Maťa

Výbor z milostné poezie z let 1965–2000 si uspořádal sám autor. Jde o již druhý Šrutův autorský výbor z milostné poezie, a jistě to není náhoda. Pavel Šrut jako málokdo z českých básníků své generace prožil a ve svých verších i písňových textech ztvárnil lásku mezi mužem a ženou nejen jako to nejdůležitější v lidském životě, ale též jako osudový, existenciální rozměr lidského bytí vůbec. Láska prochází všemi básnickými sbírkami, které Šrut napsal, ve výboru máme tedy možnost sledovat, jak se její uchopení ve verších v průběhu desetiletí proměňovalo. Šrutův neobyčejně bohatý a jemný básnický jazyk, často pracující se slovními hříčkami, narážkami a aluzemi, rozehrává ty nejjemnější detaily, od duševních hnutí po doteky erotické. Bez nadsázky lze říci, že právě zde se Šrut projevuje jako skutečný básnický mistr. Závěr svazku tvoří několik stran veršů zcela nových, dosud nepublikovaných, se kterými se čtenáři v této knize mohou seznámit poprvé.

Autor je skladatel, textař a saxofonista legendární hudební skupiny Plastic People, básník a spisovatel. Básnická sbírka vycházící k autorovým 75. narozeninám. V pauzách mezi koncerty Plastic People of the Universe, navrhováním zahrad a parků, pitím rumu, psaním knih, sněním ve dne i v noci, pozorováním rostlin, zvířat a lidí, tryská z Vratislava Brabence poezie. Většina nenávratně odplyne, ale to, co se zachovalo, předkládá ve své nejnovější sbírce. Garden is open.

Autorova optimistická vize spravedlivého uspořádání společnosti, která svým občanům dává ideální podmínky pro rozvoj osobnosti. Huxley vydal tento protipól ke své negativní vizi Konec civilizace v roce 1962 po "dvaceti letech přemýšlení a pěti letech psaní".

Gary Snyder (1930) sbírku Tenhle okamžik (This Present Moment) z roku 2015 označuje jako svou poslední: „Trvalo mi deset let, než jsem získal pocit, že už je tak akorát. Samozřejmě že píšu dál, ale nemyslím, že by z toho byla další kniha.“ Pro buddhistu Snydera je nature – příroda, přirozenost – mnohem víc, než si obyčejně s tímto pojmem spojujeme – jsme to my, stromy i ptáci, krajina, ale stejně tak i stroje, tahače klád či generátory nebo počítače, věci, které se dnes s Přírodou tak či onak vzájemně ovlivňují. Podle básníka by bylo chybou ignorovat je i v poezii. K přírodě a přirozenosti ale také patří i rození a umírání...

Milostný příběh z Paříže revolučního roku 1968. Vztah americké malířky a anarchistického bankéře. Básnickým jazykem psaná novela, v níž autor vzdává hold Fernandu Pessoovi, Paříži, revoluci a především Lásce. Jedna z posledních knih Lawrence Ferlinghettiho, která svědčí o tom, že jeho poezie zůstává stále mladá.

Příběh rockové skupiny, která je skromná, ale nejlepší. Byla vždy v nesprávnou dobu na nesprávném místě, ale přesto se její hity dnes ocitají vedle zlidovělých nesmrtelných evergreenů, stihla už nakazit několik generací posluchačů a znechutit dlouhou řadu intelektuálů.