Zobrazených 37–48 z 243 výsledkov

Vítězové nad Kartágem – Římské války I – Kovařík Jiří

16.92 
LATINSKÉ, ETRUSKÉ, GALSKÉ A SAMNITSKÉ VÁLKY, VÁLKA S PYRRHEM, TŘI PUNSKÉ A TŘI MAKEDONSKÉ VÁLKY Vítězové nad Kartágem je kniha o vojenské historii antického Říma, plná příběhů o vojevůdcích a vojácích, o taženích, které prodělali, o vítězných či prohraných bitvách na souši i na moři, o pochodech, táboření, útocích, obranách, obléhání, o slávě, strádání i vlastnostech pravých římských vojáků, jimiž byly dignitas – důstojnost, disciplína – ukázněnost a virtus – statečnost. Také o tom, jak legie vypadaly, kterak manévrovaly, z čeho se skládaly, čím bojovaly a čím žily. První svazek cyklu Římské války začíná dobou před zrodem legií, pokračuje zrodem občanské armády římské republiky přes přerod falangy v manipulární legii a její existencí do doby, než se změnila na legii kohortovou a v profesionální armádu. Líčí války od doby, kdy je těžké oddělit pravdu od legend, přes válku s Pyrrhem až k historii punských válek či k podmanění Řecka. Další svazek zahrne dobu soumraku římské republiky, války Mariovy a Sullovy za hranicemi i jednoho proti druhému, Crassovo vítězství nad Spartakem i jeho porážku v bitvě s Parthy a první triumfy Pompeiovy.

Na Vánoce dlouhý noce – Kolektív

11.25 
Knížka vánočního čtení – napsaná více než dvěma tucty autorů. Spisovateli a spisovatelkami, kteří žili v dobách Vánoc doprovázených mnoha zvyky a pověrami, koledou, průvody pastýřů ženoucích ovce a beránky přes dědiny i chvílemi ztišení, zamyšlení nad životem. Ale také těmi autory, kteří psali o Vánocích, jak je známe dnes. Knížka plná poezie – vyprávění o dětech a dětství, o lásce a okouzlení dívčím půvabem, o přátelství a rodinné pohodě. Knížka úsměvná i vážná, zobrazující těžkosti života. A přitom o naději.

Zklamané naděje – Soubor povídek (Dostál, Jahoda, Lužická, Pittnerová, Javořická, Světlá) – Kolektív

13.01 
Dojemné příběhy oblíbených autorů první poloviny minulého století jsou sice plné smutku a zklamání, ale jsou také plné lásky, optimismu a životní moudrosti. Nenápadně nutí i k zamyšlení, jak hluboké kořeny může mít absence lásky, která nebyla dopřána už v dětství.

Peloponnéská válka – Kovařík Jiří

20.84 
Jako peloponnéská válka se označují dva konflikty, které proběhly v letech 457 až 445 a 431 až 404 př. Kr. Došlo k nim ještě v průběhu války Řeků s Peršany a příčinou, alespoň tak to antičtí autoři tvrdili, byla rozpínavost Athén, nejmocnějšího řeckého městského státu. Obě strany, Athénský spolek a Spartou vedený Peloponnéský spolek, strhly do bratrovražedného zápolení nejen celé Řecko, ale i Sicílii. Se střídavými úspěchy měřily síly v desítkách bitev na souši i na moři, až byli Athéňané pokořeni jak Lakedaimónci, tak sebou samými. Průběh konfliktu i jeho vyústění, které skončilo ovládnutím Řecka Filippem II. a Alexandrem Makedonským, je vzdálený, v nejednom směru se ale podobá velmocenskému soupeření po 2. světové válce…

Jutsko 1916 – Největší námořní bitva Velké války – Kovařík Jiří

20.84 
Dvoudenní střetnutí v severovýchodním prostoru Severního moře, kterému Britové říkají bitva u Jutska a Němci bitva u Skagerraku, se odehrálo v posledních květnových dnech roku 1916 a stalo se až do bojů v Tichomoří v letech 2. světové války největším střetem hladinových válečných lodí všech dob. Strategickým cílem německé strany bylo oslabit Royal Navy natolik, že by se síly obou stran vyrovnaly, císařské Německo by pak mělo šanci ovládnout Severní moře, pronikat do Atlantiku a vážně ohrožovat anglické břehy. K vlastní bitvě však došlo, aniž si to německá strana přála. Strategický záměr se jí naplnit nepodařilo, i když takticky lze boj pokládat za německé vítězství. Jutsko/Skagerrak je epickým příběhem o střetu Home Fleet s Hochseeflotte plným nečekaných zvratů, o souboji dvou velkých admirálů Scheera a Jellicoea, který ožívá prostřednictvím mnoha vzpomínek těch, co největší námořní střet 1. světové války zažili. Je to drama plné statečnosti, obětavosti, utrpení a odhodlání zvítězit.

Napoleon v Rusku 2 – Zkáza Velké armády – Kovařík Jiří

20.84 
Napoleon v Rusku s podtitulem Zkáza Velké armády je druhým a závěrečným svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězstvím porážku, která předznamenala jeho pád. Známý napoleonský historik a autor literatury faktu pokračuje událostmi po bitvě u Borodina, přes ruský ústup k Moskvě, její vyklizení, požár a situaci, která vedla k tomu, že Napoleon vyrazil počátkem října za Kutuzovem k jihu. Líčí, jak se tato ofenzíva v důsledku bitev u Tarutina a Malojaroslavce změnila v ústup, během něhož udeřili krom Rusů i další nepřátelé, generál Zima a Hlad. Tragédii ústupu sleduje od krvavých bojů před Vjazmou, přes střety u Smolensku, až po několikadenní boje u Krasného a manévry i boje na vzdálených křídlech, které nakonec vyústily v několikadenní bitvu na řece Berezině. I když v ní Napoleon zvítězil, následoval už jen jeho odjezd do Paříže a ústup zbytků vojska přes Vilno a Kovno, při němž přestala Velká armáda jako bojová síla existovat. Dějem nabitý text provázejí tematické a graficky oddělené bloky, v nichž zjistíte nejen, kdo byl kdo, ale i jak všechny tři proti sobě stojící armády vypadaly, čím bojovaly, jaké v nich byly druhy zbraní, jakou taktiku používaly a jak vypadal život vojáků v poli.

Nejkrásnější pohádky – Kopcová Gabriela

4.65 
Kniha přináší pět nejkrásnějších klasických českých pohádek v novém převyprávění podle předloh nejstarších sběratelů lidové slovesnosti – Boženy Němcové a K. J. Erbena s novými ilustracemi.

Vůně života – Soubor povídek (Javořická, Pittnerová, Jahoda, Dostál, Lužická, Kopal, Husová, Baar) – Kolektív

12.48 
V povídkách oblíbených autorů první poloviny minulého století se opět setkáme s láskou ve všech jejích podobách – s láskou opětovanou i zrazenou, obětavou i zištnou, povznášející i ubíjející. Každá láska ale přináší následky …

Vášeň zelené krve – Beran Václav

13.01 
Kniha Václava Berana Vášeň zelené krve je oslavou přírody a těch, co v jejím náručí prožili velkou část svého života. Ti patří do vzácné kategorie lidí, kteří se s tím pomyslným zeleným kloboukem na hlavě rodí a s ním také dávají poslední pozdrav při svém loučení a odchodu z vrátek svého zeleného království.

Chvála hor a lovu zdar – Bouzek Ota

11.68 
Kdo vyrostl na vsi anebo v malém městečku jako já, či dokonce v osadě o šesti chalupách uprostřed jesenických lesů jako naše děti, ten neodolá touze směřující ho ke každodennímu poznávání přírody. Ani kdysi dávno, už za mých klukovských let, tomu nebylo jinak. Měli jsme s partou kamarádů proběhaná humna křížem krážem a o každém stračím či hrdliččím hnízdě, o zajíci, o srnčí zvěři, která zalehávala v remízku, o králičích rodinách v mezích jsme dobře věděli. Moje touha získávat další poznatky z přírody dospěla až ke studiu lesnictví a k promoci na lesního inženýra. Po létech dokončil tutéž lesnickou fakultu v Brně a ve stejné aule převzal diplom lesního inženýrství i náš syn. Říká se, že štěstí přeje připraveným. Asi proto jsem plných sedmatřicet let odsloužil ve všech profesních funkcích, od hajného až po ředitele lesního závodu v Jeseníkách. Proto je jim moje chvála zcela patřičná. A vám, vážení přátelé, kolegové myslivci i ostatní čtenáři, předkládám s pochvalou hor i povídky o mém a synově prvním Lovu zdar. Třeba některým z vás připomenou i vaše první myslivecké a lovecké úspěchy.

Řízením Božím – Pittnerová Vlasta

11.44 
A když jahody opět dozrávaly, chystali se u Lorenců na svatbu. Anička si nevybrala nikoho z mnoha ženichů, vyvolila si toho, k němuž se její srdce nevědomky klonilo už dřív, a Štěpán ji matce uvedl opravdu jako dceru. Za povolení sňatku bratrance se sestřenicí věnovali bohatí snoubenci do kostelíčka nové obrazy křížové cesty. Panímáma Lorencová se radovala z toho, že to tak dopadlo a že sestřina dcerka je paní na statku, na němž by jí byl její zesnulý manžel, zachvácený lakotou, nedopřál ani podíl. Podařilo se jí sestřině dceři nahradit všechno, i lásku matky. Její vlastní syn se za to dočkal štěstí po boku věrné, hodné ženy, již kdysi potěšil v největším žalu. Stará i mladá paní Lorencová dodnes říkají, že všechno se stalo řízením Božím.

Vítězství rozumu – Pittnerová Vlasta

11.96 
Další výbor z povídek Vlasty Pittnerové přináší vylíčení osudů našich předků ze žďárských hor. Mnozí z nich, se stejně jako mnozí z nás, jen těžko vyrovnávali se všemi novotami, které život přináší. A tak si můžeme přečíst úsměvný příběh o tom, jak někteří těžko chápali moderní lidstvo, které tříštilo své myšlenky, hovory, a dokonce i svoji chuť, když chodilo do tří hospod na pivo ze tří pivovarů. A nebo povídku o krušném životě žen, které nosily šišky do Žďáru na prodej z vesniček dvě hodiny cesty vzdálených. Autorka tak potvrzuje známou pravdu, že „není žádná práce lehkou, a čím se zdá být lehčí, tím více zase vyžaduje přemýšlení. Práce, na všech stranách práce, ta nás spasí,“ tak zní krédo oblíbené spisovatelky z českomoravského pomezí.