Biografie - ostatné
Záhadný Kryštof Kolumbus – Merrien Jean,Drahoslava Janderová
Kdo byl muž, jehož čin se stal mezníkem mezi dvěma epochami lidských dějin, uzavřel období středověku a zahájil dobu novověku? Kdo byl Kryštof Kolumbus a jak byla objevena Amerika? Byl to bodrý hospodský a lstivý korsár? Pracovitý vinař i úlisný pletichář na králově dvoře? Šlechtic, sňatkem spřízněný s jednou z nejvlivnějších španělských rodin? Dodnes záhadná osobnost....
Fantóm – Mintál – Vladimír Kikuš,Marek Mintál
Ravel – Jean Echenoz,Mária Ferenčuhová
Posledných desať rokov života hudobného skladateľa Mauricea Ravela autor opisuje s dokumentárnou presnosťou: Ravelov dom v Montforte, jeho šatník, denný režim, cestu po Amerike, spolupracovníkov, ženy, ktoré sa oňho starali, nevydarené priateľstvo s Paulom Wittgensteinom, príbeh slávnej skladby Bolero, autonehodu, ktorá skladateľa pripravila o možnosť pracovať, čítať i spať. Nevynecháva jeho dandyovské obsesie, výstrednosť a egocentrizmus, nápady i nálady.
Smutné časy, smutný dom – Ivan Stodola,Kveta Daškova
Vychovávali nás, aby sme si statočne plnili povinnosti a pokladali za národnú povinnosť podporovať slovenských remeselníkov, obchodníkov i umelcov, zúčastňovať sa verejných zbierok pre rozvoj našich inštitúcií i pre biednych, chodiť do divadla, kupovať naše knihy... Mimo iného toto píše v úvode svojich spomienok lekár a významný slovenský dramatik Ivan Stodola. A zrazu sa to všetko prevrátilo a spomínané plusy sa zmenili na mínusové. Ivan Stodola, nevediac prečo, sa ocitol v socialistickom väzení. Na začiatku päťdesiatych rokov 20. storočia v ňom strávil v krutých podmienkach takmer dva roky. Jeho sugestívne rozprávanie o dobe mnohých neprávostí, nezákonností i zločinov je zároveň plnohodnotným literárnym dielom i originálnym historickým prameňom.
Rozhnevaný kritik – Alexander Matuška,Kveta Daškova
Vybral a usporiadal Vladimír Petrík Uplynulo nemálo času od vzniku esejí literárneho kritika a vedca Alexandra Matušku, a tak sa čitateľ môže pýtať: prečo ten návrat? Nuž predovšetkým, vraciame sa k hodnotám Matuška bol svojimi postrehmi, kritickosťou a štylistickou brilantnosťou svojich textov naozaj jedinečný. Výber prác literárneho kritika a vedca Alexandra Matušku, ktorý v tejto knižke čitateľ nájde, je vzhľadom na Matuškovo veľké (v tom i onom význame tohto slova) dielo náš výber malý a prezentuje skôr jeho skoršie práce. Avšak práve tie svojou nekonformnosťou, sarkazmom, vtipom a ekvilibristikou slova môžu zaujať.
Picasso – Henry Gidel,Alexander Halvoník
Renoir – Jean Renoir,Vladimír Roškovský
Pierre-Auguste Renoir, mon pére Filmový režisér Jean Renoir napísal knihu dôverných spomienok na slávneho otca, veľkého majstra francúzskeho impresionizmu. Spomína všetky významné udalosti otcovho života, ako aj každodenné príhody, pútavo približuje životnú filozofiu i lásku k životu tohto skvelého maliara a tým vytvára mimoriadne pôsobivý plastický obraz jedinečnej osobnosti.
Pokojná vášeň – Jean-Louis Trintignant,Viera Štetinová,Peter Brhlovič
Francúzského herca Jean-Louisa Trintignanta dobre poznajú masoví návštevníci kín, ale aj prieberčivejší diváci filmových klubov. Mnohé z filmov, v ktorých hral, patria dnes do zlatého fondu francúzskej a talianskej kinematografie druhej polovice X X. storočia. V knihe spomienkových rozhovorov s priateľom, filmovým a divadelným kritikom André Asséom, sa vracia nielen do zákulisia nakrúcaných filmov, akými boli Keby všetci chlapi sveta, A Boh stvoril ženu, Chvastúň, Muž a žena po dvadsiatich rok och, či Angelika, markíza anjelov, ale aj na divadelné dosky, na ktorých začínal a zostal im verný do pokročilého veku. Dozvieme sa veľa zaujímavého o jeho kolegoch i rodinnom živote a záľubách. Pokojná vášeň upúta každého, koho zaujíma ako nadobudnú ť rozvahu a životnú múdrosť. Vydajme sa teda do sídla pri mestečku Uzes obklopeného viničom a olivovníkmi a započúvajme sa do rozprávania o bohatom a činorodom živote.
Môj život ako sen – Celine Dion,neuvedený,Terézia Gašparíková
Ztřeštěná sedma – Elena Poniatowska,Anna Tkáčová
Premena – Liv Ullmannová,Kveta Daškova,Peter Kerlík
Uznávaná a slávna nórska herečka píše o sláve, o uznaní, aj o tom, ako ju v rôznych končinách sveta zasýpali poctami a kvetmi, aby napokon večer zostala v prepychovom apartmáne hotela sama. Sama so sebou, s myšlienkami, smútkom, túžbami, pocitmi ženy, v ktorej stále žije dievčatko, placho sa dotýkajúce vecí sveta a intenzívne vnímajúce jeho dotyky.
Baltazar – Slawomír Mrožek,Katarína Weissová,Marianna Petrincová
Autobiografický príbeh Slawomira Mrozeka, svetoznámeho poľského dramatika a prozaika, ktorý napísal na odporúčanie svojej terapeutky, je pútavým rozprávaním a spomínaním na autorov život, na to, na čo si pomaly spomína. Prvá, kratšia časť knihy sa týka jeho pobytu v Mexiku od roku 1990 do roku 1996, a druhá časť knižky opisuje jeho život od čias detstva až po odchod z Poľska.
Môj veľký sen – Michal Pridala,Miloš Ferko
M. Pridala (1916 - 1994), generálmajor letectva i. m. a spisovateľ, debutoval knižkou veršov Džez puberty (1938 - 1939), po ktorej nasledovali knižky próz Z letcovho zápisníka (1953), Útok na vzduch (165), Monológy z hviezdnych hĺbok (1971), Z memoárov XX. storočia (1994. Publikoval aj vedecké odborné články s tematikou letectva. Môj veľký sen - triptych próz - stojí na hranici memoárovej literatúry s beletriou. Autor v ňom zachytáva výsek zo svojho života, zrod a peripetie vzťahu, ktorý neskôr prerástol do dlhého a šťastného manželského zväzku. Príbeh sa odvíja na pozadí tlmených, často len tušených, kontúr doby. Mieru fiktívnosti a dokumentárnosti textu nezainteresovaný čitateľ posúdiť nedokáže, nakoľko narážky sú nanajvýš kontextové. Preto s najväčšou pravdepodobnosťou bude vnímať dielo väčšmi v rovine umeleckej a estetickej ako príbeh veľkej lásky podaný v dobovom štýle evokujúcom postupy lyrizovanej prózy, ornamentalizmu či expresionizmu. Niet pochýb, že táto kniha okrem priamo citovo zainteresovaných osloví aj širší okruh vnímania nenáhlivej romantickosti schopných čitateľov.
Bratia Letzovci – Ján Letz,Róbert Letz,Mária Hulmanová
Profesori Ján a Róbert Letzovci – otec a syn – približujú život a dielo ďalších Letzovcov – bratov Štefana a Bela –, významných tvorcov a propagátorov slovenskej literatúry. Táto nesporne zaujímavá a podnetná knižočka vznikala niekoľko rokov, nebola písaná na objednávku alebo pre cielený profesijný zámer, ale predovšetkým z rodovej povinnosti a cti, ako aj z národno-kultúrneho povedomia. Cieľom autorov teda nebolo len napísať vedeckú monografiu o dvoch bratoch, ale išlo o starostlivo vypracovaný výsek z rodinnej kroniky, kladúcej dôraz na skutočnosti zo života a tvorby bratov Letzovcov. V prvom rade sa zamerali na zachytenie jednoty ich života a tvorby v konkrétnom dejinnom kontexte, na hľadanie priesečníkov rovín ich súkromného a verejného života, na vystihnutie osobnej jedinečnosti každého z nich, ako aj ich vzájomného vzťahu.
Paměti kavalíra – Philippe Noiret,Marta Lacrampe
Philippe Noiret obdivoval d’Artagnana a stejně jako hrdinové Dumasova románu bral život zvesela a s nadhledem – vytouženého d’Artagnana si však zahrál až na stará kolena ve filmu Bertranda Taverniera (D’Artagnanova dcera). Jeho filmová kariéra patří k nejzářivějším ve francouzské kinematografii. Lemuje ji sto dvacet pět filmů, z nichž mnohé se proslavily nebo uspěly v oskarovém klání: Život na zámku, Stará puška, Prohnilí, Bio Ráj, Něžné kuře, filmové adaptace Simenona… Zahrál si i Hrabalova Haňtu v Příliš hlučné samotě. Partnerkami ve slavných rolích mu byly Romy Schneiderová či Catherine Deneuveová, ale ty opravdu nezapomenutelné si Noiret zahrál s Annie Girardotovou.
Majster minister – Ivan Brož,Nitra Kazo
Deník chamtivýho parchanta – Idle Eric,Jiří Plesnivý
Wolf Messing Stalinův jasnovidec – Küppers Topsy,Jana Zoubková
Trvalo dlouho, než u nás vyšla kniha o Wolfu Messingovi — muži, jehož proroctví sdělená J. V. Stalinovi změnila běh událostí II. světové války. Byl bezpochyby největším jasnovidným fenoménem své doby, mnohem věrohodnějším než například údajný Hitlerův našeptavač Erik Jan Hanussen. V parapsychologické literatuře 20. století lze k Messingovi přirovnat snad pouze legendárního Gérarda Croiseta. Wolf Messing se narodil roku 1899 v Polsku. Hodně cestoval a pracoval v různých cirkusech a varieté, tehdy velmi populárních; jeho vystoupení plnila sály a přiváděla publikum k úžasu. Pobýval dokonce i v Indii; ve Vídni se potkal s Albertem Einsteinem i Sigmundem Freudem, jehož navštívil v jeho slavném bytě na Berggasse 19. Po vypuknutí II. světové války uprchnul do Sovětského svazu, kde jeho schopnosti zaujaly samotného Stalina. Už během prvního setkání Messing diktátora jasnozřivě varoval před jeho "spojencem" Adolfem Hitlerem. Stalin byl v šoku, protože začátkem roku 1940 ještě nic nenasvědčovalo tomu, že by pakt Ribbentrop—Molotov mohl padnout. Kniha rakouské autorky Topsy Küppers je neobyčejně zasvěcenou historickou studií o Messingově životě. V českém vydání vychází i s několika pozoruhodnými dobovými fotografiemi. Je významným příspěvkem k úplnému pochopení dějin druhé světové války, ale i fenoménu jasnovidnosti a jeho významu v lidských dějinách.
Mé zraněné srdce – Martin Doerry,Hana Linhartová,Pavlína Kubíková
Před několika lety náhodně nalezená krabice zažloutlých dopisů připomněla jeden takřka zapomenutý tragický osud opředený mlčením. Vnukovi autorky listů Lilli Jahnové, zástupci šéfredaktora Spiegelu Martinu Doerrymu se toto mlčení po více než půl století podařilo prolomit. Lilli pocházela z židovské rodiny kolínského obchodníka, která nabízela mladé ženě bohaté kulturní zázemí. Ve dvacátých letech vystudovala medicínu, zamilovala se do svého kolegy, který pocházel z protestantské rodiny, provdala se za něho a odešla s ním do městečka poblíž Kasselu, kde spolu s manželem provozovala lékařskou praxi. Záhy se však začala věnovat pouze svým pěti dětem a rodině. Patřila ke generaci, která si byla vědoma tradičních, až ritualizovaných měšťanských hodnot, ovšem zároveň prožívala silné emancipační vlivy. Prožitek vlastního sebeuvědomění, sebeodpovědnosti a svobody je zřejmý nejen na šíři Lillina vnímání kulturního dění, ale především na rozhodování o vlastní práci, soukromí, cílech. Lilli Jahnová prošla poválečným obdobím hospodářského úpadku, několika lety relativně demokratických poměrů, chráněna statusem svého manželství přečkala i období Hitlerova nástupu a třicátá léta. Přestože manžel byl kvůli jejímu židovskému původu vyloučen z lékařské komory, bezprostřední násilí nebo deportace jí nehrozily. V roce 1942 se však Ernst Jahn se svou ženou náhle rozvedl – snad proto, že neunesl tlak okolí, snad proto, že se zamiloval do své asistentky. V každém případě Lilli Jahnová nastoupila i pro klid svých innenhausenských spoluobčanů neodvratnou cestu: zpočátku byla internována v pracovním táboře v bývalém klášteře Breitenau, tady ještě s planými nadějemi na návrat v roce 1944 ji však zařadili do transportu a převezli do Osvětimi, kde v červnu 1944 zemřela. Martin Doerry posléze shromáždil veškerou korespondenci a obrazovou dokumentaci vztahující se k Lilli a jejímu manželovi. Náhle tu před námi nevystupuje jen rodinná historie, zašlá fotografie intimních vztahů, ale celá první polovina minulého století viděná z perspektivy osobních příběhů a zápletek. Neustálá konfrontace fragmentárních emotivních sdělení s nepřímými odkazy na společenské události dvacátých let, na proměny konvencí, Goebbelsem organizovaný bojkot z 1. dubna 1933, namířený proti židovským obchodům, bankám, lékařům a advokátům, přes jakoby drobné šikany dětí ve škole, emigraci Lilliných sester do Anglie – to vše vytváří historický obraz s horizontem paměti mnohem podrobnějším než jakákoli oficiální katedrová historie. Nejspíš právě proto se tato kniha stala stejně jako Haffnerovy vzpomínky a Klempererovy deníky na německém knižním trhu bestsellerem – odkazuje totiž k individuální historii, jež souzní s řadou zapomenutých a marginálních biografií, které dodnes tíží a trýzní hlavy potomků.
Druhý proces – Elias Canetti,Viola Fischerová,Karel Jadrný
Nositel Nobelovy ceny Elias Canetti (1905–1994) se ve svém eseji zabývá pěti lety nesnadného milostného vztahu Franze Kafky k jeho snoubence Felici Bauerové. Stopuje v něm tvůrčí a životní směřování slavného pražského rodáka v kritickém období první světové války, včetně způsobu, jakým se odrazilo v jeho literárním díle. Účast na pečlivé analýze Kafkovy korespondence je pro čtenáře čímsi bolestným a povznášejícím zároveň. Do těchto intimních sfér jako bychom nikdy neměli vstoupit, a přece se ocitáme ve fascinujícím prostoru: přizváni do záhybů jedné podivuhodné lidské povahy, jejích snažení a obav, proher i satisfakcí, úniků a dvojakých gest, nacházíme se také blíž světlu nad touto zvláštní vnitřní krajinou. Kafkova nutkavá potřeba naplno se před sebou samým rozevřít – a jeho touha po bytosti schopné jeho svět sdílet – takové světlo bezesporu zažíhá. Tento Kafkův dar Canetti přesvědčivě vystihl a nabídl nám přitom čtenářský zážitek, který je rovněž stvrzením jeho vlastního literárního věhlasu. Esej Druhý proces byl poprvé otištěn v roce 1968 v časopise Neue Rundschau. Od roku 1975 vychází v souboru Canettiho esejů Svědomí slov, takže byl i součástí českého vydání tohoto titulu (TORST 1992). Nakladatelství PROSTOR jej nyní nabízí samostatně v novém překladu Violy Fischerové a s doslovem Jiřího Stromšíka.
Eichmann – David Cesarani,Petra Kůsová
Působivý, obsáhlý a čtivý životopis z pera Davida Cesaraniho, přednášejícího novodobé dějiny na Londýnské univerzitě, představuje první dílo, které o Eichmannovi a jeho životě bezprostředně po soudním procesu s tímto nacistickým zločincem vyšlo. Adolf Eichmann hrál ústřední roli v genocidě, kterou nacisté v letech 1941 až 1945 páchali na evropských Židech. Přestože se přímo přičinil o to, že více než dva miliony Židů putovaly na smrt do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů, až do roku 1960, kdy ho v Argentině dopadla izraelská tajná služba, zůstával neznámou osobou. Následný soudní proces měl namnoze nic netušící svět informovat o „konečném řešení“, ovšem o vnitřním fungování třetí říše se toho tehdy vědělo jen málo a Eichmannovy lži a vytáčky všechno jen ještě více zamlžily. Cesaraniho mimořádně podnětné pojednání uvádí na pravou míru chápání jedné z klíčových postav realizace „konečného řešení“ a přináší nové postřehy o tom, jak fungovala třetí říše v době, kdy sklouzávala ke genocidě, a jak se jeden konkrétní člověk zvrhl ve zločince.
Trochu jiný Casanova – Giacomo Casanova,Josef Hajný
Casanova = don Juan. Vžité spojení, ale také často a zatvrzele opakované hluboké nedorozumění, které dodnes přežívá. Nepopiratelně byl velkým milovníkem, ale své milenky nezraňoval, nepůsobil jim trýzeň. Casanovovi pouze nasadili tuto masku bezuzdného svůdníka bez morálky. Nepochybně patřil k neposedným a neúnavným cestovatelům. Mnohému proto může připadat jako dobrodruh. Věnujeme-li však pozornost jeho spisům (nejen Historii mého života), objevíme, že (kromě toho, že patří mezi největší spisovatele 18. století) je hrdinou a zároveň obětí své epochy, věku rozvoje věd, techniky a filozofie, století Osvícenství. A snad právě z drobných esejů zřetelněji vystupuje trochu jiný Casanova: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
Goring Herman Hitlerov Palady – Werner Maser,Jana Vymazalová
Aristokrat v službách štátu – Roman Holec,Judit Pálová
Monografia o významnej osobnosti slovenskej i maďarskej histórie, vysokom štátnom úradníkovi a šľachticovi, poslancovi za Abovskú stolicu v uhorskom sneme, typickom reprezentantovi aristokracie 19. storočia. Kniha mapuje politické prostredie a vývoj, ktorého bol Péchy objektom i subjektom a v neposlednej miere sociálno-politické prostredie, v ktorom sa pohyboval (Zemplínska a Abovská župa, mestá Košice a Kluž, parlamenty v Bratislave a Budapešti).