Cesta života – Derech chajim – Rabi Löw

10.40 
Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.

Rabbi Šimon a Kabala – Casaril Guy

8.55 
Pojednání o životě a díle proslulého židovského učence, jemuž je připisováno autorství Zoharu, základního kabalistického spisu, jenž obsahuje mystické výklady biblických textů.

Modlitba za déšť – Hana Javorová

7.54 
Jaké to asi je, žít v Izraeli? Máte-li na krku čtyřicítku a dvě děti, bude váš život podobný životům vašich vrstevnic, ať už bydlíte v jakékoli části civilizovaného světa. Váš den bude plný starostí a starání o rodinu, děti a domov, ale ty všímavější, mezi něž patří i autorka Modlitby za déšť, si dokážou vychutnat i malá každodenní vítězství a zázraky. Vyskytují se snad v biblické krajině častěji než v jiných koncích světa? Možná ano, možná ne. Možná víc než na místě záleží na naší citlivosti a pozorovacích schopnostech. To už, vážené čtenářky a čtenáři, posuďte sami. Kdo ví, třeba se po přečtení téhle knížky začnete dívat na svět kolem sebe trochu jinýma očima.

Malá encyklopedie rabínského judaismu – Pavel Sládek

15.62 
Text knížky vychází především z primárních pramenů, ale i z nejnovější světové sekundární literatury. Obsahuje základní faktografii rabínského judaismu mezi 2. a 18. století n. l. v oblastech, jako jsou svátky, přechodové rituály, věroučné koncepty nebo liturgie. Zahrnuta je ale také problematika vnitřního uspořádání židovské obce jako menšinové společnosti a jejích interferencí s většinovou společností křesťanské střední a východní Evropy.

Freudův Mojžíš – Yosef Haiym Yerushalmi

14.90 
Autor nabízí nový pohled na nejkontroverznější a nejzáhadnější práci Sigmunda Freuda, jedinou z jeho knih s židovskou tematikou: Muž Mojžíš a monoteistické náboženství. Je Freudův výklad, že Mojžíš byl Egypťan, koncept monoteismu přejal z egyptských představ a byl Židy zabit poté, co jim monoteismus představil, opravdu psychologickým dokumentem Freudova nevyřešeného vztahu k vlastní židovské identitě? Yerushalmi naproti tomu za použití historické a filologické analýzy knihu představuje jako Freudův pokus pod stínem nacismu odkrýt, proč jsou Židé takoví, jací jsou, a dochází k velmi zajímavému přehodnocení pocitů, jež Freud choval vůči antisemitismu a nežidovskému světu, a především hloubky a intenzity Freudovy identity coby „bezbožného Žida“. Vychází v edici Judaica

O svobodě a náboženství – Jonathan Sacks

12.49 
Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse – O svobodě a náboženství obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Tato kniha dále rozšiřuje a prohlubuje texty Příběhů Tóry. Právě její autor dr. Jan Divecký volně přeložil a uspořádal výběr z cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation. Z názvů kapitol vybíráme: Násilí ve jménu náboženství • Víra a odvaha • Babylonský příběh • Dlouhá cesta ke svobodě • Judaismus a islám • Modlitby praotců • Esav s lidskou tváří • Vyvolení a ti druzí • Morální dilema • Tváří v tvář vlastnímu osudu • Revoluce času • Efraim a Menaše.

Judaismus a ženy v Izraeli – Marcela Zoufalá

8.63 
Kniha se snaží přiblížit realitu dnešní Svaté země prostřednictvím rozhovorů s místními obyvateli. První část zachycuje sociokulturní, historické a náboženské souvislosti, které spoluvytváří komplikovaný obraz izraelské společnosti. Druha část je pak věnována analýze a interpretaci vypovědí současných Izraelců. Kniha predstavuje českému publiku postoje, názory a sebepojetí izraelských žen a mužů, a to především ve vztahu k nestandardnímu prostředí, ve kterém žijí. Postřehy a komentáře jednotlivců zpřístupňují čtenáři novou prožitkovou dimenzi. Tyto "živé vstupy" konkrétních osob nám umožňují do jisté míry sdílení situací či přímo spoluprožívání diskutovaných událostí. Publikace může sloužit také jako praktický manuál či inspirace k realizaci terénního antropologického výzkumu.

Židovská teologie a holocaust – Alžběta Turková

8.63 
Obsahem knihy je přehled poholocaustové teologie judaismu. Tato kniha je členěna na dvě části. V první části se čtenář seznámí s jednotlivými možnými teologickými modely holocaustu, které ospravedlňují, popřípadě se snaží osvětlit roli Boha v této katastrofě. Každý model je okomentován vrchním pražským a zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem. V druhé části publikace se nachází přehled jednotlivých po holocaustových teologů a jejich teologie.

Abrahám – Zmluva s Bohom – Zofia Kossak

9.50 
Fascinujúci román zachytáva historický úsek z dejín židovského národa. Biblický príbeh o Abrahámovi sa opiera o fakty zo Svätého písma, Starého zákona. Autorka ho však obohatila množstvom poznatkov týkajúcich sa náboženstva, kultúry, vzdelanosti, staviteľstva či umeleckých remesiel. Silou svojej predstavivosti tiež približuje čitateľovi krajinu tzv. úrodného polmesiaca, kde sa dej odohráva, a atmosféru tých čias: spôsob života pastierskych kmeňov, jednoduchých mestských ľudí, ale aj príslušníkov vyšších tried, kňazov a vládcov mestských štátov. Čitateľ získa plastický obraz života praotca Izreala Abraháma, ako aj života vyvoleného národa, nemal by však zabudnúť, že ide o román.

Knaanic Language: Structure and Historical Background

17.64 
Canaanite glosses, i.e. medieval Slavic, especially Czech glosses, recorded in Hebrew script, have aroused the interest of researchers since the first half of the19th century. Despite long-term research their appearance has not been sufficiently described and explained until today. A conference, the contributions to which are contained in this book, was organized as a part of and supported by the grant project of the Czech Science Foundation No. P406/11/0861 Kenaanské glosy ve středověkých hebrejských rukopisech s vazbou na české země (Canaanite Glosses in Medieval Hebrew Manuscripts Related to the Czech Lands). Its goal was to diminish the number of unresolved questions by focusing on the problem of Knaanic language proper as well as connected phenomena. Many leading scholars in Hebrew, Yiddish, and Slavic linguistics have contributed to the volume. To illuminate the problem from different perspectives, scholars from related fields were welcome to contribute. In total, seventeen contributions have been gathered bringing new findings contextualizing the Canaanite glosses as well as new findings of the glosses themselves. Further achievements are new facts about related phenomena like a literary depiction of Prague´s pogrom of 1389, etymology of the word for Jew in Common Slavic, biblical usage of the word Canaan or glosses of a small corpus of Judeo-Portuguese, all of which are published in the present volume. The contributors to the volume adopted various methodological approaches, which was encouraged to show the plurality of perspectives and open further discussions. The editors hope that these proceedings substantially contribute to many of the topics of the most recent research and open new research horizons in this field for the future

Pod křížem a půlměsícem – Mark R. Cohen

15.67 
Žili muslimové a židé ve středověku mírumilovně bok po boku v jakési „mezináboženské utopii“? N ebo byli židé pod muslimskou nadvládou pronásledováni podobně jako v křesťanských zemích? V e své knize Pod křížem a půlměsícem, která přehledně rozebírá postavení židů v křesťanském a islámském světě z hlediska právního (srovnává islámské, křesťanské a pohanské římské právo), hospodářského a sociologického, se historik M ark C ohen snaží vyvracet zažité stereotypy a mýty o „zlém křesťanství a hodném islámu“, zejména zjednodušující pojetí „temného“ židovského středověku v křesťanských zemích a idealizaci soužití s muslimy ve Španělsku. S ystematické srovnání života židů „pod křížem a půlměsícem“, které autor nabízí, nicméně ukazuje, že vztahy islámu a judaismu, jakkoli nebyly ideální, byly méně konfrontační a násilné než soužití křesťanů a židů na západě. Autor nechává promlouvat četné prameny a přináší nový pohled na otázky hierarchie, marginality a etnicity a na téma pronásledování a kolektivní paměti. Kniha se ve světě dočkala velmi pozitivního přijetí jak u laických čtenářů, tak i u odborné veřejnosti. V anglofonním světě se stala bestsellerem a byla přeložena do řady evropských jazyků i do hebrejštiny, arabštiny a turečtiny.

Maase Merkava – Helena Bönischová

7.79 
Kniha se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickém období v židovském prostředí v oblasti Blízkého východu. Patří mezi několik málo textů, u nichž není pochybnost, že náleží k žánru hejchalotické literatury. Tímto termínem se označují pozoruhodné, u nás téměř neznámé texty, obsahující záznamy o mystických vizích lidí, kteří si říkali jordej merkava. Tato literatura se obvykle datuje do prvních několika století obecného letopočtu, vychází však z ještě starších tradic z období druhého Chrámu. Především navazuje na vize proroka Ezechiela, který spatřil nebeský trůn-vůz, hebrejsky "merkava". Jde tedy o vize Boha na trůnu (případně jen vize trůnu) a obvykle i vize nebeské bohoslužby, kterou vykonávají andělé. Hejchalotická literatura je pak taková literatura, v níž našla mystika merkavy své vyjádření v podobě putování nebeskými paláci nebo jednotlivými nebesy až k Božímu trůnu - merkavě (palác je hebrejsky hejchal, odtud název hejchalotická literatura).

Osamělý člověk víry – Josef Solovějčik,Jiří Blažek

7.27 
Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) "Adama I" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého "Adama II". Klasická práce spojující kantovský existencialismus a židovskou teologii. V r. 1964 přednesl Solovějčik úvahu Konfrontace. V ní poprvé nastínil tezi o "dvojím druhu" člověka, založenou na interpretaci dvojí biblické zprávy o jeho stvoření. Solovějčik dochází k závěru, že tak jako Bible popisuje toto stvoření dvakrát, avšak pokaždé jinými slovy, tak existují i dva typy osobností - na jedné straně osobnost jednoduchá, svým způsobem sebestředná, směřující k moci a k ovládnutí přírody, osobnost neohlížející se zpět, tj. osobnost nekonfrontovaná; a na druhé straně osobnost pochybující, uvědomující si jak svou existenci, tak i nepřekonatelný rozpor mezi tím, "čím je, a tím, čím by měla být". Tato teze se pak stala základem Solovějčikova eseje Osamělý člověk víry. Rabi Josef Dov (Bär) Solovějčik (1903-1993) byl talmudista, filosof, jeden z vůdčích představitelů tzv. moderní ortodoxie. Ve své práci se zabýval vytvořením a prohloubením konceptu Tora u-mada, tedy syntézy klasické židovské učenosti, vycházející z Tóry a Talmudu, s moderním západním vědeckým myšlením. V češtině vyšla jeho kniha Halachický člověk (Academia, Praha 2012).

Šaarej halacha – Zeev Greenwald,Miriam Havelková

23.22 
Moderní dílo rabína Zeev Greenwalda zachycuje tradiční halachické zákony v uceleném souboru, který je vhodným průvodcem pro každodenní život. Kniha se stala velmi rychle populární jak v Izraeli, tak v ortodoxních židovských komunitách v USA.

Kicur šulchan aruch – Ganzfried Rabi Šlomo

23.66 
Základní halachické dílo překládané pro svou popularitu po celém světě již více jak jedno století. Výtažek nejdůležitějších částí práva náboženského, civilního i majetkového. Kniha se užitečně a přehledně věnuje nejčastějším tématům každodenního ortodoxního židovského života. Obsahuje i doposud publikované poznámky z novodobých vydání, které upřesňují vztahy k dnešní tradici a moderní době. Druhá část z dvoudílného svazku.

Kicur šulchan aruch – Ganzfried Rabi Šlomo,Miriam Havelková

12.50 
Základní halachické dílo překládané pro svou popularitu po celém světě již více jak jedno století. Výtažek nejdůležitějších částí práva náboženského, civilního i majetkového. Kniha se užitečně a přehledně věnuje nejčastějším tématům každodenního orto doxního židovského života. Obsahuje i doposud publikované poznámky z novodobých vydání, které upřesňují vztahy k dnešní tradici a moderní době. První část z dvoudílného svazku.

O mystické podobě božství – Scholem Gershom

21.95 
Mytické zárodky některých z nich sice vidí již ve starověkých představách, ty však začínají nabývat své nejznámější podoby mystických symbolů teprve s dějinnými počátky kabaly v raném středověku. V každé její vývojové fázi (od dob knihy Bahir, jihofr ancouzské a španělské kabaly, přes období Zoharu a safedských mystiků až po lurjánskou a chasidskou nauku) autor nachází nové prvky, jimiž se konkrétní pojem obohacuje, případně přetváří.

Jom Tov Lipmann Heller (1578-1654) – Joseph Davis

25.87 
Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii. Heller pocházel z Německa, avšak velkou část svého života strávil v Praze, kde působil jako vrchní rabín. Hellerovo pražské působení ukončilo nejasné udání, na jehož základě byl roku 1629 zatčen a několik měsíců vězněn ve Vídni. Po propuštění na něj bylo uvaleno vysoké výkupné a zákaz působit jako rabín na habsburském území. Davisova práce je výjimečná nejen hlubokou znalostí dobových reálií, ale především schopností zasadit je do širšího kontextu dějin židovské i nežidovské Prahy a celé střední Evropy. Autor zprostředkovává mozaiku detailů poutavým způsobem a podává fascinující portrét rabi Hellera jako hlubokého a všestranného učence, jako odpovědného představitele své komunity, avšak současně také jako člověka, jenž se musí vyrovnat s osobní porážkou, vyhnanstvím a exilem. Česká edice rozšiřuje původní anglické vydání o vůbec první český překlad vlastního životopisu rabi Hellera s názvem Megilat ejva a o studii na téma Autobiografie v židovské literatuře v 16. až 18. století. Zařazeny jsou i překlady několika básní z pera rabiho Hellera a rabiho Šelomo Efrajima z Lencyže, jež doprovází studie Dějinné události v liturgické poezii.

Jak byl vynalezen židovský národ – Šlomo Sand

20.01 
Málokterá historická práce vyvolala v posledních letech takový zájem a tak živé reakce, a to jak mezi odbornou, tak laickou veřejností, jako kniha izraelského historika Šlomo Sanda Jak byl vynalezen židovský národ, která vyšla roku 2008 a od té byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Její autor, profesor historie na Telavivské univerzitě, jehož mnozí velebí coby odvážného bořitele mýtů, zatímco jiní jej považují za škůdce, zrádce národa, ba antisemitu, ve své objevné práci dokládá, že nic takového jako židovský národ v etnickém smyslu neexistuje a celý dějinný příběh Židů, tak jak je všichni známe, je ve skutečnosti konstruktem, který se zrodil v hlavách sionistů v druhé polovině 19. století. Šlomo Sand na základě fundovaného výzkumu vyvrací úhelný kámen sionismu, totiž že dnešní Židé, ať už žijí v Izraeli nebo kdekoli jinde, jsou přímými potomky jednoho národa, jehož původní vlastí je území starověké Palestiny a který byl v 1. a 2. století našeho letopočtu ze své domoviny Římany vyhnán, aby se do „zaslíbené země“ po téměř dvoutisíciletém bloudění světem opět navrátil. Autor ukazuje, že k žádnému násilnému vyhnání ze „země zaslíbené“ ve skutečnosti nikdy nedošlo. Římané totiž žádná masová vyhánění nepraktikovali a žádné důkazy o tom, že Židé masově opouštěli Palestinu a odcházeli do exilu, neexistují. Exil je mýtus, za jehož zrodem ostatně nestáli Židé, nýbrž křesťanská tradice. Jaký byl tedy osud Židů, kteří zůstali ve své zemi po zničení druhého Chrámu? Kam se poděli? Zůstali v Palestině a většina z nich v počátcích islámské expanze konvertovala k islámu. A odkud tedy pochází mnohamilionová židovská populace, jež se rozptýlila v blízkovýchodním, středomořském a později evropském regionu? Šlomo Sand dokládá, že jako každý monoteismus i judaismus byl až do 4. století našeho letopočtu misijním náboženstvím, které se čile šířilo a získávalo nové stoupence, a to nejen v bezprostředním okolí Palestiny. K židovství nekonvertovali pouze jednotlivci nebo malé skupinky, judaismus za oficiální náboženství přijímala celá království, ať už se to týká Himjarského království na jihu Arabského poloostrova nebo například Chazarské říše rozkládající se na území mezi Kaspickým a Černým mořem. Od raného středověku byla tedy většina Židů na světě potomky národů, jež nikdy na území Palestiny nevstoupily. Jestliže Sand dovozuje, že Židé podobně jako křesťané či muslimové představovali náboženské, nikoli etnické společenství, rozbíjí tím základní dogmata sionismu a – k nelibosti oficiálních kruhů izraelské historiografie – poněkud problematizuje přirozené historické právo Židů na návrat do domnělé vlasti jejich předků a především jejich exkluzivní nárok na „zemi zaslíbenou“, který prosazují na úkor palestinských Arabů, nečiní tak z pozice primitivního antisionismu, natožpak antisemitismu, z něhož bývá neprávem obviňován. Jakožto znalec dějin nacionalismu si je Sand dobře vědom toho, že dějiny všech národů jsou do značné míry především vyfabulovanými příběhy, a jestliže si sionisté, inspirováni německou nacionalistickou historiografií, židovský národ zpětně vykonstruovali, ba „vymysleli“, jejich snažení nebylo ničím ojedinělým. Národy si své dějiny „vymýšlejí“, to platí obecně, a Židé nejsou o nic více „vynalézaví“ než jiné národy. A jestliže Sand hovoří o Státu Izrael jako o dítěti počatém znásilněním, vzápětí dodává, že i takové dítě má nárok na život. Ani v tomto ohledu nejsou Židé, respektive Stát Izrael, o nic „horší“ než jiné státy. Jak uvádí profesor Pavel Barša v doslovu k českému vydání: „Vždyť také mnohé další státy planety – ne-li všechny – vznikly na základě morálně nepřijatelných či empiricky chybných argumentů, jimiž jejich zakladatelé ospravedlňovali násilí vůči skupinám, které jim stály v cestě. Podobně jako nechce Sand vymazat z mapy jiné státy, vzešlé z nacionalistické či kolonialistické ideologie, nechce z ní vymazat ani Izrael. Žádá jen, aby také Izrael udělal krok směrem k plné rovnosti svých občanů, který většina západních států již učinila, když rasově, nábožensky či etnicky vylučující definice občanské pospolitosti, jejímž výrazem má být stát, vystřídala definicí zahrnující v principu všechny, kteří trvale žijí na jeho území.“ Jinými slovy Sand, který, jak říká název jedné z jeho knih, „přestal být Židem“ a považuje se za sekulárně smýšlejícího Izraelce, žádá, aby jeho stát přestal být režimem sice pluralitním a liberálním, přesto však především etnokratickým, a plně se demokratizoval. Taková proměna se žel zatím zdá v nedohlednu. Kniha je doplněna autorovou předmluvou určenou českým čtenářům a doslovem Pavla Barši.

Židovský snář – Markéta Holubová

12.96 
Výbor z talmudického traktátu Berachot (část Ro'e) opatřený překlady; jazykovým rozborem; vysvětlivkami a poznámkami.

Klasické židovství – Günter Stemberger,Marie Holá

7.59 
Rabínskou dobu, tj. období od zničení jeruzalémského Chrámu v roce 70 až do konce existence rabínských akademií kolem roku 1040, můžeme právem označit za „klasické židovství“. V těchto stoletích byly položeny základy, které později významným způsobem formovaly židovský život a do dneška na něj svým způsobem působí. Podstatnou část daného období představuje vznik a rozvoj rabinátu. Rabín zastupuje židovství, v němž Chrám nahradila Tóra, které se vzdalo snu o vlastním státě a jehož existence se postupně přesouvá do diaspory. Ačkoli se Židé zřekli politického uspořádání, nespokojili se s náboženskou uzavřeností; svými nároky zahrnuli veškerý život svého společenství. Židovství se neutvářelo pouze zevnitř, ale vyrovnávalo se také s vlivy okolí. Přejímalo mnohé z představ i myšlenek helénismu, nemohlo se vyhnout náboženským směrům gnóze ani střetu s křesťanstvím. Kniha se zabývá proměnami sociální struktury po pádu Druhého chrámu, hledá odpovědi na otázky, jakým způsobem se prosazoval vůdcovský nárok patriarchů v Palestině, exilarchů v Babylonii a rabínů v obou centrech židovského života v talmudické době. V souvislosti s nástupem nových židovských vůdců zohledňuje také hospodářské a politické okolnosti. V neposlední řadě se zabývá duchovní stránkou klasického židovství a s ní spojenými texty. Text přináší nejnovější výsledky bádání z oblasti judaistiky, historie a archeologie, ale současně se opírá o odkaz tradiční rabínské literatury. Rabínské židovství se snaží představit pravdivě jako celistvou historickou skutečnost, přičemž alespoň letmo nastiňuje některé vnější dějinné okolnosti, pokouší se vylíčit kulturněhistorické souvislosti, zdůrazňuje problematiku náboženského práva, halachy atd. Sleduje sociální i hospodářský vývoj rabínské doby, zabývá se vztahem vládnoucích sil a židovské společnosti. Stále však systematicky zdůrazňuje, že židovství je v první řadě náboženství činu, nikoli víry, ačkoli se jedno od druhého nedá jednoznačně oddělit.

Slovník judaik – Kolektív autorov

7.82 
Tato příručka určená nejen odborníkům z řad historiků umění, etnologům, starožitníkům ale i laikům, která pomůže orientovat se jak v židovských rituálních předmětech používaných v synagoze a v domácnosti, tak i v jiných předmětech vážících se k životu židovské komunity, spolků, cechů i soukromých osob, které označujeme souhrnným pojmem judaika. Hlavní část knihy obsahuje 149 hesel vzájemně provázaných odkazy, stručnou charakteristiku symbolů vyskytujících se nejen na rituálních předmětech, ale i na náhrobcích, okruhy hesel umožňující snadněji předmět zařadit do kontextu, kalendář židovských svátků, slovníček neznámých výrazů a rejstřík. Jednotlivá hesla doprovází přes 200 názorných kreseb vytvořených vesměs podle originálních trojrozměrných sbírkových předmětů Židovského muzea v Praze.

Hlavní směry židovské mystiky – Scholem Gershom

26.02 
Scholemovy Hlavní směry židovské mystiky jsou dnes už klasickou oborovou prací, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci. Kniha vyšla nejprve v anglickém autorizovaném překladu již v roce 1941 (Shocken Publishing House) a v němčině pak pod titulem Die jüdische Mystik in ihren Haupströmungen v roce 1957 v nakladatelství Suhrkamp. Dílo bylo pak přeloženo do řady jazyků a znovu a znovu vydáváno v němčině a v angličtině. Mezi českými hebraisty ji vysoce oceňoval např. prof. Vladimír Sadek – např. v jeho knize Židovská mystika (2003), v níž se zabývá převážně kabalou, je na Scholema mnohokráte odkazováno. Vydání této knihy v českém překladu Martina Machovce zaplňuje velkou mezeru, která v tomto oboru až doposud v české překladové literatuře existovala.

Židovské inspirace křesťanství – Jan Samohýl

11.56 
Autor zpracovává téma velmi neotřelým způsobem. Pohybuje se mezi několika oblastmi bádání – teologií, filosofií, religionistikou a historií. Přináší řadu originálních pohledů na proměny židovsko-křesťanských vztahů v historii i na jejich další perspektivy. Jádrem knihy jsou však duchovní inspirace judaismu pro současné křesťanství