Starovek
Ave Caesar II – Karel Richter
Po mezihře v roli správce hispánské provincie se Caesarovi povedl mistrný tah. Smířil dva odvěké soupeře, Pompeia a Crassa. Vzájemnou spoluprací s těmito na svou dobu nejmocnějšími muži Říma utvořil trojici napříště známou jako první triumvirát. Tato spolupráce Caesarovi vynesla osmileté dobrodružství v Galii, které z něj po následující staletí učinilo legendu. Pokořil vzpurné Helvéty, odrazil germánské Sueby, učinil smělý výpad za Rýn a úspěšně obsazoval celou Galii. Crassova smrt v boji s Parthy roku 53 př. n. l. začala rdousit už tak skomírající římskou republiku. Události následujících deseti let měly impérium přetvořit tak jako žádné předtím. Během této doby Caesar čelil celogalské vzpouře, podlehl mu mocný Vercingetorix, podařilo se mu napadnout do té chvíle pro Řím nedotknutelnou Británii a osudovou se mu stala láska s egyptkou královnou, jejíž jméno je pro čtenáře tak známé jako jméno velikého Caesara. Ano, Kleopatra, osudová žena mocných mužů Říma.
Hellénizmus Keleten – Dolores Hegyi
A hellénizmus konkrét hatását, megnyilvánulási formáit csak az utóbbi évtizedekben megkezdett, és napjainkban is folyó közel- és közép-keleti ásatások, valamint az epigráfiai kutatások alapján kezdjük megismerni. A Közel- és Közép-kelet népei ebben az időszakban annak a hellénisztikus ... Folytatás ›› államnak a fennhatósága, vagy legalábbis ellenőrzése alá tartoztak, amely a Seleukida-dinasztia uralma alatt állt. A szerző egyrészt ennek a hellénisztikus államnak a kialakulását, szervezeti felépítését és a fennmaradásért folytatott küzdelmét vázolja fel, másrészt összefoglalja azokat a főleg tárgyi emlékeken alapuló kutatási eredményeket, amelyek egyértelműen bizonyítják a hellén közösségek és intézmények jelenlétét az Ókori Kelet térségében. A(z) Hellénizmus Keleten (Könyv) szerzője Hegyi Dolores.
Egyiptom és utókor Alexandriában és Rómában – László Török
A kötet a neves ókorkutató két tanulmányát tartalmazza, melyeket az kapcsol össze, hogy mindkettő az ókori kultúra egy-egy Egyiptomhoz kötődő emblematikus jelenségét tárgyalja a maguk változó lényegében. Az "Obeliszkek az ókori Egyiptomtól a barokk Rómáig" című szövegben a szerző azt mutatja be, miképpen viszonyul egymáshoz állandóság és változás egy olyan tárgytípus esetében, melynek példányait egymást követő kultúrák évezredeken keresztül újra meg újra elővették, hogy szimbolikus, rituális, politikai és esztétikai koncepciók megtestesítőjeként illesszék bele a maguk vizuális világába. Az "Alexandria - a város és lakói az alapítástól napjainkig" című írás abból az alaptételből indul ki, hogy egy város fizikai léte és szellemi-lélektani valósága nem választható el egymástól. Miközben a szerző nagy vonalakban elbeszéli az ókori Alexandria történetét - tovább kísérve azt középkori és újkori pusztulásán át 19. század eleji újjászületéséig, majd legújabb kori átalakulásáig -, érzékelteti a változatlanság (vagyis a hagyomány) és a változás összjátékát és konfliktusait is: hiszen mindez együtt képezi egy város történetét. A kötethez csaknem száz illusztráció tartozik.
Martianus Capella – Katarina Petrovićová
Kolem díla Martiana Capelly De nuptiis Philologiae et Mercurii (O sňatku Filologie a Merkura) se v odborné literatuře vynořuje stále více otázek než odpovědí. Hodnocení autora kolísá od denunciace a dohadů o jeho podivínství, které se odrazilo v nepromyšlenosti a neúměrné rozmanitosti jeho díla, až k jeho uznání jako zprostředkovatele části antického dědictví středověku. Martianus Capella zarámoval výklad sedmi svobodných nauk do pohádkového příběhu o sňatku učené pozemšťanky Filologie s bohem Merkurem. Podivuhodně v něm propojil alegorické zobrazení s vtipem menippské satiry, čímž dal své encyklopedii potřebné odlehčení zcela v mezích zásady docere et delectare. Interpretům díla ovšem připravil těžkou cestu k pochopení jeho záměru.
Polybios a jeho svět – Pavel Oliva
Polybios (asi 200-118 př. Kr.) patří k nejvýznamnějším osobnostem antické literatury. Spolu s Thúkýdidem a Hérodotem tvoří trojhvězdí starořeckého dějepisectví. Pocházel z arkadské Megalopole, z bohaté rodiny, jeho otec zastával vysokou hodnost stratéga Achajského spolku. Díky tomu získal dobré vzdělání, jež mu usnadnilo politickou i vojenskou kariéru. Roku 166 se dostal do Říma jako jeden z tisíce rukojmích po vítězství římského vojska u Pydny, po němž se Římané stali rozhodující mocenskou silou v celém tehdy známém světě. V Římě strávil Polybios 17 let a spřátelil se s nejvýznačnějšími patricijskými rodinami. Roku 150 získal osobní svobodu a odjel do Afriky, kde se věnoval studiu historie a cestoval. Osobně byl přítomen i finále třetí kartáginské války a následnému zničení Kartága v roce 146. Poté se z pověření římského senátu odebral do Řecka, aby tam pomohl uspořádat politické poměry. Již od svého mládí se věnoval literární činnosti, z jeho díla se však dochovaly pouze Dějiny o 40 knihách, z nich pak prvních pět knih v úplnosti, zbylé ve zlomcích či citátech. Polybios v nich zachytil děje ve světě ovládaném Římem během 3.-2. století př. Kr. a je pro toto období klíčovým pramenem. Leitmotivem jeho spisu je proměna římské říše ve světovou velmoc a vylíčení příčin jejího vzestupu. Polybiovo dějepisné veledílo přeložil do češtiny vůbec poprvé Pavel Oliva v letech 2007-2012. Během náročné práce na překladu obtížného textu se potýkal se záplavou historických údajů, jež částečně objasnil v poznámkách k jednotlivým knihám. Podrobnější výklad k nim pak zpracoval v této monografii, v níž se soustředil na Polybiovy komentáře k dobovým událostem, hodnocení jejich protagonistů a především na jeho koncepci a metodologii historiografie. Polybios a jeho svět tvoří organický pandán k Dějinám.
Válečníci starověku – Martin J. Dougherty
Autor se zabývá tři a půl tisíce let dlouhou historií válečnictví od dob raného Egypta až po pád Římského impéria. Popisuje armády, které bojovaly od Evropy přes Severní Afriku a Střední východ až do Střední Asie. Osvětluje nám, jak se taktika těchto armád a technologie, které využívaly, měnily v průběhu vzestupu a pádu různých kultur. Kniha je bohatě ilustrována více než 200 perokresbami, fotografiemi a mapami.
Caesarovy legie – Jiří Kovařík
Caesarovy legie jsou třetím svazkem projektu o vojenské historii antického Říma, tentokrát věnovaným poměrně krátkému, leč bitvami a klíčovými událostmi nabitému úseku římských vojenských dějin, tomu nejproslulejšímu, a přece neznámému. Krom porážky římských legií u Carrhae, kde přišel o život Crassus, vítěz nad Spartakem, sledují výhradně čtyři velké války Gaia Iulia Caesara, tu s Galy, téměř ukončenou vítězstvím nad Vercingetorigem, občanskou válku s Gnaeem Pompeiem, válku v Egyptě, která Caesara přivedla do blízkosti Kleopatry, válku v Africe se stále nezlomenými stoupenci už mrtvého Pompeia a poslední válku Gaia Iulia proti Pompeiovým synům v Hispánii
Muž, který rozluštil hieroglyfy – Robinson Andrew
V roku 1799 objavilo Napoleonovo vojsko v nílskej delte starovekú stélu. Nápis na nej v troch rôznych písmach – starogréckom, koptskom a hieroglyfickom – poskytol bádateľom prvý návod na rozlúštenie dvetisíc rokov starých egyptských hieroglyfov. O ďalších dvadsať rokov neskôr nadaný Francúz menom Jean-Francois Champollion hieroglyfy úspešne rozlúštil a spôsobil tak revolúciu v poznaní kultúry starého Egypta. V Champollionovej biografii Andrew Robinson podrobne rekonštruuje postup, ktorým tento zakladateľ egyptológie rozlúštil kód hieroglyfického písma: píše o jeho štúdiu obeliskov v Ríme a papyrusov v európskych múzeách, o tom, ako sa rok plavil po Níle a skúmal náhrobky v Údolí kráľov.
Odysseia XIII – XXIV – Homéros
Slepý Melésigenés s ťažkosťami hľadal prostriedky na živobytie, no na druhej strane si získaval čoraz viac obdivu a sympatií u ľudí, ktorí sa ho snažili povzbudzovať a podporovať. V Kýme na maloázijskom pobreží ho nahovorili, aby požiadal o pomoc mestskú radu a stal sa básnikom mesta na útraty obce. Rada však návrh odmietla s tým, že „homérov“ (slepcov) živiť nebude. Odvtedy ostalo Melésigenovi meno Homéros. Z Kýmy následne odišiel do Fókaie, potom na ostrov Chios, kde sa živil ako učiteľ a básnik. Na Chiu prežil šťastné obdobie života, zložil tu mnoho básní a stal sa známym v celej Hellade. Neskôr cestoval po rôznych krajoch Grécka, zložil eposy Ílias a Odysseia. Svoj život zakončil na ostrove Ios. V druhej polovici Odysseie, ktorá sa k vám v tejto knihe dostáva, Faiáci doplavia Odyssea do vlasti. Po príchode na Ithaku stretáva bohyňu Athénu, ktorá mu radí, aby nešiel hneď do paláca, ale ako žobrák najskôr zistil stav vecí vo svojom kráľovstve, a dodáva, že má pre neho pripravený plán pomsty spupným ženíchom. Odysseus dá na rady bohyne a s odhodlaním sa púšťa do príprav na boj so ženíchmi o svoje postavenie vo vlasti a o svoju rodinu. Medzitým sa z ciest po Sparte a Pyle vracia domov jeho syn Télemachos a Odysseova manželka Pénelopé v paláci statočne odoláva ponukám ženíchom na vydaj. Publikácia obsahuje aj Hérodotov Homérov životopis a druhú časť štúdie Ivana Janeka Homérova Odysseia, ktorá približuje jednotlivé časti eposu.
Odysseia I-XII – Homéros
Podľa Homérovho životopisu, ktorý je pripisovaný Hérodotovi, sa Homéros narodil v maloázijskom meste Smyrne. Pretože ho matka Krétheis porodila pri rieke Melés, dala mu meno Melésigenés. Keď vyrástol, stal sa učiteľom, neskôr sa dal zlákať na plavby do cudzích zemí. Po čase ochorel na očnú chorobu a liečil sa na ostrove Ithake. Tu spoznal dopodrobna kraj i príbehy o Odysseovi. Keď sa vyliečil, opäť vyplával na more, no po príchode do Kolofónu znovu ochorel a úplne oslepol. Odvtedy sa začal venovať iba skladaniu básní, ktoré prednášal hosťom na oslavách. A možnože práve nešťastie, ktoré v mladých rokoch Homéra postihlo, a jeho pobyt na Ithake neskôr vyústili do zloženia jedného z jeho výnimočných diel, eposu Odysseia. V nej nám rozpráva o strastiach, ktoré zažil Odysseus počas návratu z trójskej vojny. Jeho syn Télemachos a manželka Pénelopé aj po desiatich rokoch od skončenia vojny stále čakajú na svojho otca a manžela. Život im však veľmi strpčujú ženísi, ktorí sa vytrvalo uchádzajú o Pénelopu, aby sa niektorý z nich stal jej manželom. Télemachos už viac nedokáže nečinne znášať od nich potupu a s podporou Athény sa rozhodne odísť zvedieť čosi o otcovi za jeho priateľmi Nestorom do Pylu a Meneláom do Sparty. Ani Odysseus však nelení a stále sa usiluje o návrat do vlasti k svojej vernej manželke Pénelope a synovi Télemachovi, no musí ešte prekonať mnoho strastí, než sa dostane na Ithaku. Súčasťou knihy je štúdia Miloslava Okála Problematika homérskych básní a ich ohlasy u nás, ktorá podrobne rieši homérsku otázku a odraz Homérových diel vo svete a na Slovensku. Prvá časť štúdie Ivana Janeka Homérova Odysseia sa zaoberá niekoľkými otázkami Homérových eposov a obdobím po trójskej vojne
Životopisy znamenitých vojvodcov cudz… – Cornelius Nepos
Poznávanie histórie, významných dejateľov a udalostí už počas staroveku prestalo byť len dominantou dejepiscov a vzdelancov, ale začalo prenikať aj medzi širšie vrstvy obyvateľstva. Spisovatelia hľadali spôsob, ako poznaniachtivým ľuďom v čo najprijateľnejšej forme priblížiť dejiny a skutky významných osobností, aby bolo čítanie spisov ľahšie, poskytovalo zábavu a zároveň poučenie. Jedným z takýchto žánrov literatúry sa stali životopisy významných dejateľov, ktoré boli spracovávané z výťahov udalostí obšírne napísaných spisov a stručnejším spôsobom poskytovali obraz o ich skutkoch. Priekopníkom v zostavovaní životopisov zameraných na bežných čitateľov a na ich pobavenie formou čítania bol rímsky spisovateľ Cornelius Nepos. Nepos sa podujal zostaviť súbežné životopisy významných osobností, v ktorých porovnával znamenitých Rimanov s podobnými mužmi Grécka a ostatného sveta. Z jeho diela O vynikajúcich mužoch, zahŕňajúceho životopisy významných mužov vo všetkých oblastiach života, sa nám zachovala len jedna úplná kniha Životopisy znamenitých vojvodcov cudzích národov, obsahujúca životopisy 22 vojvodcov, a dva životopisy z knihy o významných historikoch. Nepotove Životopisy sa tešili veľkej obľube a neskôr ovplyvnili aj Plutarcha, ktorý v podobnom duchu zostavil svoje paralelné Životopisy. Táto publikácia obsahuje všetky Nepotove zachované životopisy a dopĺňa ju úvod Ivana Janeka.
Sviatok žien, Ženy na sneme – Aristofanes
Aristofanes sa s obľubou púšťal vo svojej tvorbe do ženských námetov. V nich mohol ľahko zabŕdať do citlivých otázok spoločenského života, akými boli aj náboženstvo a demokracia či problém rovnoprávnosti. Snáď viac ako iní dramatici mal Aristofanes vyhranený názor a vzťah voči iným autorom hier, a zrejme najmenej rád mal Euripida, ktorého vo svojich komédiách viackrát pranieroval. Najväčší priestor a pozornosť venuje Euripidovi v Sviatku žien, kde nás autor privádza na tajný náboženský sviatok Thesmoforií, ktorého sa zúčastňovali iba ženy. V prestrojení za ženu sa na ňom objaví aj Euripidov príbuzný Mnesilochos, aby Euripida obhajoval. Sám sa však dostane do tiesne, a aby sa zachránil, neváha použiť spolu s Euripidom všemožné ľsti. Ako by mohla vyzerať demokracia, nám Aristofanes ukazuje v ďalšej ženskej hre Ženy na sneme. Aký by bol svet, keby sa vlády zmocnili ženy a čo by asi so svojou mocou dokázali robiť, čo by ich pri spravovaní štátu zaujímalo a na čo by kládli dôraz, aké závažné problémy by museli demokraticky zvládať a riešiť, aby v štáte zavládlo skutočné blaho, tak o tom premýšľa Aristofanes vo svojej hre. Alebo, že by predsa len myslel na mužov, vydávajúc ich za ženy v prestrojení? Hrou autor kriticky poukazuje na úskalia demokracie, čo sa v nej dá robiť, keď sa chce a zbehnú sa primerané a vhodné okolnosti. Publikáciu dopĺňa piata, záverečná časť komplexnej štúdie Miloslava Okála Aristofanes a aténska demokracia, zaoberajúca sa poéziou a hudbou.
Myšlienky k sebe samému – Marcus Aurelius
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy, a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou. Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca Aurelia.
Dejiny Makedónca Alexandra Veľkého VI… – Rufus Q. Curtius,Thetis
V celých dlhých dejinách ľudstva je iba málo takých osobností ako Alexander Veľký. Už počas svojho života sa stal výnimočným mužom, obdivovaným i nenávideným, a legenda o ňom sa s postupujúcimi storočiami čoraz viac zväčšovala. Jeho meno sa spája s najväčším historickým rozmachom Grékov či Makedóncov, ktorých samotní Gréci počas staroveku považovali za samostatný národ. Makedóniu vyniesol k dominancii nad Grékmi už Alexandrov otec Filippos, po ktorého usmrtení bol Alexander už v mladom veku nútený prevziať kráľovské žezlo a zodpovednosť nad čoraz viac sa rozmáhajúcou novou ríšou. Svojej úlohy sa ujal obdivuhodným spôsobom a v priebehu niekoľkých rokov dokázal rozšíriť moc Makedóncov a Grékov až do vzdialených končín Ázie. Okrem Alexandrových vojenských víťazstiev a vojnových úspechov mala jeho výprava do Ázie i poznávací charakter, v rámci nej sa Gréci podrobnejšie a intenzívnejšie než kedykoľvek predtým konfrontovali s rôznymi kmeňmi a národmi barbarov. Po prechode mnohých odľahlých častí Ázie sa Alexander v záverečnej časti svojej výpravy dostal až do Indie a jeho životná púť sa naplnila po víťazoslávnom návrate do Babylonu, vo vtedajších časoch najveľkolepejšieho mesta sveta. Životopisné dielo Curtia Rufa podáva o Alexandrovi hodnoverný obraz, obsahuje mnoho zaujímavostí a čitateľovi poskytuje príjemný zážitok z čítania.
Dejiny Makedónca Alexandra Veľkého I-… – Rufus Q. Curtius
V staroveku sa verilo, že básnik Homeros bol jedným z účastníkov trójskej vojny a jeho eposy Ílias a Odysseia sú svedectvom muža, ktorý na vlastné oči videl znamenité činy udatných Grékov pri Tróji. Počas príprav Alexandrovej výpravy do Ázie bolo medzi vojsko pribratých mnoho umelcov, ktorí mali zachytiť skvelé činy Alexandra a jeho vojska a zanechať o nich svedectvo podobne skvostné, ako to učinil pred vekmi Homeros. Z Alexandrovej výpravy síce vzniklo množstvo písomných záznamov, no žiadny z nich nedosahoval umeleckú úroveň Homera a dodnes sa nič z týchto pôvodných záznamov nezachovalo. No v starých časoch boli tieto záznamy prístupné ešte mnohým spisovateľom, ktorí z nich čerpali do svojich, nových diel a z nich sa nám niektoré predsa len zachovali. Jedným z týchto spisovateľov bol Quintus Curtius Rufus, o ktorého živote nie je známe skoro nič. Napriek tomu sa zachovali jeho Dejiny Makedónca Alexandra Veľkého, aj keď nie v úplnosti. Toto dielo, pre nás veľmi cenné, autor písal nezaujate a snažil sa podať informácie o Alexandrovi a udalostiach jeho života v objektívnej podobe. Dejiny o Alexandrovi Veľkom napísal v chronologickom slede, vložil do nich plno zaujímavostí, ktoré sa počas dlhej vojnovej výpravy odohrávali, a to tak, aby čítanie spisu bolo zábavné a pritom jeho obsah zostal hodnoverný. Z Curtiovho diela sa však nedochovali prvé dve knihy, ktoré sa podujal zrekonštruovať Johann Freinsheim. Táto publikácia obsahuje aj Freinsheimov doplnok prvých dvoch stratených kníh Curtia Rufa.
Az ókori Görögország – David Michael Smith
Ha az ókori Görögország minden mozdítható műtárgyát, tárgyi emlékét egyetlen helyre lehetne összegyűjteni, a tudósok, a történészek és a műértők élete jelentősen egyszerűbb lenne. Ezek a tárgyak azonban szerte a világon találhatók, különböző múzeumokban. Könyvünk körülbelül 200 tárgyat mutat be a legjelentősebbek közül, hogy betekintést nyerhessünk az ókori Görögország gazdag kultúrájába. A kora őskőkor kétélű kéziszerszámaitól (i. e. 300 000 évvel ezelőtt) a hellenisztikus pergamoni nagy Zeusz-oltárig (i. e. 2. sz.) az itt leírt tárgyak korról korra tükrözik a virágzás és a szegénység váltakozó időszakait és a folyamatosan fejlődő kulturális és társadalmi normákat. A szöveget rengeteg illusztráció kíséri, minden tárgyat fénykép mutat be. Lenyűgöző bevezetés ez egy olyan kultúrába, amely páratlan hatást gyakorolt a nyugati civilizációra.
Objavné cesty staroveku – Michal Habaj
Atlantída, Thule, Karpaty či Británia? Ako vznikli tieto pojmy, ktoré pravidelne používame? Prečo človek odpradávna hľadal na západe krajinu blažených alebo ako vznikla naša predstava o jednorožcovi? Na tieto a ďalšie otázky odpovedá vôbec prvá kniha v slovenskom prostredí, ktorej zámerom bolo vyrozprávať príbehy starovekých objaviteľov. Objavné cesty staroveku prevádzajú dobrodružstvami Egypťanov, Feničanov, Grékov a Rimanov plaviacich sa či pochodujúcich oceánmi a púšťami, a na pozadí týchto ciest vykresľujú fascinujúci príbeh toho, ako sa starovekému človeku rozrastal svet pred očami, ako sa poznatky o Stredomorí postupne premenili na predstavu o zemskej pevnine tiahnucej sa od západnej Afriky až po Čínu. Knihu dopĺňa cenný a u nás vôbec prvý preklad Pseudo-Skylakovho periplu do slovenčiny.
Legie římského impéria – Jiří Kovařík
Tentokrát věnovaný událostem od Caesarovy smrti do poslední čtvrtiny 1. století našeho letopočtu. Jde zde o válku Octaviána a Marca Antonia s Brutem a Cassiem, Caesarovými vrahy, která skončila bitvou u Pharsalu, o války druhého triumvirátu a jeho rozpad, po němž následoval boj, který skončil námořní bitvou u Actia.
Život sv. Cyrila a Metoda a ich vzťah k Rímu a Carihradu – Gorazd Biskup,Iva Rojková Vranská,Viera Švenková
Čitateľovi sa dostáva do rúk na Slovensku zatiaľ nepublikovaná kniha prvého pravoslávneho českého a moravskosliezskeho biskupa Gorazda (občianskym menom Matěja Pavlíka, 1879 1942), výnimočná komplexným pohľadom na problematiku misie svätého Cyrila a Metoda. Tento pohľad autora z pôvodného misijného územia sa neobmedzuje len na pôsobenie svätých bratov na Veľkej Morave, ale všíma si široké súvislosti, a to aj z historického, politického aj nábožensko-duchovného hľadiska. Autor dôverne poznal ta k katolícke, ako i pravoslávne prostredie, náhľady a interpretácie, čo výnimočne obohacuje celkovú výpoveď. Je to kniha misijná, pre slovenský národ mimoriadne potrebná a mal by po nej siahnuť každý, kto úprimne hľadá pravdu o vlastnej minulosti.
Ave Caesar II – Karel Richter
Po mezihře v roli správce hispánské provincie se Caesarovi povedl mistrný tah. Smířil dva odvěké soupeře, Pompeia a Crassa. Vzájemnou spoluprací s těmito na svou dobu nejmocnějšími muži Říma utvořil trojici napříště známou jako první triumvirát. Tato spolupráce Caesarovi vynesla osmileté dobrodružství v Galii, které z něj po následující staletí učinilo legendu. Pokořil vzpurné Helvéty, odrazil germánské Sueby, učinil smělý výpad za Rýn a úspěšně obsazoval celou Galii. Crassova smrt v boji s Parthy roku 53 př. n. l. začala rdousit už tak skomírající římskou republiku. Události následujících deseti let měly impérium přetvořit tak jako žádné předtím. Během této doby Caesar čelil celogalské vzpouře, podlehl mu mocný Vercingetorix, podařilo se mu napadnout do té chvíle pro Řím nedotknutelnou Británii a osudovou se mu stala láska s egyptkou královnou, jejíž jméno je pro čtenáře tak známé jako jméno velikého Caesara. Ano, Kleopatra, osudová žena mocných mužů Říma.
Hellénizmus Keleten – Dolores Hegyi
A hellénizmus konkrét hatását, megnyilvánulási formáit csak az utóbbi évtizedekben megkezdett, és napjainkban is folyó közel- és közép-keleti ásatások, valamint az epigráfiai kutatások alapján kezdjük megismerni. A Közel- és Közép-kelet népei ebben az időszakban annak a hellénisztikus ... Folytatás ›› államnak a fennhatósága, vagy legalábbis ellenőrzése alá tartoztak, amely a Seleukida-dinasztia uralma alatt állt. A szerző egyrészt ennek a hellénisztikus államnak a kialakulását, szervezeti felépítését és a fennmaradásért folytatott küzdelmét vázolja fel, másrészt összefoglalja azokat a főleg tárgyi emlékeken alapuló kutatási eredményeket, amelyek egyértelműen bizonyítják a hellén közösségek és intézmények jelenlétét az Ókori Kelet térségében. A(z) Hellénizmus Keleten (Könyv) szerzője Hegyi Dolores.
Egyiptom és utókor Alexandriában és Rómában – László Török
A kötet a neves ókorkutató két tanulmányát tartalmazza, melyeket az kapcsol össze, hogy mindkettő az ókori kultúra egy-egy Egyiptomhoz kötődő emblematikus jelenségét tárgyalja a maguk változó lényegében. Az "Obeliszkek az ókori Egyiptomtól a barokk Rómáig" című szövegben a szerző azt mutatja be, miképpen viszonyul egymáshoz állandóság és változás egy olyan tárgytípus esetében, melynek példányait egymást követő kultúrák évezredeken keresztül újra meg újra elővették, hogy szimbolikus, rituális, politikai és esztétikai koncepciók megtestesítőjeként illesszék bele a maguk vizuális világába. Az "Alexandria - a város és lakói az alapítástól napjainkig" című írás abból az alaptételből indul ki, hogy egy város fizikai léte és szellemi-lélektani valósága nem választható el egymástól. Miközben a szerző nagy vonalakban elbeszéli az ókori Alexandria történetét - tovább kísérve azt középkori és újkori pusztulásán át 19. század eleji újjászületéséig, majd legújabb kori átalakulásáig -, érzékelteti a változatlanság (vagyis a hagyomány) és a változás összjátékát és konfliktusait is: hiszen mindez együtt képezi egy város történetét. A kötethez csaknem száz illusztráció tartozik.
Muž, který rozluštil hieroglyfy – Robinson Andrew
V roku 1799 objavilo Napoleonovo vojsko v nílskej delte starovekú stélu. Nápis na nej v troch rôznych písmach – starogréckom, koptskom a hieroglyfickom – poskytol bádateľom prvý návod na rozlúštenie dvetisíc rokov starých egyptských hieroglyfov. O ďalších dvadsať rokov neskôr nadaný Francúz menom Jean-Francois Champollion hieroglyfy úspešne rozlúštil a spôsobil tak revolúciu v poznaní kultúry starého Egypta. V Champollionovej biografii Andrew Robinson podrobne rekonštruuje postup, ktorým tento zakladateľ egyptológie rozlúštil kód hieroglyfického písma: píše o jeho štúdiu obeliskov v Ríme a papyrusov v európskych múzeách, o tom, ako sa rok plavil po Níle a skúmal náhrobky v Údolí kráľov.
Martianus Capella – Katarina Petrovićová
Kolem díla Martiana Capelly De nuptiis Philologiae et Mercurii (O sňatku Filologie a Merkura) se v odborné literatuře vynořuje stále více otázek než odpovědí. Hodnocení autora kolísá od denunciace a dohadů o jeho podivínství, které se odrazilo v nepromyšlenosti a neúměrné rozmanitosti jeho díla, až k jeho uznání jako zprostředkovatele části antického dědictví středověku. Martianus Capella zarámoval výklad sedmi svobodných nauk do pohádkového příběhu o sňatku učené pozemšťanky Filologie s bohem Merkurem. Podivuhodně v něm propojil alegorické zobrazení s vtipem menippské satiry, čímž dal své encyklopedii potřebné odlehčení zcela v mezích zásady docere et delectare. Interpretům díla ovšem připravil těžkou cestu k pochopení jeho záměru.