Sociológia, etnológia
Dálková láska – Ulrich Beck,Gernsheim Elisabeth Beck
Žijeme ve světě, v němž je ten nejmilejší často vzdálený a ten vzdálený je nezřídka ten nejbližší. Ulrich Beck a Elisabeth Beck-Gernsheim se v knize snaží o široký záběr – zajímá je láska překračující zeměpisné, kulturní a politické hranice, sňatková migrace, mateřská láska na dálku, turismus z touhy po dítěti, globální patchworkové rodiny, tedy široké tematické spektrum globalizace lásky. Autoři v knize analyzují současné „světové rodiny“, milostné a příbuzenské vztahy mezi lidmi, kteří žijí v různých zemích či na různých kontinentech nebo z různých zemí či kontinentů pocházejí. Takové vztahy na sebe mohou brát různé podoby a mohou vznikat z nejrůznějších pohnutek. Všem variantám světových rodin je však společné to, že jsou místem, kde se diference globalizovaného světa doslova zhmotňují.
Klima a společnost – Nico Stehr,von Storch Hans
Monografie sociologa Nico Stehra a klimatologa Hanse von Storcha se zabývá otázkami přírodního podnebí v politickém, kulturním, ekonomickém a historickém kontextu. Vychází z přesvědčení, že podnebí není pouze přírodní daností, k níž se významným a přiměřeným způsobem vyjadřuje výhradně přírodověda: je rovněž kulturním a sociálním konstruktem. Pozornost je proto věnována nejen podnebí „bez zásahu člověka“ a jeho antropogenním proměnám, ale i vývoji toho, jak podnebí rozumíme, a tomu, jak naše porozumění podnebí ovlivňovalo společnost a politiku. Knihu uzavírá Manifest Zeppelinovy univerzity, který ukazuje, co je podle autorů zapotřebí k vytvoření vyrovnané a účinné politiky v oblasti klimatu.
Co se chce říct mluvením – Pierre Bourdieu
Kniha významného francouzského sociologa, jehož úvahy zásadním způsobem ovlivnily také estetiku, literární historii a řadu dalších oborů, probírá v obecnosti i na konkrétních příkladech fungování jazyka jakožto sféry symbolické směny. Bourdieu knižním souborem z roku 1982 reagoval především na Saussura a jeho vlivnou recepci u strukturalistů, ale též například na J. L. Austina, N. Chomského a další klíčové autory. Neosobní, zdánlivě neutrální systém jazyka je odhalen jakožto zvláštní a velmi efektivní mocenský postoj, díky němuž se vyjadřovací nástroj, jenž reálně náleží pouze některým, privilegovaným vrstvám, prosadí jakožto měřítko pro uvažování a vyjadřování všech – i těch (jedinců, vrstev, etnik atd.), kdo jsou příslušným uspořádáním fatálně znevýhodněni. V tomto rámci vystupuje i slovní zásoba, syntax, styl apod. jen jako aspekty distribuce kulturní moci a vyjadřovacích výsad. Zatímco tedy strukturalisté chtěli vytvořit sociologii po vzoru lingvistiky, Bourdieu demaskuje lingvistické hledisko jakožto strategii uvnitř společnosti, zdaleka však nejde jen o pouhé oborové přetahování: jeho analýzy jsou v podrobnostech velmi subtilní a podnětné zvláště pro jazykovědce a literární vědce.
Hegemonie a socialistická strategie – Ernesto Laclau,Chantal Mouffe
Publikace knihy Hegemonie a socialistická strategie zpřístupní čtenářům a čtenářkám politické teorie další zásadní práci, která v minulých třiceti letech podstatně formovala toto pole. Obsahuje výklad všech zásadních pojmů, se kterými Laclau a Mouffe později pracují a rozvíjejí je. Objasňují zde aspekty toho, co nazývají sociální logikou a poskytují antiesencialistický výklad sociálna (nikoliv společnosti). Hegemonie a socialistická strategie je situovaná do marxistických a postmarxistických diskusí své doby a rozvíjí spory a pojmy v této oblasti. Současné diskuse o levicových politických strategiích však vycházejí víc z teorií nových sociálních hnutí, globální spravedlnosti, diskusí o deliberativní a participativní demokracii než z úvah o přeměnách sociálnědemokratických stran v Evropě 19. a 20. století. Čtenářská obec pro genealogie pojmu hegemonie v takovémto pojetí je tedy v Česku a na Slovensku poměrně omezená, ale časem si může získat příznivce z oboru intelektuální historie. Čtenářská a intelektuální veřejnost potom bude asi umět ocenit, že historický vývoj levice není třeba chápat jako nevyhnutelnou cestu k zániku, ale i na základě výkladů, jako je ten v Hegemonii a socialistické strategii, pochopí levici jako hegemonizující politickou sílu přeměňující oblast politična, vztahů mezi státem, stranou a jednotlivcem vůbec.
Vietnamci v Česku a ve světě: migrační a adaptační tendence – Tereza Freidingerová
Kniha se zabývá mezinárodní migrací z Vietnamu do světa a do Česka od poloviny 20. století po současnost v kontextu politických zvratů na mezinárodní scéně a ekonomických reforem ve Vietnamu známých jako Đoi Moi. Autorka se vedle analýzy strukturálních faktorů podmiňujících migraci zaměřuje i na to, jak aktéři migrace tyto makroúrovňové vlivy interpretují. Díky kombinaci makro a mikroúrovňového přístupu kniha přináší ucelený pohled na faktory, které vietnamskou mezinárodní migraci stimulují, a na to, co určuje hlavní směry migračních pohybů, očekávání migrantů i nemigrujících a volbu adaptační strategie. Autorka se věnuje i proměnám motivace k migraci, vnímání Vietnamu a cílové země migrace, a to v závislosti na společensko-ekonomicko-politickém kontextu a na fázi migrace: jinak totiž hodnotí situaci Vietnamci, kteří za hranicemi žijí, jinak ti, kteří teprve cestu plánují, a ještě jinak ti, kteří se již vrátili. Součástí knihy je i přiblížení života vietnamské komunity v České republice. Kniha vychází především z tříletého výzkumu, který autorka realizovala v letech 2010–2012 v Česku a ve Vietnamu, a z analýzy dostupných statistických dat a právních dokumentů. Konceptuálně se text opírá převážně o teorii nové ekonomie pracovní migrace a o vietnamské migraci uvažuje jako o migraci rodinné i v případech, kdy migruje pouze jeden člen domácnosti.
Rodina a společnost – Kolektív autorov
Dostává se vám do rukou sborník referátu z mezinárodní konference „Rodina a spolecnost,“ která se konala dne 22. kvetna 2014 v Poslanecké snemovne Parlamentu Ceské republiky pod záštitou Stálé komise pro rodinu, rovné príležitosti a národnostní menšiny Poslanecké snemovny, s podporou Cesko-nemeckého fondu budoucnosti a ve spolupráci s Obcanským institutem, Institutem Rafael, Univerzální federací míru v Nemecku a Institutem Williama Wilberforce. Tato konference se konala pri príležitosti 20. výrocí vyhlášení Mezinárodního roku rodiny. V dejinách lidstva je rodina jedinou institucí, která si zachovala svoji existenci od svého pocátku až do soucasnosti. Historikové zaznamenávají vzestupy a pády mnohých národu, vládcu, civilizací nebo institucí, ale základní jednotkou každé spolecnosti nebo doby zustává vždy rodina. Konference se venovala této bohaté problematice ve ctyrech panelech.
Knížka pro vzpomínání a procvičování paměti – Klára Cingrošová,Klára Dvořáková
Námět představuje interaktivní knihu, kterou mohou při práci se seniory využít profesionálové ve zdravotnických a sociálních zařízeních, rodinní pečovatelé, příbuzní, přátelé, dobrovolníci, zároveň však i samotní senioři či lidé dlouhodobě nemocní a lidé s handicapem. Publikace čítá 27 témat vztahujících se ke kalendářnímu roku, jejichž výběr ovlivnila česká historie a kultura. Každé téma je naplněno náměty a úkoly, v nichž se prolíná práce se vzpomínkami (reminiscence) s trénováním paměti. Vše je zpracováno tak, aby bylo možné knihu použít bez přípravy. Kniha je využitelná pro individuální i skupinovou práci. Vzhledem k možnosti komplexního a dlouhodobého využití může publikace představovat pomocný materiál k uskutečnění individuálního plánu klienta v sociálních službách. Jednotlivci poslouží jako osobní cvičebnice pro vzpomínání a procvičování paměti, pro zkrácení dlouhé chvíle, pro zlepšování kognitivních schopností a zároveň pro udržení dobré orientace v čase. V rodinném prostředí dává publikace množství podnětů ke zpestření společně stráveného času a poskytuje inspiraci k mezigeneračnímu sblížení. Klára Cingrošová Vystudovala sociální práci na VOŠ sociální práce, věnuje se zejména aktivizaci seniorů. Absolvovala řadu kurzů zaměřených na práci se seniory, zejména reminiscenci a trénování paměti a také 5 letý psychoterapeutický výcvik. Věnuje se seniorům v Brandýse n. Labem, několik let pracovala jako vedoucí Denního stacionáře v Domově Sue Ryder. Klára Dvořáková Vystudovala sociální práci na VOŠ sociálně právní, učila výtvarnou výchovu a český jazyk na základní škole. Absolvovala kurzy trénování paměti a reminiscence. Pracuje se seniory v Centru denních služeb v Hospici Dobrého Pastýře v Čerčanech, působila jako dobrovolník s dlouhodobě nemocnými pacienty.
Co s prostitucí? – Barbara Havelková
Kniha představuje českému publiku zahraniční, zejména feministické, teoretické debaty o veřejných politikách prostituce a současné trendy v právních úpravách této problematiky. Předkládá rovněž kritickou analýzu české situace – jak stávajících i navrhovaných právních úprav, tak vnímání prostituce ve veřejném prostoru, zejména mezi odborníky a odbornicemi, ve veřejné správě a v médiích. Publikace obsahuje řadu doporučení pro veřejné politiky dotýkající se prostituce a její právní úpravy, nenabízí ale žádná jednoduchá a rychlá řešení. Autorky a autoři zejména identifikují, čeho je třeba se při formulování veřejné politiky a právní úpravy prostituce a jejího uplatňování v praxi vyvarovat, a to zejména s ohledem na lidská práva a požadavek genderové rovnosti. Kniha detailně rozebírá a kriticky hodnotí návrhy zákona na regulaci prostituce, které v posledních letech zpracovává a Poslanecké sněmovně předkládá hlavní město Praha. Proč nejsme ochotni přiznávat lidská práva i osobám v prostituci? Co nám brání dívat se na osoby, které poskytují sex za úplatu, jako na právoplatné členy a členky naší společnosti? Proč významná část politických diskusí o prostituci stigmatizuje osoby, které ji poskytují, a snaží se je zneviditelnit či trestat?
Vzpoura deprivantů – František Koukolík
Populárně-vědecká publikace navazuje na předchozí knihy autorů z let 1996 (Vzpoura deprivantů: O špatných lidech, skupinové hlouposti a uchvácené moci; Galén) a 2001/2002 (Život s deprivanty I.: Zlo na každý den a Život s deprivanty II.: Základy stupidologie; obě Galén). Také v této knize se pokoušejí pochopit, proč jsou někteří lidé zrůdy, bez ohledu na to, zda se chovají kriminálně, nebo zákonu unikají a jsou z nich lidé někdy nesmírně mocní, bohatí - a oblíbení. Kniha hledá odpověď na otázku, kdo jsou lidé, o nichž hovoří současné zprávy sdělovacích prostředků, klinické zkušenosti i historické příklady, a proč se dopouštějí takových činů. Teoretická možnost, že tito lidé nejsou nemocní a nejde ani o poruchu osobnosti, ale o druh parazitní evoluční strategie a krajní variantu lidské normy, se zejména v posledních letech prohlubuje.Lidskou skupinu, o které je řeč, popisují autoři v první části publikace nazvané Nestvůry. Druhá část knihy s názvem Nástroje a sociální prostředí pojednává o nástrojích užívaných deprivanty k ovlivňování lidských skupin, zejména o skupinové hlouposti, iracionalitě, propagandě, absurditě a antivědě, dále o sociálním prostředí, které se na vzniku, vývoji a činnosti deprivantů podílí. Poslední, třetí část, pojmenovaná Obrana, popisuje mechanismy snižující pravděpodobnost vzniku a omezující vliv deprivantů.Kniha je určena všem lidem zajímajícím se o zlo ve společnosti - autoři se snažili napsat ji co nejsrozumitelněji, aby byla přístupná i středoškolákům.
Ztracený Humboldtův ráj – Petr Pabian,Karel Šima
Je jednota výzkumu a výuky samozřejmým a nezbytným základem moderního vysokého školství? Shodují se na tom akademické elity všech západních zemí včetně České republiky. Tato kniha však ukazuje, že nikoliv, neboť nebyla nikdy ve skutečnosti realizována – podle autorů se jedná o ideologický princip, který realitu spíše zastírá a který je potřeba podrobit kritice. Důsledkem této ideologie je často nezájem vyučujících o studující a o to, co se naučí. V tomto smyslu představuje jednota výzkumu a výuky oxymóron: jedná se o zdánlivě ztracený, ale přitom nikdy neexistující ráj, jehož věčné hledání pouze zastírá současné problémy a brání jejich konstruktivnímu řešení. Interdisciplinární přístup knihy sleduje vývoj této ideologie od 19. století do současnosti, v mezinárodním kontextu i v českých zemích. Kniha vyvrací stereotyp o oddělení výzkumu a výuky v socialistickém Československu a namísto toho poukazuje na inovativní transformaci humboldtovské ideologie do ideologické jednoty „vědy, vzdělání, výchovy a praxe“. Období po roce 1989 tudíž nepřineslo „obnovu jednoty výzkumu a výuky“; naopak vznikl systém, který propojování ideologicky vyžaduje, ale nepodporuje: školy se snažily vyhovět všeobecně deklarovanému nárůstu studijních míst a současně narůstajícím nárokům na vykazování výzkumných výsledků. Proto kniha navrhuje opustit ideologickou představu o jednotě „výzkumu“ a „výuky“ a navrhuje radikální změnu pohledu na hodnocení vzdělávání, hodnocení výzkumu i politiku diverzifikace.
Pierre Bourdieu ako inšpirácia pre sociologický výskum – Miroslav Tížik
Kniha je venovaná kritickej reflexii možností využitia teórie Pierra Bourdieua pri skúmaní nie len slovenskej spoločnosti. Rozdelená je na štyri samostatné časti, doplnené o záverečnú prehľadovú štúdiu o stopách diela P. Bourdieua v Česku a na Slovensku. Úvod knihy obsahuje blok dvojice kritických reflexií samotnej teórie Pierra Bourdieua od Mareka Skovajsu a Nicolasa Maslowskeho. Druhá časť obsahuje príspevky z oblasti sociológie kultúry. Dobrota Pucherová analyzuje mechanizmy fungovania a udeľovania literárnych cien, Martin Stanoev a Dušan Janák sa venujú uplatneniu Bourdieuovej teórie pri štúdii subkultúr. Ivan Chorvát sa zaoberá výskumom životných štýlov a Joseph Grimm Feinberg analyzuje koncept ľudovosti a folklóru. Tretia časť knihy sa venuje najmä problematike práva a symbolických systémov. Miroslav Tížik analyzuje formovanie sveta náboženstva na Slovensku, Martin Vávra sa sústreďuje na sociológiu práva, najmä pri pohľade na otázky definovania viny. Barbora Vacková s Martinom Škopom sa venujú rôznym aktérom a mechanizmom formujúcim právne pole. Štvrtá časť knihy je zameraná na tému reprodukcií v školskom a vzdelávacom systéme. Zuzana Kusá ukazuje na problémy integrácie detí z etnicky neslovenského prostredia a úlohu jazyka pri primárnych mechanizmoch vylučovania častí populácie. Simon Smith robí medzinárodnú komparatívnu analýzu protestných hnutí na vysokých školách a akademických inštitúciách vo Veľkej Británii, Francúzsku a Českej republike, na príklade ktorých ukazuje rôzne stratégie iniciátorov „reforiem“ a protestov proti „reformám“. Namiesto záveru obsahuje kniha prehľadovú štúdiu Miroslava Dopitu, v ktorej podrobne mapuje stopy odkazov Pierra Bourdieua v českej a slovenskej sociológii od prvých zmienok v 60. rokoch 20. storočia až do roku 2013. Publikácia obsahuje aj záverečnú poznámku editora, v ktorej sú naznačené viaceré možnosti prekladov základných termínov a názvov kníh Pierra Bourdieua.
Dějiny české sociologie – Zdeněk R. Nešpor
Obsáhlá publikace přináší první komplexní zpracování vývoje české sociologie od jejích počátků v 19. století do současnosti. Ukazuje proměny teoretických, metodologických a ideových paradigmat v jejich oborovém i celospolečenském kontextu. Dějiny české sociologie, která ve 20. století prošla řadou prudkých vzestupů i strmých pádů, nelze totiž oddělit od vývoje celé české společnosti. Sociologie naopak mnohdy představovala jeho esenci a na jejím budování se ostatně podílely čelné osobnosti českého veřejného života, včetně prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Sociologický ráz měly i některé úvahy Václava Havla. To naneštěstí neznamená, že by sociologie pro většinu občanů dnes představovala něco víc než různé ankety a výzkumy veřejného mínění. Autoři knihy se kriticky vyrovnávají i s touto skutečností a snaží se ukázat, proč současná česká sociologie přes nikdy nebývalou podporu nedosahuje lepších výsledků.
Kritická teória Jurgena Habermasa v sociologickom výsku… – Miroslav Tížik
Kniha obsahuje deväť autorských štúdií, zameraných na reflexiu využitia kritickej teórie J. Habermasa pri špecifických témach alebo v kontexte slovenskej či stredoeurópskych spoločností. Kniha je uvedená prekladom viedenskej prednášky J. Habermasa z roku 2006 o verejnej úlohe intelektuála. Medzi štúdiami sa nachádzajú reflexie Georga Lohmanna o Habermasovej teórii ľudských práv, teoretická štúdia Igora Hanzela o teórii konania a životného sveta, úvaha Josepha Grimm Feinberga o koncepte verejnosti, či štúdia Martina Muránskeho o kapitalizme a demokracii v čase krízy. Druhou tématickou časťou sú empiricky zameraná príspevky. Zuzana Kusá na príklade Slovenska poukazuje na rôzne podmienky rozvažujúcej (deliberatívnej) demokracie, Miroslav Tížik sa sústreďuje na príklad vzťahov verejnosti, náboženstva a štátu na Slovensku, Jan Dlask analyzuje literárne spory vo švédskojazyčnom prostredí vo Fínsku. Zuzana Révészová rozoberá súvislosti formovania európskej identity a Bohumil Búzik kriticky zhodnocuje Habermasove interpretácie revolúcií v roku 1989. Kniha je doplnená prehľadom prekladov kníh a štúdií do slovenského a českého jazyka. Cieľom knihy je tiež posilnenie teoretických základov výskumu vybraných problémov v slovenskej sociológii a skvalitnenie teoretickej explanácie aktuálnych spoločenských otázok nie len na Slovensku.
Struktury významu – Marek Skovajsa
Kniha Struktura významu se zabývá otázkou relativní váhy kultury v poměru k sociálně-strukturálním a materiálním podmínkám lidského života. Kultura je zde chápána v širokém smyslu, který získala v sociálních vědách v polovině 20. století, jako významy sdílené členy společnosti nebo určité skupiny.Je jednání ve společnosti určováno sociální strukturou, materiálními podmínkami sociální existence, nebo tím, jak lidé rozumí světu, druhým i sobě samým? Je možné, aby platilo vše zároveň?Co znamená, že kultura ovlivňuje lidské jednání?Existuje něco jako „kulturní logika“?Autor Marek Skovajsa ukazuje, že kultura je jedním z původních zdrojů determinace jednání a jako taková se nedá redukovat na sociální uspořádání nebo materiální podmínky života. Sdílená kultura nikdy není vágní a libovolná, vždy naopak zahrnuje alespoň některé ustálené významové souvislosti, které se jakožto specifická logika dané kultury promítají do jednání aktérů. Kultura je pro jednotlivce v běžném životě neviditelná, protože ji nenacházejí před sebou, nýbrž je tím, prostřednictvím čeho vnímají svět, utvářejí si o něm soudy, interpretují situace, a v důsledku toho také jednají. Pozorovateli se však kultura určité skupiny jeví jako uspořádaný celek či struktura a právě v této uspořádanosti lze spatřovat vysvětlení toho, proč kultura může ovlivňovat jednání.Autor předkládá pohled na vztah kultury a jednání, který je polemikou se strukturalismem, materialistickou teorií symbolických praktik Pierra Bourdieuho a idealistickou kulturní sociologií Jeffreyho C. Alexandera.
Civilní náboženství – Jan Jüptner
Vysvětlujeme-li své politické názory, nakonec se vždy dobereme ke slovu nebo představě, za nimiž nezbývá než mlčet. Tyto „poslední věci“ zakládají náš veřejný prostor a kniha Jana Jüptnera v nich spatřuje civilní náboženství: české, evropské nebo západní. Autor mapuje civilně náboženské úvahy vedoucí od antiky až k systémové teorii 20. století (Varro, Vico, Rousseau, Bellah, Luhmann). Civilní náboženství vzniká z jeho pohledu tehdy, když si společnost promítá do své rozlehlé reality to, co pokládá za skutečně podstatné, aby si od ní nechala vyprávět o tom, jak začala, jak skončí a jaký má smysl. Kniha šetří krizový diskurz v USA po 11. září, v české kapitole pak bilancuje tzv. českou otázku a předkládá původní studie o kázáních J. S. Trojana a „pravdě a lásce“ v médiích.
Pod maskou benevolence – Harlan Lane
Studie Harlana Lanea představuje komplexní (lingvistický, antropologický, historický) pohled na reprezentaci neslyšící komunity, otázku znakového jazyka a vzdělávání neslyšících. Autor zaujímá jasné stanovisko: tato komunita je jazykovou a kulturní menšinou, která má právo na svůj jazyk a kulturní hodnoty. Lane se snaží hledat historické kořeny medikalizace hluchoty a s ní souvisejících jevů (oralismus atd.) a ukazuje, jakým způsobem se konstituovaly předsudky určující negativní pohled na tuto komunitu. Zaujímá rovněž radikální stanovisko k etickým otázkám souvisejícím s kochleárními implantáty. Jeho kniha je zásadním příspěvkem jak k deaf studies, tak lingvistice znakového jazyka.
Šedivějící hodnoty? – Marcela Kafková Petrová
Práce se věnuje současným podobám stárnutí v české společnosti a analýze vlivu věku na participaci. Populační stárnutí a proměny společnosti související s individualizací a prosazováním neoliberální politiky vedou k tlaku na jedince, aby stárnul aktivně. Cílem práce je explorovat, jaké různé formy tato aktivita může nabývat, do jaké míry jsou v těchto oblastech senioři zapojeni a jak, či zda se jejich zapojení liší od mladších lidí. V práci je sledováno, jak senioři participují na různých sférách společnosti, a to jednak na úrovni postojů a hodnot, a jednak na úrovni skutečného jednání. V práci využíváme především dat z Evropského výzkumu hodnot (European Values Study, EVS), který v České republice proběhl v letech 1991, 1999 a 2008. Longitudinální povaha dat nám umožňuje nejen srovnávat postoje seniorů s postoji mladší generace, ale soustředit se na jejich proměnu v čase. Výsledky kvantitativních analýz jsou rozčleněny do čtyř kapitol, které se věnují participaci na různých oblastech společnosti: v rodině, na trhu práce, občanská a politická participace. V závěrečné kapitole evalujeme možnosti a meze/hranice pojmu aktivní stárnutí pro současnou českou společnost.
Fénykör – Károly Varga
"A szerzőt nemzetközi és magyar tudományos fórumokon gyakorolt szereplései, lenyűgözően nagyszámú és változatos tematikájú magyar és idegen nyelvű publikációi, a változások és sokszínűség iránti érzékenysége alapján tekintélyes tudósnak, követésre érdemes magyar polgárnak tekinthetjük. Fénykör című monográfiájában bemutatja, hogy szociológiai és politológiai értékkutatásai hogyan járulhatnak hozzá nemzetstratégiánk alakításához. Ehhez bekapcsolta más társadalomtudományi ágazatok - pl. jövőkutatás, menedzsmenttudományok, hálózatkoncepciók - képviselőinek és néhány neves hazai közgazdásznak és közjogásznak esetenként ütköző nézeteit is." (Ádám Antal ny. alkotmánybíró) "Károly és jómagam - mindkettőnk a magunk módján - már elég korán felismertük, hogy a társadalomtudósok maguk is részei az általuk tanulmányozott jelenségkörnek: ezért az értékek és a kultúra területén ki-ki csak a saját kulturális hátteréből dolgozhat. Ehhez járulva könyve egyaránt válogat az amerikai és a különféle európai tradíciókból; s tudományossága kapcsolatokat talál mindezek elemei között. Az ő gondja is az, ami az enyém: milyen gyakorlati segítséget tudunk felkínálni a mai társadalmak problémáinak megoldásához?" (Geert Hofstede szociálpszichológus, "business-thinker") "Varga Károly a magyar szociológia kiemelkedő egyénisége. Nemzetközileg is 2-3 évtizeddel megelőzte a mai szociológiában uralkodóvá vált "kultúrszociológiai" megközelítést. Számomra meggyőző módon kezeli a tudomány és a társadalmi gyakorlat kapcsolatát. Kutatásait a weberi "értékmentesség" jegyében végzi. Tudja: a kutató nem függesztheti fel értékeit, de a különböző világnézeti és politikai álláspontok között békéltető, közvetítő (ökumenikus) szerepre törekszik. Beleértve az alkotó dialógust az olyan baloldali kutatókkal is, mint jómagam." (Szelényi Iván akadémikus, az Amerikai Tudományos Akadémiai tagja)
Scénické tradice Latinské Ameriky – Stanislav Slavický
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky, aby po jejich vzájemné synkrezi vznikly scénické projevy nové. Dominantní křesťanská evangelizace umožnila symbiózu s obřadními tradicemi afrických a indiánských etnik. Ty se podílejí hlavně na fiestách a ceremoniích k poctě Božího těla (Corpus Christi), Matky Boží, důležitých světců, a to hlavně scénickými prvky: maskami a kostýmy démonů, hudbou, tancem, zpěvem apod. Z tajných obřadů se zase vyvinuly spirituální kulty, vycházející z totemismu a fetišismu, které se posléze rozšířily v Karibiku nebo v Brazílii a Venezuele (vúdú, candomblé). Přitom spontánně absorbovaly indiánský šamanismus a katolický mysticismus. Pro komparaci s africkými obřadními vlivy nechybí ani kapitola, která prostřednictvím autentických dokumentů a zkušeností autora přibližuje scénické projevy etnických ‘náboženství’. Specifickým ‘doplňkem’ k tématu je charakteristika hlavních tanečních a hudebních forem kontinentu, jakými jsou samba, salsa nebo tango, pozornost je věnována i světově proslulým karnevalům.
Volání rodu – Petra Hanáková,Kolektív autorov
Kniha shrnuje texty Petry Hanáková, Libuše Heczkové, Evy Kalivodové a Kateřiny Svatoňové, které v letech 2005–2011 v rámci Centra genderových studií FF UK společně promýšlely možnosti genderové analýzy v literární, filmové a kulturní teorii a kritice. Texty vzniklé v této době ukazují nezpochybnitelnost genderového úhlu pohledu, ale zároveň také jeho úskalí. Kniha je členěna do tří kompaktních – a možno říci i kontroverzních – částí, jejichž názvy jsou příznačně inspirovány filmem Věry Chytilové Ovoce stromů rajských jíme – „Zakázané ovoce“ je věnováno metodám genderového psaní, „Vyhnání z ráje“ shromažďuje konkrétní filmové a literární analýzy a „Očistec“ tematizuje zejména záludnosti ženské tvorby. Kniha spojuje odborné statě, recenze, kritiky a rozhovory publikované jak v akademických publikacích, tak v denním tisku. – Fotografie na obálce je převzata z českého filmu Volání rodu (foto Karel Šebík).
Biografická identita v pohraničí – Ondřej Roubal
V českém pohraničí došlo po II. světové válce k řadě významných změn v osídlení tohoto území. Kniha se zabývá hledáním teritoriální identity obyvatel, kteří přišli do severočeského pohraničí (dnešního euroregionu Nisa) po roce 1945 a už zde zůstali. Vlastní identita jako rozměr sebeuvědomění člověka ve světě, který jej obklopuje, je v knize zkoumána na základě analýzy a interpretace biografických rozhovorů s lidmi z nejstarší generace poválečných osídlenců pohraničního území.
Tylové čipky z okolia Brezovej pod Bradlom – Ivana Marková
Od r. 1996 vydáva Ústredie ľudovej umeleckej výroby každoročne učebnicovou formou spracované návody na osvojenie si základov tradičných výrobných techník. Každá príručka obsahuje krátky historický úvod, informáciu o príprave materiálu, zoznam pomôcok, názorne spracovaný postup práce a ukážky hotových výrobkov.
Šnúry a pletence – Jarmila Rybánska
Od r. 1996 vydáva Ústredie ľudovej umeleckej výroby každoročne učebnicovou formou spracované návody na osvojenie si základov tradičných výrobných techník. Každá príručka obsahuje krátky historický úvod, informáciu o príprave materiálu, zoznam pomôcok, názorne spracovaný postup práce a ukážky hotových výrobkov.