Zobrazených 1–8 z 177 výsledkov

Otto von Bismarck – Jaroslav Vostatek,Martin Kovář,Jiří Weigl

7.37 

Dvě stě let od narození Otto von Bismarcka je příležitostí vzpomenout na slavného německého politika, který ovlivnil druhou polovinu 19. století jako málokdo jiný. Bismarck byl prvním ministrem (tj. premiérem) Pruska (1862-1890) a prvním německým kancléřem (1871-1890). Patří k velikánům evropské a světové politiky, jejichž dílo ovlivňovalo a ovlivňuje naši přítomnost daleko více, než jsme si ochotni připustit. Do sborníku přispěli přední čeští historici Jiří Weigl, Martin Kovář, Jaroslav Vostatek, Vít Hloušek, Robert Kvaček, František Stellner, Jakub Rákosník, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách najde čtenář vybrané projevy Otto von Bismarcka. Předmluvu ke sborníku napsal Václav Klaus.

Profesor Dionýz Ilkovič – Kolektív autorov

3.23 

Profesor Dionýz Ilkovič, slovenský Rusín, druhý syn gréckokatolíckeho farára pochádzajúci zo starej dynastie gréckokatolíckych kňazov, bol aj v časoch neprajných neoblomným, zásadným a spravodlivým človekom i v tých najťažších životných skúškach. Vedec svetového mena, spoluzakladateľ Slovenskej akadémie vied, dekan prírodovedeckej fakulty v Bratislave. Velikán, ktorý objasnil výnimočný prírodný jav, definoval ho ako zákon polarografie a následne ho uviedol do života. Vychoval celú generáciu vedcov. Kniha má ambíciu prehĺbiť poznatky o veľkej osobnosti svetovej fyziky, o mužovi, ktorý vynaložil nesmierne úsilie na vybudovanie dôstojnej základne pre slovenskú vedu a jej prínos pre svetovú vedu.

Jan Hus známý i neznámý – Jiří Kejř

12.54 

Jiří Kejř vypráví čtivou formou příběh života mistra Jana Husa, zvláštní pozornost zaměřuje na průběh a okolnosti jeho procesu na kostnickém koncilu. Shrnuje tak své dlouholeté bádání, které této klíčové osobnosti našich dějin věnoval. Kejř ve dvanácti kapitolách své knihy vysvětluje a uvádí na pravou míru nepřesná či zavádějící tvrzení, která se objevují v bohaté odborné i popularizující husovské literatuře. Usiluje porozumět složité osobnosti Jana Husa, vysvětlit pohnutky jeho jednání, proniknout do jeho myšlenkového světa. Přestože autor pokládá tuto knihu za pouhý zlomek díla, jež by mělo o osobnosti Husova formátu vzniknout, lze ji právem považovat nikoli za fragment, ale za koncentrovaný, hodnotný extrakt zamýšlené, ale nerealizované obsáhlé monografie.

Utiekol som z Osvienčimu – Rudolf Vrba

17.58 

Knihu Rudolfa Vrbu, ktorú poznajú čitatelia v mnohých krajinách, možno čítať rôznymi spôsobmi. Ako strhujúci príbeh plný nečakaných zvratov a stretnutí. Ako správu o vzniku a osude jedného z najzávažnejších dokumentov druhej svetovej vojny. Ako svedectvo o vyhladzovacích táboroch. Ako spoveď človeka, ktorý má silu otvorene hovoriť o veciach, o ktorých sa niekedy hovoriť nedá. Ako dobrodružnú správu o jednom z veľkých útekov histórie. Ako rozprávanie o mladom mužovi, ktorý vzdoroval nespravodlivému osudu, koľkokrát za neľudských podmienok, a pritom si dokázal zachovať svoju tvár.

Zaženem dějin klisny! – Karol Modzelewski

22.21 

Politická autobiografie profesora dějin středověku Karola Modzelewského sklidila za rok 2013, kdy vyšla, hned několik největších literárních cen, mimo jiné cenu za nejlepší historickou knihu roku. Není divu. Modzelewski byl za komunismu významným politickým odpůrcem tehdejšího polského režimu. Politický vězeň, který strávil v polských věznicích celkem osm a půl roku života, byl mimo jiné tiskovým mluvčím slavné Solidarity, největšího opozičního hnutí v komunistickém světě. Jeho paměti proto obsáhly nejen celé téměř půlstoletí dějin polského komunismu, ale prolíná se jimi i autorova kritika některých aspektů polského postkomunismu. Modzelewského názory a postoje jsou svébytné, lze s nimi souhlasit – nebo také ne. Ani ten, kdo s jeho názory nesouhlasí, však autorovi nemůže upřít hlubokou poctivost, nesmírně zajímavý způsob vyprávění a schopnost klást znepokojivé otázky. A také fakt, že byl přímým svědkem a aktérem událostí, o nichž píše. V češtině autobiografii s tak hlubokým vhledem dosud postrádáme. A Petr Pithart v doslovu připomíná, že díváme-li se na středoevropské dějiny jen „národníma“ očima (jak je v českých zemích bohužel zatím zvykem), těžko pochopíme jejich bohaté pletivo a souvislosti, a vůbec už z nich nedokážeme vyvodit patřičné závěry pro dnešek a zítřek.

Nápravník zažitých nepravd (o Václavu Klausovi) – Václav Junek

13.35 

NÁPRAVNÍK ZAŽITÝCH OMYLŮ (o Václavu Klausovi) vznikl na základě rozhovorů, které měl jeho autor skvělou možnost vést přímo se stále aktivním prezidentem v rámci návštěv na Hanspaulce přibližně od počátku jara 2014 do konce zimy tohoto roku. Jak napovídá už název knihy, využil této jedinečné příležitosti k tomu, aby na jejích stránkách postupně uvedl na pravou míru celou řadu omylů a často i vědomých nepravd, rozšiřovaných o Václavu Klausovi v běhu celých posledních desetiletí. Přitom rozhodně nejde o vcelku očekávatelný sled prvoplánových tematických dialogů, nýbrž o výjimečné vylíčení skutečného života Václava Klause od dětství přes studentská a první profesní léta, až k roku 1989 a pak i dál, až k jeho prezidentskému úřadu – především z autorova pohledu. Neméně cennou součástí knihy je však nejen další pravdivé vylíčení celé řady s tím se pojících významných epizod celé Klausovy politické i osobní kariéry, ale také reálné přiblížení podobného množství prezidentových počinů a jeho charakterových vlastností tak, jak je Václav Klaus Václavu Junkovi postupně vysvětlil. Text, faktografie i forma NÁPRAVNÍKU byly Václavem Klausem autorizovány.

Praporu věren i ve ztraceném boji – Martina Šmejkalová

26.34 

Vladimír Šmilauer náleží mezi největší osobnosti české vědy 20. století. Kniha se soustředí na jeho přínos lingvistický, zejména v oblasti syntaxe, onomastiky a lexikologie, v oblasti organizace a popularizace vědy, jako i na přínos lingvodidaktický a pedagogický, a to v rámci širšího historického kontextu 20. století a pomocí dosud nezpracovaného archivního materiálu a rozhovorů s pamětníky. Šmilauerův život byl významně poznamenán politickými a společenskými převraty 20. století, a poznání jeho životních osudů tak přispívá i k osvětlení vývojových aspektů dobové kulturní politiky.

Denník Anny Frankovej – Mirjam Pressler,Otto H. Frank,Adam Bžoch

13.25 

Úplné vydanie najznámejšieho denníka na svete pod záštitou Nadácie Anny Frankovej. Trinásťročná Anna Franková sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však padla za obeť nacistickému režimu. Anna si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944 a zaznamenala všetko, čo sa okolo nej dialo, aj jednotlivé dni v úkryte. Keď v marci 1944 v Oranžskom rádiu počula výzvu občanom, aby poskytli svoje zápisky do zbierky na historické účely, svoje poznámky začala prepisovať do knižnej podoby. Stihla prepísať podstatnú časť pôvodných listov. Zápisky sa končia textom, ktorý Anna zaznamenala iba pár dní pred tým, ako ju aj jej rodinu našli vojaci a odvliekli do koncentračného tábora. Zápisky sa však zachovali a po vojne sa o ich knižné vydanie zaslúžil Annin otec Otto Frank, ktorý jediný vojnu prežil.