Poézia - antológie
Hokej jedna báseň – Jana Topinková
Odhodlání a chuť dokázat, že verše nejsou vždy jen o lásce: právě to vedlo autorku Janu Topinkovou k vydání její první sbírky s názvem Hokej jedna báseň. Verše vznikaly vždy těsně po skončení zápasů českého reprezentačního týmu na mistrovství světa 2016. Sbírka je rozdělena na tři části. První z nich obsahuje básně, které mapují všechny odehrané zápasy. Tedy od zahájení mistrovství až po vyřazení od Američanů. Druhá je pak zaměřena na jednotlivé hráče (ať už do bojů zasáhli, nebo ne). Poslední část obsahuje čtyři básně, které se mistrovství sice netýkají, ale jsou s českým hokejem neodmyslitelně spjaté - hokejový Bůh Jaromír Jágr, skvělý kouč Vladimír Vůjtek, nepřekonatelný komentátor Robert Záruba a připomínka tragédie u Jaroslavle. To vše a mnohem více naleznete v knížce Hokej jedna báseň, která by neměla chybět žádnému správnému fandovi tohoto sportu.
Arytmia duše – Alica Kulihová
Arytmia duše. Nepravidelnosť, porucha rytmu. Spojenie atypické, nezvyčajné a neobyčajné. To sú práve atribúty, ktoré Alica Kulihová vnáša do svojej básnickej zbierky. Svet neidealizuje, ba naopak. Podáva ho taký, aký je, aký ho vníma, aký si ho ľudia vytvorili, svet, v ktorom žijeme. Autorka prináša verše, v ktorých sa odzrkadľujú súčasné trendy spoločnosti. „Byť láskyplný nie je in. Byť milý, len tak z radosti, sa nenosí. A byť ústretový hraničí so sebadeštrukciou.“ Rovnako si všíma veci a vecičky sveta, ktoré sa na prvý pohľad môžu zdať nepodstatné či dokonca samozrejmé, a tým neviditeľné. Prízvukuje, že i tie môžu a prinášajú radosť, potešenie. V zbierke sa objavuje aj téma, ktorá je azda nevyčerpateľná, ktorá tu je, bola a bude – (ne)naplnená láska, a to nielen vo vzťahu k opačnému pohlaviu, ale aj láska materinská, cit obdivuhodný. Pričom silný citový odpor, nenávisť autorka neponíma ako opozitum lásky, ale ako jej druh, istú formu.
Leda že – Václav Hons
Básnická kniha LEDA ŽE je jedním z vrcholů autorovy poezie. Hons ohromuje dynamikou svých metafor, filozofií point, radostí z jazykové hry. Je to symfonie velkého výtvarného plátna na malé ploše české řeči. Hudba něhy i milostných nadávek… Erotických snů… Společenských přešlapů… Plíživého verbování minaretů… Co ještě říci… nic… mlčet a jen prostě číst… Básník ví, co chce říci… Tiše i výbušně vás zve do své intimní krajiny. Sbírka LEDA ŽE je druhou částí básníkovy trilogie, vydanou nakladatelstvím RADIX (po sbírce NU CO, třetí část TAK JO vyjde na podzim 2016), a je to zřejmě to nejlepší, co autor dvou desítek básnických knih dosud napsal. Bude vám v jeho umělecké společnosti magicky a dobře.
Obvyklé hrdinství – Gabriel Tomáš
Nová sbírka mladého autora rozrušuje stereotypy současné poezie. Už název sbírky zachycuje protiklad. Pokud hrdinství nazveme „obvyklým“, zařazujeme ho do času, zbavujeme jej kouzla, navíc z něj děláme něco rutinního. Ale neměli bychom být „hrdiny“ zcela samozřejmě? Je to jen jiné vyjádření protikladu romantiky a realismu. Humorný tón žene jeho hru (situace a příběhy) kupředu, ale co se lehce říká, může být i docela vážné, hranice mezi veselostí a šílenou „vážností“ je nejasná. Odlehčené pasáže kontrastují s přesycenými, patos sousedí s ironií. Zároveň tento svůj přístup nenabízí jako jedinou možnost tvorby a rozumění. Znovu a znovu usazuje svůj styl, zahušťuje svoji výpověď, zintenzivňuje práci s obrazem, jako by se bál tolik zrádné snadnosti a rozmáchlosti lyrického psaní. Je to svérázná, svého druhu „quijotovská“ reakce na neduhy současné poezie.
Prokletí pastýřů z Rohu – Miloš Gerstner
Román známého krkonošského autora nám vypraví o zmizelém světě starých horalů, jejich tvrdém životě, lásce, chlapské hrdosti a cti. Vezmi, čtenáři, toto dílko jako ódu na ryzí český jazyk, na krásu proměn horské přírody, jakož i na práci lidí, kteří hory obývali a využívali k svému přežití a také jako výčitku těm, kteří je drancovali s vidinou lesku zlata, což v podstatě platí dodnes.
Toto není kámen – Miroslav Šašek
Medúza si v zrcadle zálibně prohlíží nový účes, Cicero si ve studiu odkašlává před projevem ke svému lidu, Nero s pocitem dobře vykonané práce sleduje přímý přenos z hořícího Říma… To vše na stránkách rozmarné a opovážlivé knížky, která přivádí antické sochy do směšných situací, jež jako bychom odněkud znali. Většina čtenářů zná Miroslava Šaška jako autora obrazových průvodců po velkých městech. Knihy z jeho série This is... byly původně určeny dětem, ale už několik desetiletí si je stejně rádi prohlížejí i jejich rodiče. A dětským i dospělým čtenářům je také věnována kniha Toto není kámen, jež vedle průvodce To je Řím glosuje autorův pobyt v Itálii a svým způsobem vyjadřuje obdiv k antickému umění – žertem a koláží.
Život je ako… – Gabika Čepičanová
Kniha Život je ako... je spomienkou na novinárku a lektorku tvorivého písania Zuzanu Lajdovú. Okolie na Zuzanu spomína ako na blízku osobu, ktorá všetkých svojich známych obohatila svojou kreativitou a schopnosťou nájsť v každom niečo výnimočné. Kniha obsahuje práce účastníkov kurzu, ale aj listy na rozlúčku od priateľov a rodiny. Vydať knihu Život je ako..., bol jej veľký sen, ktorý pre ňu dodatočne plní dcéra Gabika.
Stripped / Inkognito v podzemí – Phil Shöenfelt
Inkognito v podzemí je druhou částí Shoenfeltovy newyorské trilogie Stripped (první část vyšla pod názvem Až na dřeň v nakl. Maťa v r. 2012), jejíž děj se odehrává v letech 1979–1984. Mladý Angličan, který se právě přistěhoval z Londýna, se ocitá v bizarním světě dolního Manhattanu. Setkání s Shmutz, tanečnicí nahoře bez, jej uvrhne do víru šílenství a drog v prostředí nočních klubů CBGB’s, Max’s Kansas City a Mudd. Bez prostředků a se závislostí se pád do pekel zrychluje, dokud volba není zcela jasná: buď New York opustit, nebo zemřít. Trilogie Stripped se zabývá tím, co se stane, když se odvrhnou všechny společenské normy. Kniha je výmluvným svědectvím o boji s vnitřními démony i vzpomínkou na New York, který (po AIDS, Giulianim a 11. září) již neexistuje – jako na špinavé, nebezpečné místo, ale i živnou půdu umělecké imaginace, na místo, kde květiny šílenství mohly růst svobodně a bez omezení. "Neuměl jsem si představit, že bych vedl spokojenej život a s partou hipíků sázel stromy na rajským tripu v nějakým zapadákově. Potřeboval jsem ruch uspěchané metropole, sex a drogy, násilí a šílenství New Yorku." Autorův první román Feťácká láska (Junkie Love, Maťa 1997, Twisted Spoon Press 2001) získal v r. 2002 v New Yorku hlavní cenu Firecracker Alternative Book v kategorii knih o drogách. Dále vydal dvojjazyčnou sbírku poezie a textů The Green Hotel / Zelený Hotel (Maťa 1998) a s umělkyní a básnířkou Kateřinou Piňosovou sbírku Magdalena - Book One (Moloko+ 2010).
Můj kamarád Rufus – Romana Suchá
Knížka je určená ke společnému čtení dětí s rodiči či prarodiči, avšak sekundárně využitelná i v prostředí mateřských škol a dětských skupin pojednává o sedmiletém Péťovi, který dostane od babičky k narozeninám malého dinosaura. Zdánlivě obyčejná hračka však jako zázrakem ožije a stává se chlapcovým nejlepším kamarádem. Na konci každé kapitoly následují interaktivní úkoly, které vtahují malého čtenáře do děje a udržují jeho pozornost. Úkoly navíc rozvíjejí základní znalosti, logické myšlení a usuzování. Romana Suchá vystudovala psychologii v Olomouci, pracuje jako psycholožka, má zkušenosti z práce v mateřském centru. V Portále vyšla řada jejích knih, například Veršované rozcvičky pro kluky a holčičky, Rozpustilé básničky pro malé dětské ručičky, Šikovné básničky pro kluky a holčičky apod.
Kultúrne premeny očami Milana Hamadu – Katarína Ihringová
Predložená publikácia je venovaná významnej osobnosti slovenskej kultúry druhej polovice 20. storočia – profesorovi Milanovi Hamadovi, ktorý svojimi výskumnými a publikačnými aktivitami výrazne prispel k poznaniu dejín slovenskej kultúry a vzdelanosti. K prehĺbenejšiemu vedeckému záujmu o kultúrnu a politickú históriu priviedol M. Hamada aj mnohých svojich žiakov. Šesť z nich svojmu učiteľovi, mentorovi a kolegovi spláca podĺžnosť v podobe súboru vedeckých štúdií, ktoré vychádzajú z podnetov a inšpirácií vedeckého odkazu tejto vedeckej autority. (doc. PhDr. Erika Brtáňová, PhD.) Spájajúcim článkom jednotlivých štúdií a zároveň osobnosťou, ktorej je monografia venovaná – je popredný súčasný slovenský literárny historik, kritik a filozof profesor PhDr. Milan Hamada, DrSc., autor mnohých významných publikácií, vplyvy ktorých sú „viditeľné“ v pozadí predkladanej monografie. Autorský kolektív sa rozhodol vzdať poctu svojmu učiteľovi, kolegovi a nepochybne aj inšpirátorovi, nositeľovi Ceny Dominika Tatarku (1994), ktorého meno je zárukou kvalitnej vedeckej, pedagogickej i publikačnej práce, ako aj synonymom človeka s pevnými občianskymi postojmi a zásadami. (doc. Mgr. Erika Lalíková, PhD.)
Exotem na této zemi – Ladislav Heryán
Kniha známého salesiánského kněze a pedagoga, „pastýře undergroundu“, je putováním po stopách Božího milosrdenství na této zemi. V krátkých příbězích se setkávají dva světy: svět Heryánovy kněžské každodennosti vyplněný setkáními s lidmi z různých vrstev společnosti, vesměs ale z jejích okrajů, a svět biblických poselství a podobenství. Ty vnášejí do naší současnosti paprsky pochopení a smyslu, ale také nastavují zrcadlo naší pýše a sobectví. Heryán ukazuje, jak je svět naplněn Božím milosrdenstvím, které nás v každé chvíli vybízí k tomu, abychom změnily naše uvažování a nechali se jím prostoupit. Jednotlivé kapitoly-příběhy knihy zaujmou bezprostředností a upřímností, s jakou nahlížejí v Boží perspektivě aktuální dění kolem nás, a prohlubují touhu po obrácení srdcí. Ladislav Heryán je známý salesiánský kněz, biblista a pedagog.
My uradujeme se k smrti
Zavřeli Magora, zavřeli Čuňase, vstávejte máničky vždyť už je na čase. Ano, to je jeden ještě z předrevolučních textů legendární undegroundové skupiny Hally Belly, která již 30 let brázdí sály a stodolami napříč celou republikou. Svědek zpívá své příběhové texty, které jsou nejen holkách, chlastání a šukání, ale především o svobodě člověka. Knížka textů "My uradujeme se k smrti" vám je převypráví, hezky jeden po druhém. Najdete zde legendární Travičku, U Zpěváčků ve tři ráno, Safra, safra, safra a všechny další. Příběhy jsou ilustrovány veselými obrázky Agáty Kestřánkové.
Sto a jedna pověst z Polné a okolí – Jan Prchal
Na Vysočině bydlívali hlavně hastrmani a hejkalové, ale i divoženky, polednice a čarodějnice, tu i onde se objevil čert. Příběhy vyprávěné za zimních večerů doma u pece nebo v šenku, v létě večer pod lípou zapisovali generace písmáků, učitelů nebo kronikářů. Jan Prchal z nich vybral ty nejpoutavější historky, v nichž ožívají nejen bytosti nadpřirozené, ale také historické postavy jako král Jiří z Poděbrad, po němž je pojmenován kámen na vrchu Homole, nebo jeho nástupce Vladislav Jagellonský, který se k polenskému pánu Viktorínovi z Kunštátu přijel schovat před morem. Polensko je drsný kraj, který žádal po lidech těžkou práci, ale možná právě proto je tak bohatý na povídačky veselé i smutné, k pobavení i k ponaučení. Knihu bohatě vypravila ilustracemi Marcela Makovská z Polné. V krátké době vyjde z bohaté polenské slovesnosti díl druhý ? Druhá stovka pověstí z Polné a okolí.
Kardinál Pölätüo – Generál Piesc aneb případ zapomenuté mise – Stefan Themerson
Ratlík pronásledující vlastní ocas přiměje kardinála Pölätüa k sepsání krkolomného filozofického pojednání. 6940stránkové dílo, v němž se snaží v souladu s církevními doktrínami dokázat, že věda je podmnožinou a dalším důkazem platnosti náboženské víry, je platformou k absurdní polemice s Russellovým logickým pozitivismem, ale především nekompromisním útokem na úhlavního nepřítele víry - poezii. Zničit poezii ovšem znamená v první řadě odstranit ze světa Pölätüova osmnáctiletého syna, básníka Guillauma Apollinaira. Druhý román Generál Piesc aneb případ zapomenuté mise představuje nevinnou variaci na faustovské téma. Přináší obraz soumraku romantického vzorce heroismu a v jednoduchém a zdánlivě záhadném příběhu vykresluje nesmyslnost principů politicko-historického dění.
Bezčasí – Irena Žantovská
Irena Žantovská má mnoho talentů. Ten divadelní se probudil jako první, už na studiích vedla divadlo poesie, inscenovala texty autorek blízkých svému vidění světa – Mariny Cvetajevové, Sylvie Plathové – i autorů vyjadřujících generační pocity té doby druhé půli 80. let, toho zvláštního bezčasí, co navzdory šedi kolem otevíralo nejedny dveře kreativitě individuální duše – tak si našla pro své inscenace opakovaně beatniky (Corsa, McClurea, Ferlinghettiho), později také německé expresionisty (Lasker-Schüllerovou, Trakla, Grosze), její kroky ji vedly ale také k inscenaci českých básníků – Kainara, Hraběte a především Ortena – její režie Elegií (aktuálně v Divadle v Celetné s Janem Potměšilem a Vladimírem Javorským) patří k erbovním dílům českého moderního divadla poesie. I v ryze činoherních režiích – od „oblastí“ po Národní divadlo si vybírala především autory, jejichž řeč – v doslovném i obrazném slova smyslu – byla spíše niterná, oproštěná od velkých vnějškových gest a velkohubé prázdnoty. Není divu, že se s největším vzájemným porozuměním potkala s třeba Čechovem, Strindbergem, Genetem… Toho rodu je i její poesie, jak velmi pozorně vystihl už dávný recenzent její první sbírky Zahrada soch Jan Dvořák. Tato vnitřní divadelnost její poesii předurčuje k scénickému uchopení. Proto také logicky právě z textů ze Zahrady soch vznikla před časem pozoruhodná inscenace spojující poesii (v podání Nely Boudové), experimentální hudební fúzi (Tomáše Reindla, oscilujícího mezi ethnem a soudobou vážnou hudbou), moderní balet (v choreografii Vladimíra Gončarova) a výtvarné umění (animované koláže Miroslava Huptycha). Sbírka Bezčasí je v mnohém směru komornější, introvertnější, než byla Zahrada soch. Chybí tu rozmáchlé „jevištní“ gesto, zato je tu až nečekaně vlídno a mírno, jako by krajina autorčina dětství – Vysočina – vstoupila do veršů a dala jim barvu, vůni, tvar – ale i jinou, niternější dramatičnost.
Jak se loví havrani – Pavel Cingl
Napínavý příběh o přátelství, lásce, naději a zákeřné nemoci probíhá na pozadí přípravy uměleckého megaprojektu. Společně s hlavními hrdiny, anglickým sochařem Candym a jeho pražským kamarádem Martinem, prožijte nespočet divokých mejdanu, přivoníte si k atraktivním, exotickým a okouzlujícím ženám a zkusíte si vsadit vše na jednu kartu. Vydáte se na cestu do Berlína, New Yorku, Osla a prožije fůru legrace v post-sametové Praze. Strhující vyprávění Pavla Cingla nepostrádá napětí, humor, sex, barvité popisy zahraničních teritorií, frustraci i víru v život. Najdete zde také špetku sci-fi. Kniha je zručně a se značným spádem napsaná lahůdka, ve které si najdou zalíbení i fajnšmekři, kteří v literatuře hledají přesahy. Obálku ke knize vytvořil Jaromír 99, který se podílel na filmu Alois Nebel.
Világadapter – Krisztina Tóth
A Világadapter megjelenése ünnep. Tóth Krisztina, a kortárs magyar irodalom egyik legjelentősebb és legolvasottabb alkotója a Pixel, az Akvárium és a Pillanatragasztó történetei után adja közre az utóbbi években született verseit. Városok, tárgyak, emberek, bosszantó vagy épp mulatságos történetek indítják el a verseket, hogy aztán a költőt követve járhassuk végig az utat a hétköznapi, mégis alapvetően fontos dolgok megértéséig. A Világadapter hol játékosan, hol megrázó komolysággal az idő múlásáról, a távolodásról, a fájdalmakról és veszteségekről mesél.
Krv z kalicha – Roman Kaliský-Hronský
6-106 – Carbonaro
Csak a játék számít? Mintha ezt üzenné ez a Carbonaro által rajzolt világatlasz is. Amikor, még halála előtt, az Irodalmi Jelen megkérdezte tőle, milyen a jó vers, így válaszolt: A jó vers Nem is posztmodern, nem is rosszmodern. Nem is kopogó neorokokó. Testetlen legyen, s mégis hallható. Bennszülött legyen, s egyben marslakó. Piros mokaszinjában surranjon át a holdudvaron s az éji prérin, síneken és vadászmezőkön át, és világítson, mint vízbe ejtett csillár egy nagyon távoli szigeten, áttetsző legyen, és lakjon hajdani magazinokban, és szaladgáljon piros mokaszinokban, testetlen legyen és hallhatatlan, de érezze őt átfutóban az őszi préri, bár lába már a földet sem éri.
Dopisy hledajícího probuzení – René Daumal
Rozsáhlý výbor z korespondence básníka, filosofa a indologa René Daumala, kterou francouzský editor označil za jednu z nejkrásnějších ve 20. století, zahrnuje období 1932-1944, tedy období po rozpadu literární skupiny Vysoká hra až do autorovy předčasné smrti. Mezi adresáty adresáty dopisů patří Maurice Henry, Rolland de Renéville, Jean Paulhan, Georges Ribemont-Dessaignes, Luc Dietrich, Jeanne de Salzmann, Léon Pierre-Quint a mnoho dlaších. Knihu doplňuje překlad rukopisných záznamů R. Daumala nedávno objevených v knihovně Jacquese Douceta v Paříži.
Starec Marjan a more – Siniša Novac
Starec Marjan a more je „remakom“ knihy Ernesta Hemingwaya s názvom Starec a more. Odohráva sa však na Jadrane, v Chorvátsku, blízko Splitu. V príbehu sa ocitne množstvo postáv a postavičiek, typických pre tvorbu Sinišu Novaca. „O tom, že je tento príbeh taký silný, že sa odohral aj v skutočnosti v Chorvátsku, na Jadrane, čo sa pri silných príbehoch literatúry niekedy stáva, pretože život, úplne facscinovaný tým príbehom ho jednoducho okopíruje, nechcem čitateľa presvedčovať. Celkovo nerád čitateľa presvedčujem, lebo sa držím zásady, že spisovateľ nie je poisťovák a neponúka mu výhodné poistenie, ale zážitok. Alebo to, čo sa mu v knihe podarí,“ povedal o knihe Siniša Novac. Tento vydarený rímejk (remake) dal notoricky známej literárnej klasike nový dych. Sinišov zmysel pre originálny existenciálno - halucinačný humor tu dosiahol svoj absolútny vrchol. Už len tým, že si vybral tému boja s morom a žralokmi o naozaj VEĽKÚ RYBU a v duchu svojej poetiky ho spracoval. A je tam všetko – výhra aj prehra, sen aj skutočnosť, mágia aj realita. Dokonca aj starcovo obľúbené futbalové mužstvo Hajduk Split. Miestami začneme dokonca dúfať, že veci môžu dopadnúť aj inak, a že starec Marjan to tentoraz „naozaj dá“. A len tak medzi nami - opäť sa skvele zabavíte. Dokonca aj na niekoľkých nudnejších pasážach, ale tie napísal Hemingway.
Z literárnych reflexií – Gabriela Rakúsová
Gabriela Rakúsová patrí k tomu typu recenzentov a tvorcov rozhlasových pásiem, ktorí pravidelne reagujú na dianie v literatúre i vo výtvarnom umení. Z hľadiska prístupu k umeleckému objektu nadväzuje jej kniha na ten typ odbornej reflexie, ktorý možno označiť ako kritiku sympatie. Literárne príspevky tejto knihy, pôvodne publikované v rozličných printových a v menšej miere i elektronických médiách, sú výrazom interpretačnej lektúry rôznorodých umeleckých i teoretických prác zo slovenskej a inonárodnej literatúry. V zásade afirmatívny prístup k jednotlivým dielam vyplýva z princípu selekcie, ktorá už v samom akte výberu obsahuje kritické stanovisko, a preto nebol dôvod vybrané publikácie podrobovať nepriaznivej kritike. Recenzie či interpretácie diel vychádzali v denníkoch a časopisoch určených širšej čitateľskej verejnosti a to malo vplyv i na istú lexikálno – štylistickú a rozsahovú diferenciáciu jednotlivých literárnych reflexií.
Víťazstvo kríža – Wolfgang Baumroth
Román Wolfganga Baumrotha má dve časti. Prvá časť má názov Potupenie kríža. V slovenčine vyšla ako samostatný román vo viacerých vydaniach a je čitateľom už dlho dôverne známy. Druhá časť románu sa volá Víťazstvo kríža a v slovenskom jazyku vychádza prvý raz. Čitatelia sa v ňom dozvedia, že Cirkev nezanikla, pôsobí v úplnej tajnosti. Noví kardináli zvolia pápeža mimo Vatikánu až v Južnej Amerike. Ateizmus prostredníctvom svetovlády ovláda naďalej celý svet. Dejom sa prelínajú osudy troch mužov, ktorých otcovia zomreli mučeníckou smrťou, avšak ich životy nie sú také priamočiare. V závere románu sa potvrdia slová Ježiša Krista, ktoré povedal Petrovi pri zakladaní Cirkvi: ani pekelné brányju nepremôžu."