Fejtóny, rozhovory, reportáže
Proč nemám pistoli – Rudolf Křesťan
Fejetonista Rudolf Křesťan a ilustrátorka Magdalena Křesťanová přicházejí s novou sbírkou fejetonů, které - jako obvykle - zkoumají s úsměvem řadu skutečností všedních i nevšedních. Pistolové téma je tak jen jedním z celé stovky různorodých námětů. Snad nejvýstižnější charakteristiku celého díla oblíbeného autora podává ve svém vyjádření Petr Bílek, šéfredaktor Literárních novin: „ Autor vládne zázračným postřehem. Kristus v jeho jménu měnil vodu na víno, on mění to, co lidé považují za banalitu, nudu nebo opruz, v zábavnou historku, vtip a moudrou sentenci. Žádná všednost mu není tak všední, aby z ní nebyl schopen učinit nevšednost. Přináší chvíle svěcené radosti. Nejste v pohodě? S Křesťanem budete.“
Trojhlas – Gustáv Murín
Z knihy rozhovorov Gustáva Murína znejú súčasne hlasy troch ikon československého humoru – Milana Lasicu, Stanislava Štepku a Jiřího Suchého. Všetci traja majú niečo spoločné: spočiatku boli súčasťou humoristickej dvojice, sú autormi textov pesničiek, ktoré sa hrajú dodnes, a z nadšených amatérov sa stali principálmi divadla. Hoci nechceli byť politickými glosátormi, dostali sa do nepriazne vtedajšej politickej moci. Sami seba považujú skôr za domasedov, no po zmene režimu prešli kus sveta. Ich výpovede úsmevne i vážne charakterizujú jednu veľkú epochu, ktorej úskaliami prešli – každý po svojom – a nestratili pritom chuť a silu rozosmievať nás.
Pavel Vrba – Marie Vrbová
Spomienková kniha o básnikovi, textárovi a autorovi divadelných hier Pavlovi Vrbovi napísaná formou rozhovoru jeho manželky Marie a jej kamarátok Jany Černej a Věry Slukovej-Markovej so zosnulým. Kniha je doplnená o viac než 250 autorových pesničkových textov, ktoré vybral známy hudobný publicista Miloš Skalka, a zachytáva obdobie od Vrbových textárskych začiatkov v roku 1965 až po jeho odchod v roku 2011.
Nepohádkové osudy českých princů a princezen – Zuzana Pšenicová
V čem je fenomén několika českých pohádek, které miluji celé generace a nikdy nezestárnou ? Kniha o tom, v jakém prostředí a za jakých okolností vznikly klasické české pohádky i o pozdějších často velmi nepohadkových osudech českých „princů a princezen”. Kniha obsahuje nové autentické rozhovory s pamětníky i zcela neznámá překvapivá fakta z dobových archiválií.
Literatura v čase lovců – Miroslav Balaštík
Jedná se o výbor z téměř dvou stovek rozhovorů, které byly v posledních dvaceti letech publikovány v časopisu Host. Pětatřicet nejzajímavějších dialogů se spisovateli, literárními kritiky, umělci a vědci odhaluje nejen životní a tvůrčí osudy těchto osobností, jejich názory a postoje, ale fakticky zaznamenává i vývoj literatury v posledních desetiletích. Čtenáři zde mimo jiné najdou rozhovory s Janem Balabánem, Alexandrou Berkovou, Petrem Borkovcem, Irenou Douskovou, Otou Filipem, Jiřím Hájíčkem, Petrem Hruškou, Jiřím Kratochvilem, J. H. Krchovským, Jiřím Kuběnou, Petrem Placákem, Miloslavem Topinkou, Bogdanem Trojakem, Michalem Vieweghem a řadou dalších. Kniha vychází také jako připomenutí nadcházejícího třicetiletého výročí založení časopisu Host.
Az altaji népek ősvallása tekintettel a magyar ősvallásra – Antal Csengery
EZ A KIADÁS AZ 1857-BEN MEGJELENT EREDETI MŰ REPRINTJE. • „Mi volt a magyarok ősvallása? Alapjában nem lehetett más, mint azon húnszittya népeké, melyek a történet kezdetétől fogva ugyanazon téreken mozogtak, honnan, hagyományaink és a legrégibb történeti nyomok szerint, őseink e földre jöttek. A vallások története tanúsítja, hogy azonegy éghajlat alatt, hasonló természeti benyomások közepett, egyforma életmód mellett, a műveltség ugyanazon fokán egyképpen alakul a népek vallásos szemlélete.” (Csengery Antal) * „AZ ALTAJI NÉPEK ŐSVALLÁSA tekintettel A MAGYAR ŐSVALLÁSRA” című ezen kiadványt az 1858 - ban először megjelent 25 oldalas tanulmány, az altaji népek ősvallása és a magyar ősvallás kapcsolata, és nem utolsó sorban a XIX. század közepének publikációs magyar nyelvezete iránt érdeklődő olvasóink figyelmébe ajánljuk.
Dialógy s hviezdami literatúry – Ľuboš Jurík
Autentické dialógy spisovateľa a publicistu Ľuboša Juríka so slovenskými, českými, európskymi i americkými spisovateľmi. Kniha prináša nové alebo doplnené rozhovory s významnými spisovateľmi, v ktorých sa otvorene hovorí o tvorivej činnosti, o metodike tvorby, o osobných ťažkostiach autorov, ale aj o dobovej politickej situácii a spoločenských súvislostiach modernej histórie. Spisovatelia odpovedajú na otázky o etike aj estetike, vyjadrujú sa k filozofickým otázkam, ale aj k bežným problémom jednoduchého čoveka. Kniha je zaujímavým pohľadom do vnútra spisovateľov, ale aj ich svedectvom o našej nepokojnej dobe. Čitateľ nájde v knihe rozhovory so spisovateľmi, ako sú Louis Aragon, Frederick Forsyth, Françoise Saganová, John Updike, Milan Rúfus, Günter Grass, Allen Ginsberg, Ladislav Ťažký, Bohumil Hrabal, Ladislav Mňačko a ďalší.
Fedőneve: Ulysses I. – Sándor Márai
Ulysses Vasárnapi krónikája következik. Ulysses a magyar irodalom egyik legnagyobb élő reprezentánsának fedőneve. Itt a Szabad Európa Rádiója, a Szabad Magyarország Hangja. E sorokat először 1951 októberében gépelték le és mondták be a Szabad Európa Rádió stúdiójában, ... Folytatás ›› Münchenben. Márai az évek során több száz felolvasást tartott, melyek közül az első időszakban az Ulysses-sorozaté volt a főszerep. Hatvan évvel ezelőtt, 1954-ben tervbe vette jegyzeteinek kötetbe rendezését, de elképzelése nem valósult meg. A Fedőneve: Ulysses tehát elsősorban az írói szándék megvalósulása, ugyanakkor egy sorozat nyitó darabja, melyben a közéleti és politikai író Márai Sándort ismerhetjük meg. A berlini légihíd szimbolikája. Az amerikai és szovjet befolyás alatt álló Európa kiszolgáltatottsága. A Rákosi-éra gunyoros arca és a bolsevista hatalomgyakorlás. Nyugat-Európa és a vasfüggöny. Andrássy út hatvan, kitelepítés és megtorlás. Kultúra és szellemtörténet. Irodalom kalodában. Márai Sándor magyar író akart lenni, idehaza szeretett volna élni és dolgozni. Ez nem sikerült, de felolvasásai közreadásával a kassai polgár egy kicsit ismét hazaérkezett. "Hallgassuk" őt érdeklődéssel, "nyitott füllel"! A(z) Fedőneve: Ulysses I. (Könyv) szerzője Márai Sándor.
Róbert Bezák – Pravda o odvolanom arcibiskupovi – Šebastián Labo
Kniha pátra Šebastiána Laba je odpoveďou na publikáciu o Róbertovi Bezákovi Vyznanie, ktorá vyšla koncom minulého roka. Autor vo svojej knihe upriamuje pozornosť čitateľov na druhú stranu mince kauzy "Bezák". Poukazuje na rôzne činy a výpovede odvolaného arcibiskupa, čím objasňuje aj možné príčiny jeho odvolania. V knihe je odcitovaná jednak korešpondencia samotného arcibiskupa v čase jeho pôsobenia v Trnavskej arcidiecéze, ale aj rôznych duchovných, ktorí dávno pred odvolaním upozorňovali na jeho netradičné vystupovanie. Páter Šebastián Labo sa nedožil vydania tejto knihy, zomrel 22. 5. 2014. Je však autorom mnohých kníh s duchovnou tematikou, pozoruhodné je jeho spracovanie zahraničných ciest Jána Pavla II. počas jeho dlhého pontifikátu.
Megismertem Isten szeretetét – Ferenc Juhász
"Számomra a teológia istenélmény. Évtizedeknek kellett ahhoz eltelnie, hogy lassan ráeszméljek: mindez tulajdonképpen semmi. Úgy is mondhatnám, szinte mindmáig dolgoztam, írtam, tanítottam, de nem a magam életét éltem, hanem a feladatokét. Most kezdem fölfedezni, hogy igazából elmúlik ... Folytatás ›› minden teljesítmény. Kecskeméten a diákotthon, a gimnázium, az írásaim, vagy akár a Sapientia Főiskola. Ha most visszanézek rájuk: megvolt, jó volt, de elmúlik. Nem a teljesítményem fontos, hanem a létem. Magamat kell odaadnom a jó Istennek, ahogy és aki vagyok." A(z) Megismertem Isten szeretetét... (Könyv) szerzője Juhász Ferenc.
20 let nového Polska v reportážích podle Mariusze Szczygieła – Mariusz Szczygiel
Internetové seznamky, privatizace, záplava zboží, telenovely a podnikatelské baroko. Seznamy agentů, historické křivdy a zklamaná očekávání. Všechno zakázané a nedostatkové leželo na dosah ruky. Najednou se mohlo svobodně mluvit a psát o minulosti i okolní realitě. Pro Polsko, stejně jako pro Česko a Slovensko, představoval rok 1989 nejen politickou, ale i kulturní a společenskou revoluci. Dnešní polská reportáž, jeden z nejzajímavějších a nejprestižnějších žánrů s dlouhou tradicí, se zrodila právě z nutnosti tyto nové fenomény a změny pochopit. Dívat se na ně s odstupem a kriticky. Novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“. Některé jako by popisovaly to, co jsme sami prožili, jiné jsou svébytně polské. Dohromady ale skládají neuvěřitelně různorodý, někdy směšný a jindy mrazivý obraz minulých dvaceti let v jedné zemi ve středu Evropy. Nápad, uspořádání a komentáře Mariusz Szczygieł. Ilustrace twożywo.