Když se Adolf Zelený (1914-2010) v roce 1934 rozhodl pro kariéru důstojníka z povolání, netušil tehdy, že ho čeká sedmatřicet dobrodružných let v armádách tří evropských států.
Během poválečné služby v britském letectvu RAF se z navigátora přeškolil na řídícího létání a sloužil v exotických destinacích jako Singapur, Keňa a Libye. Jako velitel Školy pro přežití v poušti se zúčastnil četných expedicí do libyjské pouště a dvakrát navštívil legendární bombardér Lady Be Good. V roce 1968 jeho službu ocenila britská královna udělením řádu MBE.
Říkali mu Zeke – Pavel Vančata
26.79 €
Když se Adolf Zelený (1914-2010) v roce 1934 rozhodl pro kariéru důstojníka z povolání, netušil tehdy, že ho čeká sedmatřicet dobrodružných let v armádách tří evropských států.
Během poválečné služby v britském letectvu RAF se z navigátora přeškolil na řídícího létání a sloužil v exotických destinacích jako Singapur, Keňa a Libye. Jako velitel Školy pro přežití v poušti se zúčastnil četných expedicí do libyjské pouště a dvakrát navštívil legendární bombardér Lady Be Good. V roce 1968 jeho službu ocenila britská královna udělením řádu MBE.
3
ľudia sa zaujímajú o túto knihu
Katalógové číslo:
knihypre-1226961
Kategórie: Filmy, knihy, hry, Heureka.sk, Knihy, Knihypre
Značka: Svět křídel
Popis
Ďalšie informácie
Autor | |
---|---|
Vydavateľstvo |
Súvisiace produkty
Průkopník letecké dopravy Josef Sedlář (1898-1930) – Michal Dub, Miloš Sedlář
10.72 €
Zakládající kádr pilotů Československých státních aerolinií nebyl příliš široký, první zmínky o budoucích pilotech lze nalézt v březnu 1923, kdy velitelé leteckých pluků dostali úkol nominovat po šesti zkušených a spolehlivých rotmistrech. Z návrhů velitelů pluků major Holeka vybral celkem 19 pilotů, kteří přicházeli v úvahu pro provozování letecké dopravy. V pravidelném provozu ČSA koncem roku 1923 potom najdeme šest pilotů, jmenovitě rotmistry Josefa Sedláře, Tomáše Galinovského, Karla Brabence, Františka Výborného, Bohuslava Hrazdila a Karla Dovolila.
S Indiánem na letounu – Jiří Rajlich
5.45 €
Syrový, vášnivý, subjektivní, místy až příliš příkrý. Takový je osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka (1911-1940). Dokument, zahrnující období od června 1939 do října 1940, představuje cenné svědectví o těch československých letcích, kteří to po nacistické okupaci nevzdali. Je to výpověď vojáka a letce, frustrovaného mnichovskou a březnovou katastrofou stejně jako nesčetnými obtížemi a nejistotou prvních měsíců zahraniční odbojové akce. Každopádně jde o svědectví svrchovaně autentické. Hanzlíčkovy občanské a vlastenecké postoje formovalo skautské a sokolské mládí prožité v severočeském pohraničí stejně jako vojenská služba u elitní zbraně čs. armády. Jako stovky dalších po okupaci uprchl nejprve do Polska. Odtud se ještě před vypuknutím války dostal do Francie, kde ovšem musel podepsat závazek do Cizinecké legie. Jakmile se ale válka stala realitou, mohl konečně opět zasednout do kabiny letounu. Na francouzské obloze pak statečně bojoval na Curtissech s indiánským emblémem – jako příslušník proslulé Escadrille Lafayette (3. letka GC II/5). Navzdory nepříznivé situaci v tehdejších zoufalých bojích dokázal získat několik vítězství. Nakonec byl sestřelen sám. Přestože Günther Rall, budoucí velké německé eso, si tehdy mohl připsat svůj první úspěch, Hanzlíček se dokázal spasit na padáku. Po chaotickém ústupu a francouzské kapitulaci následovala dramatická evakuace přes severní Afriku ke břehům Albionu. V průběhu Bitvy o Británii se zde stal příslušníkem 312. čs. stíhací peruti RAF. V jejích řadách však záhy přišel o život – jako vůbec první z jejích příslušníků. Po seskoku z hořícího Hurricanu, vůbec prvního sériového kusu tohoto legendárního typu, sice opět nad sebou uslyšel spásné plesknutí otevřeného vrchlíku, přesto ale nakonec musel být zapsán do stále delšího seznamu padlých... Zkušený stíhací pilot z předválečných dob a rovnostářsky založený poddůstojník z pohledu těch „dole“ vydává ve svém deníku svědectví nejen o sobě, ale i o tom, čím vším si čs. letci v prvním roce exilu museli projít. Papíru tedy svěřuje nejen bezprostřední dojmy z mnoha leteckých bojů, ale také o složitém a nelehkém formování zahraniční odbojové akce, o tíze bídné sociální situace, o prostém lidském stesku po domově, ale i o značně napjatých vztazích - jednak mezi důstojníky a poddůstojníky, jednak mezi vojáky na frontě a odbojovým vedením v zázemí. Často se velmi kriticky vrací i k období bezprostředně předcházejícímu březnové okupaci. A ani tady si servítky rozhodně nebere. Deník, jakých se mnoho nedochovalo, se tak stává cenným dokumentem i proto, že postoje a názory pisatele jsou svým způsobem reprezentativní pro nemalou část příslušníků tehdejšího československého letectva. Editorského úkolu se ujal známý vojenský a letecký historik Jiří Rajlich. V první řadě je autorem Hanzlíčkova podrobného občanského, vojenského a leteckého životopisu. Původní záznamy Hanzlíčkova exilového deníku, které zasluhují bližší vysvětlení, současně rozvíjí podrobnějším výkladem a uvádí je do širších souvislostí. Dalším nositelem doplňujících a rozvíjejících informací je i rozsáhlý a namnoze unikátní obrazový materiál.
Vertikální divadlo – Karel Douda
10.27 €
Kniha Vertiální divadlo přibližuje v řadě příběhů život sportovních pilotů. Je o jejich radostech i starostech, které prožívají společně s touhou létat. Dává příležitost nahlédnout do osudů a způsobu života lidí, které spojuje krása pohybu v třírozměrném prostoru. Takových lidí je mnoho, ale o jejich osudech se veřejnost většinou nic nedozví. Je tedy popisem skutečných příběhů a zážitků skutečných osob, které po sportovních letištích můžeme potkávat. Je o těch, kteří létání propadli a také trochu o tom, jak někteří dopadli.
Z deníku radiotelegrafisty – Pavel Vančata
18.81 €
Čtenáři se dostává do rukou unikátní deník Pavla Tofla, radiotelegrafisty 311. československé bombardovací peruti RAF během druhé světové války. V roce 1939 se Pavel Tofel rozhodl odejít do zahraničí bojovat proti nacistickému Německu. Jeho cesta vedla přes Polsko, cizineckou legii a československou armádu ve Francii do Velké Británie, kde se přihlásil do letectva RAF. Po absolvování výcviku radiotelegrafisty-střelce vykonal v řadách 311. perutě nejprve 11 náletů nad Německem a okupovaným územím. Poté od léta 1942 prováděl hlídkové lety nad Biskajským zálivem proti nepřátelským ponorkám. Jeden z těchto letů se mu záhy stal osudným... Přepis autentického deníku s osudy Pavla Tofla a jeho blízkých kolegů autor zasadil do faktografického životopisu doplněného o související historické události 311. perutě. Přitom čerpal z tuzemských i zahraničních archivů. Publikaci ilustruje téměř 200 dobových fotografií a dokumentů, z nichž většina je zveřejněna vůbec poprvé.
Kolečkama vzhůru – Václav Náměstek
12.95 €
Je normální po padesátém roce věku začít soutěžit v letecké akrobacii? To je otázka, ale fakt, že to jde je popsán v této publikaci. Dá se v ní nalézt popis zábavné cesty k takovému počinu. Nicméně i návod, jak si zhruba za tři roky od zahájení základního leteckého kurzu obstarat první vavříny v leteckých akrobatických soutěžích. Publikace popisuje i setkání autora s našimi nejlepšími akrobaty a jejich pomoc při jeho snaze se na stará kolena „poptačit“.
Od Ansonů až k Airbasům – Stanislav Vystavěl
17.41 €
Autor zpracoval více než sedmdesátileté období existence všech našich vojenských “dopravek“. Začíná stručným seznámením s etapou působení našich letců u Velitelství dopravního letectva (Transport Command RAF) v závěru II. světové války a poslední úkol 311. perutě při přepravě našich letců a repatriantů z Velké Británie do vlasti.
Chronologicky pak může čtenář sledovat zřizení Letecké dopravní skupiny, Leteckého dopravního pluku Ruzyně/Kbely a následně všechny změny názvů pluku přejmenováním a reorganizacemi “ 1. dopravky“ až do přemístění 1. dopravního výsadkového leteckého pluku Kbely v r. 1959 na Moravu.
Generál Jan Reindl (1902-1981) – Milan Vyhlídal
9.82 €
Publikace přibližuje život Jana Reindla - jednoho z nejmladší generace důstojníků svobodné československé republiky. Jeho životní osudy byly zásadně ovlivňovány veškerými zlomovými okamžiky našich moderních dějin, zvláště pro nás charakteristickými a osudovými osmičkovými roky. V roce 1918 se ještě coby gymnazista přihlásil dobrovolně k obsazování jihočeského pohraničí, v roce 1938 jako důstojník zpravodajského oddělení hlavního štábu prožil tragické mnichovské dny a rok 1948 strávil ve funkci důstojníka Reicinova obranného zpravodajství. Jeho kariéra byla ale mnohem pestřejší. Za nacistické okupace se zapojil do odboje a celou dobu války strávil jako politický vězeň v německých káznicích. V polovině 50. let, těsně před odchodem do výslužby, navíc zastával funkci velitele všech leteckých instruktorských skupin na území Sýrie a Egypta. Generálmajor Jan Reindl nám tak skvěle poslouží jako pomyslný průvodce po peripetiích našich novodobých a nejen vojenských dějin
Pod vrchlíky padáků – Miroslav Řezníček
8.93 €
Co mě vedlo k napsání těchto vzpomínek na službu u výsadkových jednotek v bývalé Československé lidové armádě? Málokdo, mimo pár vysloužilých zbrojnošů ví, že před hadrovou revolucí existovaly v bývalé armádě zpravodajsko-diverzní a průzkumné výsadkové jednotky. Místa jejich dislokace jsou spojena se jmény Prešov, Holešov a Prostějov. Možná se ještě najde pár těch dříve narozených, kteří si vzpomenou na jména jako Zákupy, nebo Stráž pod Ralskem, to byla místa, kde tyto jednotky vznikly než byly v pozdější době redislokovány na východ naší vlasti, právě do Prešova. Na mapě našich luhů a hájů ale existují ještě dvě místa, kde byly výsadkové jednotky dislokovány. Byla a je to doposud Chrudim a také Luštěnice. V Luštěnicích už kasárna nejsou a tím pádem ani vojenský útvar. Dříve tam byly dva útvary a sice 1. rota zvláštního určení, krycí číslo 9669 a ještě před ní 1. Výsadkové výcvikové středisko, krycí číslo 1910. Právě o posledním jmenovaném útvaru je tato kniha. Jsou to vzpomínky na základní vojenskou službu u tohoto střediska, kam jsme narukovali. Nemuseli jsme absolvovat žádné přijímací řízení, nemuseli jsme běhat s pneumatikou nad hlavou, ani hledat ve vnitřnostech dobytka hozenou minci a to vše za řevu nějakého instruktora s vyholenou hlavou. T aké jsme během naší služby nekonali žádné armádní poutě do Lurd. Po skončení služby jsme nedostávali žádné prsteny, jen razítko propuštěn do zálohy. Byli jsme mladí a těšili se, jak jednoho dne skončí naše vojenská služba a my se vrátíme domů ke svým mámám. O tom jak probíhala naše služba, se dočtete v této knížce.