Bravo, Rory! – Doyle Justin

11.12 

Rory McIlroy mezi svými vrstevníky prostě vyniká. Je inteligentní, má charisma a naprosto přesně ví, co od života chce. Vždycky si na vás udělá čas a s goflovou holí v ruce dokáže neuvěřitelně kouzlit. Má senzační dlouhou hru a je jedním z nejlepších hráčů z týčka, které jsem kdy viděl. A věřte mi, pár už jich bylo. Ta kombinace délky a přesnosti mu na hřišti hodně pomáhá a nevidím důvod, proč by jednou nemohl být několikanásobným vítězem turnajů kategorie major.

Tajemství smrti polárníka R. F. Scotta – Jensen Duffack

13.35 

Anglický polární badatel a cestovatel Robert Falcon Scott (1868–1912) se v letech 1901–1904 a 1910–1913 proslavil svými cestami v Antarktidě. Jak je známo, na poslední polární výpravě Scott se svými čtyřmi druhy při návratu z jižního pólu tragicky zahynul. Kniha, kterou berete do svých rukou, se snaží odhalit záhadnou příčinu Scottovy smrti i smrti jeho druhů a respektuje přitom objektivní těžkosti vyplývající z hladu a chladu, s nimiž Britové bojovali při návratu na základnu na Evansově mysu. Autor svědomitě analyzuje oba velké Scottovy deníky, především ale odhaluje tajemnou příčinu smrti všech aktérů tohoto zapeklitého dramatu. Sleduje širokou škálu motivací Scottových aktivit ne ve smyslu PROČ, ale spíše JAK. Autor nabízí šokující rozluštění tragédie a zároveň vzdává úctu všem, kteří byli před sto třemi roky účastníky tohoto velkého dobrodružství.

Bruce Springsteen – Není to jen rock´n´roll – Marc Dolan

20.38 

Hloubavá a pečlivě vypracovaná biografie nahlíží pod pokličku Springsteenova mýtu. Marc Dolan sleduje dráhu Bruce Springsteena od jeho nelehkých začátků až po dnešní dobu, v níž je tento uznávaný muzikant považován za jednu z nejvýznamnějších postav americké kultury. V roce 1962 si Bruce za osmnáct dolarů, které si vydělal tím, že pracoval jako malíř pokojů, koupil použitou kytaru. Od té chvíle ho už prý nic jiného nezajímalo. „Všechno v mém životě se točilo kolem hudby. Všechno!“ Dolan brilantně analyzuje Springsteenovy texty i jeho sound. Dostává se na kloub osobním odkazům, zabývá se jeho politickými názory, vidí jeho tvorbu v širších souvislostech. Snaží se odpovědět na otázku, čím to, že právě Springsteenovy písně v lidech tak mocně rezonují. Dolanovo zkoumání neobvyklých zdrojů – včetně pirátských nahrávek, nevydaných studiových pokusů a právě otevřených archivů – vrhá nové světlo na Springsteena jako umělce, ale i člověka. Výsledkem je fascinující portrét, vykreslený na základě rozboru písničkářova díla, které zasahuje do všech možných stylů – od pop music šedesátých let přes písničkářské hnutí a country až k punkrocku. Neméně důležité jsou pasáže, z nichž se dozvídáme, s jakým úsilím a odhodláním si Bruce Springsteen budoval renomé osobnosti vyjadřující se k věcem veřejným. Někdejší kluk z dělnického prostředí v New Jersey řeší ta nejpalčivější témata: válku, třídní rozdíly, předsudky. Ať už vypráví o tátově práci v továrně, nepovedených maloměstských románcích, nebo nejasné touze dostat se pryč z prostředí, které ho spoutává, pokaždé tím znovu připomíná, že rock’n’roll není jen komerční produkt či naopak nástroj vzpoury. Jakkoli frázovitě to zní, v podání Bruce Springsteena přináší rock’n’roll vizi lepší společnosti.

Žofia Bosniaková – Alena Stašíková Galvánková

7.51 

Prečo zomrela Žofia Bosniaková, ktorá žila príkladným životom v láske k Bohu, manželovi a deťom, v takom mladom veku? Aký život prežila táto obdivuhodná žena, ktorá všetku lásku a energiu venovala iným? Svoj život zasvätila láske a po smrti bola odmenená najnezvyčajnejším darom. Jej telo zostalo štyristo rokov neporušené, kým ho v Tepličke nad Váhom nespálil choromyseľný človek…

Proveď vola světem, volem zůstane – Milan Kohout

8.48 

Proveď vola světem, volem zůstane je životopis umělce, performera a amerického univerzitního profesora Milana Kohouta. Zachycuje jeho činnost v undergroundové kultuře komunistického Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století a jeho emigraci do Spojených států. V první části knihy líčí autor své mládí a dospívání v Československu a četné umělecké aktivity zaměřené proti režimu, které pořádal nebo se jich účastnil jako člen undergroundového hnutí. Popisuje také perzekuci, které byl vystaven, četné výslechy a následnou vynucenou emigraci do Rakouska. Po dvou letech v Rakouském uprchlickém táboře Traiskirchen je Kohoutovi dovoleno odcestovat do Spojených států. V následujících kapitolách popisuje autor naprostou desiluzi způsobenou stavem společnosti ve Spojených státech, konzumerizmem a úpadkem zdejší kultury. Kritizuje životní styl, jehož jediným cílem a motivací je osobní obohacení. Na vlastních zážitcích ilustruje například problematické zdravotnictví a systém zdravotního pojištění. Vypráví, jak se snažil sehnat předepsaný lék na srážlivost krve poté, co si nechal vytrhnout zuby moudrosti. Kvůli své hemofilii totiž záhy začal silně krvácet v ústech. Lékárny mu tento lék však opakovaně odmítli vydat, protože jeho pojišťovna jej neproplácela. Pro tolik potřebný lék se nakonec musel vrátit do nemocnice, kde ho zdravotní sestra náhodou našla „kdesi ve skříni“. Stejně jako v Československu, i ve Spojených státech se autor věnuje veřejné performanci, která má za cíl upozornit na problémy společnosti a která i zde nejednou vyvolá zásah pořádkových sil. Vystuduje uměleckou školu v Bostonu a později na ni učí. V závěru knihy autor vypráví o exkurzi na Kubu v rámci předmětu o její historii, který absolvoval na Community College v Roxbury.

Legionáři s lipovou ratolestí II. – Eduard Stehlík,Kolektív autorov

15.63 

Kniha mapuje životní osudy dalších patnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Ludvík SVOBODA, arm. gen. Jan SATORIE, gen. šéf tech. zbroj. Jaroslav HRBEK, brig. gen. Prokop KUMPOŠT, brig. gen. Petr NOVÁK, brig. gen. Vladimír HOBZA, brig. gen. Mojmír SOUKUP, brig. gen. Jaroslav MALEC, genpor. Václav ŠOLÍN, div. gen. Čeněk RŮŽIČKA, brig. gen. František FANTA, genmjr. František ČECHMAR, brig. gen. Jiří JAROŠ, brig. gen. Václav LYSÁK, gen. tech. zbroj. Karel MAREŠ). Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, techniky i vojenské pedagogy. Bojovali v československých legiích a většina z nich se významným způsobem zapojila do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí. Generálskou hodnost všichni získali až po 15. březnu 1939. Někteří z nich bohužel in memoriam, poté co za svobodu vlasti zaplatili vlastními životy. Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete více než 170 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž jejich příslušníci prošli. V tuto chvíli autoři dokončují knihu „Legionáři s lipovou ratolestí III.“ s osudy dalších generálů-legionářů.

Atentáty na De Gaulla – 2.vydání – Jan Cimický

2.09 

Charles de Gaulle byl během druhé světové války pro Francouze tím, kým byl pro nás ve stejné době Edvard Beneš. Představitel boje za svobodu a boje proti nacistickému příkrovu nad Evropou. Po válce se však vztah mnoha Francouzů, zejména těch v koloniích, k de Gaulleovi, který se stal po několik volebních období opakovaně prezidentem, povážlivě změnil. Výsledkem bylo více než třicet pokusů o atentát, které ale jakoby zázrakem všechny přežil! De Gaulle tak patří mezi osobnosti, na které bylo spácháno nejvíce atentátů v historii. Jan Cimický přináší v knize Atentáty na de Gaulla příběhy několika nejvýznamnějších a nejzajímavějších z této dlouhé řady atentátů, snaží se čtenáři přiblížit důvody, proč byly spáchány a také životní osudy jejich aktérů.

Moje matka Françoise Saganová – Denis Westhoff

10.44 

Françoise Saganová zemřela 24. září 2004 a zanechala po sobě dluhy převyšující milion eur. Ale zůstalo po ní také mimořádné literární dílo zahrnující zhruba třicet románů a deset divadelních her, kterým hrozilo, že už nikdy nebudou moci oslovit čtenáře a diváky. A tak se její jediný syn Denis Westhoff v roce 2006 rozhodl, že toto tíživé dědictví přijme a pokusí se splatit dluhy penězi z prodeje práv na její knihy a dramata. Přitom zjistil, že tato žena vyhledávající nebezpečí a rozhazující peníze plnými hrstmi byla úplně jiná než ta, kterou znal on – milující matka, jež ho pečlivě chránila před svou pověstí. Rozhodl se tedy napsat knihu – knihu o Françoise Saganové-matce, kde shromáždil vzpomínky na veselé i smutné chvíle, příhody a rozhovory, které vrhají na tuto velkou postavu francouzské literatury úplně jiné světlo.

Áno a nie Jána Čarnogurského – Ján Čarnogurský

9.41 

Kniha odkrýva zaujímavé osudy rodiny Čarnogurských a predovšetkým mapuje životnú cestu tohto zaujímavého slovenského politika a rozhľadeného Európana. Ján Čarnogurský je muž, ktorý je vždy sám sebou, vždy individualistický. Nehovorí, čo sa druhým páči, čo sa očakáva, ale iba to, čo si o veci sám myslí. Je možno jediný medzi našimi politikmi, ktorý vie, že politika potrebuje myšlienky. V rozhovore s novinárkou Ivou Kernou hovorí o tradičných hodnotách, o filozofii ľudskej existencie, o význame a poučení z histórie. Ján Čarnogurský je tým, čo je pre formovanie samostatného slovenského myslenia a myslenia na Slovensku nevyhnutne dôležité. Niet dôvodov na lokajské pochybnosti o tom, či môže mať Slovensko politika s vlastným názorom, ale najmä s vlastnou analýzou medzinárodných vzťahov.

Hazám

13.54 

„A Hazám című esszégyűjtemény 14 magyar értelmiségi – köztük író, orvos, szociológus, filozófus – vallomását tartalmazza arról a hazáról, amelyet többségi vagy kisebbségi alkotóként, gondolkodóként nap, mint nap megélnek. Fájdalmas, önmagukat olykor a pátosz hangjától sem kímélve írnak a bennük lakó egyetlen, mások arról a sok hazáról, amelyet magukkal hurcolnak mindenütt a világban, ahol alkotó emberként, vagy civilként megfordulnak. Töprengések és vívódások. Hol van a haza annak, aki Romániában él, de Magyarországra is gondol, amikor félnie, féltenie kell. Hol van a haza a többszörös disszidensnek? Hol annak, akit a haza egyszer eldobott, és, amikor tehette, akkor sem fogadta vissza? A haza-e az, aki elenged, és nem fogad? S akinek több hazája volt – hiszen magyarok vagyunk Közép-Kelet-Európában -, annak melyik az igazi. A kötetet József Attila Hazám című verse vezeti be, majd abc sorrendben következnek a szerzők: Bitó László, Czeizel Endre, Csepeli György, Dragomán György, Heller Ágnes, Kun Árpád, Lángh Júlia, Markó Béla, Máté Gábor, Parti Nagy Lajos, Solymosi Frigyes, Szelényi Iván, Varnus Xavér, Végel László, és Kemény István Búcsúlevél című verse zárja. Az illusztrációkat magyarországi, erdélyi, délvidéki, és felvidéki tájakról készült felvételekből válogattuk.“ (a Kiadó)

Maggie Gobran – A kairói Teréz Anya – Kolektív autorov

11.70 

„Bejáratos voltam a luxushotelekbe és előkelő éttermekbe, de az élet legértékesebb és legszebb pillanatait nem ott éltem meg. Hanem a szeméttelepen. Karrierem során találkoztam Egyiptom társadalmi elitjével: a legszebb, leggazdagabb és legsikeresebb emberekkel. De amikor a gyermekeim, boldog arccal rám mosolynak, belső szépséget látok felcsillanni. Minden, amit tovább adsz, újra a tiéd lesz. Mindent, amit megtartasz, el fogsz veszíteni. Ha szeretetet ajándékozol, szeretetet kapsz vissza. Ha örömet árasztasz, öröm tér vissza hozzád“. „Nagyon hálás vagyok Istennek, hogy megszületett a német nyelvű könyv magyar fordítása. Imádkozom, hogy sokak számára áldás és bátorítás legyen… És egy jó tanács az olvasónak: Ne az életedet töltsd tele munkával, hanem a munkádat töltsd tele élettel!“ (Maggie Gobran) Az informatika egyiptomi professzor-asszonya Maggie Gobran a legszegényebbekért adta fel karrierjét. 25 éve száll síkra a kairói nyomornegyedekben élőkért. És teszi ezt a kereszténység és az iszlám gyújtópontjában. Megindító élettörténete bizonyíték, mire képes egyetlen valaki. Maggie Gobran 1949-ben született, a Stephen’s Children Segélyszervezet alapítója és vezetője. Jómódú családban nőtt fel. Életét megváltoztatta egy találkozás egy kislánnyal és édesanyjával. 1989-ben az informatika professzor-asszonya feladta akadémiai pályafutását, hogy a kairói nyomornegyedek lakói, az úgynevezett szemetesek Maggie Mamájaként éljen tovább. Már többször jelölték Béke Nobel-díjra.

Drága szerelmem… – Lajos Kovács

13.20 

„Miért van az, hogy mentül jobb egy ember, annál többet kell szenvednie?“ A Mindennek vége! című napló azzal fejeződik be, hogy a vöröskeresztes ápolónőként szolgáló, fiatal Andrássy Ilona – gróf Andrássy Gyula unokája – az olasz frontról visszatér Budapestre. Özvegy, beteg, boldogtalan. Hősi halált halt férjének legjobb barátja, Cziráky József tartja benne a lelket. A Drága szerelmem… című levélregény Ilona és Cziráky József gróf 1917-ben megkötött házasságával kezdődik, és ötven éven keresztül – elhunytáig – követi nyomon Ilona életútját. A szerző a négy Andrássy lánynak egymással és anyjukkal való bensőséges, szókimondó, családi intimitásokban bővelkedő levelezését felhasználva írja meg ennek a bátor, józan, bölcs és tehetséges asszonynak a sorsát. A levélregény „feladója“ Ilona, a címzettje Ilona első férje, örök szerelme: Esterházy Pál. A mű irathagyatékra és egyéb információkra épülő rekonstrukció. Kovács Lajos muzeológus. Az általa feldolgozott értékes kordokumentumok alapján lefegyverző szépírói tehetséggel és lélektani érzékenységgel ábrázolja ezt a kivételes asszonyt, aki szomorúan nézi, hogyan rohannak a vesztükbe a legokosabb férfiak egy eszméért, csak „mert mi mindig a hősi halál kultuszát éljük és a bukott szabadságharcokét“, és lelkifurdalással éli le az életét egy férfi oldalán, akinek a barátjába szerelmes.