Nakladatelství Academia

Rimbert, autor pramene Vita Anskarii, se narodil neznámého roku ve Flandrech. Hambursko-brémský arcibiskup Ansgar přiměl jeho rodiče, aby mu dopřáli vzdělání, díky němuž se stal knězem. Toto vzdělání čerpalo z tradic karolínské renesance. Hrdinu svého biografického díla od mládí osobně znal, mohl využít rozhovorů, které s ním vedl, množství svědectví jeho spolubratrů z kláštera v Korvey v Sasku, stejně tak jako důležitých pramenů úřední provenience. Sám se na Ansgarův podnět podílel na misiích ve Skandinávii, které započal remešský biskup Ebo a rozvinul právě Ansgar, konkrétně působil v dnešním Dánsku a Švédsku. Roku 865, kdy Ansgar zemřel, stal se také jeho nástupcem na arcibiskupském stolci v Hamburku-Brémách. Zemřel r. 888. Jeho Vita Anskarii je sice legendou, ale především významným historickým pramenem o tom, jak vypadala práce misionáře na území Normanů v 9. stol., tedy ve věku, kdy v Evropě vrcholila vikinská doba, ale kdy probíhala též christianizace naší Velké Moravy. Obsahuje dějiny hamburko-brémského arcibiskupství, občas přímo cituje z úředních dokumentů. Jeho dílo je pozoruhodné autorovou znalostí myšlení normanských pohanů i zdejších raných křesťanů, přináší nedocenitelné informace o fungování královské správy, prvních skandinávských měst, ale též o postavení sněmů svobodných mužů na území Skandinávie, o vikinských vpádech apod. Vita Anskarii je psána vyspělou latinou a je jedním z význačných plodů karolínské reformy vzdělanosti.

Antonín Chittussi (18471891) patří k nejvýznamnějším novodobým českým umělcům. V letech 18791884 pobýval převážně ve Francii, kde se zařadil mezi následovníky tzv. Barbizonské školy, později působil v Čechách. Během patnácti let vytvořil rozsáhlé krajinářské dílo, v němž rozvinul plenérový realismus francouzských krajinářů a v českém prostředí rozhodujícím způsobem přispěl k prosazení krajinomalby jako jednoho z vůdčích oborů výtvarného umění. Kniha zasazuje Chittussiho dílo do kontextu evropského umění té doby a důkladně zpracovává otázky spojené s tvůrčím procesem krajinářství a s vývojem malby v druhé polovině 19. století. Jádrem knihy je dosud největší soupis umělcových krajinomaleb i kreseb s vyobrazeními. Je uspořádán podle převažujících námětů a motivů, ve shodě s typickými objekty krajinářství i bytostnými sklony umělce.

Jako Maffie se dodnes obecně označuje ústřední organizace českého domácího protirakouského odboje z let 19141918. Je tak vnímána jako jeden z klíčových symbolů boje za vznik samostatného československého státu. Maffie se postupem času stávala běžně užívaným a v podstatě plně akceptovaným pojmem z českých moderních dějin. Historiografické bádání ovšem dosud zcela ignorovalo, jakým způsobem se obraz Maffie konstruoval a vyvíjel v desetiletích po skončení první světové války. Přitom výzkum tohoto druhého života se ukazuje jako zcela klíčový. Umožňuje nám jednak zachytit proměny paměti české protirakouské rezistence, stejně jako analyzovat, jak se měnilo vnímání řady událostí let 19141918 v průběhu krátkého 20. století. Tímto novým přístupem se z Maffie stává podstatně vrstevnatější, konfuzní, ale o to zajímavější fenomén, na jehož odlišné intepretaci se v průběhu desetiletí různou měrou podílela dobová publicistika, historiografie i aktuálně aplikovaná politika dějin. V tomto kontextu tak můžeme sledovat, za jakých okolností a za použití jaké argumentace se formovalo převládající vnímání cesty k 28. říjnu 1918.

Literární bedekr si všímá míst spojených s životem, dílem a odkazem slavné sourozenecké dvojice. Bohatě obrazově vybavená příručka věnuje pozornost lokalitám, kde Josef a Karel Čapkové bydleli, pracovali, kde se konaly premiéry jejich divadelních her, kde žili jejich přátelé a lásky. Kniha nás přivádí mimo jiné na Vyšehrad, kde je hrob Karlův a symbolický hrob Josefův, či na Olšanské hřbitovy, místo posledního odpočinku jejich rodičů.

Druhé doplněné vydání obsahuje kromě stávajících i nové lokality, nově objevené dobové fotografie a plánky spojené s činností Státní bezpečnosti před rokem 1989. Kniha přináší i základní informace o úkolech, struktuře a funkcích různých složek StB. Suché údaje tak dostávají nový význam a atraktivitu zasazením do rámce města. Odhalit místa působení StB je poměrně obtížné. Jedním z atributů Státní bezpečnosti bylo přísné utajení. To se důsledně týkalo i objektů, v nichž StB působila. Kromě budov úřadů a věznic užívala StB ke schůzkám s agenty i byty a další prostory. Lze ale také říci, že veškerý veřejný prostor se stával operačním prostorem Státní bezpečnosti. Hlavní část knihy tvoří hesla věnovaná jednotlivým lokalitám. Hesla obsahují identifikační údaje a reflektují historický, stavební a uživatelský vývoj místa včetně dobových snímků a plánků zachycujících i dřívější situaci či instalaci různých zařízení. Současné fotografie ukazují změny za posledních několik desetiletí. Kniha poskytuje nejen přístupnou informaci o Státní bezpečnosti, ale také umožňuje podívat se na město jinak, jako na dějiště skrytých dramat a příběhů.

Další svazek edice PRŮVODCE umožní nahlédnout do nejznámějších pražských zahrad a parků, ale kromě turisticky atraktivních lokalit upozorní i na méně známá zahradní díla, která jsou pro historii zahradní tvorby typická. Zahrady a parky jsou sestaveny podle vývoje zahradních slohů a charakterizovány jak z hlediska kompozice, tak zajímavé vegetace dobové i dendrologicky atraktivní. Uvedena jsou zásadní data z historie objektu, jména tvůrců i projektanti proběhnuvších rekonstrukcí, nechybí popis výtvarného řešení zahrad včetně drobné zahradní architektury. Zvláštní pozornost je věnována sochařské výzdobě areálů. Vlastním popisům předcházejí vstupní informace např. o návštěvnickém režimu či stupni památkové ochrany objektů, texty doprovázejí četné fotografie kompozic i detailů a schematické plánky. Publikace je koncipována jako příruční praktický průvodce pro studenty zahradních oborů a architektury, pro průvodce, turisty i zvídavou veřejnost.