Pistorius & Olšanská
Chiméra – Sebastiano Vassalli
Sebastiano Vassalli situoval svou nejslavnější knihu Chiméra do vesničky jménem Zardino, jež kdysi ležela v Pádské nížině. Zde se na přelomu 16. a 17. století odehrává příběh dívky jménem Antonia, zardinské čarodějnice. Antonia vyrůstala u jeptišek v novarském nalezinci, odkud si ji v jejích deseti letech odvezli bezdětní manželé Nidasiovi, kteří se k ní chovali jako k vlastní a poskytli jí šťastné dětství a dospívání. Zato ve vesnici ji lidé nemohli odpustit její krásu a jinakost. A lidská nenávist, spojená s nevědomostí a strachem, se stane Antonii osudnou.
Příběh zardinské čarodějnice se promítá na pozadí široké historické fresky zaplněné řadou výrazných postav. Setkáváme se tu loupeživým rytířem Caccettou a jeho ozbrojenou bandou, falešným knězem pěstujícím v kostele bource morušového a knězem sužujícím své farníky bigotností, katem a jeho pacholky, intrikujícími biskupy, rýžaři, lacknechty, inkvizitory... Vassalli čtenáře se syrovou objektivitou, důkladností a bez příkras seznamuje s tehdejším drsným životem na rýžových polích i tíživým ovzduším katolické protireformace.
Zardino už neexistuje, nezbylo po něm nic. Z této mlhou obestřené nicoty vytáhl autor na světlo denní strhující příběh, zasutý hluboko v minulosti, a zpracoval jej svým nezaměnitelným způsobem do podoby, za nějž získal v roce 1990 významnou italskou literární cenu Strega a který dodnes budí obrovský zájem čtenářů.
Říše musí zemřít – Michail Zygar
Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa. Michail Zygar, zkušený reportér a publicista, při tom použil žánr, který v historické literatuře není zcela obvyklý reportáž, čímž se mu podařilo dobu, vzdálenou dnešnímu čtenáři již více než sto let, maximálně přiblížit, takže jeho text působí jako strhující thriller. Před čtenářem v nečekaných souvislostech vyvstává řada historických událostí hladové bouře, koloniální válka s Japonskem, politické vraždy, zápas o konstituční monarchii, násilí levicových teroristů, úspěchy a skandály ruského moderního umění, vztahy mezi členy vládnoucí dynastie, bitvy první světové války. Všechny tyto události se splétají v dramatický děj, který se postupně, stále více a více, vymykal jakékoliv kontrole. A spolu s nimi se na historické plátno promítají s neobyčejnou ostrostí i postavy jejich hybatelů a protagonistů členů carské rodiny, ministrů, policistů, mecenášů, spisovatelů, hudebníků, malířů a dalších osobnosti ruského politického, kulturního a duchovního života , z nichž se mnozí snažili dělat pro budoucnost své země to nejlepší, a přesto jejich společné snažení nakonec vyústilo v nechtěnou a po všech stránkách tragickou bolševickou revoluci.
Podmínka – Eustachy Rylski
Příběh historického románu začíná v roce 1812, těsně před bitvou dvou velkých armád u Borodina, kdy z francouzského vojska zběhne Andrzej Rangułt, oblíbenec císaře Napoleona, jezdecký mistr a všemi obdivovaný kapitán švališérů, spolu s poručíkem Semenem Hoszowským, hloubavým synem venkovského popa. Nevinná hra v kostky, která se zvrhne v boj o život, a uloupená vojenská pokladna, představující jmění umožňující jejímu majiteli zbavit se války jednou provždy, přimějí oba rivaly dezertovat. Přes vzájemnou antipatii musejí spojit síly a pokusit se projít nekonečnými mrazivými pláněmi, vyhýbat se prchajícím troskám francouzské armády i ruským oddílům, které ji pronásledují, a vrátit se zpět do Rangułtova domovského dvora v Litvě. Ale ani tam ještě nemají vyhráno. Příběh, demaskující rozdíl mezi skutečnými hrdiny a událostmi a tradičními ideály, je polemikou s černobílým národním mýtem a pro svůj rychlý spád a myšlenkové bohatství patří k nejuznávanějším moderním polským románům.
Smrt v zádech – Asaf Gavron
Tel Aviv, rok 2003. Druhá palestinská intifáda je v plném proudu, vybuchují izraelské restaurace, tržiště i autobusy, armáda tvrdě zakročuje proti obyvatelstvu na palestinských území. Uprostřed vší té abnormality dva mladí muži, vypravěči Gavronova románu, chtějí žít normálním životem : Izraelec Ejtan přezdívaný Krokodýl, zaměstnanec start-upové firmy nabízející řešení pro úsporu času, jenž se shodou neuvěřitelných náhod ocitne u tří po sobě jdoucích teroristických útoků a pokaždé vyvázne, takže se stane jakousi národní celebritou proti své vůli; a Palestinec Fahmí, jehož matka zahyne vinou okupace, islamistický džihád mu sebere bratra a on sám se bez velkého nadšení nechá vtáhnout do aktivní teroristické buňky.
Dva nepravděpodobné, a přece věrohodné osudy se propletou - mimo jiné při pátrání takřka detektivním po tom, co vlastně dělal v Tel Avivu jeden z Izraelců zavražděných při teroristickém útoku…
Jak se dělá kniha – Vladimír Pistorius
Čtvrté vydání úspěšné (a dnes již rozebrané) příručky poskytuje základní informace o vydávání knih, zejména o základních technologických pojmech, typografických zásadách, redakční praxi, práci s digitálními obrázky, ekonomice vydávání knih a právních normách spojených s nakladatelským podnikáním. Čtvrté, aktualizované vydání zohledňuje vývoj, který se odehrál během posledních osmi let, jež uplynuly od předchozího vydání. Kniha uvádí nejnovější dostupná data o evropském i českém knižním trhu. Oproti předchozímu vydání obsahuje rovněž kapitolu o vydávání a ekonomice e-knih. Kniha obsahuje 170 obrázků, tabulek a grafů a rovněž případové studie vydávání knih různých typů. Je určena především nakladatelským pracovníkům, studentům specializovaných škol a oborů, ale i lidem, kteří by chtěli si vydat knihu vlastními silami.
Generátor národního pohnutí a další mučicí stroje – Petr A. Bílek
Tato sbírka publicistických prací Petra A. Bílka shrnuje jeho brilantní sloupky, psané s velkým vtipem a nadhledem zejména pro časopisy A2 a Respekt. Jejich společným tématem je úpadek obecného kulturního prostoru, který autor spatřuje v banalizaci veřejného diskurzu, v nekompetentnosti a nezodpovědnost diskutu-jících a v nahrazení reálných vztahů virtuálním světem sociálních sítí. Bílek v předmluvě ke své knize píše: "Před osmi léty jsem v návalu autorské ješitnosti dal dohromady první soubor své časopisecké publicistiky. Kniha Mikešova aféra a jiné případy nesla podtitul Kapitoly o zaneřáděném kulturním prostoru. Nynější ‚pokračování' by mohlo nést podtitul Glosy o zanikání kulturního prostoru. Nedávám jej nicméně do názvu nejen proto, že by mohl zavánět lacinou elegičností, ale taky proto, že nechci laskavému čtenáři vnucovat pocit, že vskutku žijeme v době, v níž můžeme být svědky tak zásadních zániků. Což mi nijak nebrání, abych sám tento pocit v sobě nosil a živil."
Sanatorium Tworki – Marek Bieńczyk
Román Sanatorium Tworki (1999) se odehrává během dvou válečných let 1943-1944 a jeho hrdiny jsou mladý básník Jurek, účetní Sonia a skupinka jejich přátel, kteří se schovávají před útrapami války v psychiatrické léčebně v Tworkách, ležících na předměstí Varšavy. Právě zde prožívají svou první zamilovanost a okouzlení jeden druhým. Prostředí sanatoria - rozlehlé parky, záhony, aleje a altánek - to vše se zdá být bezpečným útočištěm, vytvářejícím atmosféru štěstí a normálního života. Avšak touto idylickou kulisou začne prostupovat krutá realita války a holokaustu. V textu se sice přímo nehovoří o Židech a varšavském povstání, avšak čtenář po celou dobu tuší, že mladí lidé, kteří do sanatoria přišli za prací, se tu ve skutečnosti skrývají pod falešnými jmény kvůli svému rasovému původu. A ze stejného důvodu pak jeden po druhém také náhle mizí.
Bieńczyk ve své knize spojuje vypravěčskou spontaneitu s neobyčejnou jazykovou hravostí a vynalézavostí, se spoustou slovních hříček, asonancí, rýmů, citátů, parodií a aluzí. Jeho vyprávění při tom bravurně balancuje na tenké hraně mezi krajnostmi idyly a tragédie, a právě proto je Sanatorium Tworki považováno za jednu z nejlepších polských próz posledních několika desetiletí. Román byl přeložen do několika světových jazyků, získal řadu významných cen (např. cenu Władysława Reymonta, Paszport Polityki a Grand Prix du Festival Littératures du Monde) a dnes je všeobecně považován za neoddiskutovatelnou součást polského literárního dědictví.
"Tato kniha je nasycena vášní odhalovat to, co dokáže odhalit pouze román. V tomto případě je to situace člověka bloudícího na cestě mezi hrůzou a idylou. A ta její zvláštní, drásavá krása."
Milan Kundera
Čas noc – Ljudmila Petruševská
Prozaička a dramatička Ljudmila Petruševská (*1938) se v devadesátých letech 20. století, kdy její texty mohly konečně vycházet bez omezení, rychle stala jednou z nejznámějších a nejvýznamnějších představitelek současné ruské literatury. Její knihy jsou skvěle přijímány jak čtenáři, tak kritikou a literární vědci v ní vidí pokračovatelku tradice velkých ruských spisovatelů Dostojevského, Gogola a Babela. Novela Čas noc, poprvé vydaná časopisecky v roce 1992, je jejím patrně nejvýznamnějším dílem. Byla přeložena do více než třiceti jazyků a dočkala se světového ohlasu.
Novela je stylizována jako deník neznámé básnířky Anny Andrijanovny. Výrazně expresivní text fascinuje svou stylistickou vytříbeností, rychlým spádem a otevřeností, s jakou zachycuje krutou bídu života v pozdní sovětské éře, která se promítá i do rodinných vztahů. Před čtenářem se odehrává souboj vypravěčky s vlastními dětmi a zápas každého z nich o to, aby měl kde spát a co zítra jíst. Tato konfrontace je bezohledná a plná zákeřných úderů, čtenář však v knize vedle naturalistických scén nalezne také notnou dávku nadhledu a černého humoru.
"Tato proslulá ruská autorka dokáže být tak znepokojující, že její tvorba byla zakázána dlouho poté, co v Sovětském svazu umožnili vydávat Alexandra Solženicyna. A to i přesto, že její texty nijak nevykřikují ‚politická', ‚disidentská' nebo jiná hesla. Její texty prostě křičí."
Elle
"Je to napůl zábavná a napůl zoufalá kniha - skvělé představení velkého talentu."
Kirkus Review
Oči nemlčí – Roy Jacobsen
Román Oči nemlčí vrací čtenáře na sever Norska těsně po druhé světové válce. V prvním dílu celého příběhu Ostrov jsme se seznámili s rodinou Hanse Barroye, která žije osaměle na stejnojmenném ostrůvku těsně pod severním polárním kruhem, v druhém dílu Bílý oceán se pak osudů malé kolonie neblaze dotkne druhá světová válka a německá okupace. Nyní, v létě roku 1946, se hlavní postava románu Ingrid odhodlá ostrov opustit. Je to čin nebývalý – s výjimkou mužů, kteří vyrážejí na několikaměsíční lov tresek na sever na Lofoty, Barroy nikdo dobrovolně neopouští. Ingrid však jde hledat otce své roční dcery, jejíž oči stále víc připomínají ruského zajatce, kterého vlny vyplavily na břeh ostrova po katastrofě lodi Rigel.
Ingrid odchází s kufříkem v ruce a s dcerou v šátku přivázaném na břiše. Jde na pevninu, na niž se doposud dostávala jen zřídka a sleduje stopu svého milence mířící na východ ke švédským hranicím, kam ho na podzim roku 1944 sama poslala. Překvapuje ji vše: husté lesy, suchý vítr, bujná pole, ze všeho nejvíc však lidé, kteří jako by ztratili paměť. Neradi na válku vzpomínají a mnozí nemají čisté svědomí, leckdo by rád cosi zatajil. A tak se Ingrid jen obtížně a namáhavě dobírá pravdy.
Poslední svědci – Světlana Alexijevičová
Uvedením Posledních svědků završujeme vydání pěti svazků nositelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové, které autorka považuje za své kompletní knižní dílo. Jedná se, stejně jako v ostatních jejích svazcích, o knihu sestavenou ze stovek rozhovorů, jež Alexijevičová vedla s účastníky dějinných událostí. V případě Posledních svědků jimi byli převážně váleční sirotci, kteří přežili vyvražďování běloruského obyvatelstva německými zvláštními komandy během druhé světové války. Kniha přináší mimořádné svědectví dětí o nepředstavitelném rozsahu této katastrofy, při němž němečtí fašisté zničili 619 vesnic i s obyvatelstvem, o utrpení běloruského lidu a zejména pak o traumatech, které válka přináší těm nejmenším.
Za letních nocí se tu nespí lehce – autor neuvedený
Výbor povídek Za letních nocí se tu nespí lehce volně navazuje na úspěšnou antologii Lesní lišky a další znepokojivé příběhy. Povídky dvanácti autorů tentokrát spojuje tematika finského severu: území jen řídce osídleného, z velké části ležícího až za polárním kruhem. S neskrývanou drsností a syrovostí popisují události z občanské a druhé světové války i ze současnosti, prostředí náboženských skupin, sociální poměry či prostý život. Různé pohledy na tutéž oblast charakterizují její mnohotvárnost a dokazují, často s nadsázkou a ironií, že není pouze tou exotickou zemí, za jakou se tradičně považuje.
O prospěšnosti alkoholismu – Michail Bulgakov
Třicátá Marinina láska – Vladimír Sorokin
Román Třicátá Mariina láska Vladimíra Sorokina (autora knihy Den orpičníka) byl napsán již v 80. letech, přesto byl v Rusku publikován teprve 25 let po svém vzniku. Šokoval a dráždil nejen sovětské aparátčiky, ale i později ruské nacionalisty do té míry, že Sorokin byl po vydání knihy obžalován z pornografie. Žaloba byla později stažena a román obhájen jako výsostné literární dílo. Román je sice plný míst pro měšťácké prostředí zcela nepřijatelných a každá jeho druhá stránka je vlastně jakýmsi ‚políčkem veřejnému mínění', avšak šokující sexuální scény a obscénní výjevy, které by patrně použity samoúčelně
Rudý kříž – Saša Filipenko
Nevelká novela je nabitá dějem a šokujícími dokumenty. Některé pocházejí ze sovětských, resp. ruských archivů, např. směrnice o rozebrání zařízení německých koncentračních táborů a jejich opětovném složení v táborech GULAGu nebo směrnice o zacházení se zlatými zuby vězňů zemřelých v sibiřských lágrech, většinu z nich však autor objevil během své výzkumné práce v ženevských archivech Červeného kříže.
Hlavní hrdinka románu devadesátiletá Taťána Alexejevna se v marném zápase s Alzheimerovou chorobou pokouší převyprávět otřesný příběh svého života. Narodila se v Londýně na začátku 20. let 20. století. Spolu se svým otcem, který se stal diplomatem nového režimu, se vrátila do Ruska a po jeho smrti začala pracovat jako písařka a překladatelka pro ministerstvo zahraničí. Byla to doba masových čistek a řada jejích spolupracovníků ze dne na den zmizela. Taťáně procházelo rukama ohromné množství často zarážejících dokumentů: o německých komunistech vydaných na smrt zpět do Německa, o stahování protifašistických knih z obchodů, o ruském velvyslanci ve Francii Nikolaji Ivanovovi, jenž byl kvůli svému kritickému postoji vůči Hitlerovi odvolán a ještě v době, kdy německá armáda pustošila východ SSSR, odsouzen do pracovního tábora za antinacismus. Mezi dokumenty, které měla přeložit, byly i opakované dopisy Mezinárodního výboru Červeného kříže, nabízející zprostředkování výměny zajatců či alespoň ulehčení jejich situace, na něž však sovětské úřady odpovídaly tvrdošíjným mlčením. Osud Taťány a celé její rodiny se začal měnit, když v jednom ze seznamů zajatců objevila jméno svého muže a byla postavena před otázku, zda má v překladu jeho jméno uvést, a tím na něj, na sebe i své děti přivolat hněv režimu, nebo jeho jméno vynechat, což však bylo stejně nebezpečné.
Na Slupi 8 – Miroslav Klíma
Sbírka Na slupi 8 je komponovaným cyklem básní, v němž konkrétní pražský dům se svou minulostí slouží jako projekční plocha. Autor se na ní – snad ve stylu vzdáleně podobném Spoonriverské antologii – snaží proniknout do mysteriózního prostoru, hlavně však zahlédnout obrazy a osudy lidí, jeho obyvatel. Vytváří tak jakýsi pestrý obraz soudobého světa a různých variant našich životů.
Osada na pahorku – Asaf Gavron
Píše se rok 2005 a izraelskému osadníkovi Otnielu Asisovi začne být místo, kde žije, příliš těsné. Vyhlédne si pahorek nedaleko arabské vesnice Harmíš na okraji Judské pouště a s hrstkou dalších průkopníků ho obsadí. Postupně rostoucí ilegální osada je trnem v oku vládě, Palestincům, armádě i lidskoprávním aktivistům, přesto se houževnatě a s vynaložením nemalého důvtipu a švejkovského kličkování drží a s ní i hrstka duší, které zde našly nejen vytoužený domov uprostřed biblické krajiny, ale často i útočiště před vlastní minulostí a světem venku. Komplexní společenský román Osada na pahorku poprvé literárně zpracovává palčivé a kontroverzní téma židovských osad na Západním břehu. Izraelskou realitu vykresluje velmi věrně v jejích problematických, nečekaných a často i groteskních aspektech, s citem pro detail, humorem, ale i s hlubokou znalostí lidské psychiky. Současně ukazuje, jak se ideologie, ať už kolektivistická, či náboženská, může stát životním programem lidí vykořeněných a existenciálně ztracených - jakými jsou právě hlavní hrdinové Gavronovy knihy.
Asaf Gavron (1968), izraelský spisovatel, překladatel a rokový hudebník, je nositelem řady literárních ocenění, např. Bernstein Prize (2013), francouzské ceny Courrier International (2012, Ceny izraelského předsedy vlády (2011). Za svůj v pořadí pátý román Osada na pahorku získal Asaf Gavron v roce 2013 prestižní Bernsteinovu cenu. Jeho knihy byly přeloženy do angličtiny, němčiny, francouzštiny, holandštiny, italštiny a švédštiny.
Vánice – Vladimír Sorokin
Vánice, stejně jako předchozí česky vydaná novela Den opričnika, nezapře autorovu zálibu ve fantazii a nad-sázce, v absurdních motivech a vizionářství, vpletených do toku realistického vyprávění. Vladimir Sorokin se v ní vrací k tématu, které dobře známe z klasické ruské literatury - k tématu strastiplné cesty mrazivou vánicí. Venkovský lékař Garin se bezpodmínečně musí dostat do vzdálené vesnice a aplikovat jejím obyvatelům vakcínu proti smrtelné exotické nemoci, "černuše". Protože na přepřahací stanici nesežene čerstvý potah, je nucen najmout si místního drobného a tichého mužika Kucku a jeho poněkud podivný dopravní prostředek, tzv. samohyb, poháněný padesátkou maličkých koníků velikosti koroptví. A tato bizarní ekipa se vypraví do zmrzlé krajiny a počínající sněhové vichřice. V klasickém příběhu pána a jeho sluhy udělá Kucka všechno pro to, aby s doktorem dojeli. Do vesnice je to jen sedmnáct verst, ale jejich pouť se stále protahuje: nejprve na dva dny, pak na tři, na čtyři - cesta závějemi a vánicí chystá stále nové překážky: zmrzlého obra, tajemné čtyřstěny, svůdnou mlynářku s jejím mužem-trpaslíkem, zlověstně vyjící vlky. A síly ubývají… Povede se lékaři zachránit nakaženou vesnici? Román je dobrodružným vyprávěním v žánru sci-fi, parodií na výstřelky dnešní civilizace, ale současně i velkou metaforou strastiplné cesty ruské inteligence. Sám autor o něm napsal: "Smysl ruského života spočívá ve fyziologickém přežití. A ruský život - to je mučivě hrdinské zdolávání prostoru. Stát v tomto procesu není náš spojenec, ale nepřítel. Náš stát je přece taky taková věčná vánice, s níž musí obyvatelstvo neustále zápolit. Proto je u nás tak velký a přímo hmatatelný rozdíl mezi exteriérem a interiérem, mezi útulností domova a špinavou, agresivní a nezkultivovanou ulicí. Jakmile doma otevřete venkovní dveře, ocitáte se ve všudypřítomné sociální vánici."
Malé klíče, velké pokoje – Bjork Viková
Epizodický román Malé klíče, velké pokoje (Sm? n?kler store rom, 1988) úspěšné norské spisovatelky Bj?rg Vikové vypráví příběh Elsi Lundové, malé dívky objevující velký svět dospělých. Vyrůstá v Oslu za druhé světové války, kterou vnímá jako něco vzdáleného a zároveň blízkého, když se s celým domem v Colletově ulici schovává při náletech ve sklepě. Dětským pokojem je jí okolí domu, kde potkává své kamarádky, zvláštní sousedy i jiné zajímavé lidi. Citlivě vnímá napjaté vztahy v rodině a sní o tom, jaké to bude, až jednou dospěje a bude mít ofinu. Elsin pohled na okolní svět čtenáře vtáhne nejen do dění v Colletově ulici, ale i do vlastních vzpomínek na dětství.
Mikešova aféra a jiné případy – Petr A. Bílek
Literární teoretik Petr A. Bílek psal články do časopisu, které vyšly knižně pod názvem Mikešova aféra a jiné případy.
Články literárního teoretika Petra A. Bílka, od roku 2007 pravidelně uveřejňované v kulturním časopise A2, jsou břitkou reflexí dění na naší kulturní, mediální a akademické scéně i vztahu současné společnosti k literatuře a vzdělanosti. Připomenou některé zásadní "případy", které hýbaly českými médii, kritice neujdou ani média samotná.
Lze je číst jako pouhé ironické časové glosy, mohou však být i zprávou o neblahém stavu naší kulturní každodennosti. Inflací slov se stírají hranice mezi banálním a podstatným, mezi privátním a veřejným; názory odborníků se ztrácejí v infotainmentu a celebrity vědí všechno. Veřejný prostor je zanášen haraburdím, které nikdo neodklízí a na které si pomalu zvykáme. Jenže stejně jako prase porcují řezníci, ani o kultuře a umění se nedá mluvit bez vzdělání a odbornosti.
Diverse – Pavel Brunclík
Velká bilanční kniha známého fotografa Pavla Brunclíka (*1950). Obsahuje representativní výběry z jeho čtyř fotografických cyklů Cizí ženy (Other women, 1986–1995), Krajiny (Landscapea, 1994– 2011), Geometrie nahoty (Geometry of nudity, 2005–2007) a 46 Čechů (46 Czechs, 2009–2011). Kniha obsahuje úvodní texty Jiřího Machalického a Miroslava Petříčka v češtině a angličtině a je určena zájemcům o moderní fotografii.
Bílý oceán – Roy Jacobsen
V Bílém oceánu se ocitáme znovu na severonorském ostrově Barroy, jehož obyvatelé byli hrdiny románu Ostrov. Tentokrát však ostrov není oázou drsného, byť klidně plynoucího života v bezčasí řízeném jen přírodou. Končí druhá světová válka a svým vývojem krutě zasahuje i sem. Pětatřicetiletá Ingrid není na ostrově sama, jak se domnívá. Oceán vyplaví záhadné návštěvníky a na skalnatém ostrově se odehrává nečekaná a dramatická love story. V Jacobsenově střízlivém podání ovšem působí naprosto nesentimentálně, o to však věrohodněji. Přestože se zpočátku zdá, že se na ostrově příliš nezměnilo, válka zažene Ingrid do situací mnohem náročnějších, než je "pouhé" přežití mezi živly, jak tomu bylo za dnů líčených v Ostrovu. V hrdinčině příběhu se prolíná její osobní zkouška, s dramaty lidí, kteří se ocitli bez domova, vyhnáni na drsný okraj kontinentu. Chaotická situace hned po válce, jejíž poslední fáze byla zvláště těžká a tragická pro obyvatele nejsevernějšího kraje Finnmarka, přivede nazpět i ostatní členy Ingridiny rodiny. A oceán, rozprostírající se kolem ostrova, zároveň překážka, ale i obranný val, je bouřlivý a divoký, zpěněný a neklidný. Skončila válka a na Barroy míří náhle lidí víc než dost. Je to však happy end?
Život na úvěr – Jaroslav Kříž
Příběh jednasedmdesátiletého Richarda Slavíka je podán jako existenciální příběh lidské krize ve světě, jemuž protagonista přestává rozumět. Odhodlání jít si za svým či bránit své teritorium dávno tlumí životní zkušenosti stáří stejně jako stárnoucí, tedy slábnoucí tělo, přesto se hlavní hrdina pokouší odmítat vycházet okolnímu světu bezvýhradně vstříc, snažit se rozumět a přistupovat na vše, co si soudobá společnost žádá: kritérium výkonu, kult mládí vpřed atp. Úzkostem a nejistotám se pokouší čelit svébytným typem posmutnělého, načernalého humoru, který zajišťuje ději dynamiku a vnitřní napětí. Autorova umná kompozice, práce s větou v dialogu či popisu činí z románu Život na úvěr mimořádné, byť náročné čtení.
Všechny možné světy – autor neuvedený
Antologie Všechny možné světy nabízí v českém prostředí první souborný pohled na současné kanadské drama s důrazem na jeho klíčové tematické okruhy, jako jsou etnická a kulturní diverzita, anglo-francouzská dvoj-kulturnost kanadské identity či fascinace dramatickým obrazem kanadského severu.
Antologie obsahuje následující dramata:
- Wendy Lill: Povolání Heather Roseové
- John Mighton: Možné světy
- Djanet Sears: Harlemský duet
- Judith Thompson: Přestaň takhle mluvit
- Marty Chan: Dům z kostÍ
Soubor těchto překladů je doplněn doprovodnou studií nabízející kritický komentář zvolených dramat na základě jejich kulturně historického kontextu, s ohledem na jejich potencionální jevištní fungování na českém divadle.
Jak se dělá e-kniha – Vladimír Pistorius, Pavel Kočička
Kniha vyplňuje mezeru v české odborné literatuře a vychází vstříc všem, kdo vydávají nebo chtějí vydávat e-knihy. Příručka poskytuje praktický návod, jak připravit elektronickou publikaci v nejrozšířenějších formátech EPUB a MOBI. Popisuje strukturu formátu EPUB a uvádí přehled potřebných prostředků (jazyků XHTML a CSS, zevrubný popis editoru Sigil a dalších užitečných freewarových programů). Detailně popisuje vytvoření e-knihy exportem z programu InDesign, jakož i přímou transformaci wordovského dokumentu do formátu EPUB, poskytuje rady, jak wordovský dokument pro takovou transformaci připravit a jak vytvořenou e-knihu upravit. Zabývá se problémem použitých písem, upozorňuje i na legislativu spojenou s vydáním e-knihy a nabízí rovněž vzory licenčních smluv.
Publikace je jakýmsi protějškem a doplňkem titulu Jak se dělá kniha. Obsahuje na sto obrázků a tabulek, řadu přehledů, příkladů a užitečných příloh.