Zobrazených 1–24 z 34 výsledkov

Zpověď? Ne! – Miloš Szabo

7.21 
Je zpověď pro vás frustrující záležitostí? Anebo nevíte, co vlastně máte při vyznání hříchů říct? Jak se dívá na zpovídání kněz a proč ještě stále stojí před vánočními či velikonočními svátky u zpovědnic fronty? Pokud jste někdy zapochybovali o tom, zda má vůbec smysl ke zpovědi chodit anebo jste se vědomě rozhodli tuto katolickou svátost ignorovat, určitě rádi sáhnete po knížce, jejíž první vydání v roce 2006 bylo vyprodáno za pouhé tři týdny. V roce 2015 vychází její druhé doplněné vydání.

Cesta tří králů – Angela Marchetti

13.02 
Rádi byste s dětmi došli k Vánocům pomaloučku a s připraveným srdcem? V Cestě Tří králů najde malý čtenář 24 vánočních příběhů na každý den vyprávěných s fantazií a poezií. Hlavními hrdiny příběhů jsou tři králové, kteří putují za kometou a začínají cestu naděje a očekávání. Cestou potkávají několik lidí té doby včetně Josefa a Marie, pastýřů ... Když konečně zaklepou na dveře a jsou uvítáni teplým světlem, je to večer 24. prosince.

O ublížení, odpuštění a zpovědi – Józef Augustyn

9.41 
Autor odpovídá na otázky: Cítím se zraněný blízkým člověkem, Jsem nesmlouvavá a občas i krutá, Ubližování dětem, Zraněna vlastní matkou, Co dělat, když otec podvádí matku?, Může nás takový vztah spasit?, Jak žít s alkoholikem?, Když táta pije, Probuzení ze závislosti, Zažádala jsem soudně o alimenty, Kdy lze říci bližnímu určitou věc bez obalu? Mám počkat, než se omluví?, Cítila jsem se nepochopená a odmítnutá, Odpuštění a smíření, Jak se vypořádat s utrpením a křivdami?, Jak léčit vztahovačnost?, Zvyšuje odpuštění naši odolnost vůči dalším zraněním?, Milujte své nepřátele, Je vůbec možné milovat nepřátele?, Odpuštění nikdy neustává, Usmíření se zemřelým a další.

Anežka Česká Princezna chudých – Kateřina Šťastná

2.57 
Všimli jste si, kolik holčiček dnes nosí jméno Anežka? Přestože se narodila svatá Anežka před více než osmi sty lety, pořád je její odkaz aktuální. I dnes, v době internetu, chytrých mobilů, a sociálních sítí, se můžeme učit od této světice, která neměla "nic", a přitom měla "všechno". Inspiraci můžeme hledat třeba v následující knížečce.

Intimita a svoboda – Józef Augustyn

11.97 
Kniha meditací polského jezuity a u nás již dobře známého spisovatele nabízí čtenáři uvedení do každodenní osobní modlitby. Texty mohou posloužit také jako průvodce při individuálně prožívaných exerciciích. K tomuto účelu se hodí tím spíš, že jsou nejen plodem přípravy na přednášky k exerciciím, které autor dával druhým, ale i jeho osobní zkušenosti jakožto exercitanta.  

Nese mě řeka lásky – Jiřina Prekopová

9.60 
Rozhovory s významnou psycholožkou, která svou prací pomohla řadě rodičů a dětí. Kniha se snaží poodhalit tajemství ženy, která si jako životní cíl zvolila obnovu lásky v rodinách. Intenzivní rozhovory, které nás provedou životem Jiřiny Prekopové i v jeho společensko-politickém kontextu v bývalém Československu a později v Německu, vedly Ingeborg Szöllösi a Ivana Krausová.

Malý mnich a jeho začátky – Harry Farra

10.18 
Každý z nás nosí ve svém srdci kousek mnicha. Už při našem stvoření jej do nás Bůh vložil. Můžeme se tedy vydat spolu s Malým mnichem na jeho cestu, kterou prochází první rok v klášteře. Musí tam vybojovat mnoho duchovních bitev – těch ve svém nitru i těch, které se odehrávají v okolním světě, při setkáních s druhými lidmi. Krátké příběhy jsou plné životních pravd, hovoří o zkušenostech každého z nás a mohou nás naučit, jak být – podle Ježíšových slov – dětmi bez toho, abychom se stali dětinskými. Kniha, která zaujme zvláštní atmosférou, s nádhernými ilustracemi a v mimořádném grafickém provedení.

Modlitba žáby 2.díl – Anthony De Mello

7.10 
Mello pro své příběhy čerpá inspiraci z náboženských tradic křesťanství, zenového buddhismu, taoismu nebo islámské mystiky. „Lidské srdce touží po Pravdě, která je osvobozuje a činí šťastným. Proto je velkou záhadou, proč bezprostřední reakce člověka na Pravdu je nepřátelská a ustrašená. Duchovní učitelé našli způsob, jak překonat odmítavý postoj svých posluchačů – vyprávět příběh. Budete-li poslouchat pozorně, příběh vnikne do vašeho srdce a překoná překážky bránící vstupu Božího ducha.“

Minutové nesmysly – Anthony De Mello

9.74 
Až budete číst krátké příběhy a probojovávat se mistrovým tajemným jazykem, možná bezděky narazíte na učení Tichu, jež je v knize ukryto, a dojdete k Probuzení ? a proměníte se. To právě znamená Moudrost: Změnit se tím, že si uvědomíme skutečnost.

Anežka Česká – Kateřina Šťastná

2.57 
Všimli jste si, kolik holčiček dnes nosí jméno Anežka? Přestože se narodila svatá Anežka před více než osmi sty lety, pořád je její odkaz aktuální. I dnes, v době internetu, chytrých mobilů, a sociálních sítí, se můžeme učit od této světice, která neměla "nic", a přitom měla "všechno". Inspiraci můžeme hledat třeba v následující knížečce.

Novéna ke sv. Františkovi z Pauly, světci lásky a zázraků – Lenka Kolaříková

3.04 
Svatý František, zakladatel řádu Nejmenších bratří a sester, nazývaných paulány, se narodil roku 1416 v Paule v jižní Itálii a již okolo svých 15 let dostal od Boha dar a povolání k poustevnickému životu. Svým příkladem chudoby, modlitby a kajícnosti přilákal mnoho následovníků až do této naší doby. Sestry a bratři v prvním i druhém řádu žijí v klášterech po celém světě podle vzoru a doporučení zakladatele, aby jedni nesli trpělivě břemena druhých a vždy žili v pokoji a ve svaté lásce. V obavách, zda budou moci zachovávat tak přísnou řeholi, byli posilováni slovy Františka: „Pro toho, kdo miluje Boha, je všechno možné.“

To opravdové zůstává – Jan Šedivý

10.63 
Jan Šedivý, učitel kontemplativní modlitby a duchovní průvodce, vypráví v poutavém rozhovoru se dvěma svými kolegy o životní cestě, která jej od nesnadného dětství v komunistickém Československu vedla přes ilegální opuštění republiky, vstup do jezuitského řádu a teologická studia až k uzavření šťastného manželství a dráze duchovního učitele v Německu. Zároveň popisuje svůj vlastní vnitřní vývoj a jeho zásadní okamžiky. Sdílí se čtenáři své osobní zkušenosti s rozvíjením spirituality, kontemplativní modlitbou i duchovním doprovázením, které mohou jak nadchnout a inspirovat, tak i prakticky pomoci při překonávání možných úskalí na úzké stezce vedoucí k poznání sebe sama, očištění vlastního nitra a prožívání Boží blízkosti.

Jsem v dlani Boží – autor neuvedený

8.48 
Dopisy z vězení Matky Vojtěchy Hasmandové SCB (z období 1952 - 1960) Po likvidaci mužských řádů a kongregací v roce 1950, bylo v církvi jasné, že budou postiženy i řeholní sestry. Proti sestrám, hlavně představeným, se konala celá řada zinscenovaných procesů. Mnoho sester pak bylo odsouzeno na dlouhé roky vězení. Mezi těmito sestrami byla uvězněna i boromejka sestra Vojtěcha Antonie Hasmandová. V monstrprocesu byla odsouzena na osm let komunistického vězení. Z tohoto místa napsala mnoho dopisů, které tvoří obsah knihy. "Vždyť každý den našeho života je velkým darem Božím a bylo by škoda, abychom jej nechali vyznít naprázdno. A zde v silně zjednodušeném životě, hlavně v duchovním ohledu tím větší nebezpečí. Konečně všude aby se člověk s Hálkem modlil: Jen zevšednět mi nedej, Bože! Abychom k těm pokladům, jimiž jsme z Boží lásky zasypáni, nebyli vlažní, abychom nezklamali očekávání nebe i země!"

Tváří v tvář Zemi – Marek Vácha

11.97 
„My, křesťané, jsme sužováni tisícem a jedním problémem bezprostředního i vzdálenějšího okolí. Trápí nás Ukrajina, válka v Iráku, Sýrie, vlny uprchlíků, modlíme se za mír v Nigérii, pomáháme v léčebnách alkoholiků, pomáháme mentálně nemocným, organizujeme kampaně za ochranu nenarozeného života, staráme se o budoucí matky, které okolí nutí k potratům, bojujeme proti eutanázii a podobně. Zdálo by se, že toho v agendě máme dost, a že to stačí. Evropa nikdy v novodobých dějinách nebyla tak rozvibrovaná, rozkolísaná jako je dnes, kdy se zřejmě poprvé v dějinách nesnažíme vybudovat něco nového, ale stůj co stůj alespoň udržet to staré. Encyklika Laudato si´ nepřináší ke všem těmto problémům a starostem ještě další starost navíc, encyklika to vše integruje, dává našemu snažení rámec a soustřeďuje nás na to, co je opravdu důležité. Když chránit život, tak veškerý.“

Ve větru – Eduard Kejnovský

7.51 
Autor říká: „Jsem poutník, který tiše prochází krajinou, zvídavě se rozhlíží a má rád lidi na cestě. Pak si s přáteli sedne kolem ohně, a když uhlíky dohasínají, zvedne oči k Plejádám...“ 30 krátkých zamyšlení rozdělených do tří bloků odpovídá tématům - krajina, lásky v nejrůznějších podobách a vědění, rozum, emoce a ticho. Více než v Horských rozjímáních autor pojednává o Bohu. Barevné ilustrace kreslila pastelkami novinářka Ivana Karásková podle autorových fotek.

Poselství hor – Reinhold Stecher

9.41 
Obrazy a myšlenky této knihy chtějí ukázat vnitřní bohatství hor. Obracejí se na poutníka a horolezce, který ve výšinách hledá více než fitness, výkon, kyslík, opálení do bronzova či skleničku u baru v horském hotelu. „Jakožto nadšený horolezec jsem se na horách potkal s mnoha lidmi“, říká biskup Reinhold Stecher, „po desítky let jsem s mládeží prožíval nezapomenutelné týdny na ledu a na skále, a proto si troufám tvrdit: Mnoho cest vede k Bohu - jedna prochází horami.“ Marek Orko Vácha o knize napsal: Reinhold Stecher nás především a mezi řádky učí umění meditace. Když v evangeliích čteme, jak tématem podobenství se stává rozsévač, pole bílá ke žním, pozvání na svatbu nebo dělníci na vinici, ke Stecherovi takto mluví horské louky, západy slunce, nebo i horolezecká přilba či staré lano; to vše mu zpívá o Bohu, a v horském křišťálu, v tichu nebo mrazivých nocích objevuje stopy Boží. Slovy žalmisty, v této knize nebesa zpívají o Boží slávě a dílo jeho rukou zvěstuje obloha. A biskup Stecher nás zve, abychom, kdekoli jsme, na horách, v nížinách, v každé vteřině našich životů, ono tiché a prastaré vypravování nebes zaslechli a nechali se jím vést.

Já, neposlušné dítě – bratr Šavol, Karol Lovaš

3.49 
Ve třech desítkách krátkých zamyšlení, inspirovaných děním církevním i společenským, uměním i politikou, osobními zkušenostmi i teologickými texty, nám Karol Lovaš předkládá své chápání evangelia a demaskuje plytkost našeho křesťanství. Ježíš nás osvobodil od bezduchých náboženských pravidel a vrátil nám svobodu Božích dětí. Když se však neotevřeme Duchu svatému, který zmocňuje k naplnění této svobody v tvořivé lásce, zůstáváme nadále odkázáni na berličky formalismu a pokrytectví, jež zastírá naši omezenost a povrchnost. Žití ve skutečných vztazích - k sobě, Bohu i bližním - u nás nahrazuje "duchovní autismus", vztahová paralýza. Odlišnost a hříšnost svých bližních nepřijímáme s velkorysým pochopením, ale stavíme se k nim odmítavě, kriticky a povýšeně. Boha nemilujeme, snažíme se Jej pouze konzumovat - a s nikým, kdo není "náš", se o Něj nebudeme dělit...

Nahoru a našišato – Max Kašparů, Jan Heralecký

6.17 
Čas běží a autor, který před deseti roky vydal svoji úspěšnou publikaci Třicet případů aneb malé, bílé, kulaté, končí svoji lékařskou praxi, aby se mohl věnovat jinému poslání. Především kněžskému. Říká, že společnost, ve které žijeme, potřebuje více zdraví duchovní než duševní. V této publikaci dostává čtenář do ruky druhý díl jeho vzpomínek na poslední desetiletí, které strávil se svými klienty v psychiatrické ordinaci. Rozhodl se tentokrát sáhnout hlouběji, i mimo svoji lékařskou praxi, a doplnit publikaci postřehy ze života na pokraji světa medicíny. Postřehy, které ovšem s duševním stavem současného člověka úzce souvisí.

O duchovním životě a o modlitbě – Józef Augustyn

8.04 
Na zásadní a mnohdy palčivé otázky, kladené účastníky duchovních cvičení, autor nabízí odpovědi hluboce zakotvené jak v bohatství spirituální teologie, tak i ve výborné znalosti lidské psychologie, podložené zkušenostmi s mnohými osudy. Opírá se o Písmo, Ignácova Duchovní cvičení i řadu dalších duchovních autorů. Vedle obecnějších výkladů o zákonitostech duchovního života a modlitby se zaměřuje především na provázení duchovním životem v náročných situacích (přetíženost, specifické problémy mládí i stáří, osobní utrpení, nepříjemnosti ze strany okolí) a na potíže s modlitbou (hledání správného způsobu modlitby, roztržitost, lenost, únava). Poukazuje na tvůrčí potenciál vnitřních nesnází, které naznačují, ve které oblasti došlo k nezdravému vývoji a na co je tedy zapotřebí se při jejich řešení nejprve soustředit.

Minutová moudrost – Anthony De Mello

10.72 
Každou anekdotu v této knize přečtete za minutu. Budete mít mistrův jazyk za poněkud matoucí, nadnesený, dokonce přímo za bezobsažný. Bohužel to není lehká kniha ke čtení. Nebyla napsána jako instruktážní příručka, ale jako nástroj, který nás má probudit.

Neumělcům života – Marek Vácha

10.50 
Principem hry je, že všemu, co vytvoří, dá Bůh do vínku kus stvořitelských možností. Tvůrce tvoří tvůrce. V první části knihy je zvýrazněna radost člověka z bytí, radost z Boha, radost z tvorby, radost z rozhodnutí, radost z toho, že všichni jsme pozváni k umění a že zadáním člověka je být obrazem Božím. Ve druhé části důsledky, kam až může odpovědnost člověka za jeho vlastní osud zajít. Bůh, který si natolik váží člověka, že neudělá nic proti jeho vůli, by? by tato vůle byla destruktivní nebo sebedestruktivní. Vyšší než zvířata, menší než andělé, mezi zemí a nebem je člověk. "I já se tě ptám, Bože, za koho mě lidé pokládají. A když se to všechno s lehkou sebeironií dozvím, pak se po chvíli ticha zeptám: Bože, a za koho mě pokládáš Ty?"

Poslední země – Marek Vácha

10.50 
Bál jsem se, moc jsem se bál této knížky. Když zavřu oči, vítr mi ještě zpívá na tvářích a vidím tance plejtváků v chladné a husté vodě oceánu. Bojím se, abych svůj příběh správně přetlumočil. Úkol je téměř nemožný, pokusit se předat pohled na křičící modrooké kormorány a na plápolavý karmín pomalu zapadajícího antarktického slunce do plochých papírových stránek s trochou černi. Antarktida je poslední země. Jet dál už na této planetě nejde. Poslední země, kde je ticho. Poslední země, kde ještě člověk nevystřelil na člověka. Poslední země, která ještě nepatří žádnému státu. Poslední země, kde se ani zvířata ani ptáci ještě nebojí člověka. Staří polárníci vypráví, že na jih od šedesáté rovnoběžky přestávají platit ekonomické a politické zákony. Poslední země, kde lidé ještě musí spolupracovat, aby přežili, bez rozdílu filosofických, politických nebo náboženských přesvědčení.

Příběhy z jiného vesmíru – Marek Vácha

6.17 
I když je každá z povídek z jiného prostředí, jsou spojeny myšlenkami, které jsou pro autora charakteristické. Je to obdiv k Hospodinovu dílu a starost o ně. Je to pokora s jakou má člověk v tomto díle pokračovat. Je to čistý otevřený postoj a láska k lidem. To vše okořeněno troškou humoru.