Veda, technika, elektrotechnika

Letoun MiG-23 je v našem vojenském letectvu ojedinělý zejména svou koncepcí s měnitelnou geometrií křídla, kterou měl jako jediný typ v celé historii československého a posléze českého vojenského letectva. Nestal se však takovou legendou jako podstatně početnější MiGy 21, nebo jen krátce působící MiGy 29 zcela nové koncepce. Přesto stíhací Třiadvacítky představovaly výrazný kvalitativní posun zejména v systému naší protivzdušné obrany. K zařazení prvních stíhacích MiGů 23 do služby u 1. stíhacího leteckého pluku v Českých Budějovicích došlo v roce 1978. Na stejné letiště nastoupil, rok před tím, autor knihy, Stanislav Rogl, na funkci technika a tomuto povolání byl věrný po dvě desetiletí. Téměř celou dobu své vojenské kariéry tak strávil mezi Třiadvacítkami. V době, kdy MiGy 23 byly ještě v činné službě, ale již začalo být patrné, že vojenské letectvo nabírá směr rychlé cesty k ohromné redukci spojené především s neustálým rušením útvarů a techniky, se autor knihy rozhodl seskládat faktická data k jednotlivým letounům a zároveň posbírat nesčetné vzpomínky těch, kteří na Třiadvacítkách sloužili. Ve svém snažení pokračoval i po odchodu do civilu, aby celá kariéra stíhacích MiGů 23 v našem letectvu byla zmapována až do jejich definitivního vyřazení v roce 1998. Kniha je jedinečná v tom, že ji napsal člověk, který byl „u toho“ a své vyprávění prokládá i dobovými souvislostmi a událostmi, které někdy přímo nesouvisí se službou MiGů 23 v našem letectvu, ale dokonale dokreslují atmosféru tehdejších časů. I když je kniha obsáhlá, zdaleka neobsahuje vše a další vzpomínky doplněné životopisy všech jednotlivých MiGů 23 přinese následující kniha, nazvaná Třiadvacítky.