Jindra Tichá
Hledání pravdy – Jindra Tichá
Na podzim 1943 přijíždí do Prahy mladý Němec Erich. Byl jmenován profesorem formální logiky na pražské německé univerzitě. Ve světě probíhá už třetím rokem válka. Válečné štěstí se ale začíná obracet proti Německu, které ještě donedávna šlo od vítězství k vítězství. Erich toho ví o válce hodně, až do svého zranění byl kapitánem německé ponorky. Před válkou studoval na nejlepších německých univerzitách a proslavil se řadou odborných článků. V krásné, výstavné Praze je klid, město však zato zaplatilo nesmírnou cenu, vzalo na sebe jařmo kolaborace s Hitlerovou říší. Hrdinka románu Hana, která před válkou studovala s Erichem logiku na univerzitě v Göttingenu, vyčte Erichovi, že přijal místo na německé univerzitě v Praze v době, kdy nacisté zavřeli všechny české vysoké školy. Erich tvrdí, že nezáleží na tom, kde a za jakých podmínek bádání probíhá, důležité je, že pokračuje. Román z válečné Prahy je současně také reflexí nad postavením jedince ve válečném dramatu, v době velkých historických zlomů, reflexí celého údobí německé okupace Československa, působení protektorátní vlády v Praze pod vedením prezidenta Háchy, stejně jako exilové vlády dr. Edvarda Beneše v Londýně. Také sedmnáctá kniha této autorky nepochybně vzbudí zasloužený zájem čtenářů. -
Amerika, jak ji Kolumbus neznal – Jindra Tichá
Nevšední cestopis česko-novozélandské autorky, působící několik desetiletí na novozélandské univerzitě v Dunedinu, je věnován kontinentu, který Jindra Tichá poznala za svého několikaletého pobytu v USA, respektive za svého pedagogického působení na tamních univerzitách. Beletristická erudice, kombinovaná s autorčiným postřehem, vytváří z četby působivé dobrodružství. Představuje Ameriku dnešních dnů, její každodenní život, poodkrývá kořeny vztahů mezi jejími černými a bílými obyvateli, putuje po místech, která představují milníky v historii této země. Druhé, rozšířené vydání autorka doplnila o poutavou kapitolu, věnovanou situaci ve Státech po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu.
Přirozená linie ženského těla – Jindra Tichá
V osudech žen tří generací Jindra Tichá sleduje proměny života u nás, jak se promítají nejen do širokých společenských souvislostí, ale i do nejintimnějšího mikrosvěta každého z nás. Čtenáři se zde setkají především s autorčinou babičkou Annou, jednou z mála někdejších podnikatelek, která na sklonku první světové války a zejména v nově vzniklém Československu vybudovala v Bratislavě úspěšný módní salon, inspirovaný proslulými návrháři a slavnými módními domy v Paříži, Římě či Vídni. Příběh její dcery pak rozkrývá situace, jež nastaly v důsledku obsazení Čech Hitlerem a zrodem Slovenského štátu. Další rovina románu přibližuje život v soudobých Čechách. S nevšedním realismem Jindra Tichá zaznamenává problémy stáří a nemocí v dnešní Praze a staví na pranýř lhostejnost, či dokonce krutost, s níž se zachází s umírajícími v léčebnách dlouhodobě nemocných.
Nelze přejít ani autorčiny zdařilé postřehy na téma soužití Čechů a Slováků v různých fázích dvacátého století. Nebyla by to však Jindra Tichá, kdyby tak nečinila s nadhledem a hlubokým vnitřním zaujetím, na příbězích, jež čtenáře strhnou od první stránky.
Incest – Jindra Tichá
Incest mezi blízce příbuznými osobami je ve většině etnik odsuzován. Přesto lidstvo provází již od egyptských panovnických dynastií ve starověku, všeobecné známosti se těší antická báje o Oidipovi, incest v příběhu Lotovy dcery zachycuje i bible, ve středověku dával svolení k takovým manželským svazkům z řad urozených panovnických kruhů sám papež. Přestože literárního zpracování tohoto tématu se ujali takoví velikáni, jako byli např. Sofokles, Seneca, Shakespeare či z moderních autorů Cocteau, v české literatuře příliš děl o incestu nenajdete. Určité tabu prolamuje svou prozaickou prací známá česko-novozélandská autorka novelou o neobvyklé lásce. Autorka zde hledá odpověď především na dvě otázky: je možné, aby člověk našel své alter ego, toho partnera, který jediný se k němu po všech stránkách hodí, právě v okruhu vlastní rodiny? Co se stane s milenci, kteří se z morálních ohledů své lásky vzdali? Čtenář se u jejich příběhu, zasazeném do padesátých a šedesátých let dvacátého století, může zamýšlet nad tím, co vlastně tvoří podstatu manželského soužití.
Hledání pravdy – Jindra Tichá
Na podzim 1943 přijíždí do Prahy mladý Němec Erich. Byl jmenován profesorem formální logiky na pražské německé univerzitě. Ve světě probíhá už třetím rokem válka. Válečné štěstí se ale začíná obracet proti Německu, které ještě donedávna šlo od vítězství k vítězství. Erich toho ví o válce hodně, až do svého zranění byl kapitánem německé ponorky. Před válkou studoval na nejlepších německých univerzitách a proslavil se řadou odborných článků. V krásné, výstavné Praze je klid, město však zato zaplatilo nesmírnou cenu, vzalo na sebe jařmo kolaborace s Hitlerovou říší. Hrdinka románu Hana, která před válkou studovala s Erichem logiku na univerzitě v Göttingenu, vyčte Erichovi, že přijal místo na německé univerzitě v Praze v době, kdy nacisté zavřeli všechny české vysoké školy. Erich tvrdí, že nezáleží na tom, kde a za jakých podmínek bádání probíhá, důležité je, že pokračuje. Román z válečné Prahy je současně také reflexí nad postavením jedince ve válečném dramatu, v době velkých historických zlomů, reflexí celého údobí německé okupace Československa, působení protektorátní vlády v Praze pod vedením prezidenta Háchy, stejně jako exilové vlády dr. Edvarda Beneše v Londýně. Také sedmnáctá kniha této autorky nepochybně vzbudí zasloužený zájem čtenářů. -
Smrt a odpuštění – Jindra Tichá
Jedna z nejzdařilejších próz české autorky, žijící a působící od počátku 70. let v novozélandském Dunedinu, která se již dočkala překladu do angličtiny a řady dalších jazyků. Jen zčásti autobiografický příběh, vystavěný v působivém kontrastu počátku a konce jedné emigrace, J. Tiché posloužil k tomu, co zřejmě nejlépe ovládá. Totiž k nenásilnému zkoumání hodnot lidského života, neustále poměřovaných vším, co lidstvo ve svém vědění obsáhlo od antiky až po dnešek. Schopnost naplnit abstraktní filozofické pojmy konkrétními prožitky patří k silným zbraním této českonovozélandské autorky.
Nevěsta z Východu – Jindra Tichá
Rozpad komunismu ve východní Evropě měl jeden nečekaný následek. Tisíce nemajetných žen živořily v Sovětském Svazu a ostatních zemích východní Evropy v bídě. Po pádu komunismu, kdy se otevřely hranice jejich vězení, dostaly životní šanci hledat lepší životní podmínky v zemích Západu. Nejjednodušší cesta, jak změnit svůj osud k lepšímu, byla najít na Západě osamělého muže, který je ochoten zaopatřit je na zbytek života výměnou za trochu lásky, nebo aspoň laskavosti, která by mu iluzi lásky poskytla. Tichá tyto muže, ani ženy nesoudí, nezajímá ji morální stránka těchto situací. Tyto ženy nejsou prostitutky, nejsou to ani dobrodružky. Jsou to spořádané vdovy nebo osamělé matky, které často nemají žádné vzdělání, s jehož pomocí by byly samy schopny si slušnou existenci vybudovat. Jejich ochránci nejsou klienti prostitutek, ale osamělí muži, kteří touží vytvořit si nový domov. Tichá vypráví příběh Alistaira a dvou žen. Angličanka Frances se za něho před lety vdala a následovala ho na Nový Zéland. Byla mu celý život oddaná a její láska skončila s její smrtí. Když Frances podlehla rakovině, její místo v rodině zaujala Irena, nevěsta z Východu, která se na Zéland přistěhovala z Ukrajiny. Poutavý příběh se odehrává v předvečer a během volební kampaně do novozélandského parlamentu v roce 2015, kdy současný ministerský předseda, konzervativec John Key, bojuje o znovuzvolení během neuvěřitelně špinavé volební kampaně, ve které se ho levice snaží zdiskreditovat. Ilustrace J. Velčovský.
Už se neshledáme v tomto životě – Jindra Tichá
Už se neshledáme v tomto životě se odehrává v průběhu dvou měsíců, které následovaly po 17. listopadu 1989. Tak dlouhá totiž byla návštěva hlavní hrdinky Hany, která po nekonečných téměř dvaceti letech emigrace přijíždí do Čech, doslova pár dnů po listopadovém masakru na pražské Národní třídě. Konfrontace stavu české společnosti po konsolidačním martyriu s ostatním vyspělým světem je zdrcující. Oči emigrantky vidí i to, co již otupělý zrak zdejších občanů pomalu ani nevnímá. Většina Hančiných setkání s někdejšími kolegy a přáteli se točí právě kolem podílu každého z nich na daném stavu věcí. Čtenářsky poutavá analýza posledních hektických dnů komunistické totality, která je pro dnešní mladé lidí již historií, zůstává trvalým literárním obrazem událostí, které jsme si zvykli nazývat Listopadová revoluce.
Hledání pravdy – Jindra Tichá
Na podzim 1943 přijíždí do Prahy mladý Němec Erich. Byl jmenován profesorem formální logiky na pražské německé univerzitě. Ve světě probíhá už třetím rokem válka. Válečné štěstí se ale začíná obracet proti Německu, které ještě donedávna šlo od vítězství k vítězství. Erich toho ví o válce hodně, až do svého zranění byl kapitánem německé ponorky. Před válkou studoval na nejlepších německých univerzitách a proslavil se řadou odborných článků. V krásné, výstavné Praze je klid, město však zato zaplatilo nesmírnou cenu, vzalo na sebe jařmo kolaborace s Hitlerovou říší. Hrdinka románu Hana, která před válkou studovala s Erichem logiku na univerzitě v Göttingenu, vyčte Erichovi, že přijal místo na německé univerzitě v Praze v době, kdy nacisté zavřeli všechny české vysoké školy. Erich tvrdí, že nezáleží na tom, kde a za jakých podmínek bádání probíhá, důležité je, že pokračuje. Román z válečné Prahy je současně také reflexí nad postavením jedince ve válečném dramatu, v době velkých historických zlomů, reflexí celého údobí německé okupace Československa, působení protektorátní vlády v Praze pod vedením prezidenta Háchy, stejně jako exilové vlády dr. Edvarda Beneše v Londýně. Také sedmnáctá kniha této autorky nepochybně vzbudí zasloužený zájem čtenářů. -