Cimický Jan

Najdi si mne a dostaneš se na místo, kde jsme zapomněli kus vzpomínek. Autor se k nim vrací imaginací, ve které jsou zkušenosti, milostné příběhy i dobrodružství každého z nás. Každý by měl hledat sám v sobě, když se chce vydat na cestu pod dojmem knihy, která se jmenuje Najdi si mne. Ale koho hledat a co? To je vzrušující otázka, která se jako tajemství opakuje celou knihu. Její hrdina Jan hledá ve své domovině, ve Francii i v Číně a potkává se v nejrůznějších podobách s láskou a přátelstvím, s objevováním krásy a poznáváním světa. Na své cestě prožívá příběhy, které se už odehrály v jiných životech, láska se k němu přibližuje a zase vzdaluje a dobrodružství je jako nekonečné míjení všeho, co tvoří jeho svět, a Jan mu začíná konečně rozumět.

V příbězích z psychiatrického pavilonu autor nejprve upozorňuje na zakořeněné předsudky o psychických obtížích a duševních chorobách, jak snadno vzniká klamná představa, že „blázen“ je ten, kdo šplhá na strom pro zralé papoušky nebo si o sobě myslí, že je Napoleon. Skutečné příběhy z psychiatrie nebývají většinou tak zábavné, protože se v nich skrývají nešťastné lidské osudy. Není v nich bohužel ani mnoho humoru či legrace, které ovšem podle autora přispívají k upevnění duševního zdraví. Nebezpečí však číhá i na nás „normální“. Stres je civilizačně všudypřítomný, a pokud ho nezvládneme, můžeme se načas ocitnout v pavilonu na Zlatém návrší, což je v této knize místo, kde stojí psychiatrická léčebna.