O českém verši – Květa Sgallová

19.86 
Předkládaný soubor statí O českém verši shrnuje výsledky dlouhodobého vědeckého směřování PhDr. Květy Sgallové. Autorka vychází ze strukturalistické tradice a již na počátku své odborné práce prosazovala uplatňování moderní techniky při versologickém výzkumu. V souboru jsou zastoupeny práce týkající se jak problematiky nového přístupu, tak i výsledků, jichž bylo takovým postupem dosaženo, a to v rámci výzkumu, který vedl prof. Miroslav Červenka. Podstatná část prací nemohla být v době normalizace v českém odborném prostředí publikována, studie byly zveřejněny ve Varšavě v rámci mezinárodního výzkumu verše. To se týká především společných prací autorky s prof. Červenkou. Studie zpracovávají obecné problémy výstavby verše, struktury verše v době národního obrození a ve druhé polovině 19. století a otázky teorie a praxe rýmování v české poezii.

Jazyky sveta – Jozef Genzor

37.91 
Najucelenejšia publikácia z oblasti lingvistickej antropológie na slovenskom trhu. Úplný prehľad takmer 2 000 jazykov všetkých kontinentov. Vývoj tvaroslovia a slovnej zásoby od prajazyka až po súčasnosť. Zaujímavé informácie v rámčekoch. 200 pútavých fotografií dokresľujúcich rozmanitosť a krásu nášho sveta. Mapy, schémy jazykov a ukážky písem. Podrobný register a zoznam použitých jazykovedných termínov.

H. Ch. Andersen a Slovensko – Eva Bubnášová

9.50 
Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach. Kniha je členená do troch celkov. Prvý sa venuje teoretickým a metodologickým kontextom skúmania recepcie, ako aj kontextu dobového prijímania autora v dánskej literatúre a čiastočne aj v iných európskych literatúrach.

Kenaanské glosy ve středověkých hebrejských rukopisech s vazbou na české země – Robert Dittmann

41.54 
Kolektivní monografie přináší podrobný pohled na dosud málo známou a nedostatečně zpracovanou oblast pračeštiny a staré češtiny: zápisy českých slov a frází hebrejským písmem v 11.-13. století. Korpus lexikálních jednotek je poměrně malý, dosahuje počtu asi dvou stovek, přesto podává jedinečné svědectví o vzdělanosti českých, zejména pražských Židů té doby. V dokumentech psaných hebrejským písmem se nacházejí nejstarší doklady užití češtiny pro ilustraci gramatických pravidel, jedno z nejstarších českých souvětí vůbec, pozoruhodné vícejazyčné ekvivalence, slova doplňující staročeský lexikální fond či zápis útržků konverzace z první poloviny 13. století. Čeština v těchto spisech se vyznačuje jistou archaizací a její zápis je ve srovnání s tehdejším tzv. primitivním zápisem latinkou v některých ohledech propracovanější. Kniha je doplněna reprodukcemi původních glos s komentářem a kritickou edicí dosud nezveřejněné obsáhlé ruskojazyčné studie o jazyce kenaanských glos z pera Romana Jakobsona i podrobným popisem historie Jakobsonova dlouholetého bádání na tomto poli.

Slovenskí jazykovedci – Júlia Behýlová

10.45 
Predložená publikácia nadväzuje na bibliografiu Slovenskí jazykovedci. Súborná personálna bibliografia slovenských slovakistov a slavistov (2001-2005) zachytáva práce jazykovedcov s vročením 2006-2010 (príp. dodatky k predchádzajúcim vydaným bibliografiám). Pri jej zostavovaní sa čerpalo z fyzických fondov a elektronických zdrojov knižníc, výročných správ vysokoškolských pracovísk aj osobných webových stránok jazykovedcov, spolupracovalo sa s jazykovedcami a vysokoškolskými pracoviskami. Zostavené heslá so životopisnými údajmi a publikačnou činnosťou sa zaslali jazykovedcom na autorizovanie. Z dvestodvadsiatich šiestich jazykovedcov uvedených v publikácii autorizovalo svoje heslá stošesťdesiatštyri jazykovedcov; tridsaťštyri hesiel bolo venované nežijúcim jazykovedcom; dvadsať jazykovedcov na oslovenie nereagovalo (ich medajlóny preto vychádzajú v neautorizovanej podobe). Priebežne sa zachytávajú aj príspevky autorov, najmä mladých, ktorí do jazykovedného priestoru vstupovali v mapovanom čase a ich práce budú zaradené do nasledujúceho zväzku Slovenských jazykovedcov. Jednotlivé heslá sú umiestnené aj na webových stránkach Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV.

Sondy interpretácie kľúčových diel slovenskej literatúry 20. storočia

11.04 
Cieľom sond do slovenskej literatúry 20. storočia je nanovo prečítať texty kľúčových autorov (od Vajanského po súčasnosť), nakoľko adekvátne čítanie je dôležité pre aktuálne poznanie ich diela a umožňuje položiť si otázku, aké sú základné kultúrnohistorické, literárnohistorické a historickopoetologické koordináty slovenskej literatúry 20. storočia. Predkladaná lektúra textov jednotlivých autorov ukazuje, že ich možno prečítať v novej, živej a otvorenej čitateľskej perspektíve. Použitie slova sonda v pomenovaní zväzku zdôrazňuje významný moment, a to, že nejde o reprezentatívnu úplnosť, ale o interpretačnú výberovosť jednotlivých textov a autorov.

Román – 2.vydání – Olga Barényiová

11.16 
Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí? Co si mohou myslet Viktor a Pavla o Románu? Mohou žárlit jeden na druhého? Anotace mne zmínila dříve! Nebo může žárlit autorka? Že jsou postavy v anotaci a díle zmíněny důrazněji než ona? Může postava jednat jinak, než by autorka chtěla? Může milovat jeden třetího a jednat proti vůli nemilovat? Autorku bychom neměli pominout. Co o ní víme? Může si česky píšící německá autorka vybrat pro vydání bytostně experimentálního a přitom čtenářsky velmi atraktivního románu "vhodnější dobu", než je jaro 1945? Ukončit tak úspěšnou sérii beletristických a dramatických děl a pak takříkajíc zmizet v dějinách? V dějinách literatury minimálně na pár desetiletí. Může si anotace přiznat, že neumí v pár řádcích anotovat "podivný román. Nejpodivnější, o jakém jsem kdy slyšela" (Román, s. 91)? - Druhé vydání po sedmdesáti letech vychází jako devátý svazek edice Skrytá moderna s úvodní studií Vladimíra Papouška, který autorce věnoval již samostatnou knižní monografii Věž a království. - Kniha vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky.

Spiritus agens Aloys Skoumal – Dagmar Blümlová,Aloys Skoumal

19.83 
Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů. Spojovacím článkem edice je Aloys Skoumal. Z korespondence jasně vyplývá, že jeho činnost ve třicátých a čtyřicátých letech měla mnohem širší akční rádius, než je zafixovaná představa překladatele. Jeho schopnost iniciovat, pobízet a organizovat působila jak v osobních rovinách, tak v směřování institucí, v nichž působil. Edičně knihu připravila a zevrubnými komentáři opatřila Dagmar Blümlová.