História
Otto von Bismarck – Jaroslav Vostatek,Martin Kovář,Jiří Weigl
Dvě stě let od narození Otto von Bismarcka je příležitostí vzpomenout na slavného německého politika, který ovlivnil druhou polovinu 19. století jako málokdo jiný. Bismarck byl prvním ministrem (tj. premiérem) Pruska (1862-1890) a prvním německým kancléřem (1871-1890). Patří k velikánům evropské a světové politiky, jejichž dílo ovlivňovalo a ovlivňuje naši přítomnost daleko více, než jsme si ochotni připustit. Do sborníku přispěli přední čeští historici Jiří Weigl, Martin Kovář, Jaroslav Vostatek, Vít Hloušek, Robert Kvaček, František Stellner, Jakub Rákosník, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách najde čtenář vybrané projevy Otto von Bismarcka. Předmluvu ke sborníku napsal Václav Klaus.
Profesor Dionýz Ilkovič – Kolektív autorov
Profesor Dionýz Ilkovič, slovenský Rusín, druhý syn gréckokatolíckeho farára pochádzajúci zo starej dynastie gréckokatolíckych kňazov, bol aj v časoch neprajných neoblomným, zásadným a spravodlivým človekom i v tých najťažších životných skúškach. Vedec svetového mena, spoluzakladateľ Slovenskej akadémie vied, dekan prírodovedeckej fakulty v Bratislave. Velikán, ktorý objasnil výnimočný prírodný jav, definoval ho ako zákon polarografie a následne ho uviedol do života. Vychoval celú generáciu vedcov. Kniha má ambíciu prehĺbiť poznatky o veľkej osobnosti svetovej fyziky, o mužovi, ktorý vynaložil nesmierne úsilie na vybudovanie dôstojnej základne pre slovenskú vedu a jej prínos pre svetovú vedu.
Jan Hus známý i neznámý – Jiří Kejř
Jiří Kejř vypráví čtivou formou příběh života mistra Jana Husa, zvláštní pozornost zaměřuje na průběh a okolnosti jeho procesu na kostnickém koncilu. Shrnuje tak své dlouholeté bádání, které této klíčové osobnosti našich dějin věnoval. Kejř ve dvanácti kapitolách své knihy vysvětluje a uvádí na pravou míru nepřesná či zavádějící tvrzení, která se objevují v bohaté odborné i popularizující husovské literatuře. Usiluje porozumět složité osobnosti Jana Husa, vysvětlit pohnutky jeho jednání, proniknout do jeho myšlenkového světa. Přestože autor pokládá tuto knihu za pouhý zlomek díla, jež by mělo o osobnosti Husova formátu vzniknout, lze ji právem považovat nikoli za fragment, ale za koncentrovaný, hodnotný extrakt zamýšlené, ale nerealizované obsáhlé monografie.
Utiekol som z Osvienčimu – Rudolf Vrba
Knihu Rudolfa Vrbu, ktorú poznajú čitatelia v mnohých krajinách, možno čítať rôznymi spôsobmi. Ako strhujúci príbeh plný nečakaných zvratov a stretnutí. Ako správu o vzniku a osude jedného z najzávažnejších dokumentov druhej svetovej vojny. Ako svedectvo o vyhladzovacích táboroch. Ako spoveď človeka, ktorý má silu otvorene hovoriť o veciach, o ktorých sa niekedy hovoriť nedá. Ako dobrodružnú správu o jednom z veľkých útekov histórie. Ako rozprávanie o mladom mužovi, ktorý vzdoroval nespravodlivému osudu, koľkokrát za neľudských podmienok, a pritom si dokázal zachovať svoju tvár.
Zaženem dějin klisny! – Karol Modzelewski
Politická autobiografie profesora dějin středověku Karola Modzelewského sklidila za rok 2013, kdy vyšla, hned několik největších literárních cen, mimo jiné cenu za nejlepší historickou knihu roku. Není divu. Modzelewski byl za komunismu významným politickým odpůrcem tehdejšího polského režimu. Politický vězeň, který strávil v polských věznicích celkem osm a půl roku života, byl mimo jiné tiskovým mluvčím slavné Solidarity, největšího opozičního hnutí v komunistickém světě. Jeho paměti proto obsáhly nejen celé téměř půlstoletí dějin polského komunismu, ale prolíná se jimi i autorova kritika některých aspektů polského postkomunismu. Modzelewského názory a postoje jsou svébytné, lze s nimi souhlasit – nebo také ne. Ani ten, kdo s jeho názory nesouhlasí, však autorovi nemůže upřít hlubokou poctivost, nesmírně zajímavý způsob vyprávění a schopnost klást znepokojivé otázky. A také fakt, že byl přímým svědkem a aktérem událostí, o nichž píše. V češtině autobiografii s tak hlubokým vhledem dosud postrádáme. A Petr Pithart v doslovu připomíná, že díváme-li se na středoevropské dějiny jen „národníma“ očima (jak je v českých zemích bohužel zatím zvykem), těžko pochopíme jejich bohaté pletivo a souvislosti, a vůbec už z nich nedokážeme vyvodit patřičné závěry pro dnešek a zítřek.
Nápravník zažitých nepravd (o Václavu Klausovi) – Václav Junek
NÁPRAVNÍK ZAŽITÝCH OMYLŮ (o Václavu Klausovi) vznikl na základě rozhovorů, které měl jeho autor skvělou možnost vést přímo se stále aktivním prezidentem v rámci návštěv na Hanspaulce přibližně od počátku jara 2014 do konce zimy tohoto roku. Jak napovídá už název knihy, využil této jedinečné příležitosti k tomu, aby na jejích stránkách postupně uvedl na pravou míru celou řadu omylů a často i vědomých nepravd, rozšiřovaných o Václavu Klausovi v běhu celých posledních desetiletí. Přitom rozhodně nejde o vcelku očekávatelný sled prvoplánových tematických dialogů, nýbrž o výjimečné vylíčení skutečného života Václava Klause od dětství přes studentská a první profesní léta, až k roku 1989 a pak i dál, až k jeho prezidentskému úřadu - především z autorova pohledu. Neméně cennou součástí knihy je však nejen další pravdivé vylíčení celé řady s tím se pojících významných epizod celé Klausovy politické i osobní kariéry, ale také reálné přiblížení podobného množství prezidentových počinů a jeho charakterových vlastností tak, jak je Václav Klaus Václavu Junkovi postupně vysvětlil. Text, faktografie i forma NÁPRAVNÍKU byly Václavem Klausem autorizovány.
Praporu věren i ve ztraceném boji – Martina Šmejkalová
Vladimír Šmilauer náleží mezi největší osobnosti české vědy 20. století. Kniha se soustředí na jeho přínos lingvistický, zejména v oblasti syntaxe, onomastiky a lexikologie, v oblasti organizace a popularizace vědy, jako i na přínos lingvodidaktický a pedagogický, a to v rámci širšího historického kontextu 20. století a pomocí dosud nezpracovaného archivního materiálu a rozhovorů s pamětníky. Šmilauerův život byl významně poznamenán politickými a společenskými převraty 20. století, a poznání jeho životních osudů tak přispívá i k osvětlení vývojových aspektů dobové kulturní politiky.
Denník Anny Frankovej – Mirjam Pressler,Otto H. Frank,Adam Bžoch
Úplné vydanie najznámejšieho denníka na svete pod záštitou Nadácie Anny Frankovej. Trinásťročná Anna Franková sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však padla za obeť nacistickému režimu. Anna si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944 a zaznamenala všetko, čo sa okolo nej dialo, aj jednotlivé dni v úkryte. Keď v marci 1944 v Oranžskom rádiu počula výzvu občanom, aby poskytli svoje zápisky do zbierky na historické účely, svoje poznámky začala prepisovať do knižnej podoby. Stihla prepísať podstatnú časť pôvodných listov. Zápisky sa končia textom, ktorý Anna zaznamenala iba pár dní pred tým, ako ju aj jej rodinu našli vojaci a odvliekli do koncentračného tábora. Zápisky sa však zachovali a po vojne sa o ich knižné vydanie zaslúžil Annin otec Otto Frank, ktorý jediný vojnu prežil.
Na balkoně je kamenný muž – Evžen Nešpor
Máte před sebou knihu, která vás z doby dnešní, na kterou si často rádi postěžujeme, přesune o sto let nazpátek. Možná, že když autora necháme vyprávět nám o tom, jak se žilo dítěti v počátcích 20. století, nebo co s sebou neslo za úskalí být lékařem v době druhé světové války, zjistíme, že naše doba není až tak zlá. Evžen Nešpor byl nejen vyhlášeným lékařem, ale také zcestovalým dobrodruhem se smyslem pro detail a s empatickou duší. Díky tomu se kniha stává poutavou po stránce geografické a historické, ale také čtivou a dojemnou po stránce lidské. Málokdy čtenář narazí na tak přirozený vypravěčský talent, který se s námi dělí jak o věci úsměvné, tak hrůzné, které k naší historii však bohužel neodmyslitelně patří.
Ferenc Ferdinánd – Alma Hannig
"Miért kell Ferenc Ferdinándról életrajzot írni? Ezzel a kérdéssel (történészkörökön kívül) főleg azért találkozik az ember, mert az osztrák-magyar trónörököst legtöbben...csupán halálának körülményeiről ismerik. Az első világháború előtti utolsó években végzett tevékenysége és a Monarchiában játszott fontos szerepe azonban szinte teljességgel feledésbe merült. Jelen kötet elkészítéséhez azonban főleg az a felismerés adta a döntő lökést, hogy mind a mai napig még a szakirodalom is igen hiányosan mutatja be a trónörökös Ausztria-Magyarország politikai fejlődésében betöltött helyét és a folyamatokra gyakorolt hatását." - írja a könyv zárszavában a német szerző. Ferenc Ferdinánd "a történelem nagy ismeretlenjei közé tartozik", így tehát joggal állítható, hogy hiánypótló munkát tart kezében az olvasó. Alma Hannig a trónörökös korán sem szokványos élettörténetét beágyazza a Habsburg Birodalom belső és a korabeli Európa szövevényes nagyhatalmi viszonyaiba, s bepillantást enged azokba a törekvésekbe, amelyek végül elvezettek a Nagy Háborúhoz. Magánarchívumok- és gyűjtemények anyagát is feldolgozza a könyv, amelyek egyik kiemelt témaköre a főherceg magyarokkal való kapcsolata. A biográfia (amely egyaránt szól a történelem avatott ismerőihez és a korszak iránt érdeklődő laikusokhoz) különlegessége, hogy számos alkotás elemzésén keresztül azt is bemutatja, miként él tovább a tragikus sorsú trónörökös alakja az irodalomban, a képzőművészetekben és a filmben.
Chtěli jsme víc než supermarkety – Václav Klaus
Motiv této knihy je spojen s 25. výročím 17. listopadu 1989. Její název není náhodný a není žádnou nadsázkou. Ano, strašně moc jsme si přáli konec komunistické nesvobody a i když jsme chtěli zastavení komunistického ekonomického úpadku, určitě jsme chtěli něco víc než plné supermarkety, něco víc než cestování k jižním mořím bez výjezdních doložek, něco víc než spoustu programů na stále větších a lepších televizních obrazovkách. Chtěli jsme rostoucí ekonomickou prosperitu. Chtěli jsme autentickou svobodu, což znamená svobodu vyhrát i prohrát. Jak jsem těchto 25 let viděl, cítil a prožíval, naznačuje tato knížka. Je to mé trvající hledání odpovědí na řadu otázek spojených s právě uplynulými 25 lety.
Život si nikdo nevybere – Bruno Schreiber
Vzpomínková kniha Bruno Schreibera začíná nahlédnutím do života položidovské rodiny v České Lípě před druhou světovou válkou. Po roce 1938 musela rodina město, které se stalo součástí takzvaných Sudet, opustit. Na vesnici ve středních Čechách pak přečkávala těžké válečné časy. Autor připomíná tehdejší život na venkově i s jeho úsměvnými stránkami, ale také historické události, které na jeho rodinu neblaze dopadaly. V závěru války byl i on, jako patnáctiletý chlapec, internován v koncentračním táboře Terezín, což ho poznamenalo na celý život. Ani existence v poválečném a posléze komunistickém Československu nebyla bez problémů. Několik kapitol věnuje i úseku svého života ve Švýcarsku, kam emigroval v roce 1969. Kniha je autentickým, čtivým svědectvím o době od třicátých let až do dnešních dnů.
Nějaká vzdálená země – Ruth Boswellová
Autorka, známá britská televizní producentka a scénáristka, čerpá ve svém románu ve velké míře z vlastních zážitků z dětství. V únoru 1939 ji totiž její rodiče poslali ve věku devíti let samotnou do Anglie, a tím jí vzhledem k jejímu židovskému původu zachránili život. Dramatický děj zachycuje příběhy rodiny zmítané ve víru historických událostí v předvečer druhé světové války, od zářijové mobilizace v roce 1938 do německé okupace 15. března 1939, a zejména zážitky dětské protagonistky Anny jsou znatelně autentické a tím mimořádně emocionálně působivé. Ruth Boswellová je známá britská televizní producentka a scénáristka seriálů pro děti i dospělé. Vyrůstala v předválečném Československu a v únoru 1939, jen několik týdnů před německou okupací, ji rodiče ve věku devíti let poslali samotnou do Anglie, což jí nepochybně zachránilo život. Její matka opustit Československo nemohla a zahynula v koncentračním táboře.
Václav Chaloupecký – Milan Ducháček
Copak je ta Gollova historická škola? Jak lze v Palackém objevit kořeny československých dějin? Proč československý úředník těžko nachází řeč s maďarským, ačkoli se oba domluví německy? Vyhnali by TGM ze Slovenska, kdyby uvažoval nahlas? Zrodilo se husitství z intelektuální konstrukce univerzitních mistrů? Proč Chaloupecký nedokončil přepracování Laichtrových Českých dějin? Jak se změní život badatele, když z domácnosti zmizí služka? A patří lovestory do dějin historiografie? Takové otázky si klade Milan Ducháček (*1978) v knize o českém historikovi Václavu Chaloupeckém, žáku Jaroslava Golla a Josefa Pekaře, jenž se po zrodu Československé republiky stal profesorem československých dějin Univerzity Komenského v Bratislavě. Po Pekařově smrti pak přijal prestižní nástupnictví na Karlově univerzitě. Václav Chaloupecký má pro své názory na česko-slovenský poměr na Slovensku dodnes „zlé meno“ a v českém prostředí zůstává ve stínu svých učitelů. I proto se autor rozhodl znovu rozpohybovat zdánlivě dobře známý příběh zrodu a rozkladu první ČSR a na pozadí životní dráhy opomíjeného historika se pokusil zachytit jak vnitrooborové klima českého, respektive československého dějepisectví první poloviny 20. století, tak v širším kontextu i proměny vztahu Čechů a Slováků v daném období. Stranou přitom nezůstává ani tematika Chaloupeckého historických prací, z nichž mnohé (povětšinou negativně) ovlivnily rodící se kulturní klima společného státu. Historikovy texty tak namnoze určují linii výkladu. Vedle osobností umělecké bohémy konce dlouhého století a prvorepublikových intelektuálních elit zde defilují přední osobnosti lucemburské epochy, jsou promýšleny otázky zrodu husitství a proměny interpretace kulturního dědictví Velké Moravy, je probírána údajná Žižkova cesta do Uher i stále neukončený spor o Kristiána a dataci nejstarších českých legend. Životní příběh rodáka z Dětenic na Jičínsku, anarchistického básníka, lobkovického knížecího archiváře, univerzitního historika, zuřivého polemika a vášnivého pěstitele jabloní se uzavírá náhlou smrtí roku 1951. Právě včas, chtělo by se říci... Práce byla poctěna Cenou Česko-slovenské komise historiků za rok 2013.
Tunelem na svobodu – John Fancy
Přezdívali mu Krtek a často s použitím pouhého pětadvaceticentimetrového nože na máslo vyhloubil celkem osm tunelů, některé z nich až v hloubce deseti metrů pod povrchem. Snažil se uprchnout také z pracovních čet, přesekával ostnaté dráty a skákal z jedoucího vlaku. Když byl vězněn v táboře Stalag Luft III v Polsku, pomohl zorganizovat útěk 76 mužů, který později vešel ve známost jako "Velký útěk". Seržant John Fancy, pilot britského Královského letectva, byl sestřelen při bombardovacím náletu v severní Francii 14. května 1940. Němci ho zajali a věznili až do konce války a Fancy se za tu dobu šestnáctkrát pokusil dostat se na svobodu. Třikrát skutečně utekl, ale pokaždé byl znovu dopaden.