Cestopisy
Když padají manga – Alena Scheinostová,Vojtěch Bílý
Dvacetiletý Vojtěch Bílý strávil jeden školní rok jako učitel-dobrovolník na karmelitánské misii ve Středoafrické republice (SAR). Po jeho příjezdu zde vypukla občanská válka mezi muslimskými okupanty a původním křesťanským obyvatelstvem. Na Vojtovi tak náhle bylo s minimem prostředků a zkušeností vytvořit dětem v misijní škole ostrůvek bezpečí, konstruktivní práce a normality. Kromě toho se Vojta spolu s charismatickým představeným misie P. Aureliem Gazzerou zapojil do monitorování zločinů a po jeho boku se účastnil pokusů o smírčí jednání mezi znesvářenými stranami. Poznal tak zevnitř fungování obávaných povstaleckých skupin Séléka a jejich bojovníky, motivované především touhou po prestiži a majetku, jež jsou v chudé, prakticky nefungující zemi nedostatkovým zbožím. V období otevřených bojů, kdy se misie proměnila v improvizovaný uprchlický tábor, zde Vojta pomáhal se zásobováním, hrál si s dětmi uprchlíků, aby odvedl jejich pozornost od hrozícího nebezpečí, a rovněž podával exkluzivní zprávy o situaci českým i světovým médiím, vládám a humanitárním organizacím, které konflikt ve Středoafrické republice kriticky dlouho nezajímal. Stal se svědkem odsunu muslimů ze SAR, jenž měl vyřešit konflikt, avšak zpřetrhal mnohé sousedské i přátelské vazby. Vojtův návrat domů se pak víceméně překryl se zklidněním situace, kdy se lidé na misii a v jejím okolí po bouři sbírají k další existenci. Vojtěch Bílý (*1993 v Domažlicích) studoval církevní gymnázium v Plzni, ve kvintě přestoupil na Lycée Carnot ve francouzském Dijonu, které v roce 2013 zakončil maturitou. Během studia se seznámil s českou organizací SIRIRI a začal s ní spolupracovat. Od překladů textů a korespondence se tak dostal až k desetiměsíčnímu pobytu na karmelitánské misii ve městě Bozoum ve Středoafrické republice, kde působil ve školním roce 2013/2014 jako učitel. V témže období se zde stal svědkem občanské války a jejím komentátorem. Spolu s misionáři se účastnil krizových vyjednávání i humanitární intervence. V současnosti studuje psychologii na University of Aberdeen ve Velké Británii. Alena Scheinostová (*1977 v Praze) je novinářka a publicistka. Pracuje v Katolickém týdeníku, přispívá do periodik orientovaných na náboženství, společnost a lidská práva.
Umenie zablúdiť – Boris Filan
Boris Filan o sebe hovorí, že je tulák, s ktorým si cesta robí, čo chce. Nečíta sprievodcov, oveľa viac ho zaujímajú obyčajní ľudia, pravdivejší a úprimnejší informátori o meste a jeho živote. V ďalšej cestopisnej knihe blúdi autor po Istanbule, Krakove, Sarajeve a Florencii. A takto tieto štyri mestá autor charakterizuje: Istanbul kradne srdcia, ale bohato vás za to odmení. Krakov ma schmatol, hodil medzi ľudí ako na tobogan a ja som sa nezvyčajne rozjarený dal unášať silou chvíle a žiarou spoločného pocitu sviatočnosti. Sarajevo vás zo svojho objatia len tak nepustí. Florencia nie je mesto, ale slnečná sústava, v ktorej obiehajú planéty okolo žiarivého slnka, ktoré sa volá Uffizi.
Jižní Amerikou na Konec světa a pak dál do Antarktidy – Dana Trávníčková
Kniha o Jižní Americe a Antarktidě je poutavým a čtivým druhem literatury faktu, který přináší celkový pohled na dané končiny – z hlediska přírody, kultury, historie a etnik. Je tu podán jednak dramatický příběh Jižní Ameriky, kontinentu s mnohotvárnou přírodou a bohatostí kultury. To, co se tam za pouhých pět set let od „objevení“ Ameriky událo, nemá jinde obdoby. A úchvatná Antarktida, to už je vůbec svět sám pro sebe, naprosto odlišný od všech ostatních světadílů. Autorka nazývá tento svůj žánr „cesto-faktopis“. Každá její cesto-faktopisná kniha je zaměřena na historicky a kulturně ucelenou část světa, která má svůj nezaměnitelný charakter a za sebou svůj jedinečný příběh. Předkládaná kniha je druhou publikací daného žánru, po loňském „Snu o Tichomoří“ o omamujícím světě Polynésie, Melanésie a Mikronésie se strhující historií a kulturou.
Úcta k prírode a úsmev ako zmysel života – Pavel Hirax Baričák
Hiraxov cestopis z jeho putovania po Paname a Kostarike. Väčšia časť knihy je venovaná pobytu v pralese Darién u Indiánov z kmeňa Emberá. Publikácia obsahuje približne 130 plnofarebných fotografií a okrem autorovho autentického popisu zážitkov a vnemov písaného priamo zo srdca, kniha obsahuje aj opis života a zvykov spomínaných Indiánov (mýty, legendy, pytačky, svadba, pôrod, pohreb atď), ako aj faktografické informácie o obidvoch štátoch. Po ročnom meškaní je tu teda dlhoavizovaný cestopis, ktorý na autorovom blogu zaznamenal veľkú čítanosť a zožal nesmierny úspech. Zabudnite na všedné dni plné zhonu a odleťte na chvíľku do džungle... Uvidíte, oplatí sa.
Od prameňov Ussuri po kamčatské vulkány – Svetozár Krno
Kniha, ktorú držíte v rukách, nepodľahla záplave jalových informácií a plytkých senzácií o východe. Opiera sa o hodnoty, ktoré overil čas. Zobrazuje šesť veľkých oblastí. Autor ako expedičný turista prechádzal tundrou na Kolskom polostrove po sivý ch kamenných poliach, pokrytých žltým lišajníkom, zahmleným, dažďami a chladnými riekami premočeným Uralom, bajkalskými hrebeňmi, najvyššie položeným gulagom v pohorí Kodar, tajfúnom zasiahnutým Sachalinom, tigrími a medvedími chodníkmi pri Japonskom mori a živými sopkami na Kamčatke. Ďaleko od posledných samôt dosiahol nejeden prvovýstup a prvoprechod.