Epocha

V noci z 27. na 28. března 1942 provedly síly Commandos a Royal Navy odvážnou operaci Chariot — nájezd na okupovaný přístav Saint-Nazaire. Cílem nebylo nic menšího než obrovský suchý dok původně postavený pro SS Normandii, předválečný transatlantický parník. Jeho zničením by byly velké německé válečné lodi (zejména Tirpitz) donuceny plout za případnými opravami až do domácích přístavů. Za tuto akci bylo uděleno pět nejvyšších britských vyznamenání za statečnost, Victoria Cross, a osmdesát dalších vyznamenání. Kniha se zabývá nejen přípravami, provedením a výsledky legendární akce, ale také historickými zdroji inspirace pro vytvoření oddílů Commandos, jejich formováním, výcvikem a způsobem boje, který podřídil silné individuality skálopevné soudržnosti týmu.

Už sám běžně používaný název tohoto dramatického dění, sevřeného v létě 1934 do několika desítek hodin, je paradoxem: převážná část událostí, včetně hromadných poprav, se totiž odehrála ve dne. Adolf Hitler a jeho souputníci se tehdy postarali o dějinný unikát. Jediným děsivým úderem nejenže zlikvidovali opozici ve vlastních řadách, ale podle hesla, že vraždit je dovoleno, se postarali i o umlčení každého, kdo tak či onak překážel. Ublížil kdysi v minulosti? Zabít! Mohl by dělat těžkosti v budoucnu? Zabít! Je příliš ctižádostivý? Zabít! Ví toho nebezpečně mnoho? Zabít! Složitá spleť příčin, záměrů a důsledků, ale jednoduché řešení. Prostě zabíjet. Přesně v duchu vyjádření důstojníka Heydrichovy bezpečnostní služby SS Kurta Ilgese: „Víte, co znamená krvavé opojení? Mám pocit, že se smím brodit v krvi.“ Bezcitná podstata nacistického hnutí se tehdy varovným, leč ve světě nedostatečně vyslyšeným způsobem ukázala v plné nahotě.

Gaius Julius Caesar, historická osobnost gigantických rozměrů, jejíž dramatické životní osudy již déle než dva tisíce let vzrušují civilizované lidstvo bez rozdílu ras a národů. Potomek prastarého rodu, dle pověstí spřízněný s bohy Venuší a Jupiterem, jehož jméno je dodnes synonymem moci, politické a vojenské geniality. Hluboký dojem vyvolává výjev, jímž hvězdná životní dráha velkého římského vojevůdce a státníka končila. Zbrocen krví, klesl u Pompeiovy sochy v budově senátu, ubodán dýkami spiklenců vedených Juniem Brutem, jehož miloval jako vlastního syna. Ve dvousvazkovém díle Karel Richter přibližuje čtenářům obraz pestrého, barvitého a dobrodružného života Gaia Julia Caesara. Vedle všeobecně známých skutečností, které určovaly osud Říma stejně jako dalších částí světa, ať už se jednalo o cesty do Malé Asie, boje proti pirátům v Kilikii či slavné dobývání Gálie a pronikání až na Britské ostrovy, se autor soustředí na každodenní život muže, jenž dal jméno panovnickému titulu císař. Opomenuty nejsou ani politické souboje a intriky, jež stály Caesarovi v cestě na vrchol moci. První svazek končí událostmi kolem tzv. Catilinova spiknutí, na jehož pozadí byl Julius Caesar zvolen pontifikem, dosud své nejvýznamnější funkce…

Každá norma je sama o sobě herbicidem fantazie a zavádět jakékoliv normy do sexuálního života je právě z tohoto důvodu zvláště ošidné. Nedivme se proto, že zrovna v sexu snad neexistuje nic, co by někde nebylo velebeno a s nadšením provozováno, zatímco jinde – a třeba i ve stejném čase – nebylo zatraceno a prokleto nastotisíckrát. O sexuálních libůstkách slavných lidí jejich životopisci zpravidla cudně mlčí, což však neznamená, že by významné osobnosti nebyly bytostmi z masa a krve. Mnozí slavní minulosti trpěli stejnými problémy jako my dnes, nemluvě o jejich věčných zápasech s prudérní dobovou morálkou. Autor knihy sice nepatří k profesionálním dějepiscům, intimními životopisy slavných se však zabývá již řadu let. Díky jemu tak může historie znovu dostat šanci, aby se stala učitelkou života – tentokrát dokonce i toho sexuálního.

V pražských uličkách se začíná povídat stará legenda o příchodu Stříbrné čarodějky, která vládne nevídanou mocí. A být čarodějkou v Praze není jen tak! Ginevra, mladá čarodějka z Malé Strany, o tom ví své. Jen co odkryla jedno velké rodinné tajemství, spadne rovnou do další šlamastyky, když se při jednom kouzlu něco pořádně zvrtne. Jako by nestačilo, že na ni mají spadeno ostatní pražské čarodějky a chtějí malostranský rod jednou provždy vyhnat z Prahy. Ginevra teď musí dokázat, že sem i se svou rodinou patří. Vydá se proto i se svými třemi přáteli na dobrodružné putování časem hledat dávno ztracený artefakt. Při jejich pouti do „stříbrného města“ se jim do cesty připlete i nějaké to čertisko, potrhlé strašidlo či podivuhodná trojčata v maringotce a samotnou Ginevru pak cesta zavede až hluboko pod zem, k bytostem tak starým, že z nich zbyla jen pověst. Vítejte již podruhé v kouzelném světě malostranských čarodějek, který uchvátil malé i velké čtenáře. Ilustrace Striga.

Plníce odkaz před deseti lety zesnulého legendárního scifisty MUDr. Josefa Nesvadby, oslovil vydavatel Richard Knot deset dívek a tři muže s výzvou napsat povídku, a to sci-fi a ještě k tomu erotickou, vždy k jednomu znamení zvěrokruhu. Mladé autorky i tři muži odvedli dobrou práci, proto se vydavatel obrátil na tucet vesměs renomovaných spisovatelů a osobností (O. Neff, R. Uzel, I. Adamovič, V. Ríša, V. Ebr a další), s žádostí o ohodnocení knihy. Vznikl tak unikátní soubor textů povídek a komentářů, bohatě ilustrovaný vesměs erotickými malbami. Závěrečná část knihy je věnována pikantním vzpomínkám na Josefa Nesvadbu.

Venku se zešeřilo, vítr vmetá do oken spršky deště a vy jste doma úplně sami. Je načase se bát. Třeba s triptychem novel, jenž právě držíte v rukou. Uvnitř knížky na vás čekají příběhy o vražedném astrálním zlu, přetrvávajícím stovky let v místě bývalého popraviště, o brutální lidské bestii z čerstvě osvobozených Sudet a o zoufalém činu, spojeným s její likvidací, a také o podivném přání umírajícího starého žida, který touží nalézt zednářský poklad a zajistit si tak život věčný. Svatopluk Doseděl zde opět kombinuje trojici osvědčených ingrediencí, jimiž jsou regionální pověsti, civilní story a fikce, a vytváří tím přesně ten typ moderního hororu, který mají jeho čtenáři tak rádi.

Národům Podmoří vládnou zasvěcení – elitní čarodějové. Někteří studují zákony fungování magické energie, jiní navrhují složité stroje... a další bojují. Málokdy táhnou za jeden provaz a následky občanských válek vyrývají do podoby světa hluboké jizvy. Jenže ne vždy zabíjí pouze bojová magie. Když kouzla ponechaná napospas osudu zdivočí, sama se stávají hrozbou. Zorena Rútid sebrala posily a táhne spolu se svým druhem na pomoc Lerienu zmítanému nepokoji. Cestou je však stihne vánice. Záhy se ukáže, že v horách na čaroděje čekají větší problémy než sněhové závěje. Odkázáni sami na sebe čelí chladu a stínům minulosti. Zapomenuté i té nedávné. Tereza Matoušková patří mezi úspěšné autory nejmladší generace. Narodila se v roce 1990 a nyní žije v Praze. Vystudovala evoluční a ekologickou biologii na Masarykově univerzitě v Brně, momentálně studuje historii. Je autorkou dark fantasy světa Podmoří, který lze zařadit i do tzv. arcanepunku – subžánru fantastiky, v němž vedle sebe existují magie i věda. Všechny její dosud vydané knihy jsou zasazené do tohoto světa. První dvě (Branou snů a Dnes se neproměňuj) vydala v letech 2008 a 2009 vlastním nákladem. V roce 2011 jí v nakladatelství Krigl vyšla novela Hladová přání, kterou Matoušková původně publikovala na internetu jako interaktivní povídku. Nakladatelství Mytago pak v roce 2015 vydalo román Vílí kruhy. V Podmoří se odehrává i příběh knihy Dětí vánice (Epocha 2016) a řada povídek. Matoušková se ovšem věnuje i žánru new weird, zmiňme povídky Kulička hroznového vína (sborník vítězných prací ze soutěže Cena Karla Čapka Mlok 2014, Cena Karla Čapka a Nová vlna 2014), Dříme na loži z měděných drátů (bonusová povídka v knize Lenony Štiblaríkové Bratislavská bludička, Hydra 2014) či Pán krys (sborník vítězných prací soutěže New Weird Sladké sny, 2013). Text Kdo se bojí mauší (sborník nejlepších prací ze stejnojmenné soutěže Žoldnéři fantasie: Dálnice ke všem čertům, Straky na vrbě 2011) se dočkal v roce 2015 filmové podoby. Matoušková v Brně a Praze pravidelně pořádá pro mladé začínající autory literární akce, workshopy a dílny. Ilustrace Alena Kubíková.

Představte si vesmír, ve kterém je snadné cestovat mezi hvězdami. A nejen pro nás: seznamte se s mimozemšťany s fenomenální pamětí, s tvory schopnými ovládat předivo časoprostoru i s těmi, kteří před staletími přišli zničit Zemi a opět se vracejí. Zůstanou lidé v tomto vesmíru stejní jako dnes? Jak se vypořádají se ztrátou bližních na cizích světech, jaké budou důsledky genetických modifikací a jak zvládnou nové telepatické schopnosti? Překročte práh a vrhněte se do náruče Proudového šílenství. David Šenk (1977) je technooptimista, který věří v zářivou budoucnost Země. Publikoval již více než dva tucty krátkých povídek a novel na stránkách magazínů Pevnost a Ikarie, část z nich shrnul ve sbírce Smrtelní bohové (2011, Edice Pevnost, sv. 70), jeho texty se objevily také v několika reprezentativních antologiích (2101: Česká odysea, 2006: Česká sci-fi, Tváře budoucnosti aj.). V nečetných volných chvílích čichá terpentýn, kterým se snaží rozředit olejové skvrny na svých obrazech, a trhá struny na elektrickém Gibsonu.