Literárna veda, jazykoveda
O českém verši – Květa Sgallová
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Předkládaný soubor statí O českém verši shrnuje výsledky dlouhodobého vědeckého směřování PhDr. Květy Sgallové. Autorka vychází ze strukturalistické tradice a již na počátku své odborné práce prosazovala uplatňování moderní techniky při versologickém výzkumu. V souboru jsou zastoupeny práce týkající se jak problematiky nového přístupu, tak i výsledků, jichž bylo takovým postupem dosaženo, a to v rámci výzkumu, který vedl prof. Miroslav Červenka. Podstatná část prací nemohla být v době normalizace v českém odborném prostředí publikována, studie byly zveřejněny ve Varšavě v rámci mezinárodního výzkumu verše. To se týká především společných prací autorky s prof. Červenkou. Studie zpracovávají obecné problémy výstavby verše, struktury verše v době národního obrození a ve druhé polovině 19. století a otázky teorie a praxe rýmování v české poezii.
Jazyky sveta – Jozef Genzor
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Najucelenejšia publikácia z oblasti lingvistickej antropológie na slovenskom trhu. Úplný prehľad takmer 2 000 jazykov všetkých kontinentov. Vývoj tvaroslovia a slovnej zásoby od prajazyka až po súčasnosť. Zaujímavé informácie v rámčekoch. 200 pútavých fotografií dokresľujúcich rozmanitosť a krásu nášho sveta. Mapy, schémy jazykov a ukážky písem. Podrobný register a zoznam použitých jazykovedných termínov.
H. Ch. Andersen a Slovensko – Eva Bubnášová
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach. Kniha je členená do troch celkov. Prvý sa venuje teoretickým a metodologickým kontextom skúmania recepcie, ako aj kontextu dobového prijímania autora v dánskej literatúre a čiastočne aj v iných európskych literatúrach.
Kenaanské glosy ve středověkých hebrejských rukopisech s vazbou na české země – Robert Dittmann
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kolektivní monografie přináší podrobný pohled na dosud málo známou a nedostatečně zpracovanou oblast pračeštiny a staré češtiny: zápisy českých slov a frází hebrejským písmem v 11.-13. století. Korpus lexikálních jednotek je poměrně malý, dosahuje počtu asi dvou stovek, přesto podává jedinečné svědectví o vzdělanosti českých, zejména pražských Židů té doby. V dokumentech psaných hebrejským písmem se nacházejí nejstarší doklady užití češtiny pro ilustraci gramatických pravidel, jedno z nejstarších českých souvětí vůbec, pozoruhodné vícejazyčné ekvivalence, slova doplňující staročeský lexikální fond či zápis útržků konverzace z první poloviny 13. století. Čeština v těchto spisech se vyznačuje jistou archaizací a její zápis je ve srovnání s tehdejším tzv. primitivním zápisem latinkou v některých ohledech propracovanější. Kniha je doplněna reprodukcemi původních glos s komentářem a kritickou edicí dosud nezveřejněné obsáhlé ruskojazyčné studie o jazyce kenaanských glos z pera Romana Jakobsona i podrobným popisem historie Jakobsonova dlouholetého bádání na tomto poli.
Slovenskí jazykovedci – Júlia Behýlová
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Predložená publikácia nadväzuje na bibliografiu Slovenskí jazykovedci. Súborná personálna bibliografia slovenských slovakistov a slavistov (2001-2005) zachytáva práce jazykovedcov s vročením 2006-2010 (príp. dodatky k predchádzajúcim vydaným bibliografiám). Pri jej zostavovaní sa čerpalo z fyzických fondov a elektronických zdrojov knižníc, výročných správ vysokoškolských pracovísk aj osobných webových stránok jazykovedcov, spolupracovalo sa s jazykovedcami a vysokoškolskými pracoviskami. Zostavené heslá so životopisnými údajmi a publikačnou činnosťou sa zaslali jazykovedcom na autorizovanie. Z dvestodvadsiatich šiestich jazykovedcov uvedených v publikácii autorizovalo svoje heslá stošesťdesiatštyri jazykovedcov; tridsaťštyri hesiel bolo venované nežijúcim jazykovedcom; dvadsať jazykovedcov na oslovenie nereagovalo (ich medajlóny preto vychádzajú v neautorizovanej podobe). Priebežne sa zachytávajú aj príspevky autorov, najmä mladých, ktorí do jazykovedného priestoru vstupovali v mapovanom čase a ich práce budú zaradené do nasledujúceho zväzku Slovenských jazykovedcov. Jednotlivé heslá sú umiestnené aj na webových stránkach Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV.
Sondy interpretácie kľúčových diel slovenskej literatúry 20. storočia
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Cieľom sond do slovenskej literatúry 20. storočia je nanovo prečítať texty kľúčových autorov (od Vajanského po súčasnosť), nakoľko adekvátne čítanie je dôležité pre aktuálne poznanie ich diela a umožňuje položiť si otázku, aké sú základné kultúrnohistorické, literárnohistorické a historickopoetologické koordináty slovenskej literatúry 20. storočia. Predkladaná lektúra textov jednotlivých autorov ukazuje, že ich možno prečítať v novej, živej a otvorenej čitateľskej perspektíve. Použitie slova sonda v pomenovaní zväzku zdôrazňuje významný moment, a to, že nejde o reprezentatívnu úplnosť, ale o interpretačnú výberovosť jednotlivých textov a autorov.
Román – 2.vydání – Olga Barényiová
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí? Co si mohou myslet Viktor a Pavla o Románu? Mohou žárlit jeden na druhého? Anotace mne zmínila dříve! Nebo může žárlit autorka? Že jsou postavy v anotaci a díle zmíněny důrazněji než ona? Může postava jednat jinak, než by autorka chtěla? Může milovat jeden třetího a jednat proti vůli nemilovat? Autorku bychom neměli pominout. Co o ní víme? Může si česky píšící německá autorka vybrat pro vydání bytostně experimentálního a přitom čtenářsky velmi atraktivního románu "vhodnější dobu", než je jaro 1945? Ukončit tak úspěšnou sérii beletristických a dramatických děl a pak takříkajíc zmizet v dějinách? V dějinách literatury minimálně na pár desetiletí. Může si anotace přiznat, že neumí v pár řádcích anotovat "podivný román. Nejpodivnější, o jakém jsem kdy slyšela" (Román, s. 91)? - Druhé vydání po sedmdesáti letech vychází jako devátý svazek edice Skrytá moderna s úvodní studií Vladimíra Papouška, který autorce věnoval již samostatnou knižní monografii Věž a království. - Kniha vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky.
Spiritus agens Aloys Skoumal – Dagmar Blümlová,Aloys Skoumal
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů. Spojovacím článkem edice je Aloys Skoumal. Z korespondence jasně vyplývá, že jeho činnost ve třicátých a čtyřicátých letech měla mnohem širší akční rádius, než je zafixovaná představa překladatele. Jeho schopnost iniciovat, pobízet a organizovat působila jak v osobních rovinách, tak v směřování institucí, v nichž působil. Edičně knihu připravila a zevrubnými komentáři opatřila Dagmar Blümlová.
Poetika zmyslového vnímania – Juraj Briškár
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Veršami Proglasu akoby zhora nadol prechádzal dlhý rez mečom. V texte sa tak možno stretnúť s odkazmi na biblický text, ktorý má vo všeobecnosti vysoký status a ich uplatnenie nás neprekvapí, zároveň s tým však aj so slovami evokujúcimi telesný rozkl ad, na ktorý je ťažké myslieť inak ako s nevôľou. Pojmy sú v ňom postavené oproti sebe v ostrých protirečeniach, aj za cenu absurdného vyznenia, sémantické konzekvencie jednotlivých tvrdení sú ilustrované názorne, na príkladoch zo sféry ľudského tela , ktorá je každému dôverne známa. V konečnom dôsledku sa tak v tom istom texte stretávajú vznešené opisy vône kvetín, sladkostí, slová ako Boh, rozum, slovo s odkazmi na nozdry, uši či dokonca hnis. Takéto uvažovanie zodpovedá špecifi cky stredovekému prístupu ku skutočnosti, keď sa pozorovanie zmocňuje významu predmetov a javov vôkol seba prudko, odhodlane, ale často aj drsne, v hrubých rysoch, mimo dovtedajšej tradície, po prvýkrát. Čitateľ v takýchto textoch čelí nezvyčajnej si tuácii, ocitá sa takmer na začiatku akéhokoľvek písania a čítania, uprostred priestoru plného kontrastov a protirečení. Svet a v jeho rámci aj reč a literatúra nie sú ešte zobrazované neutrálnym spôsobom, ako objektívne prostredie zaliate vyrovnaným osvetlením, ale nadobúdajú ráz bojiska, v ktorom sú jednotlivé slová jedno od druhého zreteľne oddelené, stáva sa miestom stretu antagonistických síl. Na jednej strane tu stojí schopnosť ľudí vnímať spanilosť svojich duší, ich túžba sa radovať, o bjaviť rajský život, aby na strane druhej o to viac vystúpila temnota hriechu a skaza tohto sveta. Naliehavo sa mu oznamuje, že prostredie, v dosahu jeho zmyslovej skúsenosti, je odsúdené k zániku. Exponovanosť stredovekého literárneho štýlu pr edpokladá pripravenosť vnímať svet aj slová a myšlienky vyhrotene. Vytvára podmienky pre osobnú účasť na tom, čo sa formuluje; korešponduje so stanoviskom človeka, ktorý sa, na rozdiel od Raffaelovho rytiera, cíti byť tým, čo vidí, ešte bytostne zaujatý. O pravej reči (Proglas)
Starý Vajanský
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Ivan Kusý aj v predloženom texte využíva svoju overenú, pre neho vlastne klasickú metódu historicko-genetického prístupu k textom. Časový moment zohráva opäť dominantnú úlohu pri radení jednotlivých súčastí knižky. Ohlásený tretí zväzok vajanskovsk ej monografie z pera Ivana Kusého, ktorý mal mať názov Starý Vajanský, dlho nevychádzal. Stalo sa tak až teraz, hoci treba zdôrazniť, že nejde o ten koncept práce, ktorý chcel Kusý pôvodne spracovať a ponúknuť odbornej verejnosti na posúdenie.
Texty v oběhu – Richard Müller,Josef Šebek
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá klíčové texty jejich protagonistů, a to v rámci hledisek z podtitulu antologie: cirkulace, reprezentace, ideologie. Obsahuje jak výrazně teoreticky zaměřené práce, tak studie věnované konkrétním historickým otázkám. Všechna témata doprovázejí osvětlující úvodní texty a celou knihu uvádí studie přibližující základní pojmy a jejich vývoj v kontextu domácí literárněteoretické tradice. Publikaci připravil 6členný tým překladatelů a autorů z ÚČL AV ČR, Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a Katedry genderových studií FHS UK. Koncepci antologie vypracovali Richard Müller, zabývající se literární komunikací a její medialitou i materialitou, a Josef Šebek, věnující se zprostředkováním mezi textem a sociálním kontextem.
Autorské tváře v knižních zrcadlech – Andrea Králiková
Pantarhei, Knihy, Literárna veda, jazykoveda, slovníky, Literárna veda, jazykoveda, Odborná a populárno-náučná literatúra
Kniha Autorské tváře v knižních zrcadlech. Obrazy autorů současné české literatury v kulturním transferu se zaměřuje na nezanedbatelný fenomén současného literárního a mediálního provozu, jakým je obraz autora. Text si klade otázky po způsobech konstituování tohoto fenoménu, a to i v souvislosti s kulturním prostorem, v němž se utváří. Obraz autora má na jedné straně vliv na přijetí autorského textu čtenářem a na straně druhé je vytvářen recenzním přijetím a mediálním děním kolem autorské osobnosti. Kniha obsahuje případové studie, v nichž jsou rozpracovány čtyři rozdílné autorské typy současné české literatury: Jáchym Topol, Petra Hůlová, Jaroslav Rudiš a Miloš Urban. Autorka podrobuje analýze jejich recenzní přijetí a mediální diskurs po dílející se na tvorbě jejich autorské tváře. Součástí těchto studií je i srovnání s výraznými rysy recepce v německém jazykovém a kulturním prostoru.