Voda, lyže, cyklo
Malé Karpaty.Červený Kameň TM 1079 1:50 tis – Kolektív autorov
Záhorie, Senica TM 1073 1:50 tis – Kolektív autorov
Bílé Karpaty Moravské Slovácko – Kolektív autorov
Na mapě je zobrazena kompletní síť značených cyklistických tras i s charakteristikami povrchů jednotlivých cest. Trasy jsou popsány kilometráží, označena jsou nebezpečná místa, prudká stoupání a úseky asfaltových silnic se zákazem vjezdu motorových vozidel. Všechny tyto prvky byly ověřeny před vydáním mapy přímo v terénu. Zadní strana mapy obsahuje kromě místopisného hesláře také podélné profily vybraných cyklotras. Mapa je vložena do průhledného pouzdra. Obsahuje vyznačení Turistických známkových míst.
Biele Karpaty, Považský Inovec TM1074 1:50 tis – Kolektív autorov
Malé Karpaty, Bratislava – turistická mapa 1:50000 – Kolektív autorov
Balaton bringával – Henrik Zsiga
"25 túra a Balatonnál. Nem spóroltunk a kilométerekkel: körbebringáztuk a keszthelyi vidéket, a nem alacsony Badacsonyt, a Káli-medencét, s a felvidék megannyi kegyetlen hegyét. Körbetekertük a kelet tájait, és nyurga hurkokra fűztük Somogy falvait. Kerekeztünk autóúton, mezőn, völgyön, levélágyon: bükkön, tölgyön. Került a könyvbe túra elég: pihentető s büntető, némelyik könnyed, másutt majd pereg a könnyed. De nem csak az utakat róttuk! Települések jöttek elénk, szédítettek tornyaikkal, barlangokkal, kishidakkal, nagypiaccal. Teszteltünk temérdek szállodát és éttermet, s szőlőfürtöt, mi itt termett. Jól megnéztünk minden sarkot, múzeumot, állatparkot. Jegyzeteltünk, fotóztunk, eltévedtünk, bolyongtunk. Távokat mértünk, hegynek föl irgalmat kértünk. Aztán hazaértünk. Ha nem csak körbetekerni akarod a tavat, van pár ötletünk. Vidd haza a könyvet, és elő a bringákkal! Irány a Balaton!" (a Szerző)
Praha cyklistická mapa 1:16 000
Oboustranná cyklistická mapa hlavního města. V mapovém podkladu jsou zaneseny oficiální cyklotrasy městského systému, Klubu českých turistů a starého městského systému, cyklopruhy a doporučené trasy ( rozlišené podle povrchu ).. Mapa Praha cyklistická se svou povahou liší od ostatních cyklistických a cykloturistických map. Je to dáno tím, že na území hlavního města Prahy zatím cyklostezky a značené cyklotrasy netvoří ucelený systém. Jízda po městě je přitom možná vedlejšími ulicemi, cestami, zkratkami nebo doporučenými trasami, které jsou v mapě vyznačeny. Mapa je určena především pro cyklisty, kteří zvládnou jízdu po silnici, ale rádi by se vyhnuli silnému provozu a našli si rychlé a praktické trasy, na kterých se cyklista automobilovému provozu zcela nevyhne. Trasy v okrajových částech města jsou vhodné i pro jízdu s dětmi. Doporučené trasy vznikly ve spolupráci s Vratislavem Fillerem a jeho serverem, jehož webová mapa vychází ze zkušeností městských cyklistů. Použitelnost tras je zaručena tím, že po nich lidé skutečně denně jezdí. Doplněno radami a tipy pro bezpečnou jízdu a tipy pro přepravu kol hromadnou dopravou (přívozy, vlaky, parkoviště ).
Elektrokola – Ivo Hrubíšek
První česká publikace o elektrokolech uvede zájemce do problematiky kol, u nichž je šlapání do pedálů podporované elektropohonem. Tato kola v poslední době získávají na oblibě, což se odráží na jejich stoupající prodejnosti. Představeno je několik desítek elektrokol různých typů a různých značek z let 1995 až 2010, která jsou jakýmsi "novověkem" tohoto druhu kol. Na jeho počátku byla v polovině devadesátých let konstrukčně velmi zdařilá kompaktní pohonná jednotka (motor + baterie) koncernu Yamaha, která se vyráběla v poměrně velkých sériích a montovala do elektrokol různých značek mnoha firem - v Asii i v Evropě. Japonská Yamaha tak prolomila bariéru nedůvěry k elektrokolům a ukázala cestu, která vedla až k jejich současnému boomu. Do vývoje elektrokol se zapojili vedle Yamahy i další velmi známí výrobci motocyklů - Honda, Suzuki, velká jména z branže bicyklů - z dálněvýchodních například Merida, Giant, Dahon a celá řada evropských firem, převážně německých a nizozemských, v neposlední řadě také elektronické koncerny - Panasonic či Sanyo. Elektrokola postupně ztrácela svou robustnost a jejich hmotnost (včetně baterie) značně klesala. V uvedené typologii elektrokol je nastíněna různorodost typů kol s přídavným elektropohonem podle jejich převažujícího účelu. Vyjmenovány jsou oblasti, v nichž je využívání elektrokol nesporným přínosem pro různé věkové skupiny populace, kterým mohou zpříjemnit a obohatit život. Podrobně jsou popsány hlavní komponenty elektropohonu - motory, řídicí jednotky, baterie a ovládací prvky. Opomenuty nejsou ani elektrosady či "kity", kterými lze elektrifikovat běžná jízdní kola. Cenné jsou rovněž rady, jak si počínat a co nepřehlédnout při koupi elektrokola, včetně seznámení s elektrokoly, která jsou nabízena na našem tuzemském trhu. Čtivost publikace, která uvede čtenáře do světa elektrokol a usnadní jim orientaci v něm, zvyšují různé zajímavosti, experimenty a kuriozity.
Najkrajšie cyklotrasy – Podjavorinsko a Považie – Daniel Kollár,František Turanský
Najkrajšie cyklotrasy – Tatry a okolie – Bohuš Ivan
