Pavel Mervart

Kniha Základy logiky přesvědčení přináší nový a doširoka rozvinutý přístup k postojům přesvědčení (znalosti, domnívání se atd.). Autor v několika kapitolách úspěšně provede čtenáře úskalími Fregeho paradoxy identity, Cresswellova paradoxu hyperintenzionálních kontextů, Hintikkova paradoxu logické vševědoucnosti, několika epistemických paradoxů (např. poznatelnosti) i souvisejících paradoxů sémantických. Centrální část knihy se opírá o adekvátně navržené pravidlo substituce, neboť to je v teoriích typů (tj. v logikách vyššího řádu) jedním z klíčových pravidel.

Anna Kratochvílová nazvala své povídání velice výstižně Malé maucta mateřštině. Volně v něm navázala na tradiční okruh českého písemnictví, který se pokoušel vzdávat hold kráse rodného jazyka nejen v rovině osobitého a hodně individualizovaného vyjádření, ale i v schopnosti tlumočit jím i nejsložitější myšlenkové okruhy. Gnómicky sevřený text si bere za koncepční základ kapitolové členění, přičemž každá „část“ je vymezena písmenkem abecedy. Bystrá demonstrátorka jazykových nuancí nezůstává u „slovesné sbírky“ nosných nápadů a podnětů, nebojí se zahrnout do centra svého zájmu jak prvky – dejme tomu – memoárové, tak různé postupy fabulační, přičemž je udivující, s jak rozdílnými prostředky, způsoby dovede pracovat. Knížka má nemnoho stran, ale každá z nich překvapí spisovatelčiným „rozkročením“ nad světem, jasnozřivostí, láskou k plnému životu – nepřeháním, když řeknu, že má moc vyjádřit na malé ploše velké děje i myšlenky…

Po debutové sbírce Polykat peří (Pavel Mervart, 2019) přichází Josef Kučera s druhou sbírkou, která nese název Nežádoucí účinky ticha. Dominantním motivem sbírky je ticho, které je na straně jedné symbolem klidu, prostoru pro vnitřní bilancování a reflexi, na straně druhé je však nevyhnutelně zdrojem možného neporozumění a napětí, které je mnohdy v básních reflektováno. Tematicky i graficky navazuje na předchozí sbírku Polykat peří, avšak přináší básně s konzistentnější poetikou a civilním výrazem. Sbírka obsahuje jak básně dosud nepublikované, tak básně, které byly v mezidobí publikovány časopisecky v Hostu, Tvaru, Revue Pandora a Protimluvu.

Kniha se věnuje hmotné kultuře šlechtických sídel v severovýchodních Čechách ve středověku a raném novověku. Ta přitom není ve středu zájmu autora jen sama o sobě, ale i pro svou výpovědní hodnotu pro poznání každodenního života obyvatel (nejen) vybraných sídel. Na základě zdokumentovaných a vyhodnocených artefaktů různého materiálového složení a funkce lze doložit některé hospodářské aktivity v zázemí či přímo areálu hradů a tvrzí, z nichž kolekce předmětů pocházejí. Militaria zase ilustrují obrannou podstatu sídel a jejich výrazná koncentrace napadení nepřátelskými vojsky. Chronologické ukotvení dokumentovaných předmětů je možné založit na porovnání a nalézání analogií s dalšími artefakty z různých lokalit ve vybraném regionu i z dalších oblastí u nás. V některých případech lze využít pro přesnější časový rámec „života“ daného sídla zprávy historických pramenů; ty zároveň pomáhají k zpřesňování možných chronologických fází ve vývoji hmotné kultury. V úvodní části jsou představeny lokality, ze kterých pocházejí významnější nálezové kolekce. V hlavní části textu jsou pak podrobněji vyhodnoceny vybrané a dosud nepublikované soubory. Jedná se zejména o nálezy z hradů Brady, Bradlce, Břečtejna, Červené Hory, Kumburku, Pecky, Rotemberku a tvrze Javorníku. Přehledně jsou zpracovány soubory stolní a kuchyňské keramiky, dále pak kamnářské keramiky a kovových nálezů. Poslední část práce shrnuje poznatky o artefaktech i každodennosti šlechtických sídel plynoucí z nově vyhodnocených nálezových kolekcí a doplňuje je o již publikované soubory ze sledovaného území. Součástí knihy je bohatá obrazová příloha zpracovaných souborů a nejzajímavějších nálezů.

Georges Canguilhem, žák a nástupce Gastona Bachelarda v čele ústavu Institut d’histoire des sciences et des techniques, se řadí k nejvýznamnějším osobnostem francouzského myšlení 20. století. Canguilhem byl profesorem na pařížské Sorbonně, kde k jeho žákům patřili například Michel Foucault, Gilbert Simondon, Gilles Deleuze či Jacques Derrida. Jedná se o autora, jenž zůstává v našem prostředí stále neobjeveným a jehož významné dílo z roku 1955 Poznávání života vyšlo v prvním českém překladu teprve v roce 2017. Předkládaný sborník obsahuje texty pronesené na první mezinárodní konferenci uskutečněné v České republice, která se tomuto mysliteli věnovala. Přináší úvahy zabývající se základními tématy Canguilhemova myšlení, k nimž náleží mimo jiné otázka vztahu normálního a patologického, problém života a jeho poznávání, historie medicíny či teorie zdraví.

The multi-authored monograph The Christian Roots of European Identity: A Central European Perspective offers views on European identity from academics based at universities in Central Europe: Charles University in Prague, Czech Republic, the University of Prešov, Slovakia, and the Pontifical University of John Paul II in Krakow, Poland. Because of the high relevance of Islam in Europe today, a specialist from the Ludwig Maximillian University in Munich, Germany, was also invited to contribute to the book. These perspectives on European identity are rooted in countries whose membership of the Soviet bloc for much of the twentieth century set them on a different political trajectory from that of Western Europe, and where the relationship between Christianity and European identity became key, especially after the fall of the iron curtain and the re-establishment of religious freedoms.