Nakladatelství Tváře
Modrá krev v protinacistickém odboji – Zdeněk Hazdra, Jiří Plachý, Jiří Rajlich
Jak napovídá název knihy "Modrá krev v protinacistickém odboji - několik příběhů z okupované vlasti i frontových linií" trojice autorů Zdeňka Hazdry, Jiřího Plachého a Jiřího Rajlicha, je věnovaná osobnostem, v jejichž žilách kolovala pomyslná modrá krev. Ačkoliv vztahy šlechty a prvorepublikového Československa byly v mnohém problematické, dala v těchto časech významná část představitelů urozených rodů najevo svoji sounáležitost se zemí a národem. I když mezi nimi převládal odtažitý či rezervovaný postoj k republikánskému uspořádání (jen několik z nich přijalo republiku opravdu za svou), zachovávali své zemi loajalitu. Spojovala je touha žít ve svobodě, odpor vůči politice hitlerovského Německa a silné pouto k českým zemím.
Tito zástupci šlechtických rodů nezůstali lhostejní rozpínavosti německých nacistů a dokázali se jim postavit v rámci domácí rezistence (Zdenko Radslav Kinský, František Kinský, Karel VI. Schwarzenberg, František Schwarzenberg, Jindřich Kolowrat-Krakovský, Zdeněk Bořek-Dohalský) i na frontových liniích druhé světové války v řadách britské RAF i československých vojenských jednotek (Manfred Beckett Czernin, Bedřich Jeroným Colloredo-Mannsfeld, Franz Ferdinand Colloredo-Mannsfeld, Eduard Josef Lobkowicz, Marián Jiří Patzelt).
Posázavská dráha Žďár – Německý Brod – Světlá – Kácov – Karel Černý, Martin Navrátil
Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy. Ve skutečnosti jde o několik tratí, které jsou různé významem, dobou vzniku, majitelem, resp. provozovatelem a nakonec i vývojem.
První díl, věnující se úseku mezi dnešními městy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou a Kácovem, představuje nejstarší část (úsek mezi tehdejším Německým Brodem a Světlou z roku 1870) na páteřní dráze společnosti Rakouská severozápadní dráha Vídeň–Praha/Děčín, kterou na přelomu 19. a 20. století, v době vyvrcholení druhé lokálkové vlny výstavby místních svépomocných drah, doplnily Místní dráha Německý Brod–Žďár (1898) a Místní dráha Světlá–Ledeč–Kácov (1903).
Nyní už stačí nasednout ve Žďáře do pomyslného vlaku a můžeme vyrazit proti toku času až do Kácova, malebné, dnes mezilehlé stanice, která pro svou autentičnost v minulých letech nejednou posloužila filmařům nabídkou moderními zásahy nedotčeného nádraží. Provázet nás bude – chvíli vpravo, chvíli vlevo – třpytící se hladina Sázavy. Co se nemění, je její krása a romantika, která odsud nezmizela a na níž se velkou měrou podílela i železnice.
Jan Kubiš – Eduard Stehlík
Na počátku října 1941 byl ve Velké Británii zahájen výcvik dvojice československých parašutistů, jejichž úkolem bylo pomstít stovky českých vlastenců, kteří skončili na popravištích poté, co se v Praze ujal moci SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Začal se tak odvíjet příběh vlastenectví, odhodlání a nezměrného hrdinství, který nemá v našich novodobých dějinách obdoby.
Ve středu 27. května 1942 byl v okupované Praze proveden úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tím, kdo tohoto zlosyna navždy sprovodil ze světa, byl rotmistr československé armády Jan Kubiš.
Kniha vojenského historika plk. gšt. PhDr. Eduarda Stehlíka, Ph.D., MBA s názvem „Jan Kubiš – Nezastaví mne ani to nejhorší…“ vypravuje na základě neznámých archivních dokumentů a svědectví pamětníků životní příběh tohoto neobyčejného mladého muže. Celobarevná publikace na 300 stranách vedle autorova poutavého textu nabízí i stovky historických fotografií a dokumentů, z nichž mnohé jsou uveřejněny poprvé.
Legionáři – Eduard Stehlík
Po úspěšné knize Eduarda Stehlíka "Jan Kubiš - nezastaví mne ani to nejhorší…" přichází nakladatelství TVÁŘE ve spolupráci s Československou obcí legionářskou s jeho dalším dílem, které je tentokrát věnované samotným počátkům československé státnosti i dějinným okamžikům, které jí předcházely. Okamžikům, které sehrály zásadní roli v boji za samostatnost českého a slovenského národa pod vedením profesora Tomáše Garriqua Masaryka, dr. Edvarda Beneše a generála Milana Rastislava Štefánika.
To, že má tato trojice výjimečných mužů nehynoucí zásluhy o vznik našeho státu, je obecně známo. V jejich stínu však neprávem zůstávají desetitisíce našich legionářů, kteří za naši svobodu bojovali se zbraní v ruce. A to, že se řada z nich později aktivně zapojila do politického života jako členové vlád, zákonodárci, diplomaté, či vysocí statní úředníci, ví dnes jen malá hrstka zasvěcených.
Osudy tří desítek mužů zaznamenané v této knize se sice začínají odvíjet právě v legiích, avšak autor pozorně sleduje i jejich další zapojení do budování demokratického státu na půdě Národního shromáždění Republiky československé a nezapomíná ani na léta druhé světové války, během níž se řada z nich stala aktivními účastníky protinacistického odboje. Někteří z nich tehdy položili na oltář vlasti to nejcennější - svůj život. I proto na ně nesmíme nikdy zapomenout a tato kniha je důkazem, že nezapomínáme.
Pilotem krále Anglie – Jiří Rajlich, Karel Černý
Na podzim roku 1938 bylo v tehdejším Německém Brodě dáno do provizorního provozu vojenské letiště. Po potupném mnichovském diktátu sem byla nakonec dislokována III/6 peruť Leteckého pluku 6 s 85. a 86. těžkou bombardovací letkou. Piloti a personál byli městem slavnostně přivítáni koncem října roku 1938. Bylo potřeba urychlené zapojení tohoto letiště do plné činnosti. Přípravy se však ukázaly jako zbytečné. Ráno 15. března 1939 obsadila letiště německá 4. tanková divize a do června téhož roku prostor opustily všechny zde umístěné čs. jednotky.
Pro mnoho letců však boj nekončil. Mířili do Francie, později do Velké Britanie či Sovětského svazu, aby se postavili okupantům své vlasti. To byla cesta i pěti pilotů – rodáků z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu, kterým je věnována tato kniha Jiřího Rajlicha a Karla Černého. Osudy bombardovacího a dopravního pilota F/O Jaroslava Doktora a čtyř stíhačů W/Cdr Jana Klána, S/Ldr Karla Kuttelwaschera, DFC & Bar, F/Lt Jana Lašky a F/Lt Stanislava Zimpricha v prvorepublikovém letectvu, britském Královském letectvu i na dalších bojištích druhé světové války doplňuje téměř 200 fotografií a dokumentů z archivních fondů i soukromých sbírek sběratelů a rodinných příslušníků našich letců.
Legionáři s lipovou ratolestí IV. – Eduard Stehlík, Robin Böhnisch, Karel Černý, Jiří Junek
Kniha mapuje životní osudy dalších šestnácti bývalých legionářských velitelů (div. gen. Karel VOŽENÍLEK, brig. gen. Antonín Mikuláš ČÍLA, brig. gen. Ing. Jaroslav MATIČKA, div. gen. Bohuslav VŠETIČKA, div. gen. Oleg SVÁTEK, gen. Rudolf MEDEK, gen. JUDr. Robert VOBRÁTILEK, brig. gen. František KRYŠTOF, brig. gen. Karel HAŠEK, div. gen. František HORÁČEK, sbor. gen. Jan KRATOCHVÍL, arm. gen. Karel KLAPÁLEK, div. gen. Oldřich ŠPANIEL, brig. gen. Jaroslav LISÝ, brig. gen. Josef SVATOŇ, brig. gen. Rudolf SMETÁNKA).
Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, techniky i vojenské pedagogy. Bojovali v srbských jednotkách, v československých legiích v Rusku, ve Francii i v Itálii a později dosáhli hodnosti československého generála. Dva z nich in memoriam.
Většina z nich se významným způsobem zapojila i do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí.
Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete téměř 200 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž českoslovenští legionáři prošli.
Horská železnice Liberec – Jelenia Góra na starých pohlednicích – Karel Černý, Josef Kárník, Martin Navrátil
Celobarevná publikace, plná historických pohlednic, fotografií a plánků drážních staveb z období první poloviny dvacátého století, je věnovaná nostalgické dráze propojující české Jizerské hory s polskou stranou Krkonoš.
Autoři chtějí prostřednictvím této (již deváté) publikace připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské (v tomto případě i pruské) a naší prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na mistrovství projektantů, techniků a dělníků, kteří před více než stoletím vybudovali a uvedli do provozu jizerskou železnici z Liberce přes Tanvald do Kořenova a její krkonošské pokračování přes Harrachov do dolnoslezské Jeleni Góry (dříve Hirschberg).
Úsek trati mezi Tanvaldem a Kořenovem je nejstrmější a jedinou normálně rozchodnou ozubnicovou železnicí v České republice. Pomocí ozubnice Abtova systému vlak vyšplhá na necelých sedmi kilometrech mezi Tanvaldem (466 m n.m.) a Kořenovem (701 m n.m.) o 235 metrů výše! Ozubnicovými pásy v kolejišti jsou vystrojeny tři nejstrmější úseky o celkové délce 4,4 km a pomocí nich ozubnicové vlaky překonávají největší sklon o hodnotě až 58 promile tak, že ozubená kola lokomotiv zapadávají do zubů pásové ozubnice.
Výstavba této horské trati v létě roku 1902 si vyžádala proražení čtyř tunelů, mnoha skalních zářezů a výstavbu několika mostů. Z Kořenova pokračuje trať přes 25 m vysoký Jizerský viadukt esovitým tunelem do Harrachova a přes Novosvětský průsmyk (886 m n. m.) do polské Szklarske Poręby a Jeleni Góry.
Dráha, která nyní slouží převážně pro osobní dopravu, nabízí mnoho výhledů na Jizerské hory a Krkonoše, včetně nejvyšší české hory Sněžky (1602 m n. m.).
Muži z první linie – Karel Černý
V prvních mírových týdnech roku 1945 se do Československa začali vracet naši vojáci, kteří dlouhé roky bojovali za hranicemi za svobodu své vlasti. Spolu s nimi se vrátilo i osm mužů, kteří v tomto boji zaplatili tím nejcennějším - vlastním životem. Vrátili se však jen jako bezejmenní hrdinové na sérii poštovních známek vytištěných ještě za války v Londýně. Každý, kdo někdy sbíral československé známky, musel na londýnskou sérii narazit a také si možná položit otázku, komu patří ty tváře odhodlaných mužů ve vojenských uniformách.
Kniha Karla Černého přináší životní příběhy těchto osmi statečných mužů doplněné dvěma stovkami historických fotografií pečlivě vybraných z archivních fondů i ze sbírek soukromých sběratelů. Vedle známého hrdiny od Sokolova Otakara Jaroše, pilota Aloise Vašátka a parašutisty Jozefa Gabčíka se čtenáři seznámí s osudy pilotů Jiřího Krále a Stanislava Zimpricha, bojovníků ze severoafrické pouště Františka Adámka a Pravoslava Řídkého a také vojenského lékaře MUDr. Miroslava Nováka.
Moravské Švýcarsko na starých pohlednicích – Milan Sýkora
Oblast okolí Blanska je neodmyslitelně spojená s Moravským krasem. Původně ji lidé pro svou poetičnost nazývali Moravským Švýcarskem a zejména na přelomu 19. a 20. století se stala oblíbeným místem návštěvníků nejen z Brna, ale i ze vzdálenějších míst.
Pojem Moravské Švýcarsko vymezuje pás území, táhnoucí se od Sloupu až po brněnskou Líšeň. Najdeme tady vše, co může příroda nabídnout. Ať již krasové útvary, přírodní památky, či různé druhy flóry a fauny, vyskytující se právě zde, na tomto nádherném místě jižní Moravy. Je to také místo mnoha bádání, ať již speleologů nebo historiků, které umožnilo nahlédnout do nitra krasových jeskyní a poznat život prvních předchůdců člověka na tomto teritoriu.
Kniha blanenského sběratele pohlednic Milana Sýkory a fotografa Milana Šustra nazvaná "Moravské Švýcarsko na starých pohlednicích" však nenabízí pouze přírodu, ale také díla vzniklá lidskou činností. Najdeme v ní vedle města Blanska, Adamova či Bílovic nad Svitavou i další lidská sídla Moravského Švýcarska. Na starých pohlednicích můžeme společně obdivovat Nový hrad či zámek v Rájci, poutní místa ve Vranově, Křtinách a Sloupu, železné hutě nebo železniční trať s původně desítkou tunelů vinoucí se údolím podél řeky Svitavy od brněnských Obřan až po Rájec nad Svitavou.
Legionáři s lipovou ratolestí III. – Eduard Stehlík, Karel Černý, Antonín Seďa
Kniha mapuje životní osudy dalších šestnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Josef ŠNEJDÁREK, div. gen. František NOSÁL, arm. gen. Ludvík KREJČÍ, div. gen. Vladimír PŘIKRYL, arm. gen. Vojtěch Boris LUŽA, div. gen. Miloš ŽÁK, div. gen. Jiří HUDEČEK, div. gen. Josef KOUTŇÁK, div. gen. Alois MACHAČÍK, div. gen. Josef BERÁNEK, arm. gen. Sergěj Jan INGR, brig. gen. Vladimír KAJDOŠ, div. gen. Miroslav Tomáš MIKLÍK, gen. just. Jan STANĚK, arm. gen. Bohumil BOČEK, arm. gen. Šimon DRGÁČ). Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, techniky i vojenské pedagogy. Několik z nich zastávalo nejvyšší funkce v Hlavním štábu československé branné moci, byli členy vlád generála Syrového i exilové vlády v Londýně. Bojovali v srbských jednotkách, v československých legiích v Rusku ve Francii i v Itálii. Většina z nich se významným způsobem zapojila i do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí. Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete více než 200 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž českoslovenští legionáři prošli.
Svratecko na starých pohlednicích – Martin Mudroch
Celobarevná publikace představuje město Svratku a okolní obce či místní části některých obcí (Herálec, Chlumětín, Kameničky, Krouna - m.č. Čachnov, Pustá Rybná, Křižánky, Březiny, Sněžné - m.č. Milovy) společně s krásnými přírodními dominantami tohoto kraje. Nabízí čtenářům možnost společně nahlédnout do historie Svratky a okolních obcí, a to prostřednictvím historických pohlednic z první poloviny 20. století, které doplňují barevné fotografie srovnávající.
Podoubraví nejen na starých pohlednicích – Jaroslav Líbal, Stanislav Pavlíček, Milan Stránský
Celobarevná publikace představuje na starých pohlednicích 29 obcí Podoubraví - Hluboká, Krucemburk, Ždírec nad Doubravou + místní části (Nové Ransko, Kohoutov, Benátky, Horní Studenec), Slavětín, Oudoleň, Jitkov, Sobíňov, Branišov, Bílek nad Doubravou, Bezděkov, Libice nad Doubravou, Lány, Nová Ves u Chotěboře, Čachotín, Jilem, Nejepín, Sedletín, Vepříkov, Uhelná Příbram, Maleč, Rušinov, Klokočov, Vísla, Jerišno, Borek, Krabotice, Vilémov, Heřmanice a Běstvina. Historické pohlednice doplňují fotografie, které nabízí čtenáři srovnání minulosti a současnosti.
Posázavská dráha – Karel Černý, Martin Navrátil
Celobarevná publikace, plná historických fotografií, pohlednic, plánků drážních staveb a dalších dokumentů z konce 19. a první poloviny 20. století, je věnovaná nostalgické dráze vinoucí se podél řeky Sázavy. Ve skutečnosti jde o několik tratí, které jsou různé významem, dobou vzniku, majitelem, resp. provozovatelem a nakonec i vývojem.
První díl, věnující se úseku mezi dnešními městy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou a Kácovem, představuje nejstarší část (úsek mezi tehdejším Německým Brodem a Světlou z roku 1870) na páteřní dráze společnosti Rakouská severozápadní dráha Vídeň–Praha/Děčín, kterou na přelomu 19. a 20. století, v době vyvrcholení druhé lokálkové vlny výstavby místních svépomocných drah, doplnily Místní dráha Německý Brod–Žďár (1898) a Místní dráha Světlá–Ledeč–Kácov (1903).
Nyní už stačí nasednout ve Žďáře do pomyslného vlaku a můžeme vyrazit proti toku času až do Kácova, malebné, dnes mezilehlé stanice, která pro svou autentičnost v minulých letech nejednou posloužila filmařům nabídkou moderními zásahy nedotčeného nádraží. Provázet nás bude – chvíli vpravo, chvíli vlevo – třpytící se hladina Sázavy. Co se nemění, je její krása a romantika, která odsud nezmizela a na níž se velkou měrou podílela i železnice.
Bystřicko na starých pohlednicích II. – Vladimír Cisár, Milan Šustr, Ivan Remeš
Celobarevná publikace představí na starých pohlednicích místní části Bystřice nad Pernštejnem a okolní obce. Jedná se celkem o 22 obcí, kniha je rozdělena do třech kapitol podle jednotlivých oblastí Bystřicka. První kapitola je věnována nejbližšímu okolí Bystřice nad Pernštejnem a obcím Karasín, Vítochov, Domanín, Rovné, Bohuňov, Aušperk, Pivonice, Lesoňovice, Lísek, Věchnov a hradu Zubštejn. Druhá kapitola zahrnuje obce Dalečín, Unčín, Ubušínek, Sulkovec, Polom, Chlum-Korouhvice a Písečné. Ve třetí kapitole jsou představeny obce Rovečné, Nyklovice, Věstín, Velké Tresné a Prosetín. Historické pohlednice doplňují fotografie, které nabízí čtenáři srovnání minulosti a současnosti.
Havlíčkova Borová na starých pohlednicích – Milan Šustr, Karel Černý, Jaroslav Líbal
Celobarevná publikace v pevné vazbě nabízí čtenářům netradiční procházku městysem Havlíčkova Borová prostřednictvím historických pohlednic z první poloviny 20. století, které doplňují barevné fotografie srovnávající přítomnost s minulostí. Mezi historickými pohlednicemi nechybí ani ty, které jsou spojeny s místním rodákem Karlem Havlíčkem Borovským.
Kraj návratů i setrvání – Věra Rudolfová
Kniha Kraj návratů i setrvání navazuje na edici již vydaných publikací – Kraj věčných návratů, Kraj návratů a setkání, Kraj návratů a inspirace, Kraj návratů a vzpomínek. Obsahuje medailónky osobností kulturního života na Českomoravské vysočině. Osobností, které se tu buď narodily, působily a tvořily nebo se na Novoměstsko a Žďársko často vracely. Autorka chce touto publikací připomenout širší veřejnosti méně známé umělce a kulturní pracovníky, přiblížit nejen jejich tvorbu, ale také životní osudy.
Legionáři s lipovou ratolestí II. – Eduard Stehlík, Karel Černý, Radim Chrást
Kniha mapuje životní osudy dalších patnácti bývalých legionářských velitelů (arm. gen. Ludvík SVOBODA, arm. gen. Jan SATORIE, gen. šéf tech. zbroj. Jaroslav HRBEK, brig. gen. Prokop KUMPOŠT, brig. gen. Petr NOVÁK, brig. gen. Vladimír HOBZA, brig. gen. Mojmír SOUKUP, brig. gen. Jaroslav MALEC, genpor. Václav ŠOLÍN, div. gen. Čeněk RŮŽIČKA, brig. gen. František FANTA, genmjr. František ČECHMAR, brig. gen. Jiří JAROŠ, brig. gen. Václav LYSÁK, gen. tech. zbroj. Karel MAREŠ). Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, zpravodajce, techniky i vojenské pedagogy. Bojovali v československých legiích a většina z nich se významným způsobem zapojila do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí. Generálskou hodnost všichni získali až po 15. březnu 1939. Někteří z nich bohužel in memoriam, poté co za svobodu vlasti zaplatili vlastními životy. Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete více než 170 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž jejich příslušníci prošli.