Literárna veda, jazykoveda
O českém verši – Květa Sgallová
Předkládaný soubor statí O českém verši shrnuje výsledky dlouhodobého vědeckého směřování PhDr. Květy Sgallové. Autorka vychází ze strukturalistické tradice a již na počátku své odborné práce prosazovala uplatňování moderní techniky při versologickém výzkumu. V souboru jsou zastoupeny práce týkající se jak problematiky nového přístupu, tak i výsledků, jichž bylo takovým postupem dosaženo, a to v rámci výzkumu, který vedl prof. Miroslav Červenka. Podstatná část prací nemohla být v době normalizace v českém odborném prostředí publikována, studie byly zveřejněny ve Varšavě v rámci mezinárodního výzkumu verše. To se týká především společných prací autorky s prof. Červenkou. Studie zpracovávají obecné problémy výstavby verše, struktury verše v době národního obrození a ve druhé polovině 19. století a otázky teorie a praxe rýmování v české poezii.
Jazyky sveta – Jozef Genzor
Najucelenejšia publikácia z oblasti lingvistickej antropológie na slovenskom trhu. Úplný prehľad takmer 2 000 jazykov všetkých kontinentov. Vývoj tvaroslovia a slovnej zásoby od prajazyka až po súčasnosť. Zaujímavé informácie v rámčekoch. 200 pútavých fotografií dokresľujúcich rozmanitosť a krásu nášho sveta. Mapy, schémy jazykov a ukážky písem. Podrobný register a zoznam použitých jazykovedných termínov.
H. Ch. Andersen a Slovensko – Eva Bubnášová
Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach. Kniha je členená do troch celkov. Prvý sa venuje teoretickým a metodologickým kontextom skúmania recepcie, ako aj kontextu dobového prijímania autora v dánskej literatúre a čiastočne aj v iných európskych literatúrach.
Kenaanské glosy ve středověkých hebrejských rukopisech s vazbou na české země – Robert Dittmann
Kolektivní monografie přináší podrobný pohled na dosud málo známou a nedostatečně zpracovanou oblast pračeštiny a staré češtiny: zápisy českých slov a frází hebrejským písmem v 11.-13. století. Korpus lexikálních jednotek je poměrně malý, dosahuje počtu asi dvou stovek, přesto podává jedinečné svědectví o vzdělanosti českých, zejména pražských Židů té doby. V dokumentech psaných hebrejským písmem se nacházejí nejstarší doklady užití češtiny pro ilustraci gramatických pravidel, jedno z nejstarších českých souvětí vůbec, pozoruhodné vícejazyčné ekvivalence, slova doplňující staročeský lexikální fond či zápis útržků konverzace z první poloviny 13. století. Čeština v těchto spisech se vyznačuje jistou archaizací a její zápis je ve srovnání s tehdejším tzv. primitivním zápisem latinkou v některých ohledech propracovanější. Kniha je doplněna reprodukcemi původních glos s komentářem a kritickou edicí dosud nezveřejněné obsáhlé ruskojazyčné studie o jazyce kenaanských glos z pera Romana Jakobsona i podrobným popisem historie Jakobsonova dlouholetého bádání na tomto poli.
Slovenskí jazykovedci – Júlia Behýlová
Predložená publikácia nadväzuje na bibliografiu Slovenskí jazykovedci. Súborná personálna bibliografia slovenských slovakistov a slavistov (2001-2005) zachytáva práce jazykovedcov s vročením 2006-2010 (príp. dodatky k predchádzajúcim vydaným bibliografiám). Pri jej zostavovaní sa čerpalo z fyzických fondov a elektronických zdrojov knižníc, výročných správ vysokoškolských pracovísk aj osobných webových stránok jazykovedcov, spolupracovalo sa s jazykovedcami a vysokoškolskými pracoviskami. Zostavené heslá so životopisnými údajmi a publikačnou činnosťou sa zaslali jazykovedcom na autorizovanie. Z dvestodvadsiatich šiestich jazykovedcov uvedených v publikácii autorizovalo svoje heslá stošesťdesiatštyri jazykovedcov; tridsaťštyri hesiel bolo venované nežijúcim jazykovedcom; dvadsať jazykovedcov na oslovenie nereagovalo (ich medajlóny preto vychádzajú v neautorizovanej podobe). Priebežne sa zachytávajú aj príspevky autorov, najmä mladých, ktorí do jazykovedného priestoru vstupovali v mapovanom čase a ich práce budú zaradené do nasledujúceho zväzku Slovenských jazykovedcov. Jednotlivé heslá sú umiestnené aj na webových stránkach Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV.
Sondy interpretácie kľúčových diel slovenskej literatúry 20. storočia
Cieľom sond do slovenskej literatúry 20. storočia je nanovo prečítať texty kľúčových autorov (od Vajanského po súčasnosť), nakoľko adekvátne čítanie je dôležité pre aktuálne poznanie ich diela a umožňuje položiť si otázku, aké sú základné kultúrnohistorické, literárnohistorické a historickopoetologické koordináty slovenskej literatúry 20. storočia. Predkladaná lektúra textov jednotlivých autorov ukazuje, že ich možno prečítať v novej, živej a otvorenej čitateľskej perspektíve. Použitie slova sonda v pomenovaní zväzku zdôrazňuje významný moment, a to, že nejde o reprezentatívnu úplnosť, ale o interpretačnú výberovosť jednotlivých textov a autorov.
Román – 2.vydání – Olga Barényiová
Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí? Co si mohou myslet Viktor a Pavla o Románu? Mohou žárlit jeden na druhého? Anotace mne zmínila dříve! Nebo může žárlit autorka? Že jsou postavy v anotaci a díle zmíněny důrazněji než ona? Může postava jednat jinak, než by autorka chtěla? Může milovat jeden třetího a jednat proti vůli nemilovat? Autorku bychom neměli pominout. Co o ní víme? Může si česky píšící německá autorka vybrat pro vydání bytostně experimentálního a přitom čtenářsky velmi atraktivního románu „vhodnější dobu“, než je jaro 1945? Ukončit tak úspěšnou sérii beletristických a dramatických děl a pak takříkajíc zmizet v dějinách? V dějinách literatury minimálně na pár desetiletí. Může si anotace přiznat, že neumí v pár řádcích anotovat „podivný román. Nejpodivnější, o jakém jsem kdy slyšela“ (Román, s. 91)? – Druhé vydání po sedmdesáti letech vychází jako devátý svazek edice Skrytá moderna s úvodní studií Vladimíra Papouška, který autorce věnoval již samostatnou knižní monografii Věž a království. – Kniha vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky.
Spiritus agens Aloys Skoumal – Dagmar Blümlová,Aloys Skoumal
Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů. Spojovacím článkem edice je Aloys Skoumal. Z korespondence jasně vyplývá, že jeho činnost ve třicátých a čtyřicátých letech měla mnohem širší akční rádius, než je zafixovaná představa překladatele. Jeho schopnost iniciovat, pobízet a organizovat působila jak v osobních rovinách, tak v směřování institucí, v nichž působil. Edičně knihu připravila a zevrubnými komentáři opatřila Dagmar Blümlová.
Poetika zmyslového vnímania – Juraj Briškár
Veršami Proglasu akoby zhora nadol prechádzal dlhý rez mečom. V texte sa tak možno stretnúť s odkazmi na biblický text, ktorý má vo všeobecnosti vysoký status a ich uplatnenie nás neprekvapí, zároveň s tým však aj so slovami evokujúcimi telesný rozkl ad, na ktorý je ťažké myslieť inak ako s nevôľou. Pojmy sú v ňom postavené oproti sebe v ostrých protirečeniach, aj za cenu absurdného vyznenia, sémantické konzekvencie jednotlivých tvrdení sú ilustrované názorne, na príkladoch zo sféry ľudského tela , ktorá je každému dôverne známa. V konečnom dôsledku sa tak v tom istom texte stretávajú vznešené opisy vône kvetín, sladkostí, slová ako Boh, rozum, slovo s odkazmi na nozdry, uši či dokonca hnis. Takéto uvažovanie zodpovedá špecifi cky stredovekému prístupu ku skutočnosti, keď sa pozorovanie zmocňuje významu predmetov a javov vôkol seba prudko, odhodlane, ale často aj drsne, v hrubých rysoch, mimo dovtedajšej tradície, po prvýkrát. Čitateľ v takýchto textoch čelí nezvyčajnej si tuácii, ocitá sa takmer na začiatku akéhokoľvek písania a čítania, uprostred priestoru plného kontrastov a protirečení. Svet a v jeho rámci aj reč a literatúra nie sú ešte zobrazované neutrálnym spôsobom, ako objektívne prostredie zaliate vyrovnaným osvetlením, ale nadobúdajú ráz bojiska, v ktorom sú jednotlivé slová jedno od druhého zreteľne oddelené, stáva sa miestom stretu antagonistických síl. Na jednej strane tu stojí schopnosť ľudí vnímať spanilosť svojich duší, ich túžba sa radovať, o bjaviť rajský život, aby na strane druhej o to viac vystúpila temnota hriechu a skaza tohto sveta. Naliehavo sa mu oznamuje, že prostredie, v dosahu jeho zmyslovej skúsenosti, je odsúdené k zániku. Exponovanosť stredovekého literárneho štýlu pr edpokladá pripravenosť vnímať svet aj slová a myšlienky vyhrotene. Vytvára podmienky pre osobnú účasť na tom, čo sa formuluje; korešponduje so stanoviskom človeka, ktorý sa, na rozdiel od Raffaelovho rytiera, cíti byť tým, čo vidí, ešte bytostne zaujatý. O pravej reči (Proglas)
Starý Vajanský
Ivan Kusý aj v predloženom texte využíva svoju overenú, pre neho vlastne klasickú metódu historicko-genetického prístupu k textom. Časový moment zohráva opäť dominantnú úlohu pri radení jednotlivých súčastí knižky. Ohlásený tretí zväzok vajanskovsk ej monografie z pera Ivana Kusého, ktorý mal mať názov Starý Vajanský, dlho nevychádzal. Stalo sa tak až teraz, hoci treba zdôrazniť, že nejde o ten koncept práce, ktorý chcel Kusý pôvodne spracovať a ponúknuť odbornej verejnosti na posúdenie.
Texty v oběhu – Richard Müller,Josef Šebek
Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá klíčové texty jejich protagonistů, a to v rámci hledisek z podtitulu antologie: cirkulace, reprezentace, ideologie. Obsahuje jak výrazně teoreticky zaměřené práce, tak studie věnované konkrétním historickým otázkám. Všechna témata doprovázejí osvětlující úvodní texty a celou knihu uvádí studie přibližující základní pojmy a jejich vývoj v kontextu domácí literárněteoretické tradice. Publikaci připravil 6členný tým překladatelů a autorů z ÚČL AV ČR, Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a Katedry genderových studií FHS UK. Koncepci antologie vypracovali Richard Müller, zabývající se literární komunikací a její medialitou i materialitou, a Josef Šebek, věnující se zprostředkováním mezi textem a sociálním kontextem.
Autorské tváře v knižních zrcadlech – Andrea Králiková
Kniha Autorské tváře v knižních zrcadlech. Obrazy autorů současné české literatury v kulturním transferu se zaměřuje na nezanedbatelný fenomén současného literárního a mediálního provozu, jakým je obraz autora. Text si klade otázky po způsobech konstituování tohoto fenoménu, a to i v souvislosti s kulturním prostorem, v němž se utváří. Obraz autora má na jedné straně vliv na přijetí autorského textu čtenářem a na straně druhé je vytvářen recenzním přijetím a mediálním děním kolem autorské osobnosti. Kniha obsahuje případové studie, v nichž jsou rozpracovány čtyři rozdílné autorské typy současné české literatury: Jáchym Topol, Petra Hůlová, Jaroslav Rudiš a Miloš Urban. Autorka podrobuje analýze jejich recenzní přijetí a mediální diskurs po dílející se na tvorbě jejich autorské tváře. Součástí těchto studií je i srovnání s výraznými rysy recepce v německém jazykovém a kulturním prostoru.
Patočkovy interpretace literatury – Miloš Ševčík,Daniela Blahutková
Monografie Patočkovy interpretace literatury se zabývá okruhem textů Jana Patočky, v nichž se jejich autor věnuje rozborům literárních látek a úvahám o literatuře, spisovatelích a spisovatelství. První část knihy představuje texty, které vypovídají o Patočkově pohledu na vztah literatury a mýtu, druhá část texty věnované vztahu literatury a filozofie. Autoři se snaží porozumět Patočkovu pohledu na původ básnictví v mýtu a na život mytologických témat v literatuře. Zároveň ukazují, jak Patočka pojímá filozofickou rekonstrukci básnické zkušenosti a jak se jeho interpretační přístup váže k jeho analýzám lidské existence. Pozornost je věnována publikovaným i nepublikovaným Patočkovým textům ze 30. a 40. let, především však textům ze 60. a 70. let. Zkoumána jsou Patočkovy významná filozofická pojednání stejně jako příležitostné studie, recenze, přednášky či přípravné texty.
Kontexty Slovenskej moderny – Dana Hučková
Kniha Kontexty Slovenskej moderny nadväzuje na monografiu Hľadanie moderny: podobne ako v nej aj tu je modernistická literárna tvorba z prelomu 19. a 20. storočia situovaná do širších súvislostí – tentoraz so zameraním na dobový literárny život, autorské rozvrstvenie, jednotlivé tematické podoby a žánrové preferencie, pričom kategória kontextu je vnímaná ako kategória, ktorá má zásadný význam pre porozumenie textom. Zámerom knihy je ukázať, ako mimoliterárne podmienky, okolnosti a dobové dilemy a rozpory vplývali na povahu súvekého umenia. V takto vymedzenom rámci na príklade vybraných problémov a konkrétnych autorov sú potom dokumentované, analyzované a interpretované procesy etablovania sa modernistickej poézie a prózy v slovenskej literatúre na začiatku 20. storočia.
Radost z jazyků – Ana Adamovičová,Václav Cvrček,Vladimír Petkevič
Sborník obsahuje příspěvky zabývající se lexikologií, frazeologií, korpusovou lingvistikou, ale také jazykovou kulturou či morfologií, čímž reflektuje košatost vědecké osobnosti prof. Čermáka a jeho široký rozhled po jazycích a jazykovědě.Jubilejní dvacátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky jsme věnovali jejímu zakladateli prof. Františku Čermákovi, který se v roce 2015 dožívá významného životního jubilea a doma i ve světě je uznávanou vědeckou kapacitou.
Rozbor nynější spisovné angličtiny – Bohumil Trnka
Třídílný Rozbor nynější spisovné angličtiny čelného představitele Pražské jazykovědné školy Bohumila Trnky je závažný metodologický text této školy, který knižně a v ucelené podobě vychází v tomto vydání vůbec poprvé. Bohumil Trnka, první z žáků Viléma Mathesia, zakladatele pražské funčně-strukturální jazykovědné tradice a Pražského lingvistického kroužku, v Rozboru jako jediném svém díle celostně uskutečňuje svou koncepci jazykového systému jakožto soustavy čtyř hierarchicky uspořádaných rovin, z nichž popisuje s výjimkou nejvyššího promluvového plánu všechny tři roviny nižší: fonologickou, morfologickou a syntaktickou. Širší odborná veřejnost neměla toto význačné lingvistické pojednání doposud možnost poznat, neboť bylo publikováno pouze v podobě skript pro posluchače Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (poprvé – a po jednotlivých dílech – v letech 1953, 1954 a 1956). Knižně – a anglicky – vyšel pouze Trnkův rozbor roviny fonologické, a to u nás (1935) a v revidovaném vydání japonském (1936) a americkém (1968).
Taktika přepisu – Petr Poslední
… Nesnažíme se nastínit novou teorii. Pouze pozorně čteme časopisecké příspěvky, posuzujeme kompozici jednotlivých čísel nebo ročníků, zamýšlíme se nad významovými a stylistickými posuny původních děl v českém prostředí. Přes značný časový odstup se pokoušíme rekonstruovat různé úrovně a typy našeho vnímání, jak se rýsovaly během zhruba čtyř vývojových etap: 1. Zakladatelského období časopisu v letech 1956–1963, 2. komunikačně diferenciačního období v letech 1964–1970, 3. normalizačně virtuálních úprav periodika v letech 1971–1989 a 4. názorově pluralizovaného vedení dvouměsíčníku v letech 1990–1996. Rozlišujeme přitom dobová očekávání a čtenářskou konkretizaci textů u tzv. laiků – u běžného publika, vnímajícího každý překlad jako „český“ text – a dobová očekávání spolu se čtenářskou konkretizací textů u vnímatelů „znalců“ – osob zabývajících se literaturou profesionálně, někdy v roli překladatele, jindy v roli redaktora, komentátora, kritika. Všímáme si však i přechodných úrovní a typů recepce, např. čtenářů-hobbistů, konkurujících svými znalostmi mnohým odborníkům, anebo věnujeme pozornost literárním kritikům, posuzujícím polský text ze srovnávací česko-polské perspektivy. V každém případě do procesu „reinterpretace již interpretovaného“ vstupujeme s vědomím, že pokračujeme v otevřeném významovém dění a realizujeme gadamerovskou fúzi horizontů: minulého i dnešního vnímání polských děl v českém a polském kontextu.
Pravidlá slovenského pravopisu
PRAVIDLÁ SLOVENSKÉHO PRAVOPISU sú základnou pravopisnou príručkou každodennej potreby, objasňujúcou pravopisnú sústavu spisovnej slovenčiny. Uvádzajú sa v nej všetky pravopisné pravidlá, podľa ktorých sa má postupovať pri tvorbe písaných jazykových prejavov, spolu s množstvom konkrétnych príkladov.
Ján Stacho Jazyk ako obraz – Marián Grupač
Publikácia prináša komplexne a organicky spracovaný materiál o poetickej tvorbe básnika Jána Stacha v reláciách vytýčenej témy. Obsahuje známe životopisné údaje doplnené faktami s viacerých relevantných zdrojov, ktoré doposiaľ v komplexnom celku takto zaradené či inak spracované neboli. Dopĺňajú tak celostný a prirodzený obraz výnimočného tvorcu, umelca a človeka v kontexte jeho tvorby, ale takisto i v súvzťažnosti so spoločenskými, kultúrnymi či politickými pomermi v čase jeho aktívneho pôsobenia.
Zmena intenčnej hodnoty prefixáciou – Monika Turočeková,Júlia Schwandnerová
Mgr. Monika Turočeková, PhD., patrí do mladšej generácie slovenských jazykovedcov. Je absolventkou študijného odboru slovenský jazyk a literatúra – nemecký jazyk a literatúra na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde absolvovala aj doktorandské štúdium. Na Katedre slovenského jazyka a literatúry Pedagogickej fakulty UK v Bratislave pôsobí od roku 2006 ako odborná asistentka. Vo svojej pedagogickej činnosti sa orientuje na lexikológiu, fonetiku a fonológiu slovenského jazyka. Jej vedeckovýskumná činnosť je zameraná na oblasť sémantickej syntaxe, lexikológie a v poslednom čase aj na otázky súvisiace so sekularizáciou náboženskej lexiky v súčasnom jazyku.
Literární kultura a českojazyčný periodický tisk ( – Lenka Kusáková
Monografie je výsledkem dlouholetého studia problematiky české literatury v časopisech doby národního obrození. Představuje českojazyčný periodický tisk z let 1830–1850 jako v dané době nejvýznamnější prostor pro publikování a recepci krásné literatury. Za pomoci korespondence, vzpomínek a dobové publicistiky rekonstruuje podmínky, za nichž časopisy vycházely (rakouská cenzura, nakladatelé českojazyčných časopisů, autorské honoráře, vliv národní ideologie), a podobu komunikace uvnitř časopisů (redaktor–autor–čtenář). Druhá polovina knihy se zabývá formálními a obsahovými faktory časopiseckého prostředí, které determinovaly publikovanou poezii a krásnou prózu, a podává její charakteristiku (žánry, témata, funkce, původnost a překladovost). Součástí monografie je obsáhlá příloha.
Čeština – řeč a jazyk – Marie Čechová
Úspěšná a vyhledávaná mluvnice vychází v rozšířeném a upraveném vydání. Je určena pro češtináře, vysokoškolské studenty češtiny a příbuzných oborů i pro další vyspělejší zájemce o český jazyk. V knize je podán výklad jazyka jako systému a jeho užívání v řečové praxi. Publikace není pouze běžnou mluvnicí, její pojetí je širší – zahrnuje i charakteristiku češtiny, její porovnání s jinými jazyky, široce je rozpracovaná problematika slova jako pojmenování i jako tvaroslovné jednotky, věty jako základní formy výpovědi. Kniha přesahuje ostaní mluvnice i rozsáhlou kapitolou o komunikaci a komunikátu a je jeho struktuře. Do svých výkladů autoři zapracovali i nejnovější jazykovědné poznatky.
Ariadnino arkanum – František Všetička
František Všetička O kompoziční poetice české prózy v prvním desetiletí 20. století.
Hrdina a antihrdina ve státním zájmu – Jan Vitoň
Publikace shrnuje poznatky, které vyplývají z autorova mnohaletého zájmu o literaturu polského baroka. Vedle vzniku nepochybných literárních a uměleckých hodnot se toto období polské historie vyznačuje i hlubokými politickými a společenskými změnami, jež vyústily v krizi polské společnosti v 17. a 18. století. Tento vývoj je v literární tvorbě intelektuálů plebejského původu provázen snahami o vytváření mravních vzorů v jednání či modelů chování, často v případě plebejských humoristů v satirické až groteskní formě, jež tvoří protiklad tak diskutovanému a diskutabilnímu fenoménu polského sarmatismu v dílech spisovatelů ze šlechtického prostředí.
Dobrý autor – Václav Ertl
Václav Ertl (1875-1929) je jméno dnešní veřejnosti poněkud neznámé. Za svého života byl však přední osobností české kultury. Působil jako překladatel z francouzštiny, literární historik a zejména jako lingvista. Hlavní období jeho činnosti bylo spojeno zejména s časopisem Naše řeč, kde pracoval jako odpovědný redaktor, a s Kanceláří slovník jazyka českého, kterou vedl a která sbírala materiál pro vznikající novočeský slovník (později známý pod jménem Příruční slovník jazyka českého). Snahou výboru z jeho jazykovědného díla je co možná nejkomplexněji představit dnešnímu čtenáři jeho pojetí jazyka, jazykové kultury a také jazykové výchovy. Kniha tak pokrývá celé spektrum Ertlovy odborné činnosti – články teoretické i konkrétní jazykové kritiky, texty orientované spíše na dějiny češtiny i studie o synchronní gramatice.
Vlastné meno v myslení antiky a stredoveku – Igor Haraj
Monografia podáva ucelený obraz o najstaršom filozofickom a jazykovednom uchopení kategórie vlastných mien v rámci prvých úvah o povahe jazykového systému. V monografii sa po prvýkrát slovenskej odbornej verejnosti sprístupňujú aj pozoruhodné výsled ky signifikačnej sémantiky Tomáša z Erfurtu (14. stor.). Práca sa vyznačuje filologickou presnosťou rekonštrukcie najstarších úvah o vlastných menách a pri hodnoteníich významu pre dejiny lingvistiky autor používa optiku súčasnej funkčnoštrukturálnej onomastiky a filozofie jazyka.