Česká televize

Celý zvířecí svět a především krocan, šéfredaktor Slepičích listů, se neustále dožaduje nových senzačních zpráv. A tak tatínek Kokoška, novinář a duší dobrodruh, vyráží za dobrodružstvím do všech koutů světa. Doprovází ho celá rodina, maminka Kokošková, malý kohoutek Jonáš i vajíčko Emička, která se co nevidět vyklube na svět. Doprovoďte i vy Kokoškovi do Himálaje, vykoupejte se s nimi v amazonském aquaparku a projeďte se na kole Velkým kaňonem. Zažijete spoustu dobrodružství a poznáte pestrost mnoha zemí i kontinentů. Se slepicemi totiž vůbec není nuda! Napínavé příhody známé ze stejnojmenného večerníčku doprovázené veselými ilustracemi jsou vhodné i pro nejmenší čtenáře.

Pojďte s námi za nápojem, od pradávna drahým Čechům, Moravanům i Slezanům. Za mokem zlaté barvy, řízné chuti a sametové pěny. Pedagog a lékař Zdeněk Susa putuje spolu se zpěvákem Matějem Ruppertem českou krajinou po pivovarech i pivovárcích, existujících i zaniklých. Po jejich historii, výrobě i zasazení do krajiny, které je mnohdy důležitější, než by se mohlo zdát. Zdeněk Susa doplňuje putování vyprávěním o osobnostech spjatých s pivem, líčeným s humorem sobě vlastním. Dozvíte se tak třeba, v čem spočívala heroická síla Gustava Frištenského, co se skrývalo za poetickým tuláctvím Karla Hynka Máchy a jak snášela své vdovství Eliška Rejčka. Možná vás to překvapí, ale všechny zmiňované (a nejen ty) provázelo během jejich života právě pivo! Tyto příběhy jsou vyprávěny s laskavou nadsázkou i nemalým přesahem do kultury a historie. Stejně jako ve stejnojmenném pořadu České televize, podle nějž kniha volně vznikla, jsou pasáže o pivovarech a výrobě piva doplněny slovem lékaře, dobovými i současnými fotografiemi a také výstižnými ilustracemi grafika Františka Žáčka. Vejdi tedy a neuškoď!

Monografie o význačném kameramanovi, souputníkovi slavných režisérů. "Lidé od kamery" nebývají tak slavní a všeobecně známí, ač jejich přínos k věhlasu divácky oblíbených či kritikou uznávaných filmových děl a jejich oslavovaných režisérů či aktérů je nepominutelný a často klíčový. Stoprocentně to platí o Jaromíru Šofrovi, jehož filmová tvorba sahá od 60. let minulého století do nedávné současnosti. Spolupracoval se slavnými režiséry jako například Věrou Chytilovou, Karlem Kachyňou, Janem Němcem, Evaldem Schormem, Otakarem Vávrou, Jiřím Krejčíkem, Hynkem Bočanem a zejména s Jiřím Menzelem, spolužákem z FAMU a celoživotním přítelem. S ním spoluvytvořil patnáct oceňovaných filmových děl. Dnešní osmdesátník, akademický profesor, má za sebou i úspěšnou pedagogickou dráhu na katedře kamery pražské FAMU, včetně působení na prestižní Columbia College v Chicagu, a dodnes se aktivně angažuje "ve službě krásné kinematografii" při digitalizaci starších filmových snímků. Do historie československého a českého filmu se zapsal především svým osobitým novátorským přístupem ke snímání filmových scén, jímž v mnoha ohledech předčil svou dobu. Další a další generace tak budou obdivovat oscarové Ostře sledované vlaky, nechají se unášet vančurovskou atmosférou Rozmarného léta, pobaví se vtipem komedií Na samotě u lesa či Vesničko má středisková, vychutnají si dokonalou hrabalovskou poetiku Postřižin, ocení nejlepší pohádkové peklo, ač S čerty nejsou žerty, zažijí nostalgii Konce starých časů, užasnou nad peripetiemi Života a neobyčejných dobrodružství vojáka Ivana Čonkina a možná i lépe pochopí, že život není černobílý, až zhlédnou mistrovský a Českými lvy ověnčený opus Obsluhoval jsem anglického krále. Tato monografie přibližuje osobnost Jaromíra Šofra nejen jako spolutvůrce nestárnoucích filmových děl. Kromě stěžejní kapitoly věnované jeho profesní tvorbě a hojně proložené jeho glosami a hodnotícími reminiscencemi, přináší též jeho obrazy vzpomínek z dětství a mládí či z profesních let strávených v pilném a cílevědomém hledání ideálního filmového obrazu. O všestrannosti uměleckého nadání Jaromíra Šofra výmluvně svědčí i zařazení ukázek z jeho básnické tvorby, pojednání o jeho hudebním umění, stejně jako výběr z malířské tvorby v podobě pětačtyřiceti reprodukcí olejomaleb vzniklých v jeho domácím ateliéru.

Třetí díl Černobílých idolů plný čtivých medailonů o hereckých hvězdách stříbrného plátna obsahuje v první části texty z Cibulkových pamětnických kalendářů z let 2013 a 2014. Ve druhé části se autor ponoří do rodinných alb a soukromí hereckých idolů a to díky ratolestem slavných. Zvláštní oddíl je věnován korespondenci Adiny Mandlové a Ferdinanda Peroutky z konce 70. let minulého století uložené ve sbírkách Peroutka Papers v Hoover Institutu v Kalifornii.

Dějiny nejsou příběhem, ale skládají se z příběhů. Každý je vidí jinak, každý je jinak prožívá. Tato kniha nabízí možnost podívat se na tehdejší dynamickou dobu deseti páry očí, které měly lepší schopnost vidět ten správný okamžik tehdejšího času. Kniha je koncipována jako osobní, zejména fotografická reflexe událostí roku 1989 očima tehdejších studentů žurnalistiky a dalších škol či mladých zpravodajských kameramanů československé televize, kteří dokumentovali první demonstrace začátkem roku 1989 a zejména dramatické listopadové události. Zachytili i momenty symbolizující konec totalitního režimu, ať již v podobě odstraňování ostnatého drátu a volného průchodu přes hranice či první prezidentské inaugurace Václava Havla nebo prvních svobodných voleb v roce 1990. Reportážní fotografie nepořizovali v rámci školního či pracovního zadání, nýbrž z vlastní iniciativy, v euforii z převratných událostí té doby a s motivací zachytit alespoň určité momenty společenské změny. Přes sto sedmdesát fotografií tak zároveň vydává autentické svědectví o autorech samých, o jejich entusiasmu a mladickém zápalu budoucích dokumentaristů a obrazových zpravodajců. Fotografická kniha deseti kameramanů Zpravodajství ČT proto ani nemůže být uvedena jinak než předmluvou jednoho z jejich kolegů - studenta fakulty žurnalistiky patřícího mezi hlavní organizátory studentské "revoluční novinařiny", stávajícího ředitele zpravodajství a sportu České televize Zdeňka Šámala. Publikace je vybavena kalendáriem sametové revoluce v Československé televizi a historickým doslovem Adama Havlíka z Ústavu pro studium totalitních režimů. Autoři fotografií: Martin Grošup, Vratislav Hůrka, Michal Hýbek, Evžen Janoušek, Petr Klíma, Pavel Krumphanzl, Pavel Otevřel, Miroslav Plocek, Lubomír Stiburek, Jiří Venclík

Kniha se věnuje téměř neznámé historii represí vůči občanům Československa a Čechům žijícím na území Sovětského svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Na tragických životních osudech dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků a přátel demonstruje zvůli sovětské totalitní moci, která nemilosrdně likvidovala či k otrocké práci bezohledně využívala i domnělé odpůrce režimu. Desetitisíce nevinných a často náhodně vybraných lidí se tak octly v soukolí nenasytného molochu v podobě provázané sítě trestně pracovních táborů - neblaze proslulého systému zvaného Gulag. V jednotlivých kapitolách zasazených do kontextu klíčových dějinných událostí kniha nejprve nastiňuje represe v meziválečném období formování sovětského režimu, násilné kolektivizace a tzv. velkého teroru, jemuž padlo v Sovětském svazu za oběť 700 000 lidí, včetně přes 1000 popravených krajanů a tisíců dalších pronásledovaných. Dále si všímá osudů uprchlíků z okupovaného Československa pro roce 1939. Zvolené příběhy zde reprezentují osudy okolo desítky tisíc běženců zejména z oblasti Podkarpatské Rusi, ale i z českých zemí a Slovenska, kteří byli v průběhu druhé světové války v Sovětském svazu obviněni z ilegálního překročení hranice, špionáže či protisovětských aktivit a využiti k otrocké práci. Třetí kapitola demonstruje příklady perzekuce našich občanů po roce 1945. Jde zejména o ty případy, kdy byli předem vytipovaní jedinci z již osvobozeného Československa násilně odvlečeni do SSSR, aby zde byli souzeni a vězněni. Represím byli vystaveni i ti, kteří se ocitli na sovětském území na základě poválečné výměny obyvatelstva mezi Sovětským svazem a Československem. Kniha vychází jako společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů vydaná ke stejnojmennému třídílnému dokumentu natočenému k 100. výročí bolševické revoluce v Rusku.