Fejtóny, rozhovory, reportáže
Dřevěná mysl – Ludvík Vaculík
Fejetony Ludvíka Vaculíka patří k nejpozoruhodnějším jevům současné české literatury a ne náhodou bývají přirovnávány k fejetonům Karla Čapka. Stejně jako Čapkovi slouží i Vaculíkovi tyto krátké literární útvary k tomu, aby se pravidelně vyslovoval k aktuálním událostem, aby promlouval k záležitostem zdánlivě nicotným i světodějným a aby mu záležitosti velké i malé, osobní i obecné byly záminkou k zamyšlení, k hlásání vlastní filozofie, vlastních názorů na společenské dění. V Lidových novinách vycházejí Ludvíku Vaculíkovi od roku 1989 každé úterý fejetony v rubrice Poslední slovo. Jejich výběr z let 1989-2001, který bezprostředně navazoval na svazky Jaro je tady a Srpnový rok (shrnující fejetony 1981-1989), vyšel pod stejnojmenným názvem v roce 2002, v této knize pokračujeme výběrem fejetonů z let 2002-2008.
Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010–2013 – Jan Burian
Kniha Jana Buriana Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013 obsahuje devadesát fejetonů, které v uplynulých třech letech otiskoval na svých stránkách Týdeník Rozhlas. Podobně jako v předchozím Přízraku v nákupním středisku (2009) nabízí autor i tentokrát čtenářům výlety v prostoru i v čase, takže dobrodružnější povahy se ocitnou na hřbitově v Patagonii, zažijí bouřlivou plavbu na ostrůvek Christians? v Baltském moři, v doprovodu Jiřího Gutha-Jarkovského se vrátí do Portugalska kolem roku 1900 a podniknou s ním cestu vlakem přes železniční most navržený Gustavem Eiffelem? pokud dávají přednost současnosti, dočtou se, jak dnes "za horama pyrenejskýma" zvládají ekonomickou krizi a jestli je ještě možné slyšet v Lisabonu autentické fado. Vlastencům jsou určeny úvahy o pomazánkovém másle, stavu zajíců a občanů v Přední Kopanině, Maradonově, respektive Klausově boží ruce či o tom, v čem nás mohou po volbách (nejen přímých) inspirovat kocouři…
Monika – Eva Evita Urbaníková
Nová edícia sa bude venovať ženám, mediálne známym ženám, silným ženám. Z veľmi osobných až intímnych rozhovorov s nimi sa dozviete to, čo vám médiá nikdy neponúknu. Dnes, keď pozitívna informácia prestáva byť pre bulvár zaujímavá a čitateľom sa podsúvajú zväčša informácie o ľuďoch, ktorí šokujú svojimi bizarnosťami, a nie tým, že sú úspešní, múdri a chytrí, prichádza Evitapress s realizáciou nápadu predstaviť tieto ženy inak. Z druhej strany. Aké sú matky, priateľky, manželky, milenky. Čo milujú a čo rady nemajú. Aké sú ich slabosti a silné stránky. Nazrieme do ich súkromia aj do trinástych komnát. Ale to len – medzi nami. Prvá z tejto edície má názov Monika a v rozhovore s Evitou Urbaníkovou sa predstaví Monika Flašíková-Beňová. V knihe Monika odhaľuje svoje naozajstné ja, svoje pády aj vzostupy, svoje vzťahy s mužmi, rodinu, hovorí o zradách najbližších ľudí, ale aj o priateľkách, ktoré pri nej stoja v zlom aj v dobrom. Hovorí o tom, ako peniaze dokážu zamávať človekom, o politike a o ženách v nej, o živote s Fedorom, o úspechu a o svojej predstave ženskosti... Nájdete v nej aj fotografie zo súkromia, ktoré ste nikde nevideli. Nápad napísať knihu vznikol pred rokom na spoločnej dovolenke Evity s Flašíkovcami v Chorvátsku, dnes je na svete a je prvou zo série ďalších.
Rusko, Ukrajina a my – Tomáš Gális,Alexander Duleba
Je Ukrajina umelý štát? Prečo je Rusko také veľké? Je jeho zahraničná politika racionálna a prečo vsadili len na vývoz ropy a plynu? Na tieto a mnohé ďalšie otázky odpovedá Alexander Duleba, ktorý za posledné roky patrí k najcitovanejším slovenským analytikom. V knižnom rozhovore sa venuje dejinám, migračným vlnám, vzniku aj fungovaniu štátov. Sústredí sa najmä na vývoj v Rusku a na Ukrajine, ale neobchádza ani ďalšie postsovietske štáty. Opisuje ich moderné dejiny, dnešné problémy a protirečivý vzťah k Európe, do ktorej napriek všetkým výhradám podľa neho patria. Alexander Duleba (1966) vyštudoval Filozofickú fakultu Univerzity Tarasa Ševčenka v Kyjeve, v roku 2009 sa habilitoval na Univerzite Komenského. Od roku 1990 pôsobil ako výskumný pracovník na Katedre sociálnych a politických vied Filozofickej fakulty UPJŠ (dnes Prešovská univerzita), kde pôsobí aj v súčasnosti. Od roku 1993 bol pracovníkom Slovenského inštitútu medzinárodných štúdií pri ministerstve zahraničia. V roku 1995 nastúpil do Výskumného centra Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku, ktorú od roku 2000 vedie. Venuje sa výskumu zahraničnej politiky Slovenska a vnútornej i zahraničnej politiky postsovietskych štátov.
Deväť životov-Rozhovory o preklade a literárnom živote – Radoslav Passia,Gabriela Magová
Kniha Deväť životov prináša rozhovory s významnými slovenskými prekladateľkami a prekladateľmi a jedným českým prekladateľom staršej generácie. Cieľom bolo pomocou obsahovo podobne štruktúrovaných rozhovoroch získať relatívne ucelený obraz o ich súkromnej a profesionálnej biografii a názoroch na rozličné stránky prekladania umeleckej literatúry, ako aj ich postoj k rozličným otázkam literárneho a verejného života, najmä v období totalitného režimu pred rokom 1989. Základnými kritériami pri výbere respondentov boli nespochybniteľné výkony v oblasti umeleckého prekladu v sledovanom období, ochota hovoriť o sebe a svojej práci a vek nad sedemdesiat rokov.
Za slovem – Barbora Tylová Toman,Bohumila Grögerová
Knižní rozhovor s nestorkou české vizuální poezie Bohumilou Grögerovou (1921–2014) nazvaný Za slovem vedla ještě před autorčinou smrtí grafická designérka Barbora Toman Tylová. Interview poodkrývá myšlenkové zázemí, z něhož vyrůstá život a dílo autorky, která zanechala nesmazatelnou stopu v české literární historii 20. století. Název knihy odráží básnířčinu touhu pochopit slovo, jít za jeho význam, za promyšlenou konstrukci veršů, a také naznačuje zápas téměř nevidomého člověka, který se svou tvorbou dennodenně dostává za své fyzické limity. Velká část práce Bohumily Grögerové neoddělitelně splynula s jejím životním a profesním partnerem, básníkem Josefem Hiršalem, s nímž překládala a především tvořila experimentální poezii v šedesátých letech. Přestože Grögerové tvorba byla s Hiršalovou v tvůrčím souladu, vyrůstá její niterný vztah ke slovu, především pak k jeho smyslu, z odlišného zázemí. To odkrývá i autorčina pozdější, již samostatná tvorba, v níž se vrátila k tradičnímu literárnímu vyjádření. Obrazový doprovod tvoří černobílé dokumentární fotografie z návštěv básnířky. Specifickou výtvarnou částí jsou textové fotogramy, původní výtvarná reakce Barbory Toman Tylové na otázku aktuálnosti vizuální poezie, v jejímž čele Bohumila Grögerová v šedesátých letech stála. Fakt, že fotogramy nejsou jen dalším typem vizuálního doprovodu rozhovoru, je v knize vyjádřen jejich oddělením, skrytím uvnitř přeložených stránek. Čtenář tak může listovat knihou a vidět pouze text a dokumentární fotografie, nebo stránky rozložit a prohlédnout si i fotogram. – Vychází za podpory Hlavního města Prahy.
Noc v Mariboru – Martin Kovář,Martin Rychlík
Rozhovor novináře Martina Rychlíka s ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a prorektorem této univerzity, profesorem Martinem Kovářem, o dětství, dospívání a studiích v době komunismu, o proměnách pražské FF UK a české společnosti po listopadu 1989, o mládí a zrání historika, o jeho odborné specializaci, tj. dějinách Anglie (Velké Británie) a jejího impéria, o osudové spolupráci s egyptologem profesorem Miroslavem Bártou, o složitosti dnešního světa, o hrozbách, jimž musí čelit, i o jeho předpokládané budoucnosti...
Náš António – Anton Srholec,Štefan Hríb
Kniha obsahuje DVD s dokumentárnym filmom Aleny Čermákovej - Anton Srholec. Dva otvorené rozhovory Antona Srholca so Štefanom Hríbom, desať jeho osobných textov, a najmä legendárne kázne večného rebela z obdobia komunistickej diktatúry. Táto kniha prináša nový pohľad na Antona Srholca. Najmä jeho doteraz nepublikované kázne ukazujú, aký duchovný poklad tu mal - najskôr z vôle komunistov a neskôr z rozhodnutia biskupa Sokola - ostať zakopaný.
Rozhovory s C. G. Jungem
Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.
Ahoj Tato Milý Kubo – Dežo Ursiny,Jakub Ursiny
V roku 1994 sa Jakub Ursiny presťahoval do bytu k svojmu otcovi Dežovi. Otec, v predtuche blížiaceho sa konca, s pocitom, že synovi musí odovzdať svoje životné poznanie, začal písať Jakubovi listy. Jakub túto výzvu opätoval a vznikol tak jedinečý dialóg medzi otcom a synom o najdôležitejších otázkach života i smrti, ktorá je vždy nebezpečne blízko . Listy síce putovali iba z jednej izby panelákového bytu do druhej, no naplnili svoj zmysel. Ivan Štrpka v predhovore ku knihe píše: “ V tých listoch prebieha nenásilný, ale zrejmý proces vzájomného stávania sa vedomým & milujúcim synom a otcom, úplnejším človekom.”
Život mimo kategorie – John Bok,Jan Novák
"John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě ""socialistického beatnika"", který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování. Jan Novák (1953) je přední český spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA, žil v Chicagu, nyní je doma opět v Čechách. Jeho román Zatím dobrý (2004, Paseka, Argo 2011) byl v rámci ceny Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku 2005. John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS. Je zakladatelem Spolku Šalamoun, který se angažuje v kontroverzních soudních kauzách, a několikrát byl nominován na funkci veřejného ochránce práv. "
Hány csillag az égen? – Edith Bruck,Mária Barna
"Megszületünk, meghalunk, nem? Csak a fontos, hogyan?" Anita túlélte a huszadik század legnagyobb emberi traumáját, a koncentrációs tábort. Tizenöt éves, árva, elveszett. Kapaszkodik a maradék rokonai által feléje nyújtott szalmaszálba: a magyarországi árvaházból nagynénje Csehszlovákiában élő családjához menekül. Nagynénje a férjével, a kicsi gyerekével és a sógorával egy frissen kitelepített szudétanémet család otthonában él, és sok-sok számkivetett sorstársával együtt az Ígéret Földjére készül. Anita álma is Palesztina, de ő ahhoz még gyerek, hogy a kezébe vegye a sorsát. A rokonok felkarolják, érte küldik Magyarországra az élveteg sógort, akinek rögtön megtetszik a szép gyereklány... Hány csepp van az óceánban? Hány csillag az égen? Az emberiség fejin hány hajszál van? S hány gonoszság szívében? Ez a Petőfi-vers segíti át Anitát életének történelmi és női sorsfordulóján. A regényből Anita B címmel olasz-magyar-cseh koprodukcióban film készült, 2014-ben került forgalomba. Bruck Edith elismert és sikeres olasz író, költő, műfordító. Egy Tisza-parti kis magyr faluban született. Még jóformán gyerek volt, amikor 1944-ben családostul deportálták. Túlélte Auschwitz, Dachau, Bergen-Belsen lágereit. Felnőttként Olaszországban talált hazára.
A Határ törvényei – Javier Cercas,Ferenc Pál
"A szerelem bátorrá tesz" Három főhős: Kékszem, a legendás bandavezér, akiből, miközben szinte egész életét börtönben tölti, mítosz lesz, példakép, "új Robin Hood"; Tere, a kedvese (vagy mégsem?), aki tűzön-vízen át hűséges hozzá; és Pápaszem, aki csak azért csapódik a bandához, mert szerelmes Terébe, a legszebb lányba, akit valaha látott... 1978-ban kezdődik a történet, amikor Kékszem vezetésével a kamaszokból álló banda egyre veszélyesebb bűncselekményeket követ el, s amikor megjelenik köztük Pápaszem, és olyan akar lenni, mint ők... Egy bankrablás után kint várja őket a rendőrség: valaki nyilván beköpte a bandát! De ki lehetett a besúgó? És Pápaszem visszamehet-e a maga középosztálybeli, nyugodt életébe, ahol majd egyetemre jár, és talán ügyvéd lesz belőle; el tudja-e felejteni a szegény kültelki kamaszokkal átélt lélegzetelállító kalandokat; és el tudja-e felejteni Terét? Javier Cercas ennek az igaz vagy jórészt igaz történetnek, Kékszem legendájának, személyiségének mélyér e próbál hatolni, hosszasan beszélget mindenkivel, aki még él a szereplők közül, és kideríti, hogy a valóság izgalmasabb, mint a mítosz... Csak az a baj vele, hogy megismerhetetlen. Javier Cercas 1962-ben született Ibahernandóban. Több kötete megje lent már (esszék, regények), amikor 2001-ben a Szalamiszi katonák-kal óriási sikert aratott, számos díjat nyert el hazájában, és világszerte az egyik legolvasottabb kortárs spanyol szerző lett. Azóta sorban jelennek meg nagy sikerű, mindig valamilyen valóságos eseményt, alakot, rejtélyt feldolgozó, azoknak a legmélyebb lélektani indítékait boncoló regényei hazájában és számos más országban.
Korespondence – František Janouch,Jiří Pelikán
Možná že české literatuře v poslední třetině dvacátého století a na začátku století jedenadvacátého opravdu chybějí velké romány, ale na příběhy v jiných podobách – například na paměti nebo korespondence – je dostatečně bohatá. Souborná korespondence mezi Františkem Janouchem a Jiřím Pelikánem z let 1974–1993 je záznamem mnoha nevšedních příběhů. V osmdesáti čtyřech dopisech dokládá významnou etapu naší moderní historie: aktivity československého exilu. Tehdy byly centrem dění nikoli politická uskupení, ale exilová nakladatelství a časopisy (Svědectví, Listy) s okruhem přispěvatelů. Jiří Pelikán, vydavatel Listů v Římě a první Čechoslovák zvolený – dokonce dvakrát – poslancem Evropského parlamentu, a František Janouch, jaderný fyzik a zakladatel Nadace Charty 77 ve Švédsku, věnovali vydávání Listů, shánění financí pro jednotlivé exilové i domácí projekty či osoby, získávání informací a kontaktů, lobbování (například Nobelova cena pro Jaroslava Seiferta) mnoho času a energie. V jejich dopisech se propojují drobné lidské příběhy někdy detektivní, někdy humorné s velkými událostmi té doby. Z jejich korespondence se čtenář dozví mnoho nejen o jednotlivých epizodách, například také o vztazích české emigrace s Čínou, ale zejména o smyslu československého zápasu o svobodu a lidskou důstojnost.
Kopat do žuly motykou – Kolektív autorov,Michael Hauser
Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému. Rozhovory, vznikající mezi lety 2007 a 2014, jsou svědectvím o nesnadném narušování různých podob dogmatismu a ideologických příběhů, podle nichž se kapitalismus jeví jako přirozený řád společenského světa a postmodernismus představuje poslední kapitolu kulturních dějin. Pokusy o radikální kritiku a formulaci alternativ v podobě emancipačních projektů (komunismus) jsou stále vnímány jako nebezpečné a scestné, anebo jako donkichotské kopání motykou do žuly. Přestože jsme svědky postupného vyčerpávání postmoderních podnětů, k nástupu nové myšlenkové a kulturní konfigurace dosud nedošlo a nevidíme ani její určitější obrysy či jasné pojmy.
Skautské vize
Kniha Skautské vize vznikla na základě stejnojmenného cyklu kavárenských debat s různými osobnostmi společenského života. Možná se vám výběr osobností zdá nesourodý a složitě hledáte onu věc, která je všechny spojuje. Rozřešení tajenky spočívá ve skutečnosti, že životní osudy všech zpovídaných se různou měrou potkaly s fenoménem skautského hnutí. Někteří byli ve skautském oddíle krátkou dobu, jiní jsou dodnes ve skautském hnutí aktivní. Všichni dotazovaní se ale shodují v tom, že skauting pro ně byl podstatným zdrojem zážitků, přátel a životní inspirace. Tato kniha není pouhou vzpomínkou na staré dobré časy ve skautském oddíle, ale je především pokusem pojmenovat výzvy, před kterými stojí současná společnost, jejíž je skautské hnutí nedílnou součástí. S osobnostmi si povídal moderátor Miloš Říha. V současnosti pracuje jako ředitel Skautského institutu a podílí se na vytváření dlouhodobé strategie Junáka. Jeho skautská přezdívka je Šípek.