Leges

Monografie se zabývá otázkami, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného soudce, jestli má převážit spíše legitimita demokratická či odborná, a konečně, zda má být laický prvek v českém soudnictví zachován. Historická zkušenost v podobě procesů s K. H. Borovským a Leopoldem Hilsnerem nám v prvním případě ukazuje výhody participace laiků na soudním rozhodování, neboť mohou sloužit jako korekce státní zvůle, v druhém případě ovšem můžeme vidět, jakým způsobem může docházet k chybným rozhodnutím v důsledku snadné ovlivnitelnosti veřejnosti. Během komunistického režimu byla funkce laického prvku v justici jakožto garanta demokratičnosti soudnictví zneužita. Tzv. "soudci z lidu" totiž sloužili spíše jako kontrola rozhodování soudů v zájmu vládnoucích struktur. V současnosti je třeba řešit především otázku, zda je v ČR dostatečně garantována nezávislost a nestrannost přísedících a jestli vedle práva na zákonného soudce existuje i právo na zákonného přísedícího. V komparativní část knihy je srovnáván soudní laický prvek v Rakousku a v Německu. Publikace je určena zejména praktikům z řad justice a advokacie, dále akademikům a studentům právnických fakult a též širší odborné veřejnosti.

Monografia predstavuje inštitút darovania s príkazom podľa rímskeho práva. Analyzuje darovania sprevádzané obdarovanému uloženou povinnosťou, ktorá nemusela spočívať iba v určitom použití darovanej veci (nemusela byť len účelovým určením), ale mohla mať aj širší zámer a jej splnenie mohlo byť v záujme darcu alebo tretej osoby. Autorka sa usiluje o zodpovedanie otázok, ktoré sú rovnako aktuálne i v modernom občianskom práve: Je darovanie s príkazom ešte stále darovaním alebo už zmiešaným, prípadne výlučne odplatným právnym úkonom? Aký nárok darcovi, respektíve tretiemu z príkazu vznikol? Aký je rozdiel medzi darovaním s príkazom a negotium mixtum cum donatione, či aký je vzťah medzi nesplnením príkazu a nevďakom obdarovaného?

Publikácia poskytuje čitateľom úvod do problematiky spracúvania biometrických osobných údajov v režime nariadenia GDPR. Ťažiskovými témami publikácie sú biometrický podpis a kamerové systémy. Pri tvorbe publikácie autorky vychádzali zo svojich skúseností z podnikovej praxe a z advokácie. Z tohto dôvodu text obsahuje aj príklady situácií a praktické vzory dokumentov, ktoré môžu byť čitateľom nápomocné.

Svého času kolovaly éterem otázky kladené svědkům v soudních síních jako např.: „Kolikrát jste úspěšně spáchal sebevraždu?“ – které byly poněkud zlomyslně přisuzovány americkým právničkám.  Autorka této knížky je sice – jak již název napovídá – česká právnička a moje milá kolegyně, leč podobných nejapností se od ní v žádném případě nedočkáte. Zato se můžete dočíst, jaké to je, když se taková jedna „česká právnička“ vydá z Brna do Kalifornie, aby tam okoukla, jak se urovnávají mezilidské spory „poamericku“ (což je, prosím, ona „mediace“).  Při poslechu známé písně Scotta McKenzie San Francisco jsem tuto knížku přečetl jedním dechem. V mém případě platí nevyvratitelná domněnka, že: autorkou předložený text je z hlediska zákona určitý, srozumitelný, nepříčí se dobrým mravům – a co především – je prostě zábavný!  V době noční, v době denní – užijte si tohle čtení!  

Učebnice seznamuje studenty práva se základními právními pojmy, které obecným způsobem charakterizují právní řád a jeho fungování. Znalost těchto základních pojmů (pozitivní právo, prameny práva, právní normy, právní vztahy, realizace práva, aplikace práva, porušení práva, právní odpovědnost, zákonnost, právní stát aj.) by měla zvýšit schopnost budoucího právníka orientovat se v pozitivním právu a aplikovat právo ve své praxi. Teorie práva by měla naučit budoucího právníka, jak myslet o právu, spíše než znát jeho konkrétní obsah. Studium jednotlivých institutů a platné právní úpravy je úkolem příslušných odvětvových disciplín. Učebnice je určena zejména pro studenty právnických fakult, může být však využita také studenty jiných škol s právním zaměřením, případně těmi, kteří se chtějí seznámit se základními pojmy práva, například v rámci přípravy na přijímací zkoušky.

Monografie poskytuje podrobný přehled o nejdůležitějších právních normách a institucích Evropské unie v oblasti trestního práva. Ve druhém vydání autoři reagují na rozvoj práva Evropské unie a na nové instituty, které právní úprava přináší nebo konkretizuje (např. projekt evropského veřejného žalobce nabyl od prvního vydání konkrétních podob). V úvodu se kniha zabývá obecnými otázkami: zasazením trestněprávních norem do systému práva Evropské unie, historickým vývojem procesu europeizace trestního práva, vlivu Lisabonské smlouvy na tento proces či vztahem evropských trestněprávních norem a ochrany lidských práv. Druhá část je věnována otázkám unijního trestního práva hmotného, konkrétně pak jednotlivým druhům kriminality, jež jsou předmětem trestněprávní regulace i v rámci evropského práva. Autoři v jednotlivých kapitolách analyzují právní stav postihující takováto jednání v České republice a konfrontují jej s normami práva unijního. Tato část obsahuje také novou kapitolu o trestní odpovědnosti právnických osob. Další část se zaměřuje na unijní trestní právo procesní. Zabývá se aktuálními tématy mezinárodní justiční spolupráce, evropského zatýkacího rozkazu, zajištění majetku a důkazů v rámci Evropské unie, procesních práv obviněného a ochrany obětí trestných činů či problematikou Schengenského prostoru. Poslední část se věnuje unijním orgánům, jež koordinují justiční a policejní spolupráci ve věcech trestních. Jednotlivé kapitoly přibližují fungování těchto institucí, důvody a historii jejich vzniku, působnost a jejich možný budoucí vývoj. Publikace je příspěvkem do rozsáhlé a relativně roztříštěné problematiky unijního trestního práva a jeho vztahu k trestnímu právu České republiky. Může se stát východiskem pro další zkoumání a zároveň inspirací pro legislativní a aplikační praxi, případně také pro studenty právnických fakult.