Malvern

Druhá básnická sbírka Jana Grabce se vyznačuje sevřenější jednotou času a místa než ve sbírce předchozí. Jako by se odehrávala při procházkách únorovou Prahou. Proti tomu identita subjektu se rozpadá do změti surreálných obrazů a asociací, které vytvářejí podmanivý paralelní svět modrého betonu, hotelů a krvácejících vzducholodí. Svět jistě absurdní, groteskní, ale ještě skandálněji komický. K smíchu je úzkost. Autor se zdánlivě odkazuje na osvědčené autory typu Alfreda Jarryho, Jamese Joyce či Johna Ashberyho, mnohem spíše ale nabízí vlastní náladu, spojenou se způsobem cizincova zabydlování se v současnosti. Grabcova Praha jsou zamrzlé Pompeje bez patosu sopky.

Paul Rabinow je předním americkým kulturním antropologem, jenž sehrál významnou úlohu v kritickém přehodnocování forem a norem antropologie, zejména v prosazování reflexivity jako plnohodnotné součásti antropologické tvorby dat. Rabinow v díle demystifikuje terénní výzkum jako základní metodologickou orientaci oboru, ukazuje, že jeho průběh a výsledky se odvíjejí nejen od užitých výzkumných technik, ale rovněž a neodmyslitelně od povahy výzkumníka a jeho naladěnosti. Rabinow živou a otevřenou formou líčí svá setkávání s Maročany i francouzskými usedlíky, trampoty a nástrahy antropologického terénního výzkumu, pochybnosti a myšlenky, nad nimiž během výzkumu přemítal. Třeba okamžik, kdy svého spolupracovníka Alího naštvaně vyhodil z auta a nechal jej dojít domů pěšky. Kladl si otázku, zda to znamená konec jeho vědeckého snažení v Maroku. V současnosti je reflexivita nedílnou součástí antropologického výzkumu i prezentace jeho výsledků a kniha Reflexe terénního výzkumu v Maroku se velice rychle zařadila do antropologického kánonu, i když se Rabinowovi dostalo varování, že vydáním díla si zničí slibně se rozvíjející kariéru.

Étienne Davodeau je autorem komiksů, o světě vína toho moc neví. Richard Leroy je vinař, za celý život prakticky nepřečetl jediný komiks. Oba jsou však plní odhodlání poznat život a svět toho druhého. Proč si člověk zvolí za celoživotní náplň psát a kreslit knížky nebo vyrábět víno? A pro koho to dělá? Za odpověďmi na tyto otázky jezdil Étienne Davodeau víc než rok pracovat na Richardovy vinice a do jeho sklepa, ten se zase na oplátku ponořil do světa komiksu. Otevřeli spolu mnoho lahví a přečetli nemálo alb. Setkali se i s autory a vinaři zaujatými svým řemeslem. Étienne Davodeau tvrdil, že existuje stejné množství způsobů, jak zhotovit knížku, jako jich existuje při zhotovování vína. A přišel na to, že výsledky obou těchto činností mají tu nezbytnou a vzácnou moc sbližovat lidské bytosti. Neználci jsou záznamem tohoto radostného příběhu vzájemné iniciace.

Akrobat Bobi přináší lidem náhorní plošiny radost tím, že je naučí potřebě zbytečně promarněného času, času stráveného procházením a sledováním přírody, činí tak prostými věcmi: výsadbou narcisů místo brambor, přivedením jelena, který je záminkou k bujaré hostině, jednoduchými a téměř zapomenutými gesty ... Rodí se bratrství, zakládá společenství. Aby však radost zůstala, musí každý dosáhnout vnitřního míru. Ale právě zde nakonec Bobiho práce narazí a v ději dochází ke zvratu. V poetickém románu Jean Giono opěvuje život blízký zemi, slávu polí a lesů i moudrost pastýřů. Již dávno jsem toužil napsat román, v němž bych se pokusil vystihnout polyfonii života. Zdá se mi, že v dnešních knihách je věnováno příliš mnoho místa nicotnostem, kdežto opravdová, význačná krása je zanedbávána. Ve většině knih je stále jen jeden prvek, jediné símě lásky ve všech variacích a půdu jim dodává vždy jen člověk. Román bez lidí je těžko myslitelný, ale existuje... Řeka je živoucí bytost se svou láskou i zlostí, svou silou, se svým náhodným štěstím, se svými nemocemi i se svou touhou po dobrodružstvích. Také potoky a prameny jsou živoucí bytosti: milují, podvádějí, lžou, zrazují, jsou krásné v květu a v mechu. Lesy dýchají. Luka a pastviny, pahorky, mořské břehy, oceány, údolí, vrcholky hor vydané blesku, ponuré skalní stěny, na kterých řádí od pradávna vichr: vše to není jen pastva pro naše oči, ale společnost živoucích bytostí. Známe dosud nanejvýš jejich anatomii. Obklopují-li nás tajemstvím se všech stran, je to proto, že jsme dosud nepostihli psychologii země, rostlin, řek a moří. (...) Kdo žil nějaký čas v horské krajině, tomu není třeba říkat, jaký prostor zaujímá pohoří v řeči lidí. V rybářské vesnici je to moře, u rolníka pole a luka. Člověka nelze izolovat. Není izolován: tvář země sídlí v jeho srdci. Jean Giono Jean Giono je českým čtenářům známý především díky novele Muž, který sázel stromy.

Jak jsme zaplatili za chůzi po dvou? Mimo jiné zdravotními potížemi, které plynou z přetížení svalstva pánevního dna, upínajícího se na kostrč. Zvýšené napětí tohoto svalstva bývá nejen častou příčinou bolestí zad, kloubů a hlavy, ale i mnoha dalších zdravotních problémů, např. gynekologických a urologických. Jak mohou takové problémy vzniknout a jak je léčit, to vysvětlují odborníci v rozhovorech, propojených osobními zkušenostmi autorky se syndromem kostrče a pánevního dna. Zpovídáni jsou: Tomáš Bednář, Jaroslav Brůžek, Miloš Grim, Štěpán Haškovec, Ivan Horáček, Zuzana Krchová, Ivan M. Malbohan, Ivana Novotná, Josef Pekárek, Michaela Prokešová, Jan Pyrih, Karel Saur, František Ťupa, Stanislav Vybíral. Jasný a výstižný vhled do evoluce člověka. Zároveň názorná ukázka, na jakých základech stojí funkční myšlení ve fyzioterapii a celém rehabilitačním lékařství. (Tomáš Dvořák, fyzioterapeut)

Stěžejní dílo anglo-amerického antropologa Gregoryho Batesona se pokouší na podkladě poznatků kybernetiky, teorie systémů a teorie informace postihnout podstatu řádu a organizace živého světa. Pokrývá celou mimořádnou šíři vědeckých zájmů tohoto autora. Postupuje od antropologie přes psychologii, biologii a epistemologii až k otázkám soudobé ekologické krize. Od jiných multidisciplinárních projektů jej odlišuje snaha o přesné definice a důkladné rozpracování jednotlivých detailů společenského a přírodního dění. Z antropologické části stojí za zmínku především Batesonovy úvahy o kontroverzním tématu národního charakteru. Psychologická část pak představuje povinnou četbu pro všechny psychoterapeuty a další profesionály, kteří se zabývají komunikací. Batesonův koncept dvojné vazby totiž definuje samu podstatu komunikační patologie. Velice inspirativní je též pojednání o alkoholismu z perspektivy kybernetiky. V biologické části je nejsilněji znát Batesonův zájem o projevy vzorce a řádu v živém světě. Ve svém pojetí evoluce rehabilituje tělesný kontext genetické výbavy organismů, čímž předjímá současný rozvoj epigenetiky. Epistemologické texty představují první pokus o syntézu jeho myšlenek, kterou dále rozpracoval v knize Mysl a příroda: nezbytná jednota. V poslední části řešící otázky ekologie dochází Bateson k závěru, že ekologická krize, které nyní čelíme, je v první řadě krizí našeho pohledu na svět, je důsledkem chyby ve způsobu, jakým jsme si navykli přemýšlet.