Dějiny anglického národa – Paul Johnson

16.67 
Teprve v šedesátých letech minulého století pocítili Britové naplno ztrátu svého impéria. Anemické Společenství národů, které je mělo nahradit, bylo jen papírovou velmocí. Paradoxně se však Angličané koncem 20. století těšili z větší svobody, právní stability a životní úrovně než kdy dřív ve svých dějinách. Kdyby Británie nadále vládla světovému impériu, mohla by být tak bezproblémovou a stabilní zemí, v níž se příjemně žije? Johnson hledá v dějinách ostrovní říše především konstantu národních dějin a nachází ji už na samém počátku, kdy Angličané odmítají kontinentální imperiální nadvládu a postupně svůj stát rozvíjejí k čím dál větší hospodářské, politické a individuální svobodě. „Všude, kde je parlament, je kousek Anglie,“ všiml si Karel Čapek. Rozvojem civilizovaného impéria, námořního obchodu a nového průmyslu založili nakonec Angličané současný globální svět, jemuž dali společný jazyk, technologii a víru ve svobodný trh.

A magyar október

11.53 
Szerzők és címek: Eörsi István: A Corvin köziek A megtorlás A fegyveres felkelők Az intervenció Kőrösi Zsuzsa: Gyermekemlékek Menekülés Hétköznapok Rainer M. János Kádár: Nagy Imre Mit akartak? A Parlament Somlai Katalin: A munkástanácsok A falvak A tüntetések Tabajdi Gábor: Az ávosok A pártok Szegő Iván : Az 1956-os glóbusz Hruscsov Eisenhower Tito Kelet-európai forradalmak Ungváry Krisztián: Fegyverek, fegyverzet Lénárt András: Halál 56 Emigráció A forradalom képe a világban Mozaikok

Moskva, čtvrtý Řím – Katerina Clarková

31.09 
Na začátku 16. století prohlásil mnich Filofej Moskvu za „třetí Řím“. Pro intelektuály a umělce byla ve třicátých letech 20. století kosmopolitním centrem sekulárního osvícenství. Clarková popisuje a interpretuje kulturní dějiny Moskvy ve třicátých letech a prostřednictvím díla Sergeje Ejzenštejna, Sergeje Treťjakova, Michaila Kolcova a Ilji Erenburga přibližuje čtenáři jedinečnou atmosféru období poznamenaného stalinismem a čistkami. Podle Clarkové je toto desetiletí klíčovým obdobím prehistorie pojmů, jako je transnacionalismus, kosmopolitismus a světová literatura. Autorka předestírá polemický a politický kontext pro porozumění kanonickým dílům autorů, jako je Brecht, Benjamin, Lukács a Bachtin. Moskva, čtvrtý Řím prolamuje intelektuální železnou oponu, která obklopuje kulturní dějiny stalinistického Ruska, a rozšiřuje interpretační rámec o významné kontakty tehdejších kulturních představitelů se západním intelektuály a trendy. Zapojení málo probádaného mezinárodního rozměru do interpretace sovětské kultury přispívá k lepšímu pochopení světově významné úlohy stalinské Moskvy.

A přece budu blízko – Kolektív autorov

13.35 
Je 30. dubna 1951. Pro mladého kněze Jana Bulu si do Rokytnice na Třebíčsku přijíždí tajná policie. Čeká ho mučení, zmanipulovaný soud, poprava. Stejný osud stihne i Václava Drbolu, kněze z nedalekých Babic, kde ozbrojení muži zastřelili tři místní funkcionáře MNV. Přestože Drbola i Bula jsou v době tragédie již ve vězení, budou za útok souzeni. Stejně jako mnoho dalších lidí: odsouzených nakonec bude více než sto, z toho jedenáct dostane trest smrti. Nové dokumenty ovšem ukazují, že oba kněží se pro své zásadové postoje dostávali do konfliktu s komunistickou mocí již od samého počátku. "Pán Bůh mi vyměřil krátký život. Ale věřím, že nebyl nadarmo," píše Jan Bula v posledním dopise před popravou 19. května 1952. Druhý den ráno jej na dvoře jihlavské věznice pověsí. Je mu pouhých jednatřicet let. Jeho matka Marie Bulová bude chodit už do konce života v černém… V září 2011 katolická církev zahájila kanonizační řízení Václava Drboly a Jana Buly, po jehož ukončení by měli být prohlášeni za blahoslavené.

Kroniky Anunnaků – Zecharia Sitchin

19.56 
Co kdyby příběhy ze Starého zákona a dalších starověkých písemností, například ze Sumeru, Babylonie, Egypta a Řecka, nebyly pouhými mýty nebo alegoriemi, ale záznamy skutečných historických událostí? Zecharia Sitchin (1920-2010), pověstný svou schopností číst a vykládat starověké sumerské a akkadské hliněné tabulky, se rozhodl brát slova našich nejstarších předků jako fakta a po desetiletích přepečlivého výzkumu prokázal, že odhaluji souvislý příběh o skutečném původu lidstva a civilizace na planetě Zemi. Jeho knižní řada Kroniky Země, která vzbudila široký zájem veřejnosti, ale také ostrou kritiku, začíná knihou Dvanáctá planeta, jež popisuje zrození lidstva po přistání Anunnaků ("těch, kteří přišli z nebe na zemi"), cizích "bohů", kteří stvořili moderního člověka ke svému obrazu a poskytly mu dary v podobě civilizace a rozsáhlých vědomostí. Zasvěceným pohledem do dlouholetého Sitchinova výzkumu, na němž stojí všechna díla, jako i detailním přehledem jeho teorií je tato kolekce, která obsahuje pečlivě vybrané kapitoly z řady Kroniky Země a také dopisy, články a přednášky, které dosud nikde nebyly zveřejněny. O tom, jak se rodila Dvanáctá planeta, si přečteme v kapitole "Kniha jako příběh". "Náhlý vzestup civilizace pojednává o dávných Sumerech a jejich anunnackých učitelých, oběžnou dráhu Nibiru se zabývá část "UFO", Pyramidy a Dvanáctá planeta", o prehistorii Ameriky se dozvíme v kapitole "Města ztracená a znovu nalezená", zatímco třeba mimozemský původ moderního člověka je předmětem kapitoly "Kosmická spojitost - DNA". Přečteme si nikdy nepublikované dopisy, objevené mezi stohy Sitchinových přednášek a referátů, a také článek, který stál u zrodu knihy Bohové, polobohové a předkové lidí. Každá část je opatřena úvodem Sitchinovy neteře, který nabízí nezbytný kontext a vhled do Zechariova uceleného díla. Tyto pasáže nám odhalují člověka, který tyto originální teorie zplodil, nadšence a cestovatele známého svým exaktním vědeckým přístupem, suchým humorem a přesným vyjadřováním. Pokud jsou jeho teorie pravdivé, čemuž Sitchin z celého srdce věřil, pak tento výbor obsahuje jedny z nejdůležitějších informací o našem původu i budoucnosti, jaké máme v součastnosti k dispozici.

O slovensko-nemeckom spolunažívaní v 16.-18. storočí – Ján Doruľa

11.40 
V prvej časti práce sa podáva istý prehľadný výpočet prevzatí z nemčiny vo viacerých okruhoch spoločenského a hospodárskeho života ako dôsledok dlhodobého slovensko-nemeckého spolunažívania. Osobitne sa ďalej početnými dokladmi dokumentuje priebeh a odraz tohto spolunažívania aj v jazyku prisťahovaných Nemcov a ich potomkov v priebehu 16.-18. storočia. Je prirodzené, že sa v jazyku našich Nemcov výrazne odzrkadľuje spoločenské i prírodné prostredie, v ktorom Nemci žili a pôsobili celé stáročia. V druhej časti práce sú základným východiskom našej analýzy a dokumentácie najmä písomnosti, texty a zápisy uložené v archíve mesta Levoče. Tam, kde si to vyžaduje potreba dôkladnejšie a komplexnejšie objasniť a dokumentovať vývin významovej stavby niektorých slov, opierame svoju analýzu aj o doklady zo slovenských písomností (napríklad pri slovách Span, Spanschaft, Hotter/Hattert). Je, pravda, prirodzené, že konfrontačný slovensko-nemecký pohľad je naším základným východiskom a postojom aj pri všetkom ostatnom skúmaní, ktorým sa usilujeme priniesť svoj vklad do budovania pravdivého obrazu slovenskej minulosti. V tretej časti práce je základným východiskom nášho skúmania slovensko-nemeckých vzťahov a ich dokumentácie text nemeckej a paralelnej slovenskej účtovnej knihy príjmov a výdavkov mesta Banskej Bystrice zo 17. storočia.

Dečičstvo duchovnej piesňovej kultúry medzi Východom a Západom – Peter Žeňuch

4.28 
Monotematický súbor štúdií piatich autorov zo Slovenska, Nemecka, Belgicka a Ukrajiny vznikol ako výsledok spoločného vedeckovýskumného záujmu o duchovnú i paraliturgickú piesňovú kultúru, ktorá vznikala v prostredí cirkvi byzantského obradu. Osobitosťou tejto duchovnej piesňovej tvorby je skutočnosť, že v každom jednom národnom prostredí, v ktorom sa uplatňuje, tvorí jedinečnú súčasť kultúrneho dedičstva, pričom jej príslušnosť k iba jednej národnej tradícii nemožno zvyčajne jasne ohraničiť. Duchovná piesňová kultúra je spätá s jazykovou, umeleckou, liturgickou, hudobnou i duchovnou zložkou byzantsko-slovanskej kultúry. Výskum duchovnej, paraliturgickej piesňovej tvorby v kontexte jazykových, textologických, liturgicko-obradových, semiologických i hudobno-obradových výskumov sa systematicky uskutočňujú v kontexte interdisciplinárneho poznávania dedičstva byzantskej tradície.

Jazyk a kultúra na Slovensku – Peter Žeňuch

9.50 
Poznanie histórie, poznanie svojich koreňov je významným predpokladom budovania úcty a hrdosti k sebe, k svojmu národu, k vlasti i k rodnému kraju. Preto je aj dnes dôležité zaoberať sa touto problematikou, jej skúmaním z rôznych uhlov pohľadu i propagáciou tak v prostredí vedeckej obce ako aj medzi laickou verejnosťou. Hlavne preto my, Michalovčania, vítame a podporujeme ľudí i podujatia, ktoré k tomu prispievajú, a hlavne preto sme uvítali a podporili myšlienku nášho vzácneho rodáka prof. PhDr. Petra Žeňucha, DrSc., riaditeľa Slavistického ústavu Jána Stanislava SAV, zorganizovať v michalovskom Zemplínskom múzeu medzinárodnú vedeckú konferenciu Jazyk a kultúra na Slovensku v slovanských a neslovanských súvislostiach. Veľmi nás teší, že tento náš spoločný príspevok k 1150. výročiu príchodu Konštantína a Metoda na naše územie, môžeme aj s odstupom času hodnotiť ako vydarený. Vďaka Slavistickému ústavu Jána Stanislava Slovenskej akadémie vied sa v Michalovciach zišli významné vedecké osobnosti a zazneli ich hodnotné odborné príspevky, ktoré nás všetkých utvrdili v tom, že Slovensko a aj jeho východná časť má bohatú kultúrnu minulosť a že pocit malosti, ktorý sa nás občas zmocňuje, nesúvisí a ani nemôže súvisieť s nedostatkom spomínaných historických kultúrnych hodnôt. Veľmi sme radi, že príspevky, ktoré na tejto konferencii odzneli, sa formou tohto zborníka môžu dostať aj k ďalším záujemcom o poznávanie tejto problematiky a že i vďaka tomu všetkému sa Michalovce opäť pozitívne zviditeľňujú.

A székely ősvárak története, mondája és legendája II. kötet – Zoltán Gaali

8.83 
"Az eddigi várak leírásánál megismertük a "Belszékelyföldet", vagyis a székelyeknek azon három székét, melyek az ország keleti határszélének közelében helyezkednek el. Ezenkívül van a Székelyföldnek egy kijjebb eső másik része is. Ha amazt Belszékelyföldnek neveztük ezt "Külszékelyföldnek" nevezhetjük, amennyiben ez a rész Erdély közepébe ékeli be magát, annak mintegy életerős vértől lüktető szívét alkotja. A Székelyföld ezen külső részét Maros és Aranyos székek alkotják." (Gaali Zoltán)

A székely ősvárak története, mondája és legendája I. kötet – Zoltán Gaali

8.14 
"Aki a Székelyföld népét, annak régi és közelmúltját ismeri, az tudja, hogy az itt lakó maroknyi nép állandóan számos ellenség ellen küzdött és fiai, miként Spárta hősei, önmellükből alkottak bevehetetlen élő falat, olyat, amelyet a tízezres ellenség sem tudott áttörni. Aki tud a székely nép hősiességével tündöklő haditényekről, bizonyára szent tisztelettel és elfogódott szívvel közelít a szabadságért és a hon védelmében kiöntött annyi nemes vér által öntözött földhöz. Vallásos szent érzéssel lépjünk az őseink vérétől áztatott hantokra. Azzal a hittel lépjünk erre a megszentelt földre, hogy őseink kiontott véréből a szabadság és jog győzelmének égő fája fog felsarjadni, mert ezekhez a szent földekhez való jogunk el nem veszhet, s ennek győznie kell az Isten és az örök igazság törvényei szerint." (Gaali Zoltán)

Americký císař – Martin Pollack

11.49 
Halič, nejchudší a nejzanedbanější region rakousko-uherské monarchie, zubožení Haličané sní o lepším životě za velkou louží. Začíná masový exodus do Nového světa, během nějž se stovky tisíc emigrantů stanou výhodným obchodním artiklem. Nevzdělaným a zoufalým lidem mohou podvodníci namluvit téměř cokoli, třeba i to, že newyorská socha Svobody představuje Panenku Marii a americký císař pán čeká na chudé s otevřenou náručí. Převaděči, agenti a bezohlední kuplíři pohádkově vydělávají na neštěstí a nevědomosti svých bližních. Kniha Americký císař ukazuje nejtemnější stránky vystěhovalectví z Haliče na přelomu 19. a 20. století. Martin Pollack v ní pečlivě až puntičkářsky shrnuje historická fakta, avšak fascinující jsou především příběhy skutečných lidí. Před čtenářem zároveň vyvstane smutná paralela se situací mnoha uprchlíků v dnešní době.

Ukrajina – Dva roky po Majdanu a Oděse – Kolektív autorov

6.65 
Konference s názvem „Ukrajina – dva roky od událostí na Majdanu a v Oděse“ se konala v Praze 25. dubna 2016. Vystoupili na ní přední odborníci z různých oblastí – od historie pres politologii, zpravodajské služby – po pedagogiku a média. Jejich příspěvky tvoří první oddíl tohoto sborníku. Protože se vesměs jedná o autory, kteří se problematice konfliktu v neklidné geopolitické zóně na pomezí Ruska a západní Evropy věnují dlouhodobě, zařadili jsme pro srovnání a kontinuitu do druhé části sborníku několik dalších textů, které ukazují jednotlivé etapy vývoje ukrajinského konfliktu a jednotlivé aspekty a úhly pohledu na ně, a to z pera našich i zahraničních autorů. Obsahově tento sborník navazuje na úspěšný sborník Rusko včera, dnes a zítra, který vyšel poprvé na sklonku roku 2014 a od té doby ještě ve dvou dotiscích. Je zřejmé, že tuto problematiku naše odborná i laická veřejnost vnímá velmi pozorně a citlivě a že dobře chápe úzké souvislosti mezi děním na Ukrajině a geopolitickou dynamikou celé dnešní Evropy i světa.

Globální mysl a počátek civilizace – Carl Johan Calleman

16.44 
Je možné, aby vědomí v našem mozku vznikalo v globální mysli, která lidské vědomí vývojově přetváří podle předem daného kosmického plánu? Co můžeme o vývojových přechodech lidského vědomí vyčíst z mayského kalendáře? Jak se posuny v lidském vědomí promítají do počátků nejstarších civilizací a jak se zrod kultur starých Egypťanů, Sumerů, Indů a obyvatel Jižní Ameriky vztahuje k roku 3115 před naším letopočtem? Na tyto a mnohé další provokativní otázky odpovídá nejnovější kniha Carla Johana Callemana, v níž tento světoznámý švédský badatel představuje historické, psychologické, geofyzikální a neurologické kořeny moderní lidské mysli a ukazuje, jak jejímu vývoji rozumět prostřednictvím studia raných civilizací. Počátek každé civilizace je úzce spojen se zcela specifickou modalitou lidské mysli, rovnými čarami. V přírodě se žádné rovné ani pravoúhle orientované čáry nevyskytují; odkud se tedy vzaly? K jaké změně muselo v mozku lidí na všech kontinentech dojít, aby začali nezávisle na sobě budovat stavby s rovnými a kolmými stěnami? A odkud se vzal psaný jazyk, pyramidy, matematika či umění? Autor se nad těmito hádankami podrobně zamýšlí a fundovaně zkoumá kvantovou evoluci globální mysli i s její holografickou rezonancí, k níž dochází v našem mozku. Lidský mozek není „stroj na myšlení“, ale důmyslný přijímač vědomí z vyššího zdroje, který transformuje lidské myšlení v souladu s novými kosmologickými podmínkami. Calleman dokazuje, že klíčem k pochopení historického vývoje lidské mentality i k poznání zákonitosti vzestupů a pádů civilizací je mayský kalendář, zejména tzv. „Dlouhý počet,“ jehož počátek spadá do roku 3115 před naším letopočtem. Toto datum zároveň představuje zlom ve vývoji prvních vyspělých civilizací na této planetě.

Hitlerův Mnichov – David Clay Large

17.77 
Hitlerův Mnichov. Vzestup a pád hlavního města pokroku (1997) se řadí ke knihám, jejichž autoři zkoumají vliv kultury na velké společenské změny. Proto ji můžeme číst jako pendant k monografii Brigitte Hammanové Hitlerova Vídeň či k eseji Carla E. Schorskeho Vídeň na přelomu století. Large Mnichov přelomu 19. a 20. století nazírá jako centrum německé kulturní avantgardy. Kořeny nacionálního socialismu spatřuje v politických a myšlenkových proudech, k jejichž radikalizaci, na levé i pravé straně politického spektra, došlo pod vlivem první světové války. Právě proměna kulturních a společenských poměrů 20. let 20. století podle Large vytvořily podhoubí pro dramatický rozvoj Hitlerových obskurních představ, o nichž málokdo předpokládal, že by mohly vést k pokusu o ovládnutí světa. Důraz přitom klade na oživení bavorského tradicionalismu, jenž postupně potlačil dřívější kulturní pestrost. V kapitolách věnovaných 30.–40. letům 20. století pak zkoumá, jak se Mnichov přeměnil v hlavní centrum nacistického hnutí a jak jeho politické reprezentace až do posledních týdnů války všemožně soupeřily o prvenství v hnutí s nenáviděným pruským Berlínem.

Vražda bez viny – Jaroslav Haidler

13.35 
Skočil Jan Masaryk skutečně z okna Černínského paláce? Stačí náraz letadla k destrukci budovy Světového obchodního centra? Kdo měl zájem na tom, aby se Václav Havel stal prezidentem? Tyto otázky si klade známý autor beletrizované literatury faktu Jaroslav Haidler, oceněný v roce 2014 za román Očkovaný satanem „cenou Miroslava Ivanova“ ve své povídkové knize VRAŽDA BEZ VINY. Autor se snaží nahlédnout na aktuální události z jiného úhlu pohledu než je ten oficiální. Hledá odpověď na to, co nebylo vysloveno o událostech, které jsou buď tabuizovány či naopak glorifikovány...

Osudový omyl André Maginota – Václav Junek

4.47 
Kniha je určena všem, kteří se v současné nebezpečné době dovedou zamyslet nad omylem, jehož důsledky pociťujeme dodnes. Protože duch Maginotova linie i její mnohočetná opakování v celém světě a zejména v Evropě s sebou neodvratně přinesly výrazné ohrožení demokracie už v letech 1939 až 1945. Tento OMYL ANDRÉ MAGINOTA tedy varuje před opakováním chyby, kterou beze sporu je povýšení pochybného ideálu nad realitu, jejíž respektování jediné přináší naději na úspěšné řešení jakékoli zásadní krize. Čtenář má jedinečnou možnost odpovědět si sám díky souvislé řadě ověřených faktů, historických dokladů a autentických dokumentů i rovněž dosud nezveřejněných obrazových materiálů na věčnou otázku co všechno neblahé, ne-li zničující může přinést náhrada dynamického vedení války, je-li nezbytná, pasívní statickou obranou.

Města, která utvářela starověký svět – Julius Norwich John

26.70 
Babylón, Memfis, Trója, Jeruzalém, Atény, Pompeje, Kartágo… měst, která se nesmazatelně zapsala do dějin lidstva, je dlouhá řada, a každé z nich má svůj jedinečný příběh a charakter. V knize, ke které britský historik, spisovatel a dokumentarista John Julius Norwich přizval třicítku renomovaných archeologů a odborníků na starověké dějiny, je představeno celkem čtyřicet měst. Geografický záběr bohatě ilustrované knihy sahá od Blízkého východu – Egypta a Mezopotámie – až po Střední a Jižní Ameriku. V prvním a nejrozsáhlejším oddílu věnovaném Blízkému východu najdeme sumerská centra Uruk a Ur, chetitskou Chattušu, asyrské Ninive či perskou Persepoli. Afriku zastupují kromě měst Starého Egypta (Théby, Amarna) núbijské Meroe, etiopský Aksúm či římská Leptis Magna, Evropu Knóssos, Mykény, Pompeje či Trevír, Asii indická města jako Mohendžo-Dáro a Pátaliputra a čínský Sien-jang. Závěrečný oddíl představí města obou Amerik, jako monumentální Teotihuacán či mayská města dlouho ukrytá v pralesech, Tikal a Palenque. Aktuálnost publikace je dnes o to větší, že v nedávné době byla řada uvedených měst poničena vinou válečných konfliktů a náboženského extremismu, jiným podobný osud hrozí.

Kapitoly z britských a amerických dějin – Stanislav Tumis

15.18 
Kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících kapitol, je věnována dějinám Anglie (Velké Británie) a Ameriky (Spojených států amerických) od počátku novověku do současnosti. Ukazuje proměnlivost a dynamiku vývoje obou států, stejně jako období jejich vzestupu či krizí. Knihu sepsali žáci a studenti profesora Martina Kováře. Autoři jednotlivých kapitol analyzují nejen významné momenty v dějinách obou zemí, ale i některé méně známé politické, diplomatické, kulturní a společenské fenomény. Monografie je rozdělena do dvou částí. První je věnována dějinám Anglie (Velké Británie) od nástupu tudorovské dynastie na trůn, její proměně v imperiální mocnost a nakonec v zemi, jež se stala součástí evropského integračního procesu. Druhá část je zaměřena na vývoj Spojených států amerických od koloniálního období až do konce studené války.

A Magyar Szent Koronához visszatért Kárpátalja – Csilla Fedinec

10.69 
Az 1938. november 2-án aláírt első bécsi döntés, majd az 1939. márciusi magyar katonai akció következményeként a történeti Kárpátalja területe ismét Magyarország része lett. Bár az új állapotokat rögzítő törvénycikk "a Magyar Szent Koronához visszatért kárpátaljai területekről" beszélt, Fedinec Csilla kötete rámutat: a sok szempontból "köztes térnek" számító, összetett nyelvi és etnikai bonyodalmakkal szembenéző régióban nem fogadta egyöntetű lelkesedés a két évtizedes szünet után visszatérő magyar közigazgatást. Ám a történész nem csupán a részletesen bemutatott történeti-politikai eseményekre koncentrál. Könyvéből kiderül az is, létezett-e "kárpátaljai szellem", és ha igen, azt mi képviselte leginkább: a fenyőerdőkkel borított romantikus hegygerincek, a gazdag történelmi emlékekkel rendelkező városok, a magyar őstörténet kultikus pontja: a Vereckei-hágó, a terület sokrétű - utóbb szinte mind egy szálig halálba küldött - zsidó lakossága, netán a "leghűségesebb nemzet", azaz a ruszinok közössége, akik sohasem kaphatták meg a nekik ígért autonómiát. Fedinec Csilla forrásokban gazdag és olvasmányos kötete számos olyan eseményt és történetet tárgyal, amelyeknek hatásai a jelenbe nyúlnak, bizonyítva ezzel, hogy háromnegyed évszázaddal az események után még mindig vannak feltáratlan és kibeszéletlen fejezetek történelmünkben.

Chybějící říše – Milan Bielik

12.50 
Podíváme-li se na mapu světa nezaujatýma očima a se znalostí historie, můžeme dojít k překvapivému závěru: mezi současnými velmocemi jedna říše chybí. Osmanské impérium – jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru při Středozemním moři, která existovala přes šest set let a obsahovala nejen velkou část Malé Asie, ale i Balkánu, Černomoří, Blízkého a Středního východu a severní Afriky. Od 16. století slavný islámský Boží stát, ovládaný sultány dynastie Osmanů, spojnice mezi evropským a asijským kontinentem. Část světa, která je dnes rozdrobena na mnoho nezávislých států, v níž hoří řada válečných konfliktů a z níž v současnosti proudí do Evropy statisíce uprchlíků. Je možné, že by se z takovéto politické i ekonomické tříště mohla ještě někdy zrodit jednotná politická síla, velmoc, či dokonce říše? Ano, možné to je. Autor, který má řadu obchodních i osobních kontaktů zvláště v ekonomicky prudce se rozvíjejících bohatých zemích Blízkého a Středního východu, nás ve své žhavě aktuální knize seznamuje s myšlením, historií i současností států bývalého impéria, a co se týče budoucnosti, dochází často (pro příslušníky tradiční euro-americké společnosti) k překvapivým závěrům. Budeme v příštích desetiletích svědky vzniku nového islámského impéria?

Svatí a hříšníci – Michal Téra

13.35 
Publikace nabízí překlady originálních textů, které vznikly v 11. - 12. století ve východoslovanském prostoru. Jedná se o díla staroruské literatury do češtiny dosud nepřeložená nebo s překlady zastaralými. Do souboru byly zařazeny texty hagiografi cké, homiletické, autobiografi cké, epistolární a právní. Konkrétně jsou to legendy sepsané pečerským mnichem Nestorem o Borisi a Glebovi a o igumenovi kyjevsko-pečerské lávry Feodosijovi, kázání Feodosije Pečerského Paměť a pochvala knížete Vladimíra od mnicha Jakova, Poučení Vladimíra Monomacha, jeho list knížeti Olegu Svjatoslaviči a obě verze staroruské právní památky Ruská pravda. Ke každému překladu je připojena odborná studie, osvětlující vznik, obsah a kontext díla.

Evropa na rozcestí – Stanislav Komárek

15.63 
To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, resp. finanční, je ve skutečnosti celková krize západních společností. Co je vlastně žitým náboženstvím dneška – ekonomie a vzývání Růstu? Neleží jedna z obtíží dneška v potlačené religiozitě? Krize není víc než konec jedné dějinné epochy a začátek jiné. Jak se projevuje současný individualismus a k čemu spěje? Je stát největším dobrem nebo základním prokletím? Je náš osud nějak podobný osudu domácích zvířat, chovaných jako hýčkaní mazlíčkové i brutálně využívaný živý „materiál“? Lze se z chodu dějin poučit, jak historický proces vlastně vzniká? Jak by mohla Evropa vypadat za několik dekád?

Utajené vynálezy – Jan A. Novák

15.11 
Tajné vynálezy, které předběhly svou dobu – to vše bylo odjakživa předmětem zájmu mocností, jejich armád a tajných služeb. S jakými silami si zahrával Nikola Tesla? Jaké pokusy prováděli během války nacisté? Po vědcích a jejich skrývaných objevech zůstaly často jen mlhavé indicie – ale i to málo, co prosvítá bariérou mlčení, je vzrušující!

Krajané: hledání nových perspektiv – Marek Jakoubek

8.88 
Autoři této kolektivní monografie se snaží na základě terénních výzkumu u krajanů z Bulharska, Srbska, Spojených států amerických, Ukrajiny a Chorvatska upozornit na nové rozměry bádání krajanské problematiky. Cílem monografie není nahlížet na krajany skrze tradiční přístupy integrace nebo asimilace, ale upozornit na transnacionální vztahy krajanů. Cílem knihy není zkoumat krajanské enklávy v rámci tradičního nacionálního diskurzu, ale demaskovat nacionalistickou politiku uplatňovanou vůči krajanům. Uváděná publikace rovněž nepřehlíží ústně předávané vzpomínky krajanů na úkor archivních záznamů, jak se často děje, ale uvádí význam narací pro samotné krajany. Také není cílem knihy nekriticky sledovat politiku identit u krajanů, ale upozorňovat na její úskalí. Určité rozměry bádání byly dosud přehlíženy, anebo se nepovažovaly za podstatné. Svůj vliv měla jak tradice uplatňovaná v České republice, respektive v Československu, tak i izolace českých, respektive československých sociálních věd vůči inovativním zahraničním přístupům. Tato kolektivní monografie tak uvádí kritiku metodologického nacionalismu i politiky identit a upozorňuje na transnacionální vztahy, narativní konstrukci identit, cross-border vazby a na multi-sited etnography. Monografie však neuvádí pouze novou sociálněvědní metodologii, ale obsahuje také bohatý empirický materiál. Je tak vhodná nejen pro odborníky, ale pro všechny typy čtenářů. Celkovým záměrem je rozšířit poznatky o krajanech a přispět tím k celistvějšímu uchopení krajanské problematiky.