Michail Bulgakov
Zápisky na manžetách – Michail Bulgakov,Ivana Kupková
Zápisky na manžetách Michaila Bulgakova sú autobiografickou novelou, ktorá má formu denníkových zápiskov a zachytáva prvé dva roky (1920 – 1921) jeho formovania ako spisovateľa. Zápisky, ktoré pôvodne pozostávali z troch častí, ale zachovali sa iba prvé dve, zaznamenávajú dôležité momenty z Bulgakovovho života vo Vladikavkaze, kde sa ocitol počas občianskej vojny ako vojenský lekár bielogvardejcov, jeho prvé novinárske kroky, prvé dramatické a prozaické pokusy, hľadanie vlastného rukopisu, svojho osobitého pohľadu na novú realitu a jej literárne stvárnenie. Chýbajúcu tretiu časť Zápiskov v tejto knihe nahrádzajú poviedky z rokov 1921 – 1924, predstavujúce Bulgakovov satirický pohľad na obdobie začiatkov boľševického štátu, obdobie novej reality, s ktorou akoby sa spisovateľ nikdy nezmieril.
Deníky Mistra a Markétky – Michail Bulgakov,Jelena Bulgaková
Tato kniha umožní českým čtenářům nahlédnout do vnitřního světa jednoho z nejvýznamnějších autorů ruské literatury 20. století M. Bulgakova, autora románu Mistr a Markétka, který se stal jedním z erbovních děl světové lteratury 20. století.Cesta k tomuto románu byla svízelná -- úspěchy střídaly prohry, nadšení deprese,někdy blízké zoufalství.Autor začal psát svůj deník v roce 1921 po příjezdu do Moskvy. V roce 1926 mu byly při domovní prohlídce zabaveny tři sešity deníků zároveň se sci- fi novelou Psí srdce a trvalo skoro čtyři roky,než mu byly vráceny.Proto se Bulgakov rozhodl , že s psaním deníku skoncuje, a v roce 1933 požádal svou ženu Jelenu Sergejevnu, aby založila svůj deník.A tak její zásluhou sledujeme autorovu tvůrčí činnost, každodenní boj s byrokracií, dohlédajícími orgány,jeho myšlenky i názory, zápas o možnost vlastního vyjádření i zkušenosti ze spolupráce s divadly, především s MCHATem a později s Velkým divadlem, zmařené plány až po těžkou chorobu a smrt.Jelena Sergejevna se stala pečlivou kronikářkou svého muže.Oba deníky doplněné korespondencí vydávají cenné svědectví o zápasu autora s mocí a o tragickém údělu tvůrce v totalitním režimu.
Puškin – Michail Bulgakov
Moliére – Michail Bulgakov
Ústrednou postavou tejto drámy je veľký francúzsky autor komédií Jean Baptiste Poquelin známy ako Molière. Hlavnou témou diela je boj umelca s despotickým režimom Ľudovíta XIV. a pokrytectvom jeho dvora. Hra popisuje udalosti vedúce k Molièrovej smrti.rnBulgakov dielo dokončil v roku 1933, hra bola uvedená v 1936 a hneď aj zakázaná. Knižne ju vydali až po tridsiatich rokoch.
Molière (Bratrstvo svatoušků), Poslední dny (Puškin)
Edice D ve svém 113. svazku představuje autora slavného románu Mistr a Markéta jako dramatika. Jde o dva pozoruhodné portréty dvou světových dramatiků Moliera a Puškina, jejichž dramatické životní osudy slouží autorovi k obecnějšímu zamyšlení o vztahu... Viac...
Majster a Margaréta
Bulgakovov román Majster a Margaréta nie je nášmu čitateľovi neznámy - v slovenskom preklade prvý raz vyšiel v roku 1968, no toto vydanie vychádzalo z jedinej vtedajšej dostupnej verzie textu, ktorý v ZSSR cenzurovali... Viac...
Majster a Margaréta
Bulgakovov román Majster a Margaréta nie je nášmu čitateľovi neznámy - v slovenskom preklade prvý raz vyšiel v roku 1968, no toto vydanie vychádzalo z jedinej vtedajšej dostupnej verzie textu, ktorý v ZSSR cenzurovali... Viac...
O prospěšnosti alkoholismu – Michail Bulgakov
A Mester és Margarita – Michail Bulgakov
Közel tizenkét éven át dolgozott Bulgakov "A Mester és Margarita" című regényen: 1928-tól 1940 februárjáig. Az egyre keményedő sztálini kultúrpolitika közegében a regény készültét is olyannyira titokban tartotta, hogy legszűkebb baráti körén kívül se nki sem tudott róla - kivéve a körülötte rajzó ügynököket, besúgókat. 1930-ban, miután a "Képmutatók cselszövése" című darabját betiltották, megsemmisíti a kézirat egy részét: "Én magam dobtam a kályhába az ördögről szóló regényemet" - írja a szovjet kormányhoz címzett levelében. 1933-ban, miután barátja, Nyikolaj Erdman drámaíró letartóztatásának hírét veszi, újra elégeti a regény egy részét. Alig egy éven belül emlékezetből újraírja - bizonyságául a regény alapján szállóigévé vált szavaknak: " Kézirat sosem ég el!" Bulgakov legalább ötször kezdte teljesen újra a mű írását, s a kutatók legalább öt önálló változatot tartanak számon. "Add Uram, hogy befejezhessem a regényt!" - írja Bulgakov a fohászt a ki tudja hányadik kézirat margójára, az általa "napnyugta-regénynek" nevezett nagy mű azonban befejezetlen maradt. 1938-ban a kézirat tetejére fölírja ugyan a végleges címet: "A Mester és Margarita" és elkészül az "Epilógus" is, a végső szerkesztést azonban nem tudja elvégezni. A kézirat nem ég el, mert nem létezik - parafrazálhatnánk a híres szállóigét. Keserű tény: A "Mester és Margaritá"-nak nincs végleges kézirata. Ami van: a regény 1938-ban elkészült gépirata, meg többfüzetnyi javítás és betoldás, melyeket már nagy betegen, látá sát elveszítve diktált feleségének élete utolsó hónapjaiban. Külön regény a mű kiadásának története is. Felesége, Jelena Szergejevna Bulgakova az író végakaratának megfelelően, számos alkalommal megkísérelte a regény kiadatását, de erre csak közel h árom évtizeddel később, 1966-67 fordulóján került sor. A Moszkva című folyóirat közölte - durván megkurtítva. Szőllősy Klára, a regény kiváló magyar fordítója azonban nemcsak a megcsonkított szöveget fordította le, hanem a kihagyott részeket is: Bulg akov özvegye ugyanis minden egyes töredéket kalandos úton - a fehérneműjébe rejtve - átcsempészett Budapestre. Így állt elő az a különös helyzet, hogy Magyarországon, magyarul előbb került az olvasók elő "A Mester és Margarita" cenzúrázatlan szövege, mint hivatalos szovjet kiadásban. Azóta már két alkalommal próbálták orosz kutatók újra rekonstruálni a regény szövegét, legalábbis azt a variánst, amely feltételezhetően legközelebb esik az író szándékaihoz. A mostani magyar felújított kiadás az 1 989-es, azóta világszerte elfogadott szövegen alapul.
Majster a Margaréta – Michail Bulgakov
Bulgakovov román Majster a Margaréta nie je nášmu čitateľovi neznámy - v slovenskom preklade prvý raz vyšiel v roku 1968, no toto vydanie vychádzalo z jedinej vtedajšej dostupnej verzie textu, ktorý v ZSSR cenzurovali. Nový preklad Jána Štrassera prináša úplný text tohto najvýznamnejšieho diela ruskej literatúry 20. storočia. Moskvu navštívi diabol Woland so svojou suitou a život Moskovčanov sa prudko zmení: začnú sa diať nadprirodzené veci - neuveriteľné príbehy, fantazmagórie, mystifikácie. Medzitým muž, ktorý si hovorí majster, píše román o stretnutí Ježiša Krista s Pilátom Pontským. Keď majster zmizne, jeho družka Margaréta je ochotná zapredať dušu diablovi, aby sa dozvedela, čo je s majstrom. Woland jej vyhovie a dočasne ju vezme do svojich služieb.
Pohár života – Michail Bulgakov
Kniha s názvem Pohár života představuje nejobsáhlejší soubor Bulgakovových povídek, fejetonů, črtů a novel, jaký byl v češtině vydán. Téměř padesát známých i méně známých textů jednoho z nejlepších ruských spisovatelů dvacátého století pokrývá autorovo kyjevské, kavkazské i moskevského období a zahrnuje rovněž autorovu autobiograficky laděnou prvotinu Zápisky mladého lékaře, v níž Bulgakov líčí život mladého začínajícího lékaře v zapadlé vesnické nemocnici ve Smolenské gubernii v letech 1916–1917. Součástí souboru jsou i novely Osudná vejce a Psí srdce, jedny z prvních ruských vědeckofantastických próz vůbec. Tato raná tvorba, již charakterizuje prolínání realismu s fantastikou, satiričnost s tragikomikou a groteskou, ale také existenciální hloubka a silný filozofický přesah, dokazuje autorovu skvělou pozorovací schopnost nahlížet a zpodobovat zjevné i skryté stránky života, jakož i umělecky ztvárnit rozporuplnou dobu, v níž žil.
Majster a Margaréta – Michail Bulgakov,Magda Takáčová
Dnes už klasický román, ktorý knižne vyšiel až dvadsaťpäť rokov po autorovej smrti, vzbudil živý ohlas už v čase svojho vydania. Radí sa medzi originálne diela svetovej literatúry a predstavuje syntézu náboženstva, histórie a grotesky, prenikavej satiry a svojskej filozofie umelca obdareného nezvyčajnou obrazotvornosťou.
Biela garda – Michail Bulgakov,Ivan Izakovič
Michail Afanasievič Bulgakov (1891 Kyjev – 1940 Moskva) patrí medzi najznámejších a najvydávanejších ruských prozaikov 20. storočia. Trochu v tieni jeho slávneho románu Majster a Margaréta ostáva fascinujúca románová freska Biela garda. Toto veľkolepé dielo písal Bulgakov v čase, keď ľudský život nemal veľkú cenu – v čase občianskej vojny v Rusku po boľševickej revolúcii. V období, keď to zdanlivo nové a dobré vznikalo v močiaroch presýtených krvou tisícov nevinných obetí. Spisovateľova umelecká pamäť hľadala obrazy a postavy, ktoré by sa stali opornými bodmi vo všadeprítomnom chaose a smrti. Našiel ich v trochu nostalgických spomienkach na otcovu zelenú lampu v pracovni a kachlicovú pec – symboloch rodinného kozuba Turbinovcov. No spisovateľ postupne opúšťa múry domu, jeho pohľad sa stáva panoramatickým, výpoveď drsnejšou, ale o to úprimnejšou. Vtedy ešte mladý prozaik majstrovsky zachytil revolučné vrenie na Ukrajine a podal jeho neobyčajne plastický a autentický obraz. Vznikla tak veľkolepá freska, ktorá je porovnateľná azda iba so slávnym románom Borisa Pasternaka Doktor Živago. Udalosti vníma očitý svedok, kronikár a analyzátor, ale najmä citlivý umelec, ktorý cíti zodpovednosť za každé svoje slovo i svoju myšlienku.
Zápisky na manžetách – Michail Bulgakov,Ivana Kupková
Zápisky na manžetách Michaila Bulgakova sú autobiografickou novelou, ktorá má formu denníkových zápiskov a zachytáva prvé dva roky (1920 – 1921) jeho formovania ako spisovateľa. Zápisky, ktoré pôvodne pozostávali z troch častí, ale zachovali sa iba prvé dve, zaznamenávajú dôležité momenty z Bulgakovovho života vo Vladikavkaze, kde sa ocitol počas občianskej vojny ako vojenský lekár bielogvardejcov, jeho prvé novinárske kroky, prvé dramatické a prozaické pokusy, hľadanie vlastného rukopisu, svojho osobitého pohľadu na novú realitu a jej literárne stvárnenie. Chýbajúcu tretiu časť Zápiskov v tejto knihe nahrádzajú poviedky z rokov 1921 – 1924, predstavujúce Bulgakovov satirický pohľad na obdobie začiatkov boľševického štátu, obdobie novej reality, s ktorou akoby sa spisovateľ nikdy nezmieril.
Deníky Mistra a Markétky – Michail Bulgakov,Jelena Bulgaková
Tato kniha umožní českým čtenářům nahlédnout do vnitřního světa jednoho z nejvýznamnějších autorů ruské literatury 20. století M. Bulgakova, autora románu Mistr a Markétka, který se stal jedním z erbovních děl světové lteratury 20. století.Cesta k tomuto románu byla svízelná -- úspěchy střídaly prohry, nadšení deprese,někdy blízké zoufalství.Autor začal psát svůj deník v roce 1921 po příjezdu do Moskvy. V roce 1926 mu byly při domovní prohlídce zabaveny tři sešity deníků zároveň se sci- fi novelou Psí srdce a trvalo skoro čtyři roky,než mu byly vráceny.Proto se Bulgakov rozhodl , že s psaním deníku skoncuje, a v roce 1933 požádal svou ženu Jelenu Sergejevnu, aby založila svůj deník.A tak její zásluhou sledujeme autorovu tvůrčí činnost, každodenní boj s byrokracií, dohlédajícími orgány,jeho myšlenky i názory, zápas o možnost vlastního vyjádření i zkušenosti ze spolupráce s divadly, především s MCHATem a později s Velkým divadlem, zmařené plány až po těžkou chorobu a smrt.Jelena Sergejevna se stala pečlivou kronikářkou svého muže.Oba deníky doplněné korespondencí vydávají cenné svědectví o zápasu autora s mocí a o tragickém údělu tvůrce v totalitním režimu.
Biela garda – Michail Bulgakov,Ivan Izakovič
Michail Afanasievič Bulgakov (1891 Kyjev – 1940 Moskva) patrí medzi najznámejších a najvydávanejších ruských prozaikov 20. storočia. Trochu v tieni jeho slávneho románu Majster a Margaréta ostáva fascinujúca románová freska Biela garda. Toto veľkolepé dielo písal Bulgakov v čase, keď ľudský život nemal veľkú cenu – v čase občianskej vojny v Rusku po boľševickej revolúcii. V období, keď to zdanlivo nové a dobré vznikalo v močiaroch presýtených krvou tisícov nevinných obetí. Spisovateľova umelecká pamäť hľadala obrazy a postavy, ktoré by sa stali opornými bodmi vo všadeprítomnom chaose a smrti. Našiel ich v trochu nostalgických spomienkach na otcovu zelenú lampu v pracovni a kachlicovú pec – symboloch rodinného kozuba Turbinovcov. No spisovateľ postupne opúšťa múry domu, jeho pohľad sa stáva panoramatickým, výpoveď drsnejšou, ale o to úprimnejšou. Vtedy ešte mladý prozaik majstrovsky zachytil revolučné vrenie na Ukrajine a podal jeho neobyčajne plastický a autentický obraz. Vznikla tak veľkolepá freska, ktorá je porovnateľná azda iba so slávnym románom Borisa Pasternaka Doktor Živago. Udalosti vníma očitý svedok, kronikár a analyzátor, ale najmä citlivý umelec, ktorý cíti zodpovednosť za každé svoje slovo i svoju myšlienku.
A Mester és Margarita – Michail Bulgakov
Közel tizenkét éven át dolgozott Bulgakov "A Mester és Margarita" című regényen: 1928-tól 1940 februárjáig. Az egyre keményedő sztálini kultúrpolitika közegében a regény készültét is olyannyira titokban tartotta, hogy legszűkebb baráti körén kívül se nki sem tudott róla - kivéve a körülötte rajzó ügynököket, besúgókat. 1930-ban, miután a "Képmutatók cselszövése" című darabját betiltották, megsemmisíti a kézirat egy részét: "Én magam dobtam a kályhába az ördögről szóló regényemet" - írja a szovjet kormányhoz címzett levelében. 1933-ban, miután barátja, Nyikolaj Erdman drámaíró letartóztatásának hírét veszi, újra elégeti a regény egy részét. Alig egy éven belül emlékezetből újraírja - bizonyságául a regény alapján szállóigévé vált szavaknak: " Kézirat sosem ég el!" Bulgakov legalább ötször kezdte teljesen újra a mű írását, s a kutatók legalább öt önálló változatot tartanak számon. "Add Uram, hogy befejezhessem a regényt!" - írja Bulgakov a fohászt a ki tudja hányadik kézirat margójára, az általa "napnyugta-regénynek" nevezett nagy mű azonban befejezetlen maradt. 1938-ban a kézirat tetejére fölírja ugyan a végleges címet: "A Mester és Margarita" és elkészül az "Epilógus" is, a végső szerkesztést azonban nem tudja elvégezni. A kézirat nem ég el, mert nem létezik - parafrazálhatnánk a híres szállóigét. Keserű tény: A "Mester és Margaritá"-nak nincs végleges kézirata. Ami van: a regény 1938-ban elkészült gépirata, meg többfüzetnyi javítás és betoldás, melyeket már nagy betegen, látá sát elveszítve diktált feleségének élete utolsó hónapjaiban. Külön regény a mű kiadásának története is. Felesége, Jelena Szergejevna Bulgakova az író végakaratának megfelelően, számos alkalommal megkísérelte a regény kiadatását, de erre csak közel h árom évtizeddel később, 1966-67 fordulóján került sor. A Moszkva című folyóirat közölte - durván megkurtítva. Szőllősy Klára, a regény kiváló magyar fordítója azonban nemcsak a megcsonkított szöveget fordította le, hanem a kihagyott részeket is: Bulg akov özvegye ugyanis minden egyes töredéket kalandos úton - a fehérneműjébe rejtve - átcsempészett Budapestre. Így állt elő az a különös helyzet, hogy Magyarországon, magyarul előbb került az olvasók elő "A Mester és Margarita" cenzúrázatlan szövege, mint hivatalos szovjet kiadásban. Azóta már két alkalommal próbálták orosz kutatók újra rekonstruálni a regény szövegét, legalábbis azt a variánst, amely feltételezhetően legközelebb esik az író szándékaihoz. A mostani magyar felújított kiadás az 1 989-es, azóta világszerte elfogadott szövegen alapul.
Puškin – Michail Bulgakov
Moliére – Michail Bulgakov
Ústrednou postavou tejto drámy je veľký francúzsky autor komédií Jean Baptiste Poquelin známy ako Molière. Hlavnou témou diela je boj umelca s despotickým režimom Ľudovíta XIV. a pokrytectvom jeho dvora. Hra popisuje udalosti vedúce k Molièrovej smrti.rnBulgakov dielo dokončil v roku 1933, hra bola uvedená v 1936 a hneď aj zakázaná. Knižne ju vydali až po tridsiatich rokoch.