Maršál Bernadotte – Pavel B. Elbl

19.87 
Bouřlivé a převratné období revolučních a napoleonských válek vyneslo na výsluní celou řadu osob, v jejichž řadách můžeme nalézt téměř nepochybné hrdiny bez příslovečné vady na kráse, ale i muže bezpochyby přinejmenším kontroverzní, nicméně neméně úspěšné a pozoruhodné. Za hlavního představitele této druhé skupiny lze označit Jeana-Baptiste-Jules Bernadotta, který se z řad královské a posléze revoluční armády vypracoval až na post generála, vyslance, ministra války, Napoleonova maršála, vévody Ponte-Corvo, švédského korunního prince Karla Johanna, norského krále Karla Johanna III. a nakonec švédského krále Karla XIV. Bernadotte se mimo jiné stal devítistým devátým rytířem řádu Zlatého rouna ve Španělsku, osmadvacátým nositelem švédského Velkého kříže řádu Věže a Meče, pruských řádů Černého orla a Železného kříže, rakouského řádu Marie Terezie, ruského řádu Svatého Jiří a francouzského Velkého orla Čestné legie.

Neviditelné vraždy – Ilja Falkovskij

11.12 
„Neonacisti v Rusku pravidelně zabíjejí lidi. V novinách se ocitají strohé údaje z policejních souhrnných zpráv. ,Podřezaný metař‘, ,zabitý muž asiatského vzhledu‘. Ale jak se to stalo? Kdo jsou ti bezejmenní lidé? Skoro se o nich nemluví. Jenže každý z nich měl svůj život, měl příbuzné, pro které je ztráta bližního obrovskou tragédií,“ píše novinář, spisovatel a výtvarník Ilja Falkovskij v prologu své knihy Neviditelné vraždy. Koláž sestavená z přepisů soudních procesů je až překvapivě strhující. I když předkládá hlavně suchá fakta a věcné informace, dokáže vyvolat představy plné emocí a obav. Výpovědi příbuzných a blízkých přibližují „anonymní“ oběti v kontextu jejich obyčejných lidských životů, nečekaně utnutých se zrůdnou samozřejmostí. Neviditelné vraždy totiž přinášejí zejména šokující pohled na pohnutky a psychiku neonacistických vrahů, chladnokrevných a do poslední chvíle přesvědčených o správnosti svých děsivých činů.

Město pod vládou kazatelů – Martin Čapský

10.35 
V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století v prostředí politicky aspirujících českých a slezských měst. Komparativním způsobem zkoumá zasahování kazatelů do městské správy, jejich ovlivňování hospodářského a především náboženského života během husitské revoluce, a to jak na straně měst utrakvistických (Praha, Hradec Králové), tak katolických (Plzeň, Vratislav, Lehnice). Kazatelé zde vystupují především v roli manipulátorů, kteří utvářejí většinové společenské smýšlení, jehož prostřednictvím posléze prosazují ryze politické zájmy, mnohdy proti přáním starých radních vrstev i proti městské vrchnosti, panovníkovi či biskupovi.

Albert Speer: Špandavské deníky – Albert Speer

11.84 
Vězeňský deník někdejšího ministra zbrojní výroby třetí říše a Hitlerova oblíbeného architekta.

Základy morálnej teológie v dejinnom kontexte II. (19.–20. storočie a špecifické morálne témy 21. storočia) – Helena Hrehová

11.40 
„Dílo prof. ThDr. Heleny Hrehové, PhD., navazuje na první část, která byla již vydána a úspěšně využita pro veřejnost a pro studijní účely na vysokých i středních školách. Nyní druhý díl pokračuje průřezem 19., 20. i 21. století. Jedná se o teologické pojednání, které je bohatě podloženo filozofickým diskurzem. Dílo se dobře čte a jazykový styl přitom zůstává na odborné rovině... Publikace zachovává věrnost církevní nauce.“ (Prof. Dr. Josef Dolista, Ph.D., Th.D.) „Zdá sa mi, že autorka zachytila všetko podstatné z priestoru dejín troch storočí, analyzuje, porovnáva a predkladá čitateľovi ako pomôcku k jeho vlastnému životnému postoju. Toto považujem v jej práci za najdôležitejšie spolu s úsilím podeliť sa o ,gaudium i spes‘. V rozbúrených vodách postmoderných čias, v ktorých je všetko možné a cení sa rovnako ako možné... predstavuje práca prof. ThDr. Heleny Hrehovej, PhD., prístav na brehoch pevnej pôdy, kde sa ctí poslanie morálnej teológie, jej hodnoty i normy.“ (Prof. ThDr. Jozef Jarab, PhD.)

Magyarok a honfoglalás korában

11.84 
"A magyarság - mint bármely más nép - korai története homályba vész. Amióta hazánkban történelmet írnak, a múlt avatott és kevésbé avatott, tudományos felkészültségű vagy éppen művészi ihletésű búvárai számtalan eszközzel próbáltak már ezen időszak közelébe férkőzni. A magyarok esetében valamiféle, legalább valamelyest valószínűsíthető történetet csak a 9. század közepétől lehet elmesélni, ennél korábban legfeljebb egyes elemek, vonulatok látszanak, de a közösség története nem. A könyv ezt az időszakot veszi célba, a honfoglalás előtti száz évet. Ahogyan már előző kötetünkben, A honfoglalók viseletében is tettük, messziről indulunk. Az első, nagyobbik rész azt a környezetet tekinti át, amelyben a magyarok 9. századi története is zajlott: Kelet-Európát. Külön-külön ismerkedünk meg Bizánc és Kazária történetével, a bolgárok, a szlávok vagy a finnugor nyelvű népek vándorlásával. Ebbe az áttekintésbe helyezzük bele azután azt az alig maroknyi történeti információt, amely a magyarokra vonatkozik. Itt és most elsősorban a történelem folyására irányítjuk figyelmünket, nem foglalkozunk részletesebben mondáinkkal, a vallástörténeti kérdésekkel, elődeink harcmodorával vagy életmódjával sem: ezek a következő köteteink témái lesznek." (a Kiadó)

Čínské tradiční vědění z pohledu západu – Jitka Bílková

10.24 
Publikace se zabývá některými aspekty čínské tradiční vědy do poloviny 19. století a jejich reflexí v dílech vybraných britských a amerických vědců. Autoři zmínění v publikaci reprezentují různé myšlenkové směry a k čínskému vědění zaujímají odlišné přístupy, stanoviska a kritéria. Jedná se především o autory dvacátého století – Needhama, Russella, Grahama, Huffa, Elmana, Bernala, Mumforda, Templa, Sivina. Kniha poskytuje přehled jejich bádání. Nabízí také kritickou analýzu, která s využitím zejména Sivinova rozboru zprostředkovává osobitost a specifiku rozsáhlé oblasti čínského vědění v souvislostech jeho myšlenkového a společensko – historického prostředí: zahrnuje specifiku jazyka, čínského přístupu k přírodě a způsobu popisu přírody, specifiku myšlení, systému hodnot, cílů a zájmů. Z tohoto úhlu pohledu problematizuje způsob tázání a zpracování tématu v dílech většiny zmíněných autorů a naznačuje východiska pro další bádání.

Vitézek évkönyve

19.33 
"""Amikor a Vitézek Évkönyvének a kiadását elhatároztuk, kettős cél lebegett a szemünk előtt. Egyik célunk volt, hogy még szorosabbra fűzzük a belső összetartást, amely önként adódik azok között, akik a legnagyobb elszántsággal és odaadással teljesítették hazafiúi kötelességüket a világok csatájában, a másik pedig, hogy a magyar közönség minél szélesebb rétegeit vonjuk be abba a kultuszba, amellyel a magyar vitézség kivételességének, mindenek fölött valóságának a gondolatát ápolnunk kell s tiszta és szent hagyományként örököltetnünk a jövő nemzedékekkel."" (részlet az Előszóból) A Nemzeti Örökség kiadó az 1927-es könyv hasonmás kiadásával adózik a Vitézi Rend tagjai és szervezete előtt, s nem utolsó szempontból azok előtt is akik az első világháború hősei voltak."

Bizánci források az Árpád-kori magyar történelemhez – Terézia Olajos

16.96 
Az 1972-ben elhunyt nagy magyar bizantinológus, Moravcsik Gyula Az Árpád-kori magyar történet bizánci forrásai című alapművének kiegészítéseként született Olajos Terézia jelen munkája. Az utolsó fél évszázadban a nemzetközi bizantinológia hatalmas forráskiadási tevékenysége nyomán számos irodalmi alkotás és főleg dokumentum vált hozzáférhetővé, amelyek a korai magyarságra is vetnek némi fényt. Olajos Terézia forrásgyűjteményében elsősorban okmányszerű kútfők (oklevelek, szerződések, stb.) szerepelnek, de jelen vannak a retorikához sorolható prózai és verses alkotások is, görög eredetiben magyar fordítással, a szükséges bevezetéssel, kommentárral és szakirodalommal. A kötetben olvasható szövegek elsősorban a X-XII. századi magyarság históriáját árnyalhatják.

Végjáték a határon – Kolektív autorov

13.54 
"Tíz évvel a bizonyítékok feltárása utáni érdemi előrelépés a könyv megjelenése, mivel még ma sem tudják sokan, hogy Kőszegen hetven évvel a világégést követően jeltelen tömegsírban nyugszanak a II. világháborúban elpusztított sok száz zsidó származású honfitársunk földi maradványai. Több újságcikk és televíziós felvétel is készült, de mindenki csak ígérte, hogy méltó emlékművet kapnak az elhunytak. Hosszas huzavona után 2008-ban történt meg a szakértői feltárás, ami minden kétséget kizáróan bizonyította a tömegsír létét. Horváth Ferenc, L. Kiss Csabával közösen, a Szülőföld Könyvkiadó szerkesztésében a fellelhető dokumentumok és visszaemlékezések alapján megpróbálják e könyvben bemutatni a nyilas uralom borzalmait Kőszegen. "

Ágyúdörgés alkonyatkor – Rick Atkinson

20.32 
"A 20. századi történelem egyik legdicsőbb mozzanata volt, amikor az Egyesült Államok és szövetségesei döbbenetesen nagy árat fizetve, de legyőzték Hitlert, és felszabadították Európát. A trilógia első két könyvében Rick Atkinson felidézte, hogyan küzdötte át magát az amerikaiak vezette koalíció Észak-Afrikán és Olaszországon a győzelem küszöbére. Ebben a kötetben a második világháború legdrámaibb történetét mondja el: a szövetségesek Nyugat-Európa felszabadításáért vívott titáni küzdelmét. A D-nappal, a partraszállással elkezdődött az európai háború végső hadjárata. Atkinson erről a merész, mindent egy lapra feltevő vállalkozásról ad lenyűgöző beszámolót. A kegyetlen normandiai harcok, Párizs felszabadítása, a katasztrófa, amellyé a Market Garden-hadművelet fajult, a borzalmas ardenneki csata és végül a betörés a Harmadik Birodalom belső területére - mindezek a történelmi események életre kelnek, ahogy a szerző elénk tárja az új forrásanyagok elképesztő tömegét és a lenyűgözően érdekes szereplők sokaságát. Atkinson sokfajta résztvevő szemszögéből meséli el a történetet: az államfőktől és hadvezérektől a háborúba belefáradt hadnagyokig és halálra rémült tizenéves gyalogos közlegényekig. Mire Németország végre megadja magát, újra megértjük azt is, micsoda pokoli árat fizetett az emberiség a világégésért, és azt is, milyen óriási erőfeszítést kívánt a szövetségesektől a győzelem kivívása. E nagylélegzetű trilógia izgalmas harmadik kötetét megismerve egyértelmű, hogy Rick Atkinson elérte a kitűzött célját: valóban mértékadó történeti összefoglalót alkotott arról a háborúról, amely felszabadított Európát, és nyugati részén megőrizte a szabadságot. "

A magyarságért – László Földes

6.45 
"Esztendőkön át állottam a végeken, mint a magyar nemzeti gondolat legkisebb vitéze. - Ezzel a gondolattal indítja Földes Zoltán a magyarságért című tanulmányát. A könyv áttekinti a magyar és erdélyi hagyomány jelentős területeit. Végig vezet minket a magyar múlton és fölvillantja a magyar feltámadás lehetőségit." (A Kiadó)

Jak je psáno. Vědecké, právní, administrativní a školní texty starověké Levanty – Jana Mynářová,Dalibor Antalík,Jan Dušek,Pavel Čech

13.31 
Sv. 4: Mezi písemnými prameny ze starověké Levanty tvoří nezanedbatelnou součást texty vědecké, právní, administrativní a školní povahy. Prostřednictvím komentované antologie se tak čtenář může seznámit s vývojem jednotlivých skupin textů či žánrů. Pro řazení textů má nezanedbatelnou důležitost i chronologické uspořádání, které umožňuje snadný pohled na vývoj konkrétního druhu textů. Zatímco nejstarší texty pocházejí již ze 3. tisíciletí př. Kr., tak nejmladší reprezentují bohatství doby železné v 1. tisíciletí př. Kr.

Indián – Pjér La Šéz

10.40 
Autor v historických souvislostech pojednává o tradičních hodnotových a duchovních aspektech lidského bytí v kontrastu se změnami, které přináší současná globalizačně konzumní civilizace. Filtrem jungovské analytické metody přibližuje, jak zosobnění archetypu člověka mohli prožívat příslušníci přírodních národů a speciálně severoamerických indiánů. Z tohoto srovnávání tradičních a soudobých přístupů může čtenář usoudit, zda a nakolik je archaické pojetí duchovního života inspirací také pro dnešního vykořeněného člověka.

Srbský deník – Jan Jícha

11.97 
Srbsko je jediná země Evropy, k níž neexistuje knižní průvodce. Země kontroverzní a nenáviděná, hlavně těmi, kdo ji znají jenom ze zpráv před dvaceti lety. Když v ní ale strávíte kus života, promění se v zemi přívětivou, laskavou a štědrou, která zkrátka jen více a smolněji klopýtala o nástrahy divokého 20. století. A právě o takové zemi je Srbský deník, který si tu po dobu jednoho roku psal Jan Jícha, učitel češtiny u srbských krajanů, a ve formě blogu jej publikoval na internetu. Získal si ohromující popularitu nejen mezi příznivci cestopisů, exotiky spojené s romantikou a laskavého i břitkého humoru, ale kupodivu i mezi srbskou komunitou v Česku, která se jeho trefnými postřehy výborně baví. Na naléhání širokého okolí teď Srbský deník vychází i knižně a chce být nejen kronikou jednoho kantorského roku, ale i první vlaštovkou, která širšímu čtenářstvu připomene, že Srbsko stále ještě existuje a rozhodně stojí za návštěvu.