Svetová beletria
Mladá můžeš být jen dvakrát – Adena Halpern
Laskavý román o tom, že věk je jen číslo Ellie Jerome je sice 75 let, ale v srdci je stále mladou dívkou, která se nemůže smířit s tím, že ji okolí bere jako stařenku. Vždyť toho má tolik společného se svou devětadvacetiletou vnučkou Lucy!! Rozhodně mnohem více, než se svou upjatou dcerou, která terorizuje celou rodinu svými rozmary a mindráky. Při sfoukávání svíček na svém narozeninovém dortu si Ellie z celého srdce přeje být znovu alespoň na jeden den mladá. Jak se však říká, nikdy si nic nepřejte, mohlo by se vám to vyplnit… a třeba vám i změnit život.
Lady L. – Romain Gary
Lady L. ódon kastélya csodás termeiben ünnepli nyolcvanadik születésnapját. Az összejövetelt váratlan esemény zavarja meg: a bájos, de felettébb akaratos arisztokrata hölggyel közlik, hogy hatalmas parkja szélén álló kerti lakját lebontják, mert az állam kisajátítja a területet. Egy heves tiltakozó roham után a Lady felháborodva karon fogja hűséges rajongóját, a "Koszorús Költőt", és a kerti lak felé sétálgatva elmeséli, miért is tiltakozik annyira. A vallomás - az egykori párizsi utcalány izgalmas és váratlan fordulatokban bővelkedő élettörténete - porig sújtja az erkölcseire oly büszke, álszent és sznob angol uralkodó osztály hű alattvalóját... A regényből Sophia Loren főszereplésével film is készült.
Hullámok – Virginia Woolf
Virginia Woolf a huszadik század első felének egyik meghatározó írója, a modern angol próza egyik megteremtője. A Hullámok merész irodalmi vállalkozás, nem egy klasszikus vonalvezetésű történet, inkább a szereplők gondolatfolyamaiból összeálló lírai mű. A regény hat személy monológjain keresztül bomlik ki, a ciklikusan előtörő gondolathullámok a napszakokhoz igazodva az emberi élet előrehaladását is követik. Benyomások, érzések, hömpölygő gondolatok önmagukról és másokról, látomások, melyek egyre mélyítik a képet a hullámzó világról. A Hullámok az Alinea Kiadó Klasszik sorozatának tizenhetedik köteteként jelenik meg Mátyás Sándor fordításában. A sorozatban megjelent az írónő A világítótorony című regénye is.
Máni Steinn – Chlapec, ktorý nebol – Sjón,Zuzana Stankovitsová
Sjón je umelecké meno islandského básnika, spisovateľa a textára. Jeho diela boli preložené do vyše 25 jazykov, preslávil sa aj spoluprácou so speváčkou Björk. Koncom roka 1918 prežíva Island turbulentné obdobie: vybuchne sopka Katla, v meste vypukne epidémia španielskej chrípky a krajina sa pripravuje na vyhlásenie nezávislosti od Dánska. Na tomto historickom pozadí sa odvíja príbeh o šestnásťročnom chlapcovi Mánim Steinnovi. Stredobodom jeho života sú filmy. Chodí do kina tak často, ako sa len dá, aj niekoľkokrát na to isté predstavenie. Filmy sú preňho útočiskom aj útechou, cez ne spoznáva ľudí aj okolie. Svet filmov sa napokon začne prelínať s jeho vlastným životom. Chlapec, ktorý stojí na okraji spoločnosti, je napokon aj v reálnom živote viac pozorovateľom než účastníkom.
Útěk na druhý břeh – Jana Abrahámová
Dostat se na samé dno, neznamená zůstat tam navždy Jsou místa, kterým je lepší se vyhnout i za bílého dne. Přesto na druhém břehu řeky, kde nekontrolovatelně bují vegetace a pohybují se podivné lidské existence, najde útočiště mladá dívka Krista. Od skoku do chladné vody ji zachrání žena, která vypadá jako smrtka, ale v osudnou chvíli se stává strážným andělem. Přiměje zoufalou dívku žít dál? Pozná Krista osudovou lásku?
Kedves Halottak! – Ava Dellaira
Néha azok a legjobb levelek, amelyekre nincs is válasz. Egy angol házi feladattal kezdődik: írj levelet egy halottnak mindegy, kinek. Laurel Kurt Cobaint választja, mert Kurt fiatalon halt meg, csakúgy, mint May, Laurel nővére, így talán megért egy kicsit abból, hogy Laurel min megy keresztül. Laurel nemsokára egyre több halottnak ír levelet: Janis Joplinnak, Heath Ledgernek, River Phoenixnek, Amelia Earhartnek, szinte abba sem bírja hagyni. Megírja nekik, mi történik az új középiskolában, és hogyan hullott szét May halála után a családja. De akármennyit segítenek is neki a levelek, nem tarthatja örökre távol magától az igazi életet. Múltjának kísértetei nem férnek bele az írott sorokba, és Laurelnek szembe kell nézni a gyermekkor lezárulásával, az imádott testvér elvesztésének fájdalmával és a felismeréssel, hogy egyedül mi formálhatjuk a sorsunkat.
Turnaj hrbáčov – Laslo Blašković
Turnaj hrbáčov Lasla Blaškovića je román vo forme denníka alebo denník, ktorý sa postupne mení na čosi ako dokumentárny román o vzťahu medzi realitou a fikciou. Autor vťahuje do deja reálne postavy zo skutočného života, či už sú to jeho susedia a známi z novosadskej štvrti Podbara alebo osoby z profesionálneho – literárno-umeleckého prostredia. Takouto premenou na literárnych hrdinov autor posúva tieto postavy do fiktívnej roviny; dvojité dno takéhoto naratívneho postupu umožňuje čitateľovi akceptovať postmodernú predstavu o stieraní hraníc medzi skutočným a neskutočným. Východiskom jedného toku rozprávania je príbeh suseda Gavru, kriminálnika, ktorý ešte hlboko v dobách socializmu zabil príslušníka vtedajšej polície; s týmto susedom sú autor a jeho okolie pospájaní rôznymi zvláštnymi nitkami, aké vie pospletať spoločný život v relatívne malej a uzavretej starousadlíckej spoločnosti. Prechody medzi žánrami podčiarkujú autorovo majstrovstvo v spájaní intimistických pasáží s esejistickým spracovaním témy identity, obsahu niekdajšieho „juhoslovanstva“.
Čtyřicet dnů – Franz Werfel
Přímým podnětem pro napsání románové epopeje Čtyřicet dnů byla pro autora v roce 1929 návštěva v damašské továrně na koberce, kde pracovaly zmrzačené a hladem sešlé děti arménských uprchlíků. Byly to oběti úděsné genocidy, jíž se na Arménech dopustila turecká armáda takřka na konci první světové války, údajné pro zajištění týlu. Dodnes čtenáře uchvacuje mravní síla příběhu, líčícího hrdinství hloučku špatně vyzbrojených arménských sedláků, kteří dokázali čelit za nepředstavitelných strastí mnohonásobné přesile nepřátel. Jejich vůdce Gabriel Bagratjan, jenž dlouhá léta žil ve Francii šťastně ženat s Francouzkou, kde vyrůstal i jeho syn, aniž si uvědomoval svůj původ, se zpočátku při návštěvě svého rodiště domnívá, že se svému národu odcizil a že se ho netýká, co ho čeká, ale v nejtěžší hodině, kdy jeho lidu hrozí záhuba, najde k němu cestu a vyburcuje v něm vůli k odporu, i když jako tragický hrdina obětuje vše, co je mu drahé. Z rozsáhlého díla Franze Werfla je román Čtyřicet dnů nejznámější a nejslavnější. Již první vydání bylo přijato jednoznačně jako varovné a umělecky přesvědčivé humanistické poselství a jako takový vešel i do dějin literatury 20. století.
Moje univerzity – Maxim Gorkij,Ján Ferenčík
Slávna novela klasika svetovej literatúry Kniha Moje univerzity je knihou mučivých otázok o láske, milosrdenstve, pokore, násilí človeka na človeku, zmysle života a hľadaní odpovedí na nich. Gorkij ukazuje, že život sám ponúka konfrontáciu názorov a viac ako knihy reálne dokazuje pravdivosť niektorých a idealistickosť iných. Mrazivo výstižne znie názor jedného z múdrych ľudí, s ktorými život Gorkého na chvíľu spojil: "Škoda, že tento ľud zabíja svojich najlepších! Človek má pocit, že sa ich bojí. Nepasujú mu, ako tu vravia." Toto je jedna zo strašných právd, ktoré Gorkému odhalila jeho živá univerzita, možno jedna z tých, čo ho viedli k výberu pseudonymu Gorkij - Trpký. Je to pravda, ktorou sa vlastne končí novela Moje univerzity a ktorá vyháňa mladého Alexeja Peškova na putovanie po Rusku, keď sa začína najšťastnejšie obdobie jeho života. "Nepochybne jeden z najsilnejších literárnych textov v svetovej literatúre. Pri čítaní Gorkého knihy vnímame podivuhodne reálny obraz života v Rusku na začiatku 20. storočia a je to skutočne prazvláštny zážitok..." Romain Rolland "Vždy som sa čudoval, ako to všetko zvláda: deň čo deň je medzi ľuďmi - buď sa zhromaždia uňho, alebo je on na nejakom zhromaždení, občas celé hodiny rozpráva bez prestávky, pije, koľko len chce, fajčí sto cigariet denne, spí najviac päť, šesť hodín - a píše tým svojím veľkým, pevným písmom román za románom, jednu hru za druhou! Veľmi bol rozšírený názor, že vôbec nevie písať a že mu rukopisy ktosi opravuje. Ale on písal úplne správne (a celkovo ako neuveriteľne skúsený spisovateľ, a to od samého začiatku). A koľko čítal, večný polointeligent, školomet!" Ivan Bunin "Gorkého majstrovstvo sa od všetkých ostatných odlišuje práve tým, že je to spisovateľ z ľudu, strašne vážny a úplne naozajstný. ... Je to človek, pre ktorého umenie predstavuje spôsob nadobudnutia životnej múdrosti." Anatolij Lunačarskij
Malý Johannes – Frederik van Eeden,Adam Bžoch
Kniha klasika holandskej literárnej moderny Frederika van Eedena (1860-1932) Malý Johannes je filozofickou rozprávkou pre dospelých. Dej sa odohráva v Holandsku približne v čase, keď žil autor; malý chlapec Johannes odchádza z domu, aby žil v prírode so zvieratami a mýtickými postavami. Tento chlapčenský sen sa mu však postupom času začne meniť na nočnú moru. Jediný možný spôsob, ako jej uniknúť, je vrátiť sa k "princípu reality" - a dospieť. Eedenom jednoducho vyrozprávaný príbeh chlapca, ktorý sa zmenší a načas splynie s prírodou, je iniciačnou prózou a zároveň veľkou dobovou polemikou o vzťahu človeka a prírody v časoch postromantizmu a druhej priemyselnej revolúcie. Hľadanie pravdy, krásy a šťastia ako základné smerovanie ľudského života je tu vsadené do rámca životných filozofií, umeleckých a prírodovedeckých názorov belle epoque a presvitá z neho silná tendencia k symbolizmu. Filozofický antimaterializmus, antinaturalizmus a idealizmus viedol autora k vysoko imaginatívnemu a v zásade symbolickému chápaniu prírody a vzťahu človeka k nej. V próze sa objavujú náznaky secesného vnímania sveta, prírody a kultúry, jej jazyk je prostý vo svojej pomenúvacej priamosti, avšak bohatý na výrazové prvky. Próza Malý Johannes patrí k základnému kánonu moderného holandského písomníctva.
Nulté číslo – Umberto Eco,Stanislav Vallo
Najnovší román autora bestselleru Meno ruže a Pražský cintorín je provokatívnym rozprávaním aj o 21. storočí. Pri čítaní tejto knihy platí: čím bizarnejšie sú denné správy, tým lepšie vidieť, kde to vlastne žijeme. Miláno 6. jún 1992. Niekto sa vlámal do bytu novinára Colonnu. Páchateľ nepochybne hľadal disketu s kompromitujúcimi informáciami, no nenašiel ju. Colonna nie je nijaký zelenáč a háklivý materiál ukryl na miesto, ktoré považuje za bezpečné. Bezpečné, lenže dokedy? Je možné, že mu niekto ide po krku, lebo tak ako mnohí iní, aj on hrá dvojakú hru: zostavuje nulté číslo novín, ktoré majú namiesto serióznych článkov publikovať fámy o dobrej spoločnosti, a zároveň píše ako ghostwriter knihu, čo tento naprogramovaný škandál odhalí.
Faktótum – Charles Bukowski
Prvýkrát som sa dozvedel, že som idiot, na školskom dvore. Ukazovali na mňa prstom, sácali ma a posmievali sa mi rovnako ako jednému či dvom ďalším idiotom. Oproti tým, ktorých naháňali a bili, som mal jednu výhodu. Svoju vzdorovitosť. Keď ma obkolesili, nebál som sa. Preto sa ani raz nepustili do mňa, vždy si to odniesol jeden z tých dvoch a ja som sa len prizeral, ako ho mlátia. Dofrasa, ako môžu čakať, že sa človek celý šťastný každé ráno zobudí o pol siedmej na budík, vyskočí z postele, oblečie sa, nasilu sa nakŕmi, vyserie a vyští, umyje si zuby, učeše sa a bude sa pretĺkať premávkou, aby sa dostal na miesto, kde v podstate zarába kopec peňazí niekomu inému a ešte má byť vďačný, že mu dali šancu robiť to?! Ráno som obvykle čumel na hodiny a roztáčal s ňou prvé kolo: trochu ma napína na vracanie, ale nedávam na sebe nič znať, potom sa pochlapím, urobím ju a odvalím sa. „No vidíš,“ hovorím, „teraz budem štvrťhodinu meškať.“ Ona nakluše do kúpeľne, šťastná ako blcha, umyje sa, skočí na záchod, skontroluje si chlpy v podpazuší, pozrie sa do zrkadla, znepokojená skôr zo staroby než zo smrti, a vlezie pod perinu práve vo chvíli, keď si naťahujem deravé trenky za kakofónie áut, čo sa valia na východ po Tretej ulici. Po oboch stranách cesty bola poriadna hĺbka a keby ten chlap urobil jediný kiks, všetkých by nás zabil. Bolo to absurdné. Čo ak sa ráno pohádal so ženou? Alebo mal rakovinu? Alebo sa mu zjavil Boh? Čo ak ho práve rozboleli zuby? Hocičo. Mohol to urobiť. Vysypať nás do mora. Vedel som, že keby som šoféroval ja, zvažoval by som možnosť a vhodnosť rozhodnutia všetkých nás utopiť. A niekedy sa vďaka podobným úvahám možnosť zmení na skutočnosť. Za každú Johanku z Arku sedí na opačnom konci hojdačky jeden Hitler.
Hamlet – William Shakespeare
Na dánském hradu Elsinor se začne zjevovat duch bývalého panovníka. Když se setká s princem Hamletem, prozradí mu strašlivé tajemství: Claudius, dánský král, získal trůn zákeřnou vraždou svého předchůdce. Hamlet přislíbí otcovu duchu pomstu a tím začne neúprosný sled mnoha tragických událostí. Tato divadelní hra se dočkala dlouhé řady filmových zpracování, i když ani jedno nedokázalo dosáhnout dokonalé úrovně a filozofické hloubky originálu. Slavný Hamletův monolog o životě a jeho smyslu se stal nedílnou součástí evropské kultury.
Paměti pankáčova dědečka – Blanco Ezequías
Povídková knížka „Paměti pankáčova dědečka“ jsou příběhy na pomezí memoárů z autorova života. Prožitky z mládí se v našich myslích nejvíce uchovávají a sítem času z nich odstraníme vše „plevelné“ a zůstává jen příjemné vzpomínání na mládí. Jako k čtenářům promlouvaly Zvonokosy z francouzského prostředí, tak v této knížce se dostáváme trochu více na jih. A v „obyčejných“ příbězích venkovských lidí zjišťujeme, že život je všude nejen o dvou kůrkách, jak říká okřídlené přísloví, ale že i charaktery, vztahy a osudy lidí jsou všude stejné, jen někde slunce nad hlavou pálí více a jinde méně. Tento soubor příběhů vznikl v letech 1984-86. Jednotlivé události jsou spojeny rámcem falešného vypravěče (a zároveň jedné z vůdčích postav většiny příběhů), jimž je zemřelý don Atilano. Ten má teprve po smrti čas v nebi zapsat příběhy, které zažil on, jeho rodina či celá ves a které za života útržkovitě vyprávěl svému malému vnukovi, nyní dospívajícímu pankáči Gerardovi. Ze záhrobí mu je posílá po zemřelém jiném pankáči, který z nebeské nudy přijal podobu zombie, aby se mohl navracet na zemi. Vnuk Gerardo zasvětí do tajemných příběhů svého středoškolského profesora (autora knihy) a zprostředkuje předání dědečkových textů. Ten je poté, co se vzpamatuje z šoku po setkání se zombiem, nabídne vydavateli k otištění. Tím se dozvídají španělští čtenáři, nejen z rodné vsi dona Atilana, zapomenuté či i utajené příběhy svých předků. Výtečný překlad Miloslava Uličného prozrazuje jistou překladatelovu spřízněnost s textem, prostředím, o němž vypráví, i autorem. Může to být dáno skutečností, že se s Ezequíasem Blancem osobně zná, že zná jeho kraj, kde se jeho povídky odehrávají, a že sám pochází z venkova, byť moravského.
Nanebepění – John Lennon
Po raných Lennonových textech z počátku 60. let sebraných do Písání (česky 1996) a Španěla na vesnici (česky 1999) vyšli v grafické úpravě Štěpána Danča do třetice Lennonovy pozdní texty vydané jako Nanebepění v roce 1986, shrnující jeho prózu i nebeletrii doprovázenou vlastními ilustracemi z let 1968–1979, včetně slavné Balady o Johnovi a Yoko, kde Lennon popisuje své seznámení s Yoko, rozpad Beatles, pronásledování americkými i britskými úřady a spojení s americkým undergroundem. Jeho beletrie je parodií na každý druh psaní a svou myšlenkovou i jazykovou hravostí navazuje na tradici, jež je v britské literatuře známá jako poetika nesmyslu.