Literárna veda, jazykoveda
Nadrealizmus Avantgarda 38 – Kolektív autorov
Antológia podáva obraz jedinej básnickej avantgardy v slovenskej literatúre prvej polovice 20. storočia – surrealizmu, ktorý bol neskôr premenovaný na nadrealizmus. Básnickú tvorbu nadrealistov sprevádzala bohatá literárnokritická a teoretická aktivita, ktorú zbierka sprostredkúva v jej neopakovateľnej intenzite. Medzi avantgardnými básnikmi a mladou generáciou výtvarníkov existovala tesná tvorivá spolupráca, ktorá nikdy predtým ani potom nenašla v slovenskej kultúrnej scéne obdobu. Ťažisko výberu tvoria tri nadrealistické almanachy, v ktorých sa prejavila programová blízkosť literátov s maliarmi a sochármi. Takmer sedemstostranová publikácia okrem pôvodnej tvorby surrealistov obsahuje odborný doslov, štúdiu o výtvarníkoch-nadrealistoch, chronologický prehľad umeleckej činnosti skupiny, bibliografiu a fotografie ich členov.
Svět románů Milana Kundery – Květoslav Chvatík
Obsáhlý literárněvědný esej o dílech Milana Kundery a světových ohlasech na tato díla. Druhé, upravené a rozšířené vydání. Na záložku autor napsal: Mým oborem je od mládí filozofie a estetika. Až četba Kundery, a později Kratochvila, Topola a dalších českých romanopisců mne přivedla k literární kritice. Snad něco z toho okouzlení ulpělo i na této knize. Čtení románů Milana Kundery bylo pro mne vždy velkou radostí a hlubokým zážitkem. Cílem mé knihy o jeho díle, cílem možná velmi neskromným, je pokus sdělit tuto radost čtenářům, naočkovat čtenáři zvědavost, jak jsou jeho romány vystavěny, v čem spočívá tajemství jejich obliby nejen v Evropě, ale po celém světě. V poslední době jsme mohli číst úvahy o tom, že doba románu nenávratně skončila, že nastal věk autentické literatury, věk deníků, zpovědí a pamětí. Dílo Milana Kundery tuto skepsi popírá tím nejúčinnějším způsobem, vyvrací ji uměleckým činem. Jeho sedm velkých románů, jeho tři romány další, jeho knihy esejů, to je autorský výkon, který naplňuje obdivem. Ve své knize se pokouším pohlédnout na Kunderovo dílo v jeho celku, pojmenovat jeho uměleckou osobitost a přitažlivost. Chci být čtenáři přátelským průvodcem po Kunderově románovém světě, který je v nakladatelství Atlantis čtenáři zpřístupňován krok za krokem v autorizovaném českém znění.
Zrcadlení – František Pavlíček
Svazek obsahuje dramatické texty Nanebevstoupení Sašky Krista, Chvála prostopášnosti, Dávno, dávno již tomu, Zrcadlení, Život a dílo skladatele Foltýna. Vychází pro přátele autora a pro příznivce Divadla na Vinohradech k devadesátému výročí založení.
Vlastné meno vo svetle teoretickej onomastiky – Vincent Blanár
Monografická štúdia predstavuje isté zavŕšenie autorových teoreticko-metodologických výskumov vedy o vlastných menách. Medzi základné pojmy patria lingvistický a onomastický status vlastného mena, vlastné meno ako jazykový znak sui generis, vzájomná spätosť obsahovej a formálnej stránky onymického znaku, pojem a termín funkčný člen. Vyabstrahovanie špecificky onymických príznakov umožnilo modelovanie vlastných mien. O tieto pojmy sa opiera funkčné a štruktúrne poňatie vlastných mien a ich sústav. Existenčným poľom vlastných mien je ich fungovanie v spoločenskej komunikácie. Sústava vlastných mien a jej fungovanie v spoločenskej komunikácie sú dve stránky jednej mince.
Proti aj za – Milan Jurčo
Kniha PROTI aj ZA s podtitulom Kritika sa kritikou opravuje je pendantom knihy Z prelomu storočí, z rozhrania žánrov. Tvorcovia a diela (v) zovretí dobou (2006). Renomovaná kritika ju prijala súhlasne ako žiadúci príklad atraktívnej prezentácie vedy (V. Petrík), respektíve ako užitočné a zároveň príjemné „prechádzky po parku literatúry a jej žánrov“ (J. Bžoch). Zatiaľ čo v prvej knihe diptychu M. Jurčo vychádzal z afirmatívneho postoja k textom, so značnou dávkou empatie a stotožnenia sa s autorským zámerom, v statiach druhej harmonizujúcu atmosféru nahradil ostro polemický tón voči autorom kritických reflexií neodôvodnene a necitlivo ubližujúcich spisovateľom aj ich dielam. Knihy – dvojčence zjednocuje autorský postoj, prýštiaci z presvedčenia, že dobrej kritike je vždy vlastná služba umeniu a úcta k tvorivému subjektu. Takže ak sa v pomenovaní druhej knihy diptychu pritíchnuto ohláša súladná ozvennosť s kritickým postojom Alexandra Matušku, známym z knihy Pre aj proti, nie je to náhodné. Spolu s F.X. Šaldom je aj M. Jurčo presvedčený, že kritika sa musí predovšetkým sama kritikou opravovať a následne uzdravovať.
Autori a ich svety – Viliam Marčok
Literárne dielo nemá jediný univerzálny zmysel. Ten je v ustavičnom pohybe a jediným autentickým obrazom spisovateľa je jeho dielo. Analytické štúdie o niektorých autoroch 20. storočia (Krasko, Urban, Jarunková, Bednár, Štepka, Jaroš, Moravčík, Mitana, Novomeský či Horák) z pera uznávaného a významného literárneho vedca sú potvrdením týchto jeho myšlienok a zároveň upriamujú pozornosť čitateľa na význam a zmysel kultivovaného čítania.
Nový pohľad do autorskej diene Antona Bernoláka – Vincent Blanár
Popredná osobnosť súčasnej slovenskej jazykovedy. autor mnohých monografií. vynikajúci bádateľ v oblasti jazykovedy. lexikológie a lexikografie a dejín spisovnej slovenčiny umožňuje čitateľovi na základe jemnej a dôkladnej filologickej analýzy Bernolákových jazykovedných spisov a ich porovnania s predpokladanými prameňmi preniknúť hlbšie do našej jazykovej a najmä jazykovednej minulosti spred vyše 200 rokov. V piatich kapitolách práce sa postupne zaoberá podrobnou analýzou Bernolákových vrcholných jazykovedných diel. Dokazuje. že takzvané príbuzenstvo s cudzími prameňmi treba chápať diferencovane a že jazykovedné dielo A. Bernoláka predstavuje úplne nový text. ktorý je samostatným dielom prvého kodifikátora lspisovnej slovenčiny. Autor podáva gramatický a lexikálny opis slovenčiny z pera Antona Bernoláka. vzťah Bernolákovej gramatiky k Doležalovej Gramatike. v širších vývinových súvislostiach osvetľuje otázku odvodzovania slov a tvorenia nových tvarov. Podrobný rozbor príslušných textov umožňuje opraviť niektoré tradované tvrdenia. Prvý kodifikátor spisovnej slovenčiny sa nám predstavuje ako tvorivý jazykovedec. ktorý dobre poznal opisovaný jazykový materiál a príslušnú odbornú literatúru a mal zmysel pre systematické spracovanie látky a komplexné poňatie kodifikácie spisovnej slovenčiny.
Z prelomu storočí, z rozhrania žánrov – Milan Jurčo
Autor ponúka čitateľovi súbor textov zrodených na prelome storočí. Pokúsil sa zostaviť knihu čítavú, nenadbiehajúcu však vkusu čitateľa. Má ambíciu poskytnúť istú sumu poznania a zároveň vzbudiť aj pocit potešenia zo spôsobu, akým sa to predostiera. Toto zacielenie usmerňovalo autora vybrať zo súboru textov hlavne tie, ktoré nie sú striktne akademické a ktoré popri intelektuálnom sujete zjednocuje aj otvorený subjektívny postoj s neskrývaným zaujatím a emocionalitou.
Nádoba plná řeči – Irena Vaňková
V centru knihy stojí pojem řeč. Oproti pojmu jazyka – systému, o nějž se opírá strukturalismus, a text, spojeného s komunikačně a pragmaticky zaměřeným lingvistickým zkoumáním, má řeč (langage) akcentovat mnohoaspektovost a povýtce lidský charakter této s
Romantismus a romantismy – Zdeněk Hrbata
Publikace nahlíží na romantismus jako na různorodý pojem, zvýrazňuje jeho pluralitu a zabývá se různými podobami a fázemi romantismu. Věnuje se jeho jednotlivým formacím a objektům jako krajina či příroda a představuje typologii a analýzu jejich romantických pojetí. Všímá si proměn žánru cestopisu a pojmu cesty vůbec, dále zkoumá kategorie vznešena, gotična, groteskna, imaginaci, poezii a historismus. Poslední kapitola Epopej a ironie se věnuje zejména českému básnictví a začleňuje jej do světového kontextu.
Dějiny české literatury 1945-1989, II. 1948-1958 +CD – Pavel Janoušek
Druhý svazek rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR především filozofických a pedagogických fakult českých a moravských univerzit. Autoři zasazují literární vývoj do širších společenských, politických a kulturních souvislostí a věnují se všem oblastem literatury, tedy vedle krásné prózy, poezie a dramatu také např. literatuře pro děti a mládež, literatuře faktu, populární beletrii (tzv. lidové četbě), literatuře v rozhlasu a televizi, organizaci nakladatelského podnikání atd.
Literární mystifikace – Melissa Katsoulis
Průvodce po slavných mystifikacích, jejichž autoři dokonale napálili vydavatele, kritiky i čtenáře. I u nás jsme zaznamenali vlnu zájmu o takzvanou Sokalovu aféru, ve které slavný profesor fyziky na Newyorské univerzitě blamoval redaktory odborného časopisu. Vzpomínáte? S touto „aférou“ a mnoha dalšími nás seznámí reportérka The Times.
Ottův slovník naučný – Dodatky VI./1 – Kolektív autorov
Dodatky k Ottovu slovníku naučnému, zahrnující hesla Sm Še.
Sila jazyka – Juraj Dolník
Klasickým objektom kultúrnych vied sú javy poznačené spontánnosťou, nachádzajúce sa mimo oblasti racionálnej regulácie a vnímané ako prirodzené kultúrne entity v protiklade s „umelými“ objektmi, vytvorenými s istým stupňom uvedomenosti. Významový komponent „pestované“ (rastliny, mikroorganizmy) implicitne odkazuje na to, že kultúra sa týka aj zasahovania človeka do prírody, a evokuje predstavu kultivácie (kultivovania), čo navodzuje znalosť historického koreňa výrazu kultúra, totiž faktu, že stopy vedú k latinským výrazom cultura a cultus: výraz cultura agri sa vzťahuje na obrábanie pôdy a výraz cultus deorum na uctievanie božstva. Z tejto perspektívy kultúra sa ukazuje ako pôsobenie človeka na to, čo je dané prírodou, a to tak, že poriadok prírody premieňa na ním vytvorený poriadok. Keďže k prírode patrí ja to, čo pochádza od prírody u samotného človeka (človek ako biologická bytosť), súčasťou tohto premieňania je aj on sám. V interakcii človeka s prírodou, z ktorej vzchádza náhrada prírodného poriadku poriadkom vytvoreným človekom, je zárodok podnetu k hodnotiacemu vnímaniu kultúry.
Zvuková báze řečové komunikace – Radek Skarnitzl,Jan Volín
Publikace Zvuková báze řečové komunikace představuje české veřejnosti nejnovější poznatky o fonetickém a fonologickém popisu řeči. Ve snaze nabídnout komplexní pohled na zvukové systémy jazyků se věnuje segmentálním i prozodickým jevům z několika vzájemně se doplňujících hledisek. Pojednává jak o artikulačním základu řeči, tak o akustických a psychoakustických vlastnostech řečového signálu. Popis segmentální úrovně se kromě vokalických a konsonantických systémů zabývá též interakcemi, k nimž dochází v souvislé řeči. Důkladně je pojat systémový (fonologický) přístup k segmentálním jednotkám a k systematickým procesům. Popis suprasegmentální úrovně vychází ze slabiky jakožto klíčové jednotky řečové produkce i percepce. Důraz je kladen na prozodickou strukturu řeči, na lexikální přízvuk a na melodické a rytmické vlastnosti řeči. Jedním z cílů knihy je rovněž sjednotit rozkolísanou terminologii řečových věd.
Sondy interpretácie kľúčových diel slovenskej literatúry 20. storočia
Cieľom sond do slovenskej literatúry 20. storočia je nanovo prečítať texty kľúčových autorov (od Vajanského po súčasnosť), nakoľko adekvátne čítanie je dôležité pre aktuálne poznanie ich diela a umožňuje položiť si otázku, aké sú základné kultúrnohistorické, literárnohistorické a historickopoetologické koordináty slovenskej literatúry 20. storočia. Predkladaná lektúra textov jednotlivých autorov ukazuje, že ich možno prečítať v novej, živej a otvorenej čitateľskej perspektíve. Použitie slova sonda v pomenovaní zväzku zdôrazňuje významný moment, a to, že nejde o reprezentatívnu úplnosť, ale o interpretačnú výberovosť jednotlivých textov a autorov.
Spiritus agens Aloys Skoumal – Dagmar Blümlová,Aloys Skoumal
Kniha představuje dvě neznámé, dosud nepublikované řady korespondence tří významných představitelů české kultury. Čerpá výhradně z archivních zdrojů. Dvě třetiny editovaných čísel (133) zaujímá vzájemná korespondence Aloyse Skoumala (37) a Jana Čepa (96). Vzájemná korespondence Aloyse Skoumala s Františkem Halasem obsahuje 47 listů. Spojovacím článkem edice je Aloys Skoumal. Z korespondence jasně vyplývá, že jeho činnost ve třicátých a čtyřicátých letech měla mnohem širší akční rádius, než je zafixovaná představa překladatele. Jeho schopnost iniciovat, pobízet a organizovat působila jak v osobních rovinách, tak v směřování institucí, v nichž působil. Edičně knihu připravila a zevrubnými komentáři opatřila Dagmar Blümlová.
Texty v oběhu – Richard Müller,Josef Šebek
Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá klíčové texty jejich protagonistů, a to v rámci hledisek z podtitulu antologie: cirkulace, reprezentace, ideologie. Obsahuje jak výrazně teoreticky zaměřené práce, tak studie věnované konkrétním historickým otázkám. Všechna témata doprovázejí osvětlující úvodní texty a celou knihu uvádí studie přibližující základní pojmy a jejich vývoj v kontextu domácí literárněteoretické tradice. Publikaci připravil 6členný tým překladatelů a autorů z ÚČL AV ČR, Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a Katedry genderových studií FHS UK. Koncepci antologie vypracovali Richard Müller, zabývající se literární komunikací a její medialitou i materialitou, a Josef Šebek, věnující se zprostředkováním mezi textem a sociálním kontextem.
Patočkovy interpretace literatury – Miloš Ševčík,Daniela Blahutková
Monografie Patočkovy interpretace literatury se zabývá okruhem textů Jana Patočky, v nichž se jejich autor věnuje rozborům literárních látek a úvahám o literatuře, spisovatelích a spisovatelství. První část knihy představuje texty, které vypovídají o Patočkově pohledu na vztah literatury a mýtu, druhá část texty věnované vztahu literatury a filozofie. Autoři se snaží porozumět Patočkovu pohledu na původ básnictví v mýtu a na život mytologických témat v literatuře. Zároveň ukazují, jak Patočka pojímá filozofickou rekonstrukci básnické zkušenosti a jak se jeho interpretační přístup váže k jeho analýzám lidské existence. Pozornost je věnována publikovaným i nepublikovaným Patočkovým textům ze 30. a 40. let, především však textům ze 60. a 70. let. Zkoumána jsou Patočkovy významná filozofická pojednání stejně jako příležitostné studie, recenze, přednášky či přípravné texty.
Radost z jazyků – Ana Adamovičová,Václav Cvrček,Vladimír Petkevič
Sborník obsahuje příspěvky zabývající se lexikologií, frazeologií, korpusovou lingvistikou, ale také jazykovou kulturou či morfologií, čímž reflektuje košatost vědecké osobnosti prof. Čermáka a jeho široký rozhled po jazycích a jazykovědě.Jubilejní dvacátý svazek řady Studie z korpusové lingvistiky jsme věnovali jejímu zakladateli prof. Františku Čermákovi, který se v roce 2015 dožívá významného životního jubilea a doma i ve světě je uznávanou vědeckou kapacitou.
Verbálne kategórie aspekt a tempus v slovenčine – Pavol Žigo,Miloslava Sokolová
Autori v monografii predstavujú syntetizujúce poznatky o vzájomnej spätosti slovesných kategórií vidu, času a spôsobu. Práca je štruktúrovaná podľa významových skupín – čisto nedokonavých slovies (imperfektíva tantum), čisto dokonavých slovies (perfektíva tantum) a slovies schopných tvoriť vidové dvojice. V monografii sa pracovné hypotézy preverujú na reálnom,neidealizovanom jazykom materiáli súčasnej slovenčiny – Slovenskom národnom korpuse, v ktorom sa nachádzajú publicistické, umelecké aj odborné texty. Autori sú presvedčení, že korpusový výskum má v súčasnosti veľké možnosti spresniť, revidovať a posunúť doterajšie výsledky a jazykovedné poznanie. Cieľom analýz získaných údajov je základná orientácia vo využívaní gramém v súvislosti so sémantikou slovesa a potvrdenie ich jednotlivých funkcií na rozsiahlom inventári dokladov. Rozsah jazykového materiálu, jeho spracovanie a interpretácia má okrem analyzujúceho aj syntetizujúceho významu zmysel najmä v oblasti teoretickej jazykovedy aj vyučovania jazyka a je dôležitým prostriedkom ďalšieho jazykovedného porovnávacieho výskumu. Poznatky z monografie okrem sféry národného jazyka zasahujú aj problematiku kategórií v oblasti všeobecnej jazykovedy.
Jazyk majstrov – Ján Kačala,Mária Pisárčiková
Prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. (narodený 1937 Dobšiná), je popredný slovenský jazykovedec a známy vysokoškolský profesor, autor 16 samostatných vedeckých monografií venovaných najmä tematike syntaxe, sémantiky, jazykových kategórií, literárneho jazyka, kultúrnych, spoločenských a politických rozmerov jazyka a dejín spisovnej slovenčiny, ako aj vyše 500 vedeckých štúdií, uverejnených doma aj v zahraničí. Ako spoluautor a redaktor má výraznú účasť na tvorbe koncepcie a skoncipovaní ďalšej desiatky kolektívnych prác, medzi nimi takých diel, ako je Krátky slovník slovenského jazyka (4 vydania) a Pravidlá slovenského pravopisu z roku 1991 (4 vydania), podávajúcich kodifikáciu súčasnej spisovnej slovenčiny. V najnovšej monografii Jazyk majstrov (vydal Spolok slovenských spisovateľov ) sa sústreďuje na rozbor jazyka a štýlu význačných osobností slovenskej literárnej kultúry. Práca je určená všetkým záujemcom o slovenský jazyk, jazykovú kultúru a jazykovú výchovu. Vo vzťahu k učiteľom a univerzitným študentom slovenského jazyka kniha môže slúžiť ako návod na metódu rozboru jazyka a štýlu literárneho diela a postavenia jazyka v komplexe estetického či poznávacieho zámeru literárneho diela.
Studie z aplikované lingvistiky 2013 2
Časopis se zaměřuje na vybraná témata aplikované lingvistiky, interdisciplinární oblasti popisu jazyka a metodologické otázky s tím spjaté.
Úvod do teorie verše – Jakub Říha,Petr Plecháč,Robert Ibrahim
Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické východisko tvoří soustavné přihlížení k jazykovým předpokladům, srovnávání veršované a neveršované řeči či veršované řeči a teoretického modelu. Publikace zahrnuje všechny základní oblasti teorie verše: prozódii, rytmiku, metriku, rým a strofiku.
Pravidlá slovenského pravopisu
PRAVIDLÁ SLOVENSKÉHO PRAVOPISU sú základnou pravopisnou príručkou každodennej potreby, objasňujúcou pravopisnú sústavu spisovnej slovenčiny. Uvádzajú sa v nej všetky pravopisné pravidlá, podľa ktorých sa má postupovať pri tvorbe písaných jazykových prejavov, spolu s množstvom konkrétnych príkladov.
Pillantás Magyarországra
„A világon példátlan, hogy egy olyan, viszonylag kis területen, mint a Kárpát-medence, annyiféle népcsoport, vallás, műveltség találkozzék, s egymásra kölcsönösen hatva kovácsoljanak egy közös kultúrát és épp sokrétűsége által egy igen gazdag nemzetet. Kötetünk különleges vállalkozás – történészek, művelődéstörténeti szakírók, zsurnaliszták, irodalmi szerkesztők, szépírók és fotográfusok fogtak össze, hogy egy olyan művet alkossanak meg, mely hűen visszaadja e Közép-Európa kultúráját egybeforrasztó nemzet színességét. S bár pillantás csupán, reméljük e pillantás örök szerelemmé változik az Olvasókban, miként azzá változott az alkotókban is.“ (a Kiadó)