História
Ferenc Ferdinánd – Alma Hannig
"Miért kell Ferenc Ferdinándról életrajzot írni? Ezzel a kérdéssel (történészkörökön kívül) főleg azért találkozik az ember, mert az osztrák-magyar trónörököst legtöbben...csupán halálának körülményeiről ismerik. Az első világháború előtti utolsó években végzett tevékenysége és a Monarchiában játszott fontos szerepe azonban szinte teljességgel feledésbe merült. Jelen kötet elkészítéséhez azonban főleg az a felismerés adta a döntő lökést, hogy mind a mai napig még a szakirodalom is igen hiányosan mutatja be a trónörökös Ausztria-Magyarország politikai fejlődésében betöltött helyét és a folyamatokra gyakorolt hatását." - írja a könyv zárszavában a német szerző. Ferenc Ferdinánd "a történelem nagy ismeretlenjei közé tartozik", így tehát joggal állítható, hogy hiánypótló munkát tart kezében az olvasó. Alma Hannig a trónörökös korán sem szokványos élettörténetét beágyazza a Habsburg Birodalom belső és a korabeli Európa szövevényes nagyhatalmi viszonyaiba, s bepillantást enged azokba a törekvésekbe, amelyek végül elvezettek a Nagy Háborúhoz. Magánarchívumok- és gyűjtemények anyagát is feldolgozza a könyv, amelyek egyik kiemelt témaköre a főherceg magyarokkal való kapcsolata. A biográfia (amely egyaránt szól a történelem avatott ismerőihez és a korszak iránt érdeklődő laikusokhoz) különlegessége, hogy számos alkotás elemzésén keresztül azt is bemutatja, miként él tovább a tragikus sorsú trónörökös alakja az irodalomban, a képzőművészetekben és a filmben.
Chtěli jsme víc než supermarkety – Václav Klaus
Motiv této knihy je spojen s 25. výročím 17. listopadu 1989. Její název není náhodný a není žádnou nadsázkou. Ano, strašně moc jsme si přáli konec komunistické nesvobody a i když jsme chtěli zastavení komunistického ekonomického úpadku, určitě jsme chtěli něco víc než plné supermarkety, něco víc než cestování k jižním mořím bez výjezdních doložek, něco víc než spoustu programů na stále větších a lepších televizních obrazovkách. Chtěli jsme rostoucí ekonomickou prosperitu. Chtěli jsme autentickou svobodu, což znamená svobodu vyhrát i prohrát. Jak jsem těchto 25 let viděl, cítil a prožíval, naznačuje tato knížka. Je to mé trvající hledání odpovědí na řadu otázek spojených s právě uplynulými 25 lety.
Život si nikdo nevybere – Bruno Schreiber
Vzpomínková kniha Bruno Schreibera začíná nahlédnutím do života položidovské rodiny v České Lípě před druhou světovou válkou. Po roce 1938 musela rodina město, které se stalo součástí takzvaných Sudet, opustit. Na vesnici ve středních Čechách pak přečkávala těžké válečné časy. Autor připomíná tehdejší život na venkově i s jeho úsměvnými stránkami, ale také historické události, které na jeho rodinu neblaze dopadaly. V závěru války byl i on, jako patnáctiletý chlapec, internován v koncentračním táboře Terezín, což ho poznamenalo na celý život. Ani existence v poválečném a posléze komunistickém Československu nebyla bez problémů. Několik kapitol věnuje i úseku svého života ve Švýcarsku, kam emigroval v roce 1969. Kniha je autentickým, čtivým svědectvím o době od třicátých let až do dnešních dnů.
Nějaká vzdálená země – Ruth Boswellová
Autorka, známá britská televizní producentka a scénáristka, čerpá ve svém románu ve velké míře z vlastních zážitků z dětství. V únoru 1939 ji totiž její rodiče poslali ve věku devíti let samotnou do Anglie, a tím jí vzhledem k jejímu židovskému původu zachránili život. Dramatický děj zachycuje příběhy rodiny zmítané ve víru historických událostí v předvečer druhé světové války, od zářijové mobilizace v roce 1938 do německé okupace 15. března 1939, a zejména zážitky dětské protagonistky Anny jsou znatelně autentické a tím mimořádně emocionálně působivé. Ruth Boswellová je známá britská televizní producentka a scénáristka seriálů pro děti i dospělé. Vyrůstala v předválečném Československu a v únoru 1939, jen několik týdnů před německou okupací, ji rodiče ve věku devíti let poslali samotnou do Anglie, což jí nepochybně zachránilo život. Její matka opustit Československo nemohla a zahynula v koncentračním táboře.
Václav Chaloupecký – Milan Ducháček
Copak je ta Gollova historická škola? Jak lze v Palackém objevit kořeny československých dějin? Proč československý úředník těžko nachází řeč s maďarským, ačkoli se oba domluví německy? Vyhnali by TGM ze Slovenska, kdyby uvažoval nahlas? Zrodilo se husitství z intelektuální konstrukce univerzitních mistrů? Proč Chaloupecký nedokončil přepracování Laichtrových Českých dějin? Jak se změní život badatele, když z domácnosti zmizí služka? A patří lovestory do dějin historiografie? Takové otázky si klade Milan Ducháček (*1978) v knize o českém historikovi Václavu Chaloupeckém, žáku Jaroslava Golla a Josefa Pekaře, jenž se po zrodu Československé republiky stal profesorem československých dějin Univerzity Komenského v Bratislavě. Po Pekařově smrti pak přijal prestižní nástupnictví na Karlově univerzitě. Václav Chaloupecký má pro své názory na česko-slovenský poměr na Slovensku dodnes „zlé meno“ a v českém prostředí zůstává ve stínu svých učitelů. I proto se autor rozhodl znovu rozpohybovat zdánlivě dobře známý příběh zrodu a rozkladu první ČSR a na pozadí životní dráhy opomíjeného historika se pokusil zachytit jak vnitrooborové klima českého, respektive československého dějepisectví první poloviny 20. století, tak v širším kontextu i proměny vztahu Čechů a Slováků v daném období. Stranou přitom nezůstává ani tematika Chaloupeckého historických prací, z nichž mnohé (povětšinou negativně) ovlivnily rodící se kulturní klima společného státu. Historikovy texty tak namnoze určují linii výkladu. Vedle osobností umělecké bohémy konce dlouhého století a prvorepublikových intelektuálních elit zde defilují přední osobnosti lucemburské epochy, jsou promýšleny otázky zrodu husitství a proměny interpretace kulturního dědictví Velké Moravy, je probírána údajná Žižkova cesta do Uher i stále neukončený spor o Kristiána a dataci nejstarších českých legend. Životní příběh rodáka z Dětenic na Jičínsku, anarchistického básníka, lobkovického knížecího archiváře, univerzitního historika, zuřivého polemika a vášnivého pěstitele jabloní se uzavírá náhlou smrtí roku 1951. Právě včas, chtělo by se říci... Práce byla poctěna Cenou Česko-slovenské komise historiků za rok 2013.
Tunelem na svobodu – John Fancy
Přezdívali mu Krtek a často s použitím pouhého pětadvaceticentimetrového nože na máslo vyhloubil celkem osm tunelů, některé z nich až v hloubce deseti metrů pod povrchem. Snažil se uprchnout také z pracovních čet, přesekával ostnaté dráty a skákal z jedoucího vlaku. Když byl vězněn v táboře Stalag Luft III v Polsku, pomohl zorganizovat útěk 76 mužů, který později vešel ve známost jako "Velký útěk". Seržant John Fancy, pilot britského Královského letectva, byl sestřelen při bombardovacím náletu v severní Francii 14. května 1940. Němci ho zajali a věznili až do konce války a Fancy se za tu dobu šestnáctkrát pokusil dostat se na svobodu. Třikrát skutečně utekl, ale pokaždé byl znovu dopaden.
Mata Hari – A legenda él – Marijke Huisman
Mata Hari azt jelenti, a "Hajnal Szeme". Ezt a nevet választotta Margaretha Geertruida Zelle, amikor másodszor indult szerencsét próbálni Párizsba. Az egzotikus csábító, a rejtélyes jávai hercegnő és elsőrangú femme fatale csillaga a boldog békeidőkben a semmiből hihetetlen magasságokba emelkedett. Viszont ugyanez a gyanús jelmez rántotta Mata Harit sorsszerűen mélybe a világháború poklában, amikor a katonák mindenhol ellenséget szimatoltak, és asszonyaiktól csakis a családanya vagy a hazafias ápolónő szerepét fogadták el. Mata Harit saját bevallása szerint a mundér imádata vezette a csúcsra és a gyors bukásba is. A könyv bemutatja, hogyan tették a lövészárkok "anyagcsatáinak" borzalmaiért, a kudarcokért a franciák őt felelőssé, amikor ellenséges tisztek szerelmi hálójába bonyolódott. Azóta filmek, könyvek sokasága jelent meg életéről, amelyektől ez a kötet abban különbözik, hogy nemcsak egy legendás életrajzot, hanem egy hiteles korrajzot is kapunk, alaposan megismerhetjük a századforduló Hollandiáját, gyarmati életét, az európai keletkultusz divatját és képviselőit. Marijke Huisman történészként elsősorban a személyes emlékek és a történelem viszonyával foglalkozik, Ez a könyve, ahogy ő fogalmaz, az egyetlen világhírű holland asszonyról szól.
Můj pradědeček František Ferdinand – Christiane Scholler
Nekonformní muž s mnoha plány do budoucna, důsledný stratég a nezlomná povaha: arcivévoda František Ferdinand byl v nesprávné době na nesprávném místě. Nejen 28. června 1914 v Sarajevu, nýbrž i ve století, v němž žil. Jeho tragický osud znamenal konec jedné epochy a zároveň začátek nové doby. Většinou jsme o tom četli jen obvyklé dějepisné texty. Jinak však události vypadají, když se slova ujme člen rodiny: Anita Hohenberg, pravnučka následníka trůnu, matka čtyř dětí, zámecká paní na Artstettenu. Žije a počíná si jednoznačně s orientací na budoucnost, zároveň však chce zachovat živou vzpomínku na historii zámku a jeho obyvatel. Zvlášť na „zmařeného vládce“, arcivévodu Františka Ferdinanda, tedy následníka trůnu, o němž, jak se domníváme, víme skoro všechno. Její podrobné a živé líčení poskytuje nový pohled na Habsburka, který se objevuje téměř ve všech učebnicích dějepisu na světě – ale nikdy není popsán tak, aby bylo možné pochopit skutečného člověka za oficiální maskou arcivévody. Proto vznikla tato kniha, která je víc než učebnice dějepisu. Je to návod jak spoluprožívat a prociťovat skutečnost. Osudové události po zavraždění následníka trůnu a jeho manželky totiž nejen vyvolaly první světovou válku, nýbrž i zapříčinily nové uspořádání Evropy. A také tragicky a natrvalo ovlivnily osud osiřelých dětí a jejich potomků.