Blinkr

Knížka je výběrem těch nejostřejších a nejprovokativnějších blogů autora Felixe Booma (vlastním jménem Pavel Skramlík, *1950), který je zkušeným sportovním novinářem, nyní však je hlavně prozaikem a vydavatelem. Blogy v této publikaci napsal v letech 2009 – 2014 a jsou produktem občanské reflexe. Touto knížkou uzavírá blogerskou etapu svých autorských aktivit. Název knihy je zvolen podle titulu jednoho z blogů, v němž odsuzuje zbabělost komunikace v internetovém prostoru, v němž převažují anonymní nickové nad lidmi, kteří komunikují pod svým vlastním jménem a se svou vlastní tváří.
„Internet je velký pokrok, ale je to asi totéž jako výlet lodí mezi Varnou a Burgasem v 60. letech. Všichni jsou nadšeni z výletu, ale je jim špatně, zvracejí přes palubu a nikdo nemůže vystoupit,“ zní jeden z populárních výroků Felixe Booma. Skončil s psaním blogů, když jeho texty začaly být mazány z významného portálu, jehož vlastníkem je špičkový politik.
Blogy se však netýkají jen internetu, ale především politických, společenských, kulturních, sportovních a privátních témat. Staví rovněž pokrok v komunikaci v demokratické společnosti prostřednictvím sociálních sítí a blogosféry do protikladu s popsáním elektromagnetických jevů, o něž se přičinili Einstein, Farraday a další géniové fyziky. Posunuli technický vývoj vpřed, ale nemohli tušit, jak velký dopad budou mít jejich objevy na lidskou komunikační morálku na konci 20. a začátku 21. století. Zbabělost a zákeřnost převažují nad odvahou.
Autor deklaruje, že už blogy nikdy psát nebude, ale uznává, že jsou nutné. „Jsou reflexí, obrazem doby, brzdí proces zapomínání na události, které nelze vymazat. Vypovídají o každodenním životě kolem nás mnohem více než opožděné spisky moderních historiků. Blogy považuji za plnocennou součást publicistické a esejistické tvorby. Význam mnohých blogů se ukáže až později,“ tvrdí Felix Boom.
Autor napsal řadu knih, v nichž čerpal z praxe sportovního novináře. Nyní je jeho prioritou próza a výrazně se profiloval především romány Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon (o něj projevila zájem hollywoodská filmová produkce), Kiosek na pláži a Lepší svět. Mnoho čtenářů má však i jeho Kuchařka osamělého muže, což je velmi svérázná „pánská“ kuchařka s kompetentním mužským pohledem do kuchyně.
Nejblíže k vydání je jeho nový román Moji kamarádi vrazi a v plánu má další výrazné beletristické projekty.
S úspěchem provozuje v Praze Literární salon BLINKR, v němž se každý měsíc setkávají význační literáti.

Knížka Zákony fotbalové džungle – Novela 2012 je o fotbale a nachází se na hraně černého humoru a vážného napomenutí, že fotbal je zrcadlem společnosti, jež nevzkvétá a neočišťuje se. Je džunglí, v níž se dobře vede mafii. Poprvé vyšla v roce 1998 ve formě zákoníku se 196 paragrafy ve 12 hlavách a vzbudila nevěřícné reakce. Byla považována za parabolu přemrštěného humoru. Její obsah byl „z gruntu“ zásadně přepracován, forma zákoníku vypilována a zdokonalena ve smyslu právního slovníku i ve prospěch českého humoru. Proto je považována za novou knihu, nikoliv za reedici. I když jakkoliv není ideální spojení slov humor, zákony, korupce, prodávání zápasů, ovlivňování výsledků, sázení, mafie, tak tyto pojmy do sebe zapadají. V roce 2004 se ukázalo, že holá skutečnost v českém fotbale je ještě daleko divočejší, než byla v roce 1998. Po malém přechodném útlumu nepravostí zjišťujeme v roce 2012, že jsme nejenom zpět v roce 2004, kdy vypukla aféra s odposlechy rozhodčích a funkcionářů, ale i hlouběji. Zákony fotbalové džungle fungují globálněji a rafinovaněji s výživnou podporou nadnárodních sázkových gangů na vzdálených serverech díky masivní „internetizaci“ všech struktur, včetně zločineckých. To je podstatná novinka proti roku 1998, kdy byly Zákony napsány poprvé. A nyní jsou také všichni aktéři džungle „voraženější“. Zákonitosti přesto existují. Proto musela vzniknout Novela 2012 jak se sluší a patří na spořádaný zákoník.
Autorem Zákonů fotbalové džungle – Novela 2012 je sportovní publicista a spisovatel Pavel Skramlík (autor verze z roku 1998), který od roku 2010 používá pseudonym Felix Boom. Kromě sportovních publikací napsal dva romány – Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon (2010) a Kiosek na pláži (2011). Novela Zákonů fotbalové džungle je nutnou reminiscencí Felixe Booma za Pavlem Skramlíkem, proto jsou uvedeni jako dva autoři.

„Romská otázka“ je populárně pojatá, avšak na vědeckých základech postavená práce, zabývající se psychologickými příčinami sociálního vyloučení Romů.
Svou předmluvou práci podpořili Fedor Gál a prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.
Autorka se touto prací dostává do závěrečné polohy ve své snaze o uchopení tématu a porozumění romské problematice vůbec, v České republice zvláště. Ideovou kostru práce tvoří publikace známého amerického profesora psychiatrie Irvina D. Yaloma „Existenciální psychoterapie“, v níž se autor zabývá čtyřmi velkými tématy lidského života – smrtí, svobodou, existenciální izolací a absencí smyslu života. „Romská otázka“ Yalomova odborného a metodologického vedení využívá a v definovaných okruzích je osobitým způsobem vztahuje k životním pocitům české a slovenské romské komunity.
Ve svém výkladu ve skloubené podobě autorka využívá širších poznatků práva, filosofie i psychologie i osobní znalosti romské komunity. Zároveň však usiluje o zachování racionálního odstupu, umožňujícího i emocionálně vypjaté osobní zkušenosti intelektuálně analyzovat, uvést do zcela nových logických souvislostí a nastínit východiska pro skutečná řešení soužití romské menšiny a majoritní společnosti.
Výklad dochází k závěrům, že řešení problematiky sociálního vyloučení Romů pouze nástroji sociální práce je již od začátku odsouzeno k nezdaru, neboť sociální práce některé symptomatické projevy pouze zneviditelňuje, neodstraňuje však hlubinnou příčinu sociální vyloučenosti.
Práce odmítá tvrzení, dle kterého ti členové české společnosti, kteří protestují proti současnému uspořádání a tzv. řešení romské otázky, jsou rasisté. Naopak, je potřeba hledat důvody současného neúspěchu dosavadních programů a kritiku vládních programů není možno zaměňovat pod záminkou falešného humanismu s rasismem. Na druhou stranu je nutno přiznat, že složité problémy nemají jednoduchá řešení a není možné dlouhodobě v demokratické společnosti připustit, aby sliby snadných řešení romské otázky se staly výtahem k politickým postům – a to prostě proto, že ze systémového hlediska tyto sliby nemohou být splněny.
Z naznačeného úhlu pohledu nezbývá, než způsoby dosavadního „řešení“ romské otázky vládou České republiky jako celek odmítnout. Předkládaná práce přináší nové paradigma, umožňující vytvořit východisko k hledání jiných strategií pro řešení romské otázky, strategií od oněch dosavadních odlišných. Strategií s reálnou nadějí na skutečný a trvalý úspěch.

„Jak je možný, že tady běhá frajer, co rozdává velký prachy a my přitom z toho nic nemáme? Co ten hajzl vlastně chce?“ ptá se v tomto příběhu jeden politik a má na mysli mladého právníka, ředitele Nadace Lepší svět, který je lídrem neuvěřitelně velkorysé charitativní činnosti se záhadným původem obrovských finančních částek.
Nový thriller s prvky fantasy z pera Felixe Booma se odehrává v letech 2012 až 2014 v České republice, v USA a ve Finsku a rozvíjí dramatickou story o nápadu šlechtičny českého původu, disponující obrovským majetkem, která se rozhodla vybudovat na téměř pustých pozemcích mezi ruinami zaniklých vesnic v bývalém vojenském prostoru kus „Lepšího světa“. Její dobročinnou nadaci řídí mladý advokát a počíná si při výkonu nadmíru štědré charity zcela nezávisle, promyšleně, důsledně odolává všem vábivým návrhům a radám zvenčí, na co peníze použít a jak získat další. Pro značnou část veřejnosti je však světcem, což má i své specifické projevy. Pracuje jen se svými lidmi, je střežen vlastní ochrankou, vyhýbá se politikům, od nikoho nic nechce. Jen rozdává podle striktních pravidel, nikdy neprozradí totožnost zakladatelky a sám se stává terčem spekulací médií a politiků, že pere špinavé peníze mafie, obchodníků se zbraněmi a drogami.
Pravda je ovšem někde úplně úplně jinde. Tento příběh hodně vypovídá o době, kterou prožíváme. Mladý muž zjišťuje, že cesta nejlepších úmyslů je dlážděna peklem a dostává se do situací v nichž je nutné volit dramatická řešení.
V tvorbě Felixe Boom se jedná o třetí román, předtím na sebe upozornil mj. díly Kiosek na pláži a Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon.

Autorka Eva Půlpánová na sebe vzala nelehký úkol v duchu žánru knih osobního rozvoje s citlivou příměsí ezoteriky čtenářům vysvětlit, že úspěch vlastního života spočívá především v tom, jak jej uchopíme vlastníma rukama a uděláme pro jeho zlepšení něco každý den. Vyjadřuje osobní přesvědčení, že každý může být tím, čím chce, a dosáhne všech cílů, jaké si vysnil, i když je třeba právě nyní na dně. Její plán vychází z pozitivní životní orientace, přináší zkušenosti, návody a sílu naděje, jak svůj život zdokonalit, když se člověk naučí mít rád sám sebe a zbaví se všech negativních lidí a vlivů ve svém okolí. „Neúspěch neexistuje. Smiřte se s tím… Pozitivní myšlenky ve vašem nitru přivedou úspěch za vámi. Negativní k vám přivolají neúspěch,“ říká na jednom místě své knížky. Autorka se téměř celý svůj dosavadní život zabývala péčí o postižené děti a vychází také z často neúprosných situací v příběhu vlastního života. Avšak ani na jediném místě nezaznívá stížnost. Jenom naděje, že každý může být tím, kým chce, a úspěšný, jak si přeje.

Čtvrtý román českého autora je strhujícím detektivním příběhem, který má dynamickou zápletku, akční epizody, nepostrádá lásku, existenciální myšlenkovou hloubku a příměs fantasy v podobě záhady, jíž je naprosto neznámý typ komunikace, zásadně zasahující do reality. Hlavním hrdinou je akční muž, žijící v Rakousku, jenž se musí vrátit do Česka kvůli náhlému úmrtí svého otce, který mu zanechává nečekaný úkol. Musí se vypořádat se složitými situacemi, když zjistí, že otcova smrt nebyla přirozená, ale de facto vraždou a on sám bude terčem dalšího útoku. Zločinci usilují o záhadný komunikační systém, jenž je převratným technologickým objevem neznámého původu. Ústřední postava románu musí nejprve pochopit jeho zdroj, ve spolupráci s detektivy se aktivně ubránit spiknutí a vyřešit budoucnost svého dědictví. Žánrový mix románu, thrilleru a fantasy autor již úspěšně uplatnil v předchozím románu Lepší svět.

Kniha přináší velmi kritický pohled na téma, proč je Česká republika, země s obrovským potenciálem, doslova rozkradeným státem, jehož občané mají ostudný životní standard na úrovni spodní třetiny zemí EU a jsou neustále manipulováni obludným mechanismem lží. Byť jsou občané přesvědčováni, jak se má Česká republiky skvěle. Morálka politiků se naprosto zhroutila. Má to ničivý dopad na celou společnost, na sociální a mravní postoje občanů.

Text není „úvahologický“, opírá se především o sled politických a ekonomických událostí po roce 1989, řadu exaktních údajů a statistik ČSÚ, EUROSTATu a OBSE. Pojmenovává mechanismy rozkrádání národního majetku privatizací, kauzou LTO, ničení firem konkursními mafiemi, objasňuje systém korupce, klientelismu, rozkrádání státních a evropských dotací. Jmenuje osoby a firmy.

Kniha se však nezaměřuje jen na českou politiku po roce 1989, ale hodnotí i české dějiny od roku 1938, kdy vznikla tradice zrady od prezidenta E. Beneše, který otevřel cestu fašistům i komunistům. Z hlediska autora je 101 let existence Československa a České republiky celkem 80 let dějinami zrady, do níž patří i současná Babišovská etapa.

Kniha ukazuje především na mravní stav české společnosti a především na morálku politiků za posledních 30 let. Dává ji však i do mezinárodních historických souvislostí, v nichž selhání morálky jednotlivců a jimi vybudovaných mašineriích končily holocaustem, bezuzdným vražděním, masakry, občanskými válkami, prokomunistickými vraždami, represemi.

Ty nejhorší etapy dějin Česka a Československa však vždy nesly pečeť komunismu. Kolapsy morálky českých politiků nabízejí občanům pokřivenou alternativu: když můžou lhát a podvádět politikové, tak můžeme my všichni.

Morálka jednotlivce je nosičem celého tématu.
 

Autor čtyř románů a 18 dalších knih jiných žánrů Felix Boom (vlastním jménem Pavel Skramlík) napsal na popud svého přítele básníka Aloise Marhoula svou první básnickou sbírku, v níž se věnuje milostné tématice, která v poezii nikdy nezhasla. A láska nezhasla v životě nikoho z nás. Otázkou bylo, zda ještě vůbec někdo čte poezii a má-li se vůbec psát. Boom se rozhodl, že ano, jelikož poezie – ačkoliv ji nikdy dosud nepsal – byla vždy nejsilnějším motorem jeho emocí, když byly v krizi. A poezie znovu přichází do módy…

Napsal 47 básní o lásce se zajímavými pointami ve volném verši a moderním střihu bez sladkobolných banalit v duchu současného myšlení: láska stále přináší štěstí, i když bolí, hojí, zraňuje, je balastem reality a současně jejím motorem. Vnímání lásky očima, srdcem, rukama a dalšími smysly je stále fascinující jako před stoletími.

Knížka je výpravná a bohatě ilustrovaná kresbami známého kreslíře a karikaturisty Emila Šourka.

Populárně naučná studie, humorně a šťavnatě psaná „příručka“ o mužské prevenci vůči rozvodům (což však bude jako obvykle nejvíc zajímat ženy). Hledisko prevence, jak předejít rozvodu a pokud už nastane, tak jak co nejlépe pragmaticky předejít fatálním komplikacím a škodám, je prioritní. Obsahuje řadu podnětných rad – od receptu na rozeznání nevěry až po předejití majetkové katastrofě a existenční likvidaci. Nyní podle dat ČSÚ z června 2015 připadá na 10 uzavřených manželství 9 rozvodů. Knížka volně navazuje na úspěšnou publikaci Kláry Samkové o rozvodech „Zbavte mě toho pitomce, sundejte ze mě tu mrchu“, ovšem neřeší právní hlediska, nýbrž jen psychologická, pragmatická a preventivní, která se opírají o řadu příkladů.

Jedná se skutečně o kuchařku, avšak specificky mužskou, která řeší poněkud drsným způsobem jisté kapitoly vztahy mužů a žen. Doplní ji nápadité ilustrace renomovaného kreslíře Emila Šourka. Dává však i návod, jak by si měl čerstvě osamělý muž (rozvedený, rozejitý, „vykopnutý“, ovdovělý atd.) zařídit kuchyň, jak nakupovat, jak vařit rychle, racionálně a zdravě, aby neskončil velmi brzy a lacině v lase ženy, která hledá partnera. Přitom sází na to, že muž se o sebe neumí postarat, takže brzy podlehne. „Receptová“ část knihy je řešena netypicky – jídla do 20 a 30 minut a ve „volném stylu“… Hlavní myšlenkou knihy je motto: Najde-li muž svobodu v kuchyně, bude svobodný navždy. Publikace není doplněna – jak je v kuchařkách zvykem – fotografiemi jídel. Tyto obrázky říkají vlastně jen to, že talíř je plný… Knihu ilustruje známý kreslíř Emil Šourek, autorův dávný přítel.

Na český knižní trh se vrací bestseller, který vyšel poprvé v roce 1994. Autorka vykonala v době, kdyby byla stážistkou v Kongresu Spojených států, zcela autentickou cestopisnou pouť po stopách Scarlett O´Hara, hrdinky slavného románu Jih proti Severu spisovatelky Margaret Mitchellové. Byla to nejmilovanější knížka jejího mládí. Tím si splnila velký sen. Román Jih proti Severu, který vyšel poprvé v roce 1936, je nejpublikovanějším, nejpřekládanějším a nejprodávanějším literárním dílem na světě po Bibli.
Útlý cestopis Kláry A. Samkové vyšel poprvé v roce 1994, byl okamžitě rozprodán, stal se bestsellerem, nyní vychází opět po 20 letech. Na jeho textu nemuselo být změněno prakticky ani jediné slovo. Půvabný popis dobrodružného putování po stopách příběhu z 19. století Amerikou 20. století, místy jakými jsou Jonesboro, Atlanta, Macon, Fayetville atd., má obrovský náboj lásky k nesmrtelnému dílu, jeho hlavní postavě (která je téměř autentická) a zážitků s americkou současností. Klára A. Samková je známou a populární advokátkou, ovšem její literární esprit vzbuzuje otázku – sakra, proč se ta ženská neživí jenom psaním…
Upozornila na sebe mj. také knížkami Zbavte mě toho pitomce/Sundejte ze mě tu mrchu (bedekr rozvodovým řízením), cestopisem Po Evropě s maminkou, knížkou blogů Píšu, takže žiju, závažnou studií Romská otázka – psychologické příčiny sociálního vyloučení Romů (vyšla i v angličtině), a publikací Falešný asistent na křídlech parlamentu o příběhu mystifikátora Lukáše Kohouta.

Výběr nejlepších blogů Kláry Samkové

Svérázný a vtipný cestopis autorky, populární advokátky JUDr. Kláry A. Samkové, Ph.D., jejíž matka, historička a pedagožka Eva Samková, kdysi rozhodla: Když nemůžeme cestovat na Západ, milá dcero, tak budeme cestovat na Východ. Popisuje eskapády cestování zejména po dalekých končinách někdejšího Sovětského svazu a na ně navazují příběhy z cest Kláry A. Samkové s její dcerou Dariou s mnoha zajímavými postřehy, komentáři a srovnáními. Projezdily s batůžky celou Evropu, jejich prioritou byly památky a především zážitky. Vyprávění o cestování se mísí a mnoha pozoruhodnými úvahami.
Klára A. Samková se narodila v roce 1963 v Brně, vystudovala právnickou fakultu, věnuje se především problematice rodinného práva a lidských práv, provozuje vlastní právní praxi už od roku 1994, často na sebe upozorňuje zajímavými kauzami a pozoruhodnými veřejnými vyjádřeními.
Kromě této své profesní kariéry, která je propojena s výraznou stopou společenské a politické angažovanosti, poutá pozornost i jako literátka. Dosud vydala „americký cestopis“ Moje cesta za Scarlett, autentický příběh Falešný asistent na křídlech parlamentu, významnou studii Romská otázka – psychologické příčiny sociálního vyloučení Romů (vyšla i v angličtině), bestseller Zbavte mě toho pitomce/Sundejte ze mě tu mrchu o rozvodech a knihu svých blogů Píšu, takže žiju. Její nový cestopis je vyjádřením intimnější osobní polohy a přesvědčení, že její vlastí je především Evropa.

Kiosek na pláži je společenským románem, příběhem muže, který se odehrává v letech 1948 až 1990. Příběh běží na pozadí československého totalitního režimu v letech 1948 až 1989 a končí v první polovině roku 1990 rozčarováním, že sametová revoluce je podvod. Odehrála jako se předání moci v podivném aranžmá, podle jejíhož kuloárního scénáře vlastně komunisté předali moc znovu sami sobě.