Havran
Paměti mouchy Gabriely – Frank Wenig
Ve zdi starobylé rodinné knihovny a archivu na zámku Ruckštejně se objeví při opravě kaple záhadná dutina plná starých svitků, listin a vzácných knih. Mezi těmito poklady leží také sešitek v modrých deskách. A tak na zámek přijíždí slovutný profesor Mleziva, aby nález odborně posoudil. Po 14 dnech tajemné klikiháky rozluští a s údivem zjistí, že jde o unikátní deník, který sepsala jedna pradávná, ale obyčejná moucha. Jde totiž o paměti jisté mouchy Gabriely, která z pozice inteligentního a přemýšlivého zástupce říše hmyzu vtipně glosuje svět lidí. Ten se této nezvyklé pozorovatelce ne vždy jeví jako správný, logický, a tudíž pochopitelný.
Ilustrované vydání pohádkového podobenství spisovatele a dramatika Franka Weniga, jednoho z autorů her a rozhlasových pořadů např. Kašpárka nebo Spejbla a Hurvínka Josefa Skupy.
Poprava tří mládenců – Magdalena Wagnerová
Autorská publikace zachycuje více než tři desítky pražských lokalit jako nositelů dávno již uzavřených příběhů, které však mají nesporné kouzlo a právo na svoje tajemství. Polozapomenuté osudy obyvatel starých domů, významné chvíle objektů, jež dávno neplní svoji původní funkci, anebo naopak místa, která slouží svému účelu navzdory času, jenž uplynul – pražské chrámy, paláce, domy, parky, vinice, hřbitovy a jejich výjimeční obyvatelé jako věčná inspirace. Publikace doplněná černobílými fotografiemi autorky dokládá bohatou minulost i rozmanitou současnost Prahy jako města, které má co nabízet.
Schizogorsk – Walter Vogt
Román švýcarského spisovatele a psychiatra Waltera Vogta (1927–1988) je sžíravou sondou do absurdních zákrut moderní evropské společnosti, která musí vytvářet umělé modelové situace, aby mohla na základě takto získaných zkušeností vůbec obstát. Schizogorsk, břitká karikatura každodenního vojenského života, je výstižným sarkastickým popisem jakéhosi „chodu naprázdno“ jednoho konkrétního armádního odboru, který inscenuje vojenský manévr, aby rozpohyboval složitou mašinérii vztahů, jež odhalují skutečnou povahu člověka.
Chvála pravdy – Torgny Lindgren
Román uznávaného švédského spisovatele Torgny Lindgrena (1938–2017) z roku 1991 klade otázku, kde leží hranice mezi skutečností a fikcí, co je pravda a co je lež, a zdali je falsifikát opravdu jen podvodnou nápodobou skutečnosti, anebo už jde o samostatnou, novou skutečnost?! Autor zachází ještě mnohem dál a ústy svých tradičně bizarních hrdinů vyslovuje myšlenku, že falsifikát je dost možná ten jediný pravdivý obraz našeho života. Ale jak je to v případě lidí, proměňujících vlastní identitu? Která naše tvář je ta pravá? Hluboký, mnohovrstevnatý a „lindgrenovsky“ ironický román, obsahující řadu narážek na Heideggera, Schopenauera, ale i Baudelaira nebo kupříkladu S. Dalí, zvažuje propast mezi životem a jeho mediální podobou, a v maximální míře naplňuje nároky kladené na kvalitní moderní literaturu, inteligentně parodující naši malichernou současnost.
Modrá punčocha – Charles Nodier
Již třetí výbor z tvorby výlučného francouzského romantika Charlese Nodiera (1770–1844) zahrnuje prózu Jedna hodina aneb Vidění (1806), kde se u Nodiera vůbec poprvé objevuje motiv duševně vyšinutého jedince, povídku Jean François Modrá punčocha (1833) jako ranou vzpomínku na mladého génia, který se „zbláznil z přílišné přemoudřelosti“, moralitu Paul aneb Podobnost (1836) s motivem dvojníka a rozsáhlejší novelu Slečna de Marsan (1832), kde vypravěč vzpomíná na účast v činnosti tajné italské společnosti i na platonickou lásku k slečně de Marsan, jež dramaticky spojila svůj osud s ušlechtilým bojem národů proti Napoleonovým výbojům. Próza v kulisách polorozpadlého šlechtického sídla prokletého rodu Cenciů, kde podle ústní tradice řádí nečisté síly, má v nodierovské tradici zcela racionální vyústění.
Slanečci a saxofon – Sylvie Weilová
Román z roku 2013 je hlubokou sondou do života jedné rozvětvené židovské rodiny, jež se z Evropy přestěhovala do New Yorku. Osudy jednotlivých členů jak ve staré vlasti, tak posléze v Bronxu a Brooklynu, umožňují čtenářům proniknout do nitra jejich životních příběhů i duší. Román tak v mnohém připomíná styl vyprávění I. B. Singera, ale s přidanou hodnotou nezaměnitelné jemnosti francouzské literatury i francouzského umění obecně.
Kaltenburg – Marcel Beyer
V románu Kaltenburg na pozadí nedávné historie NDR vypráví Marcel Beyer o spletitých cestách lidských životů a osudů. Kaltenburg byl významný ornitolog a etolog, který po válce založil v Drážďanech výzkumný ústav. Byl to také výstřední člověk, který byl schopen opustit osobní auto se Stasi-řidičem a raději jezdil na motocyklu. A pro Hermanna Funka, který během bombardování Drážďan přišel o rodiče, se stal jakýmsi náhradním otcem. Po mnoha letech, už jako starý člověk, Funk vzpomíná na založení institutu, na půl století historie NDR, ale také na náhlé zmizení Kaltenburga po vybudování berlínské zdi a jeho patrně nejtemnější kapitolu života.
Mars – Fritz Zorn
„Jsem mladý a bohatý; a jsem nešťastný, neurotický a sám. Pocházím z jedné z nejlepších rodin na pravém břehu Curyšského jezera a mám rakovinu,“ píše Fritz Zorn místo úvodu. Závažné onemocnění, jež ho postihlo, se stává jakýmsi sítem všech myšlenek a postřehů, které jako jednotlivé kousky mozaiky postupně skládají knihu. Autor se snaží jako spisovatel interpretovat tento zdravotní „hendikep“ nejen v psychosomatické rovině, ale především jako symptom degeneračního procesu napadajícího celý společenský organismus, čímž si otevřeně vyrovnává účty nejen s osudem, který předčasně ukončil jeho život, ale především se švýcarsko-buržoazním prostředím, vlastní rodinou a stylem jejího života. Ačkoli od té doby uplynulo 40 let, Zornův radikální pohled na měšťáctví a morálku tzv. zajištěné společnosti dnes znovu ožívá a nabízí pohled na zemi bankovnictví, hodinek a čokolády jako nanejvýš aktuální.
Fritz Zorn se narodil roku 1944 ve švýcarském Meilenu v kantonu Curych. Studoval germanistiku, portugalštinu a španělštinu a krátce působil jako gymnaziální učitel. Záhy však vážně onemocněl. Zemřel v pouhých 32 letech. Jeho „zápisky“ vyšly o rok později, vzbudily mimořádný ohlas a ve Švýcarsku se staly zejména pro mladé čtenáře kultovní knihou. Již během prvních dvou let se Mars dočkal dvaceti sedmi reedic a od té doby byl přeložen do mnoha jazyků.
Sedm dní Avrahama Bogatira – György G. Kardos
Osou románu jsou několikadenní události v životě židovského osadníka středních let Avrahama, který pod svou střechu přijme mladého Davida, sionistu na útěku, fanatického stoupence boje za samostatný stát, jemuž po dopadení hrozí smrt. Na tuto osu, která je sama o sobě zdrojem napětí, se napojují osudy spousty židovských imigrantů, jejich vzájemné soužití i vztahy s arabským obyvatelstvem, vzpomínky na těžké začátky, nostalgie po opuštěné někdejší vlasti i nový způsob života pracně vytvářený v novém domově.
Druhá světová válka se postarala maďarskému prozaikovi Györgyi G. Kardosovi (1925–1997) o dobrodružné mládí: z pracovního tábora v srbském Boru, do něhož byl poslán hned po maturitě na gymnáziu, byl osvobozen partyzány, vydal se do Palestiny a tam vstoupil do britské armády. V ní strávil pro Palestinu rozhodující léta, kdy šlo buď o udržení britského mandátu, nebo o vznik samostatného státu Izrael. Z této zjitřené doby a etnicky pestré končiny načerpal zážitky k napsání pozdějšího románu, který vyšel už v Maďarsku, kam se autor počátkem 50. let vrátil.
Ryba Chyba – Magdalena Wagnerová, Zdeněk Netopil
Alegorické pohádkové podobenství o povedené-nepovedené rybě, která má problém udržet směr, s plaváním je trochu na štíru, a tak raději chodí po dně, protože má nohy. Jenže i když se někdo narodí nedokonalý, ještě to neznamená, že je k ničemu. Ryba Chyba má sice špatný zrak a nosí brýle, ale umí číst. Je jiná než ostatní ryby, a možná právě proto jako jediná dokáže zachránit domovský rybník, který byl vyškrtnutý ze Stříbropěnného seznamu, neboť zdejší vodník odešel na odpočinek, aby mohl nerušeně skládat básně…
Ryba Chyba je nová moderní pohádka známé současné autorky literatury pro děti Magdaleny Wagnerové, doplněná mimořádnými ilustracemi akademického malíře Zdeňka Netopila. Díky jeho osobitému stylu, spolu s autorčiným vtipným textem, který obsahuje i morální ponaučení, vznikla kniha nejen pro dětského čtenáře.
Fotograf / Photographer – Ondřej Kozák
Ondřej Kozák (1978) prezentuje monografii černobílých fotografií z let 2005 až 2010. Ústředním tématem jsou lidé z různých evropských měst, ale také z Kuby. Autor fotografuje výhradně na černobílý film 35 mm. Svojí snahou chce navázat na klasickou černobílou fotografie, která dnes, v éře digitální fotografie mizí.