie bisher nicht einmal geahnt haben, oder an denen sie mitunter mit blinder Selbstverständigkeit achtlos vorbeigehen. Gemeinsam entschieden wir uns, ein offenes und wahrhaftiges Bild der Berouner Gegenwart zu vermitteln, sodass Sie auch Orte sehen, die für uns Berouner eine Herausforderung darstellen. Ich wünsche Ihnen somit einen angenehmen Spaziergang, auf dem Sie das nette Wort des in Beroun geborenen Textautors und Redakteurs Jan Velíšek begleitet. Und die Berouner Dominanten sowie unterschiedlich Perspektiven bringen Ihnen die Objektive dreier Fotografen und hiesiger Patrioten näher - Vladimír Kasl, Jiří Semrád und Zdeněk Zůna. Šárka Endrlová, Bürgermeisterin der Stadt Beroun

Cestopisné denníky štúrovcov – Rastislav Modla

10.36 
Trinásť cestopisov jedenástich štúrovcov (J. M. Hurban, Ľ. Štúr, S. Tomášik, G. K. Zechenter, Š. Homola, J. Tombor, G. Fejérpataky-Belopotocký, B. Nosák, A. Hlovík, S. Ferenčík, J. Kutlík), nadväzuje na publikáciu Z cestovných denníkov štúrovcov (2010) a prináša doteraz knižne v úplnosti nepublikovaný súbor dobovej cestopisnej literatúry. Vydáme sa na zaujímavú púť do minulosti, pôjdeme na vozoch, pltiach i peši, kraje, mestá a obce Slovenska stretneme v časoch okolo polovice 19. storočia. Cenné dobové dokumenty prichádzajú k čitateľom v súčasnej slovenčine, s vysvetlivkami dobových reálií.

Máramaros – Kolektív autorov

16.96 
Máramaros zord természeti adottságú, elzárt vidék, így sok mindent megőrzött a múltból; a tájegység a népművészetek, hagyományok és szokások kincsesbányája. Területét magas hegyek és szelíd dombvidékek tagolják, patakok és folyók sokasága hálózza be, kevés helyet hagyva a településeknek. A vidék lakosságának az állattartáson túl a hegyek adták a megélhetést, az arany-, ezüst-, réz- és sóbányák ontották kincseiket, a sűrű erdők pedig bőven szolgáltatták a faanyagot. Máramaros népművészetének kiemelkedő területe lett a famegmunkálás, a hétköznapi használati eszközöktől a lakóházakig minden fából készült, csodálatos faragásokkal és díszítésekkel. A környék egyedülálló kincsei a több száz éves fatemplomok, 93 áll műemléki védelem alatt, nyolc pedig a világörökség részét képezi. Fucskár Ágnes és Fucskár József Attila fotós házaspár értő szemmel és nyitott lélekkel járta be Máramaros csodálatos vidékeit, hogy képeikkel elénk varázsolják a környék épített örökségét, a tájat és az emberek mindennapi életét. Az albumot lapozgatva olyan vadregényesen zord vidéken kalandozhatunk, amely lenyűgöző módon máig megőrizte a múlt lenyomatait.

Budapest – körséták a fővárosban – Miklós Maróth,Edit Marót

10.85 
Ön, Kedves Olvasó, vendég minálunk, csak néhány napot tölthet Budapesten, de a rendelkezésére álló rövid időben szeretne minél többet megtudni a magyar fővárosról, annak mindennapi életéről. Tudjuk, hogy lehetetlen megtekinteni mindazt, amit a részletes útikönyvek ajánlanak. Ez a kis kalauz ahhoz ad tanácsot, hogy minél gazdagabb programot állíthasson össze, és az itt töltött időt a lehető legjobban ki tudja használni. Budapest látnivalói gyakran távol esnek egymástól. Ezért különféle sétákat állítottunk össze, amelyeket Ön vagy Önök, ha kedvük van, végigjárhatnak. Ezek a séták a város múltját és jelenét meghatározó városrészeken át vezetnek. Szeretnénk, ha minél sokszínűbb képet kapnának Pestről, Budáról és Óbudáról..

Az antropológia nem extrém – Nigel Barley

9.84 
"Az antropológia nem extrém sport." Mindig is gyanítottam, de jó érzés volt, amikor ezt egy jó hírű biztosítótársaság is leírta feketén-fehéren. Elvégre, ők már csak tudják. Két hónapos terepmunka idejére kötöttem egészségbiztosítást, és elég meggond olatlan voltam ahhoz, hogy az apró betűs részt is elolvassam. Az 1980-as évek lévén, amikor mint tudjuk, a világ olyan volt, amilyen, sem atomtámadás ellen nem voltam biztosítva, sem egy idegen kormány államosítási kísérlete ellen. Még rémisztőbb vol t azonban az, hogy tizenkét hónapig biztosítva voltam arra az esetre, ha elrabolnának. A szabadeséses ejtőernyős ugrás kifejezetten tilos volt "az összes egyéb extrém sporttal együtt". De most már hivatalosan is megállapítást nyert: "Az antropológia nem extrém sport." Nigel Barley, akinek nyugat-afrikai élményeit a nagy sikerű Egy zöldfülű antropológus kalandjaiban megismerhettük, 1985-ben az indonéz Szulavézi szigetére látogatott, hogy a modern civilizációtól még érintetlen népeket keressen fel. A toradzsa kultúrában bőven talált izgalmas vonásokat: fejvadászatot vagy éppen transzvesztita papokat, miközben számos barátra lelt. Nem meglepő tehát, hogy Indonézia a szerző máig tartó szenvedélyévé vált. A történet végkifejlete, mely toradzsa barátainak londoni látogatását örökíti meg, izgalmas új távlatokat ad Barley informatív és szórakoztató könyvének.

AquaPhone 2006 – 2015 – Kolektív autorov

12.26 
Viete, ja si ešte pamätám, keď sme sa dorozumievali tak, že za tichého počasia, najlepšie v lete, podvečer, sme sa naklonili tesne nad Dunaj a kričali sme svoje správy na druhú stranu. Tetszik tudni, én még emlékszem azokra az időkre, mikor úgy kommunikáltunk, hogy csendes időjárásnál, leginkább nyári kora este, közel a Duna szintje felett kiabáltuk át a híreinket a másik oldalra. Wissen sie, ich kann mich noch an die Zeiten erinnern, als wir uns so verständigt haben, dass wir bei stillem Wetter, am besten am sommerlichen Vorabend, dicht über das Wasser der Donau unsere Nachrichten auf die andere Seite gerufen haben. Ladislav Zahovay (Peter Kerekes, Moje mesto: Štúrovo)

The Great Plains and Other Great Experiences/Velké pláně a další velké zážitky – Eva Střížovská

8.93 
"Americký Středozápad je dalším tématem, který zaujal autorku po napsání knížek o našich krajanech v Texasu. Stejně jako do Texasu odcházeli lidé z českých zemí do Kansasu, Nebrasky, Iowy a dalších míst, kde se mohli usadit. Byla zde úrodná půda a i když, hlavně z počátku tu život nebyl rozhodně lehký, měli zde možnost svobodného podnikání, ať v řemeslech či v zemědělství. Autorka se ve svých reportážích a rozhovorech ještě částečně vrací do Texasu, dále provází čtenáře českou částí Iowy, kde nechybí výlet do Spillville a vzpomínka a dokumenty na zdejší pobyt Antonína Dvořáka v roce 1893, představení tamějšího muzea bratrů Bílých, kteří vyřezávali ze dřeva světové unikátní hrací hodiny a kde je byt, kde slavný skladatel tehdy bydlel, dále představení známého českého muzea v Cedar Rapids, aj. Ale nejen muzea, české kostely, školy a hřbitovy jsou v knize popisovány. Více prostoru je věnováno současným a význačným Čechům jako např. bratrům Klimešovým (původem z Jižních Čech), kteří se starají o veškerou historii a památky Iowy, elegantní a aktivní honorární konzulce Kansasu Sharon Valasek, absolventce vojenské školy a nyní farmářce a chovatelce závodních koní Marii J., atd. "

Howdy from Texas II. /Jak se máš? Texas II. – Eva Střížovská

8.93 
"Dvojjazyčná anglicko-česká knížka provází čtenáře jedním z nejsvébytnějších států USA a to prostřednictvím obyvatel, kteří mají český původ. Oni si spíš říkají „Moravci“ podle toho, odkud většinou začali přicházet. A to hned brzy po největší krvavé válce na Americkém kontinentu, tedy po roce 1866, někteří dokonce i dříve. Autorka se potkává s mnoha jejich potomky, kteří se většinou hrdě ke svému původu hlásí. A také k tomu, že se dokázali v cizím a zcela odlišném prostředí od rodné Moravy doslova poprat s těžkými podmínkami přežití (nezvyklá vedra, jiná půda, jiná zvířena a nutnost lovu, často těžkost zajištění vody i bezpečnosti rodiny atd.) A přesto se velmi dobře s těmito podmínkami vyrovnali a dobře se uplatnili v tamější společnosti tzv. „Amerikánů“. Mnoho z kdysi příchozích chudých sedláků-.farmářů je dnes význačnými profesory na univerzitách, lékaři apod. Američané s českým (moravským) původem zaujímají téměř celou třetinu obyvatel obrovského státu Texas a čeština je třetím zdejším jazykem po angličtině a španělštině. České „kolache“, klobasy, pivo a hlavně tzv. Polka Fest, kdy se každou sobotu tančí a zpívá v mnoha texaských městečkách za doprovodu českých kapel – to je fenomén, který milují nejen lidé českého původu, ale i velká většina Američanů. Knížka plná reportáží, rozhovorů a zajímavosti je čtivá, ale může sloužit i pro zájemce o angličtinu. "

Helsinky – inspirace na cesty – Bernard Herstek

3.71 
"Navštivte záliv Töölönlahti a olympijský stadion. Na Náměstí Rautatientori vstupte do Finské národní galerie Ateneum. Dobijte pevnost Suomenlinna a seznamte se s její minulostí i současností. Podnikněte výlety na ostrovy Seurasaari, Korkeasaari, Pihlajasaari nebo Harakka. "

Skotsko po česku – Paul Millar

15.57 
Turistickým průvodcem po Skotsku, který vám sdělí, kam nejít na večeři a tak podobně, tato kniha není. Skotsko po česku je vyznáním sympatií a obdivu k zemi na okraji Evropy, vystrčené do severního Atlantiku, v níž autor prožil více času než v kterékoli jiné, včetně své otčiny, zároveň však k zemi shovívavě pozorované očima Čecha, jenž si zachoval jistou středoevropskou skepsi Knihou procházejí města i příroda, lidé a zvířata, jídla a nápoje, dějiny i současnost. Autor, nad jiné povolaný, upozorňuje českého čtenáře především na rozličné odlišnosti, křížem krážem od architektury až po zemědělství. Líčí své Skotsko neobyčejně svěžím, uvolněným jazykem, vydatně syceným jiskřivým humorem a vskutku odzbrojujícími historkami z první ruky.

Posedenie pod tisícročným ružovým krom

8.46 
Po troch knihách Cestovná správa z kongresu o ničom a iné texty, Poriadok verzus chaos a Fascinácia Nobelom, ktoré vyšli vo VEDE, vydavateľstve SAV, prichádza autor Štefan Luby so svojou novou knižkou cestopisných čŕt. Ružový ker v Hildesheime, ktorý prepožičal tomuto zväzku aj názov, sa stal akýmsi jednotiacim symbolom úvah o dávnejšej i nedávnej minulosti. Začína sa obľúbenými potulkami po Nemecku, najmä po mestách, ktoré unikli kataklizme bombardovania v druhej svetovej vojne alebo, ak neunikli, vzhľadom na svoju veľkosť mohli byť obnovené. Patrí sem nielen opísaný Hildesheim a Soest, ale aj Lemgo, Rothenburg, Quedlinburg. Nájdeme tu spravidla hrazdené domy, v Hildesheime dokonca hrazdený mrakodrap, ale aj fantastické románske katedrály a pyšné radnice. Druhý blok sa týka autorovho zapojenia do služieb ALLEA All European Academies, združenia, do ktorého vstúpila už pri jeho vzniku aj Slovenská akadémia vied. Tretí blok čŕt je naplnením poznania, že pod sviečkou býva tma a pre pocit uspokojenia netreba vždy behať na grécke pláže alebo na hrebene Álp. Autor sa venujem vybraným lokalitám a v nich sídliacim pracoviskám SAV, ktoré možno označiť predponou naj... najstaršie, najvyššie položené atď... Zaradiť po týchto šedévroch Akadémie zvyšok sveta má svoju logiku, pričom nenapísať niečo o našom Eurokocúrkove, Bruseli, by bolo chybou. Autor spláca aj niektoré dlžoby, najmä vo vzťahu k Parížu a Japonsku. K svojej štvrtej knižke cestopisných čŕt prizval Štefan Luby aj dcéru Martinu, ktorá strávila v zahraničí takmer dvadsať rokov a navštívila ešte viac krajín. Tak vznikla posledná časť knihy, nazvaná Moje hlavné stany. Predbežne vznikli cestopisy o Pakistane, Turkmenistane (Turkménsku) a Uzbekistane.