Autor | |
---|---|
Vydavateľstvo |
Renta, já 310 uvolnil dráhu – Jan Oberfalzer
9.82 €
3
ľudia sa zaujímajú o túto knihu
Katalógové číslo:
knihypre-1212271
Kategórie: Filmy, knihy, hry, Heureka.sk, Knihy, Knihypre
Značka: Svět křídel
Ďalšie informácie
Súvisiace produkty
Černá kniha sovětské okupace – Prokop Tomek, Ivo Pejčoch
21.88 €
Černá kniha sovětské okupace přináší informace o nejzávažnějších důsledcích vojenské intervence armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné sovětské vojenské okupace 1968–1991. Těmito důsledky jsou občané zemřelí v důsledku působení intervenčních nebo okupačních vojsk. Kniha rovněž zaplňuje dosavadní mezeru v historickém bádání tzv. normalizace jako nástin vývoje a základních problémů sovětské okupace.
Od prvního vydání v roce 2015 autoři objevili údaje o dosud neznámých obětech let 1969-1991. Znovu podrobili zkoumání i počáteční měsíce okupace v roce 1968. Výsledkem se stala kniha Okupace 1968 a její oběti, kterou roku 2017 vydal jako neprodejnou publikaci Vojenský historický ústav v Praze.
Během studia nových archivních materiálů se podařilo objevit nebo upřesnit řadu informací, vztahujících se k prožívání a následkům invaze roku 1968 především z perspektivy občanů Československa. Rovněž se podařilo zpřesnit seznam obětí intervenčních a okupačních jednotek od srpna do prosince 1968. Ještě před deseti lety se mělo všeobecně za to, že zemřelých československých občanů bylo 108. Zkoumáním dosud historicky nezpracovaných archiválií se nám podařilo objevit další informace a stav obětí z roku 1968 je 137. I u těch, jejichž jména byla již známá, se v mnoha případech povedlo nově objasnit podrobnosti průběhu tragických událostí i životopisů obětí. Díky ochotě archivních institucí i příbuzných zemřelých jsme dokázali u většiny z nich text doplnit jejich fotografiemi a jednotliví zemřelí tak pro čtenáře přestávají být statistickým údajem a pomyslně dostávají skutečnou tvář.
Z dalšího období let sovětské okupace 1969–1991 byly upřesněny nepotvrzené nebo objeveny poznatky o dosud neznámých případech. Počet potvrzených obětí na životech za toto dlouhé období se zvýšil z 267 na 288, tedy o 21.
Autoři se rozhodli také pro jednotné chronologické zpracování tragických událostí za celé období od 21. srpna 1968 do 25. června 1991. Dosavadní rozdělení na oběti několika měsíců roku 1968 a potom na další období let 1969-1991 není metodologicky nejvhodnější, protože 31. prosinec 1968 není v této problematice žádným historickým mezníkem. Celkový počet obětí na životech ze strany obyvatel Československa vzniklých v souvislosti s pobytem sovětských vojsk tedy je 425.
Do kapitol přibližujících celkový rámec sovětské vojenské přítomnosti byly doplněny některé nové poznatky a opraveny zjištěné nepřesnosti.
Doplněné vydání knihy věnované především nejzávažnějším dopadům vojenské intervence armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 i následného působení Střední skupiny sovětských vojsk v Československu vychází v roce padesátého výročí srpna 1968.
Obrněná technika 12 – Ivo Pejčoch
21.88 €
Příběh dálkového letce – Václav Lorenz
11.16 €
Jak nazvat celou sbírku povídek o mém, o naššem (myslím na své spolužžáky, kamarády a kolegy) létání, které v mém případě trvalo třiapadesát let. Svědkem této žživotní etapy je kromě letových zápisníků i svazek lékařských zpráv v Ústavu leteckého zdravotnictví, který je zatím bezkonkurečne nejtlustší v celém archivu. Pokud se týká slovního spojení dálky a letce, jsem poněkud v rozpacích. Takové to pravé, pionýrské létání s romantikou a vůní dálek, bylo spjato s letadly „Bristol Britannia, pak se sovětskými letouny IL 18, TU 104 a posléze s IL 62 a jejich posádkami. To užž bylo skvěle popsáno kapitánem Miloššem Kvapilem v jeho knize „Dálkovky.“ Nástupem moderních, nesovětských letadel v roce 1990 (Airbus A-310) už na dálkových tratích ulpíval jen lehký opar romantiky a kouzlo dálek se smekalo ke kouzlu komerce a veřejnosti málo dostupných kalkulací. Na to jsme neměli vliv, ale létání nás bavilo nesmírně.
Muži z Ringway 1. – Jindřich Marek
13.40 €
Knees together, shoulders round, head bent down and watch the ground! (Kolena sevři, ramena vpřed, hlavu skloň a na zem hleď!) Parašutistické zaklínadlo, které si na pokyn svých britských instruktorů na letišti Ringway u Manchesteru museli při každé příležitosti opakovat v letech 1941–1945 i čeští a slovenští vojáci.
Od Ansonů až k Airbasům – Stanislav Vystavěl
17.41 €
Autor zpracoval více než sedmdesátileté období existence všech našich vojenských “dopravek“. Začíná stručným seznámením s etapou působení našich letců u Velitelství dopravního letectva (Transport Command RAF) v závěru II. světové války a poslední úkol 311. perutě při přepravě našich letců a repatriantů z Velké Británie do vlasti.
Chronologicky pak může čtenář sledovat zřizení Letecké dopravní skupiny, Leteckého dopravního pluku Ruzyně/Kbely a následně všechny změny názvů pluku přejmenováním a reorganizacemi “ 1. dopravky“ až do přemístění 1. dopravního výsadkového leteckého pluku Kbely v r. 1959 na Moravu.
Pod vrchlíky padáků – Miroslav Řezníček
8.93 €
Co mě vedlo k napsání těchto vzpomínek na službu u výsadkových jednotek v bývalé Československé lidové armádě? Málokdo, mimo pár vysloužilých zbrojnošů ví, že před hadrovou revolucí existovaly v bývalé armádě zpravodajsko-diverzní a průzkumné výsadkové jednotky. Místa jejich dislokace jsou spojena se jmény Prešov, Holešov a Prostějov. Možná se ještě najde pár těch dříve narozených, kteří si vzpomenou na jména jako Zákupy, nebo Stráž pod Ralskem, to byla místa, kde tyto jednotky vznikly než byly v pozdější době redislokovány na východ naší vlasti, právě do Prešova. Na mapě našich luhů a hájů ale existují ještě dvě místa, kde byly výsadkové jednotky dislokovány. Byla a je to doposud Chrudim a také Luštěnice. V Luštěnicích už kasárna nejsou a tím pádem ani vojenský útvar. Dříve tam byly dva útvary a sice 1. rota zvláštního určení, krycí číslo 9669 a ještě před ní 1. Výsadkové výcvikové středisko, krycí číslo 1910. Právě o posledním jmenovaném útvaru je tato kniha. Jsou to vzpomínky na základní vojenskou službu u tohoto střediska, kam jsme narukovali. Nemuseli jsme absolvovat žádné přijímací řízení, nemuseli jsme běhat s pneumatikou nad hlavou, ani hledat ve vnitřnostech dobytka hozenou minci a to vše za řevu nějakého instruktora s vyholenou hlavou. T aké jsme během naší služby nekonali žádné armádní poutě do Lurd. Po skončení služby jsme nedostávali žádné prsteny, jen razítko propuštěn do zálohy. Byli jsme mladí a těšili se, jak jednoho dne skončí naše vojenská služba a my se vrátíme domů ke svým mámám. O tom jak probíhala naše služba, se dočtete v této knížce.
Horší než doba války… – Jiří Plachý
17.41 €
Práce je věnována osudům bývalých příslušníků československé zahraniční armády ve Velké Británii, kteří byli v letech 2. světové války vysazeni za nepřátelskými liniemi, nebo se s nimi pro takové poslání počítalo, a kteří se dožili konce války (celkem 67 mužů). Text je rozdělen do tří tematických celků. V prvním sleduje nejprve začlenění bývalých parašutistů do civilní společnosti v letech 1945–1948. Zvláštní pozornost je věnována těm, kteří se rozhodli zůstat jako vojáci z povolání v mírové československé armádě, sloužili v řadách bezpečnostních složek, byli zaměstnáni na Ministerstvu zahraničních věcí nebo vstoupili do politiky. Pozornost je také věnována procesu se dvěma zrádci, popravenými v roce 1947, ale i vyšetřování těch, kteří se osvobození dočkali v německém zajetí. Druhá část sleduje změny, k nimž došlo po komunistickém převratu v únoru 1948. Více nvě desítky parašutistů na něj reagovaly odchodem do nového exilu. Ti, kteří zůstali, byli v následujících letech vystaveni nejrůznější perzekuci – téměř všichni v oblasti mimosoudní (ztráta kvalifikovaného zaměstnání, sociálního statusu, vojenských hodností, majetkové újmy, omezení osobní svobody nezákonnou vazbou nebo internací v táboře nucených prací), až po politicky motivovaný soudní postih (deset odsouzených, především na přelomu 40. a 50. let 20. století). Dále je popsána postupná cesta od naprosté společenské nivelizace k postupné soudní, mimosoudní a společenské rehabilitaci v 60. letech, a především po roce 1989. Poslední část je věnována problematice „zájmu“ komunistických tajných služeb o bývalé parašutisty, který začal v podstatě bezprostředně po skončení války a trval až do pádu komunistického režimu. Na závěr jsou připojeny exkurzy věnované osudům příslušníků výsadkových skupin amerického OSS, sudetoněmeckých a židovských výsadků a parašutistům polské zahraniční armády z Velké Británie.
Ještě není konec, bojujeme dál … – Petr Kadlec
20.09 €
Město Dobříš nepatřilo nikdy k vyhlášeným líhní vojenských hrdinů a veteránů, ale své osudy s ním spojilo mnoho těch kteří se zde rozhodli žít a nebo zde nalezli pouze místo svého spočinutí. Je mezi nimi Sudetský Němec, který se rozhodl bojovat za Československo ve Francii a nebo syn dobříšského rabína, který bojoval v bombardéru ve východní Africe.Případně příběh vojáka, fotografa, gardistu a partyzána jenž bojoval celý život bojoval za samostatnou republiku, aby nakonec za své snažení skončil ve svých padesáti letech u PTP. Příběhy těchto a jiných mužů jsou však jen částí této knihy, která vypráví i příběh samotného města Dobříš v období 1. světové války mezi lety 1914 až 1918, tak stejně nás přenese do období 2. světové války, která gradovala květnovým povstáním r. 1945, které v příbězích a fotografiích dominuje všem ostatním. Protože květen 1945 nebyl 28. říjen 1918, v tyto dny museli obyčejní lidé vzít do rukou zbraně a vzít si svou republiku nazpět.
S Indiánem na letounu – Jiří Rajlich
5.45 €
Syrový, vášnivý, subjektivní, místy až příliš příkrý. Takový je osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka (1911-1940). Dokument, zahrnující období od června 1939 do října 1940, představuje cenné svědectví o těch československých letcích, kteří to po nacistické okupaci nevzdali. Je to výpověď vojáka a letce, frustrovaného mnichovskou a březnovou katastrofou stejně jako nesčetnými obtížemi a nejistotou prvních měsíců zahraniční odbojové akce. Každopádně jde o svědectví svrchovaně autentické. Hanzlíčkovy občanské a vlastenecké postoje formovalo skautské a sokolské mládí prožité v severočeském pohraničí stejně jako vojenská služba u elitní zbraně čs. armády. Jako stovky dalších po okupaci uprchl nejprve do Polska. Odtud se ještě před vypuknutím války dostal do Francie, kde ovšem musel podepsat závazek do Cizinecké legie. Jakmile se ale válka stala realitou, mohl konečně opět zasednout do kabiny letounu. Na francouzské obloze pak statečně bojoval na Curtissech s indiánským emblémem – jako příslušník proslulé Escadrille Lafayette (3. letka GC II/5). Navzdory nepříznivé situaci v tehdejších zoufalých bojích dokázal získat několik vítězství. Nakonec byl sestřelen sám. Přestože Günther Rall, budoucí velké německé eso, si tehdy mohl připsat svůj první úspěch, Hanzlíček se dokázal spasit na padáku. Po chaotickém ústupu a francouzské kapitulaci následovala dramatická evakuace přes severní Afriku ke břehům Albionu. V průběhu Bitvy o Británii se zde stal příslušníkem 312. čs. stíhací peruti RAF. V jejích řadách však záhy přišel o život – jako vůbec první z jejích příslušníků. Po seskoku z hořícího Hurricanu, vůbec prvního sériového kusu tohoto legendárního typu, sice opět nad sebou uslyšel spásné plesknutí otevřeného vrchlíku, přesto ale nakonec musel být zapsán do stále delšího seznamu padlých... Zkušený stíhací pilot z předválečných dob a rovnostářsky založený poddůstojník z pohledu těch „dole“ vydává ve svém deníku svědectví nejen o sobě, ale i o tom, čím vším si čs. letci v prvním roce exilu museli projít. Papíru tedy svěřuje nejen bezprostřední dojmy z mnoha leteckých bojů, ale také o složitém a nelehkém formování zahraniční odbojové akce, o tíze bídné sociální situace, o prostém lidském stesku po domově, ale i o značně napjatých vztazích - jednak mezi důstojníky a poddůstojníky, jednak mezi vojáky na frontě a odbojovým vedením v zázemí. Často se velmi kriticky vrací i k období bezprostředně předcházejícímu březnové okupaci. A ani tady si servítky rozhodně nebere. Deník, jakých se mnoho nedochovalo, se tak stává cenným dokumentem i proto, že postoje a názory pisatele jsou svým způsobem reprezentativní pro nemalou část příslušníků tehdejšího československého letectva. Editorského úkolu se ujal známý vojenský a letecký historik Jiří Rajlich. V první řadě je autorem Hanzlíčkova podrobného občanského, vojenského a leteckého životopisu. Původní záznamy Hanzlíčkova exilového deníku, které zasluhují bližší vysvětlení, současně rozvíjí podrobnějším výkladem a uvádí je do širších souvislostí. Dalším nositelem doplňujících a rozvíjejících informací je i rozsáhlý a namnoze unikátní obrazový materiál.