Heraldický register SR V – Ladislav Vrteľ

15.42 
Piaty z plánovaných šiestich zväzkov Heraldického registra obsahuje farebné zobrazenia používaných heraldických znakov (erbov) a vlajok slovenských miest, obcí, krajov, inštitúcií a rodov zapísaných v Heraldickom registri Slovenskej republiky. Po prvý raz sa v tomto zväzku zverejňujú erby, vlajky a ďalšie symboly ôsmich samosprávnych krajov Slovenska. Publikácia je vhodná pre záujemcov o slovenskú históriu, archívnictvo, heraldiku, genealógiu a sfragistiku.

Heraldický register Slovenskej republiky IV – Peter Kartous

15.42 
Štvtý z plánovaných šiestich zväzkov Heraldického registra obsahuje farebné zobrazenia používaných heraldických znakov (erbov) a vlajok slovenských miest, obcí, krajov, inštitúcií a rodov zapísaných v Heraldickom registri Slovenskej republiky. Po prvý raz sa v tomto zväzku zverejňujú erby, vlajky a ďalšie symboly ôsmich samosprávnych krajov Slovenska. Publikácia je vhodná pre záujemcov o slovenskú históriu, archívnictvo, heraldiku, genealógiu a sfragistiku.

Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách 4 – Milan Mysliveček

14.73 
Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku. Přes Benátky a Dražice se údolím Jizery vydáme k Mladé Boleslavi, v jejímž okolí se tyčí mohutné zříceniny Michalovic a Zvířetic. Zvláštní kapitolou tohoto dílu je královská metropole Praha, jejíž plocha, ve 20. století značně zvětšená, zaujímá hned několik políček mapy. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí.

Heraldika v souvislostech – Henry Pohanka

32.92 
Esoterní hodiny byly určeny užšímu okruhu žáků Rudolfa Steinera. Tito žáci v nich dostávali zvláštní pokyny k meditacím a duchovním cvičením, které nebyly všeobecně přístupné a zároveň jim dávali informace o účincích esoterní cesty na duši. Dostávalo se jim také varování před úskalími i povzbuzení pro jejich překonávání. Poznávali tak, co je účelem jejich duchovní cesty, na co se mají zaměřit a čeho se mají vyvarovat. Pro duchovní usilování čtenáře je tato kniha, spolu s již vydanými Esoterními hodinami I, důležitou pomůckou.

Košická citadela – Martina Orosová

18.91 
Citadely boli pevnosti s mohutnými hradbami prispôsobené na kruhovú obranu. Mohli byť súčasťou mesta a nadväzovať svojim opevnením na jeho hradby, ale mohli stáť aj samostatne v určitej vzdialenosti od mesta. Sústredila sa v nich vojenská posádka, pre ktorú tu boli vybudované kasárne, nemocnica, kostol, sklad zbraní, pušného prachu, potravín, ale aj remeselnícke dielne uspokojujúce potreby vojska. Košická citadela bola postavená na príkaz cisára Leopolda I. Habsburského z dôvodu zabezpečenia obrany Košíc a posilnenia protitureckej obrannej línie. Jej výstavba začala v lete 1671 po demolácii domov na južnom predmestí podľa plánu Jakuba von Holsta. Mala hviezdicovitý tvar tvorený piatimi bastiónmi s názvami Leopold, Claudia, Montecuccoli, Cintorínsky a Mlynský bastión. Na scénu vojenských dejín vystúpila v roku 1682, keď z nej povstalci Imricha Thökölyho dobyli mesto. Od začiatku 18. storočia boli murované konštrukcie citadely postupne rozoberané a materiál druhotne využívaný na nové stavby. Systematické ničenie citadely a vyrovnávanie terénu viedlo k jej úplnému zániku. Na jej mieste vyrástla mestská časť Košice-Juh. Pri archeologickom výskume v roku 2010 bola odkrytá časť bastiónu Leopold a fragmenty citadely vyhlásené za archeologickú národnú kultúrnu pamiatku.

Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii – Kolektív autorov

29.92 
Pětačtyřicet studií se zaměřuje na výzkum schwarzenberského dědictví, historie významných osobností rodu a jejich veřejných aktivit od 17. do druhé poloviny 20. století. Schwarzenbergové výrazněji vstoupili do českých dějin poté, co roku 1660 získali třeboňské panství a na počátku 18. století v jižních Čechách vybudovali nejrozsáhlejší dominium střední Evropy. Pětačtyřicet studií této knihy se zaměřuje na výzkum schwarzenberského dědictví (od kulturní krajiny, přes stavební památky až po relikty sociálně-ekonomického systému), historie významných osobností rodu, jejich veřejných aktivit i životního stylu od 17. do druhé poloviny 20. století. Studie jsou plodem širokého spektra 44 autorů, od terénních památkářů a archivářů až po univerzitní profesory zejména z českých zemí, ale i Slovenska, Maďarska a Bavorska. Schwarzenbergové byli vždy v centru dění a mají na formování našeho novodobého národa v politické, hospodářské i kulturní oblasti obrovský podíl. V době nejhorších pohrom 20. století pak vždy obstáli se ctí. O tom nás mohou přesvědčit také tři deklarace české šlechty z let 1938 a 1939, které prokazují jednoznačné přihlášení k českému národu a jsou důkazem mimořádné osobní statečnosti jejich signatářů. Kniha obsahuje 280 černobílých a 100 barevných ilustrací. 2. vydání obsahuje nově kompletní rodokmen Schwarzenbergů v Čechách a tři deklarace české šlechty z let 1938 a 1939 v plném znění. Includes an extensive English summary: The Schwarzenberg family in Bohemian and Central European cultural history; Das Buch enthält eine ausführliche Zusammenfassung: Die Schwarzenberger in der böhmischen und miteleuropäischen Kulturgeschichte

Nefertiti a Achnaton – Christian Jacq

12.26 
Néfertiti et Akhénaton Popredný svetový egyptológ podrobne rozoberá prínos, nezvyčajnú spriaznenosť a osudy dvoch novátorských osobností medzi faraónmi starovekého Egypta, ale vo viacerých ohľadoch aj kontroverzné hodnotenia historikov na ich vládnutie.

Sestavte si rodokmen – Blanka Lednická

9.14 
Kdo jsme, odkud jsme přišli? Kdo byli naši předkové, čím se živili, jak žili? To jsou otázky, které si v průběhu svého života položí řada lidí, někdy se jedná o otázky řečnické, jindy o otázky, na něž tazatel chce najít odpověď. Tato kniha nabízí pomoc při hledání odpovědí nejen začínajícím rodopiscům, ale všem zájemcům o rodinnou historii a historii obecně. Kniha vysvětluje základní postupy a pojmy, využívané v genealogii, obsahuje popis pramenů, které najdete přímo v archivech, a také materiálů dostupných na internetu. Autorka díky zkušenostem s pátráním po vlastních předcích čtivou formou přibližuje, co obnáší sestavování rodokmenu a psaní rodinné kroniky. Na konkrétních příkladech čtenáři ukazuje, jak při hledání rodinných kořenů postupovat, jaké nástrahy na něj při výzkumu čekají a jak je překonávat.

Az Eszterházy család és oldalágainak leírása – János Eszterházy Gróf

13.23 
Az Eszterházyak a Salamon nemzetségből származnak. Solomun" nemzetségét már III. Béla király 1186-ban kelt oklevele is említi, tagjait pedig IV. Béla 1239-iki oklevele nobiles honestissimi" nevezi. A munka a család azon főágával foglalkozik, amelynek birtoka Salamon-Watha volt. E főág tagjai a XIII. sz. folyamán Veszprém megyébe szakadtak, de innen már a XIV. sz. második felében újra visszatértek a csallóközi Salamon-Wathára, ősi birtokukra; ettől fogva felváltva használják nemcsak a de Salamon-Watha" és ?de Watha", hanem más csallóközi birtokaik után a de Thankwatha," vagy de Thankháza," de Belwatha" és ?de Zerhashaza" neveket is ; ez utóbbin kivűl a többi összes ág kihalt. E családokkal különben a szerző egyenként és részletesen foglalkozik;bennünket a ?de Zerhas" ág érdekel leginkább, mint a melyből az Eszterházyak veszik eredetöket. Ez ág ó'se I. Miklós ?eomes de genere Solomun" volt, a XIII. sz. első felében, kitől a szakadatlan leszármazás kimutatható. Az ág egyik tagja Balázs azonban a de Salamon" nemzetségi név mellett 1425. körűi felvette a dictus Zyrhas," Zerhás de Zerhásháza" vagy Zerhásfalva" neveket, valószinűleg egyik birtokáról. A birtokra pedig a név a Csallóközben ma is szokásos, de különösen a múlt századokban divatos házakról tapadt, melyek kissé magas tetőzetü, náddal fedett kinyúló ereszszel, csallóközi dialektus szerint zerhá"-val voltak ellátva. Zerhának synominja lévén az eszterha, - lett az Eztherhásháza és Eztherháza. írta Eszterházy János ; kézirat gyanánt kiadja Esterházy Miklós. Budapest : Athenaeum, 1901. Hasonmás kiadás.

Nobilitas Iudaeorum – Michal Fiala,Jan Županič

27.82 
Práce Jana Županiče a Michala Fialy je první komplexní studií zabývající se otázkou židovské šlechty ve střední Evropě: tedy osob židovské víry, které od konce 18. do počátku 20. století získali buď v habsburské monarchii, nebo v některé středoevropské zemi šlechtický titul. Kniha je rozdělena do dvou spolu úzce souvisejících části. První (autora Jana Županiče) zachycuje společné i odlišné rysy šlechtických obcí v jednotlivých středoevropských státech, jejich šlechtickou politiku, možnosti sociálního vzestupu židů i postoj místních elit vůči nim. Část druhá (autora Michala Fialy) obsahuje přepisy 280 nobilitačních a erbovních listin vydaných pro židovské šlechtice v západní části habsburské monarchie (v česko-rakouských dědičných zemích a pozdějším Předlitavsku) doplněné kresbami udělených erbů.

Stránska – Eva Horváthová,Gabriel Nevizánsky

23.75 
Ostrožná poloha Mogyorós, v katastrálnom území obce Stránska, sa stala v rokoch 1985 1988 prvou a doposiaľ aj jedinou systematicky skúmanou lokalitou badenskej kultúry na území Gemera. Vedením terénnych prác boli poverení G. Nevizánsky z Archeologického ústavu SAV v Nitre a Š. B. Kovács, bývalý pracovník Gemerského múzea v Rimavskej Sobote. Poslednú, štvrtú výskumnú sezónu viedol G. Nevizánsky samostatne. Publikácia je zameraná na kompletné vyhodnotenie dokumentácie a archeologických nálezov pochádzajúcich zo sídliska. Archeologický materiál zo Stránskej, z polohy Mogyorós, tvorí súčasť zbierkového fondu Gemerského múzea v Rimavskej Sobote. Výnimkou je len archeozoologický materiál, ktorý je deponovaný v Archeologickom ústave SAV v Nitre.

Ako si zostaviť rodokmeň – Marek Tettinger,Juraj Snopek

16.06 
Viete, kto boli vaši predkovia? Odkiaľ sa vaši prastarí rodičia prisťahovali na Slovensko? Táto kniha vám na to neodpovie. Pomôže vám však s inými vecami. Zoznámi vás s tým, že pátrať musíte začať doma a medzi najstaršími príbuznými. Naučí vás, ako si overovať informácie v archívoch a ukáže vám, ako svoj rodokmeň správne spracovať.

Dinosauři v Čechách? – Vladimír Socha

13.77 
Tvorové, jež obývali naši planetu před mnoha desítkami milionů let, představují pro mnoho z nás živočichy záhadné, fascinující a mnohdy až děsivé. Často se s nimi setkáváme ve filmech jako Cesta do pravěku nebo Jurský park, ale notoricky známí jsou též z obrazů a ilustrací Zdeňka Buriana, které si oblíbily celé generace dětí i dospělých. Za to, že tato vyobrazení dinosaurů odpovídají ve velké míře realitě, vděčíme především výzkumům zkamenělin, které člověk od pradávna nachází takřka po celém světě. A ač se to mnohým může zdát překvapivé, Česká republika v tomto ohledu není výjimkou. Vladimír Socha v této knize předkládá čtenářům ucelený a čtivý pohled na historii objevů zkamenělých pozůstatků různých pravěkých tvorů, které se do dnešní doby našly na území Čech, Moravy a Slezska, doplněný krásnými ilustracemi Vladimíra Rimbaly. Kniha Dinosauři v Čechách tak vyvrací mylné zdání, že v našich končinách dinosauři, ptakoještěři a jiní prehistoričtí živočichové nežili. Opak je pravdou – díky významným paleontologickým objevům minulých let lze totiž s určitostí prohlásit, že i my, Češi, se můžeme pochlubit svými vlastními dinosaury!

Heraldika na mincích a medailích – Michal Vitanovský

16.72 
Publikace známého českého medailéra a sochaře se věnuje tématu zachycení erbů na mincích a medailích, které bylo zatím v odborné literatuře opomíjeno. Autor jednak seznamuje čtenáře s heraldickými pravidly a reáliemi, zejména se ale zaměřuje na chronologicky seřazené vybrané příklady mincí a medailí se znaky s informacemi o osobnostech a institucích, které erby na ražbách užívaly. Zároveň sleduje výtvarné zpracování mincí a medailí v souvislosti s uměleckými slohy, podle nichž je práce členěna. Jednotlivé slohové kapitoly jsou dále děleny na části věnované znakům panovnickým, šlechtickým, církevním a městským. Součástí práce je rovněž bohatý obrazový doprovod a slovníček odborných pojmů.

Archeologie a dálkový průzkum – Martin Gojda

33.49 
Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti. Sleduje vývoj a soudobé trendy tohoto oboru v Evropě a v přilehlých oblastech, které měly pro jeho vznik a rozvoj zásadní význam (Blízký východ, severní Afrika) a o jejichž poznávání se v rozhodující míře přičinili evropští badatelé. Kniha je výsledkem autorova více než dvacetiletého výzkumu, v mnoha ohledech navazuje na jeho dosavadní souhrnné práce a dílčí studie, které se v posledních dvou desetiletích objevily v tuzemských a zahraničních odborných časopisech a sbornících.

Osem storočí slovenskej heraldiky – Ladislav Vrteľ

9.00 
Knižné dielo popredného slovenského špecialistu na heraldiku prináša prvý kompletný náčrt vývoja heraldickej tvorby na Slovensku od prvopočiatkov heraldickej symboliky až po súčasnosť. Venuje sa heraldike štátnej, rodovej, šľachtickej i meštianskej, mestskej i obecnej, cechovej, cirkevnej, približuje aj súčasné trendy v slovenskej heraldickej tvorbe.

Břeclav-Pohansko VIII. – Petr Dresler

15.63 
Studie vychází z projektu „Hospodářské zázemí centra nebo jen osady v blízkosti zázemí centra?“ Grantové agentury ČR, který byl zaměřen na poznání nejbližšího okolí a zázemí velkomoravského opevněného centra na Pohansku u Břeclavi. Pomocí povrchové prospekce, mikrosondáží i archeologického výzkumu byla zkoumána a analyzována sídelní struktura v okolí lidnatého centra a její vývoj od starohradištního do mladohradištního období (od 8. do 12. století). Kromě hledání sídelní struktury byla sledována i problematika odhadu počtu obyvatel raně středověkého centra i jeho subsistenční strategie. Původní představy o síti zemědělských osad zásobujících obyvatele velkomoravského Pohanska byly kriticky revidovány. Byl představen nový model, který vychází z absence časově shodného osídlení, pokud jsme vůbec schopni takové v archeologickém materiálu identifikovat, kritické revize konstrukčních prvků tradičního modelu a nových, či doposud přehlížených dokladů aktivní účasti obyvatel centra na zemědělské činnosti.

Šlechta na křižovatce – Václav Horčička,Jan Županič

42.42 
Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948. Autoři, zkušení historikové, kteří se bádání na poli dějin šlechty věnují již řadu let, se soustředili na klíčové události v dějinách našich předních šlechtických rodů: Lichtenštejnů, obou větví Schwarzenbergů a Colloredo-Mannsfeldů. V centru jejich pozornosti nebyly jen politické události a jejich důsledky, jako první pozemková reforma, německá okupace českých zemí, druhá světová válka a následná likvidace šlechty jako politického, hospodářského a společenského faktoru, ale také zachycení každodenního života, postojů a osudů členů sledovaných aristokratických domů.

Posvátné tradice ve starém Egyptě – Rosemary Clarcková,Jindřich Veselý

31.30 
Mystéria starověkého Egypta nás fascinují už stovky let. S každým archeologickým objevem se však tajemství prohlubuje: co pobízelo tuto pradávnou civilizaci, aby vytvořila tolik neobyčejně krásných promyšlených chrámů, hrobek a pyramid? Skutečný význam a účel skrytý za těmito velkolepými díly je pravým pokladem Egypta, a právě ten je v této knize odhalen až do nejmenších podrobností.Posvátná tradice ve starém Egyptě zjevuje, že srdcem vší světské nádhery byl duchovní cíl – vykoupení lidstva z podmíněnosti a připoutání k zemi a jeho přivedení k prapůvodní božské podstatě. Prostřednictvím pečlivého výzkumu, pronikavého čtení hieroglyfů a intuitivního pochopení tajuplné moudrosti nám dnes egyptoložka Rosemary Clarcková představuje duši pradávného světa. Uvidíme, že tím nejvyšším dědictvím starověkého Egypta je praktická stezka k porozumění naší multidimenzionální existenci a život v souladu s viditelnými i neviditelnými světy.

Proso, pastevectví a dvojuché nádoby – Jakub Maršálek

10.72 
Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních. Původ sinotibetské rodiny je na základě kombinace lingvistických a archeologických poznatků hledán mezi neolitickými pěstiteli prosa na středním toku Žluté řeky. Archeologicky zachytitelné posuny neolitických skupin z této oblasti směrem na čínský severozápad jsou pak interpretovány v rámci obecnější teorie spojující formování a šíření velkých jazykových rodin s přechodem k zemědělskému způsobu obživy. Podstatná část práce se zabývá prehistorickým vývojem na severozápadě Číny, přičemž je zdůrazněna jeho dlouhodobá kontinuita a stále výraznější odlišnosti tamních kultur od východnějších oblastí. To naznačuje, že v popsaném období se na severozápadě formovala i jazyková odlišnost tibetobarmských členů sinotibetské rodiny od jejich východnějších sousedů. Pozornost je zároveň věnována postupnému formování smíšeného způsobu obživy kombinujícího pastevecký chov zvířat s pěstováním nových druhů obilnin, převzatých pravděpodobně ze západu, především ječmene odolného vůči chladu. Je ukázáno, že tento způsob obživy umožnil šíření severozápadních populací do horských oblastí, kde dodnes nacházíme tibetobarmská etnika žijící analogickým způsobem.

Pohrebisko v Ždani – Elena Miroššayová

23.75 
Predložená práca sa skladá z dvoch častí. Prvá obsahuje základné informácie o nálezisku, etapách výskumu, typologickú analýzu a komparatívnu typológiu nálezov a nálezových situácií zistených počas výskumu v Ždani. Obsah ďalších kapitol vychádza z výsledkov analýzy a ich využitia na sledovanie špecifických znakov pohrebiska a vyhodnotenie jeho postavenia v kontexte osídlenia Košickej kotliny a kultúrno-historického vývoja severného Potisia. V druhej časti je katalóg hrobov a súpis hrobových nálezov z východného Slovenska. Cieľom publikácie je sprístupnenie výsledkov výskumu časti pohrebiska, v súčasnosti jediného v Košickej kotline. Súčasťou práce sú príspevky s výsledkami meraní Mgr. Michala Chebena, RNDr. Jána Tirpáka, CSc. a paleobotanickej analýzy Ing. Jany Mihályovej.

Antropologie exotických sbírkových předmětů – Jiří Ševčík

8.49 
Kniha je antropologickým a zároveň muzeologickým pohledem na význam a možnosti prezentace exotických artefaktů v západní kultuře. První, spíše antropologická část sumarizuje a systematizuje poznatky zahraniční literatury i osobní zkušenosti autorky, a poskytuje tak metodologický a faktografický základ dalším oddílům. Druhá část nabízí muzeologický pohled na exotické artefakty ve výstavním prostoru, poslední pak pojednává o souvisejících otázkách antropologie umění, které jsou v ohnisku zájmu současné nadnárodní vědecké obce. Jedním z cílů publikace je přispět k efektivnějšímu sdílení těchto předmětů ve smyslu posílení mezikulturního dialogu a respektu ke kulturní diverzitě. Kniha je určena zejména antropologům, etnografům, kurátorům a ostatním muzejním a galerijním pracovníkům, ale i ostatním zájemcům o téma exotických artefaktů.

Dolní Věstonice – Pavlov – Jiří A. Svoboda

29.02 
Publikace navazuje na předchozí autorovy knihy o evoluci člověka a počátcích umění. Předmětem zkoumání je tentokrát každodenní život našich předků, příkladem naše nejslavnější paleoantropologická a paleolitická lokalita (či soubor lokalit) v okolí Dolních Věstonic v období před 30 tisíci lety, kdy moravský koridor plnil úlohu evropské komunikační osy. Jako materiál slouží empirické údaje získané dlouhodobým výzkumem archeologického terénu i analytická data z laboratoří. Hypotézy autor testuje rovněž pomocí analogií, což jsou autentická pozorování současné přírody i lidských společností, které v jejím rámci žijí. Jde tedy o pokus rekonstruovat přírodní a kulturní systém, exoticky vzdálený, a přece logicky propojený, funkční a uchopitelný.

Když slunce ještě nezapadalo – Sigrid-Maria Grössing

12.45 
Intriky a vášně, moc a chtíč byly odjakživa hnací síly v intrikách panovníků. A právě těmto aspektům se autorka upsala – osudy členů vysoké evropské šlechty však líčí s citem a porozuměním pro lidský rozměr protagonistů. V 41 miniaturách nás informuje o velikých okamžicích, chvilkách osobního štěstí i tragických událostech v panovnických domech. Dozvíme se, že je to často právě síla a moc lásky, co určuje osud lidstva.