Perseus a Medusa – Jan Bažant

33.49 
Ztvárnění antických mýtů jsou dnes pro většinu lidí nesrozumitelná. A to je škoda. Cílem této knihy je, aby neohrožený Perseus, hrůzná Medusa, obětavá Danae, krásná Andromeda a tajemný Pegas znovu promluvili. Publikace ovšem není určena pouze odborníkům, její text je v podstatě komentářem k autentickým pramenům – textům a především k pěti stům typických zobrazení Perseova mýtu. Na zadní straně obálky je fotografie antické římské gemy s hlavou Medusy, která s největší pravděpodobností pochází zesbírky Karla IV. Patří ke vzácným předmětům, o nichž můžeme říci, že je český král a císař římský měl v ruce, pozorně si je prohlížel a přemýšlel o nich. Tyto úvahy ovlivnily podobu koruny římského krále, která vznikla v Praze roku 1349. Proč do její výzdoby Karel IV. začlenil antické gemy s hlavami Medusy? Co pro něj tato zobrazení znamenala a jak si mýtus o Meduse vykládal? To jsou otázky, na které tato monografie hledá odpovědi. Chce čtenářům ukázat, že všechna zobrazení Persea a Medusy – obrazy, reliéfy i sochy – v kultuře poantické Evropy jsou stejně pozoruhodná jako vznik a vývoj tohoto mýtu ve starověkém Řecku. Čtenáři se v předkládané knize mohou podrobně seznámit s vývojem gramatiky a slovníku těchto zobrazení od antiky až po současnost. Nejstarší památky jsou z 2. tisíciletí před Kristem, nejmladší je ze současnosti – a tato díla pocházejí nejen z celé Evropy, ale i z Předního východu či Severní Ameriky. Mezi vybranými obrazy a sochami inspirovanými Perseovým mýtem jsou i nejvýznamnější zobrazení, která vznikla v českých zemích. A proč právě mýtus o Perseovi? Od svého vzniku byl spjat s viděním a zobrazováním, na němž je naše dnešní kultura postavena.

Stručný úvod do teorie mýtu – Robert A. Segal

7.14 
Robert A. Segal se v této knize na velmi skromné ploše pokouší seznámit čtenáře s možnými teoretickými přístupy ke zkoumání a výkladu mýtu napříč nejrůznějšími vědními obory: pojednává o sporu mezi vědeckým a mytickým výkladem světa, o filosofických, náboženských, psychologických a antropologických teoriích mýtu, o přístupech literárně teoretických, strukturalistických a o reflexi vztahu mýtu a politického uspořádání. Mýtus definuje velmi široce jako společensky vlivný příběh, k němuž se v nejrůznějších teoretických uchopeních váží tři základní otázky: jaký je jeho původ, funkce a téma. Interpretační možnosti představovaných teorií autor testuje na mýtu o Adónidovi, jednom z řeckých mýtů o krásných mladících, kteří vzbuzují touhu bohyní a dospělých žen, avšak umírají, aniž by dosáhli plné emoční, sociální a sexuální dospělosti. Tam, kde Segal nemůže představovanou teorii na tento mýtus aplikovat, nahrazuje jej mýtem jiným, přičemž zároveň ukazuje, že určité teorie jsou navzdory svému nároku na univerzalitu aplikovatelné pouze na některé typy mýtů. Pojetí mýtu předních myslitelů, jako byl Camus, Lévi-Strauss, Girard, Dumézil, Eliade, Jung nebo Freud, není v Segalově knize pouze představeno, ale je rovněž podrobeno systematické a přehledné komparaci. Kniha Myth: A Very Short Introduction se krátce po svém prvním vydání dočkala překladů do devíti různých jazyků a slouží jako studijní materiál nejen pro studenty religionistiky a příbuzných oborů řady světových universit, ale rovněž jako přehledná základní příručka teorií mýtu pro odbornou veřejnost.

Poselství nanebevzatých mistrů – Jasmuheen

14.64 
Táto kniha je zbierkou posolstvá, ktoré Jasmuheen prijala prostredníctvom channelingu od Nanebovstúpených Majstrov. Hoci nám boli spomínané posolstvá odovzdané už na začiatku deväťdesiatych rokov a doplnené v roku 2008, vo svojej podstate sú nadčasové svojou jednoduchosťou a láskyplnou múdrosťou. Uvedené posolstvá vás inšpirujú a podporia v súčasných časoch zmien na Zemi. Jasmuheen sa v knihe tiež stručne zmieňuje o svojom osobnom vzťahu s nanebovstúpenými Majstrami. Ako nám oznamuje Saint Germain: „Majster rozlišuje, akú skúsenosť bude zažívať, zatiaľ čo prebýva vo fyzickej forme v Božom kráľovstve. Majster naprieč všetkými úrovňami prejavu okolo seba tvorí to, čo mu plne slúži v prebudenom stave v každom prítomnom okamihu ... “

Potopa sveta – Juraj Činčura

14.20 
Geológ a geograf Juraj Činčura pozbieral mýty, legendy aj fakty na tému biblická potopa sveta a hľadá odpovede na dodnes nezodpovedané otázky – kto, kedy, kde a prečo ju „zapríčinil". Príbeh potopy sa začína odvíjať v poľadovej dobe v krajinách ležiacich medzi Perzským zálivom a Kaspickým aj Stredozemným morom. Ľudia obývajúci tieto končiny zmenili svoj spôsob života a namiesto zberu plodín či lovu sa stali pastiermi a poľnohospodármi. Jedným z nich bol možno aj čestný a spravodlivý Noach. Pri stavbe archy síce utŕžil veľa výsmechu a poníženia, no napokon spolu so zvieratami na troch palubách plavidla a s celou rodinou šťastlivo prežil potopu - údajne najväčšiu katastrofu ľudstva. Bola to potopa sveta, alebo len lokálna potopa, ktorá miestnym pripadala ako svetová? Bola jedna, bolo ich viac? Mal potopu sveta na svedomí Zeus, Hospodin, vo svete Sumerov Enlil, alebo bola príčinou kométa či cunami?

V lesoch Afriky

6.18 
Dej sa odohráva v časoch Mojžiša a doplňuje knižnú sériu „Pripravovatelia cesty“ nakladateľstva Stiftung Gralsbotschaft, v ktorej sú ponúkané „videné príbehy“ – zaznamenané ľuďmi, ktorí boli otvorení nahliadnutiu do duchovných súvislostí minulých udalostí. Nemalo by preto dochádzať k tomu, aby bol text nesprávne chápaný ako objektívne zobrazenie histórie, alebo ako spisovateľova fantázia. Autor zapísal to, čo videl, spôsobom, ktorý bezprostredne oslovuje cit, nepokladal sa však za autora v obvyklom zmysle. Preto sa tu, ako aj v celej knižnej sérii, upúšťa od uvádzania mena autora. Príbeh tohto dodatku opisuje život jedného malého kmeňa, ktorý mal poznanie o príchodu vyslanca Svetla. Tento kmeň objavil na svojej výprave Eb-ra-nit, knieža iného, väčšieho kmeňa a priviedol ho na svoje územie. V závere príbehu prichádza na návštevu k Eb-ra-nitovi Abd-ru-shin, ktorý sa stretol aj s obyvateľmi tohto malého kmeňa.

Kabalistická teurgie – Dluhoš Marek

11.16 
Kniha shromažďuje dokumentační metodou poznatky o použití kabaly a teurgie ke spojení se světem duchovním a případném zpětném působení na naši realitu. Popisuje přepokládaný vývoj kabaly a teurgie až k jejich spojování skrze náznaky v novoplatonismu, především florentskou akademií v magii renesance 15. století, a v křesťanské kabale, vrcholící u nás v kabalistické teurgii českého hermetismu, reprezentované významnou osobností, dr. Janem Keferem.

Oloncho o Ňurgunu Booturovi – Jakutský mytologický epos – Kolektív autorov,neuvedený

19.95 
Oloncho o Ňurgunu Booturovi Střelhbitém je nejznámější a umělecky nejkvalitnější představitel žánru oloncha. Oloncho je obecné označení pro duchovně hrdinské epické skladby sibiřských Jakutů, přinášející cenné poznatky o jejich minulosti, náboženských představách, šamanismu a životní filosofii, tradice skládání a vyprávění oloncha byla roku 2005 zařazena na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Je to rozsáhlá epická skladba obsahující četné mýty a legendy o dávných válečnících, démonech, božstvech i zvířatech, která dokonale odráží jakutský pohled na svět a na člověka, který není vyčleněn z celkového rámce přírody.

Drak: symbolismus a mytologie – Slavko Kroča

13.84 
Tato kniha nás zavede do úžasného světa příběhů, legend a mýtů o dracích, jejichž obrovité stopy a závan ohnivého dechu nacházíme po celém světě. Doprovázena bohatými ilustracemi představí symbolismus draka na Východě, kde je vnímán jako pramen života a štěstí, a také v západní kultuře, v níž jej můžeme spatřit spíše jako ztělesnění chaosu a nezkrocených sil. Ale nebylo tomu tak vždy. Autor díky srovnání bohatého mytologického materiálu poukáže na společné symboly a charakteristiky sahající do hlubin časů a současně čtenáři nabídne desítky poutavých příběhů, které nás zavedou do jednotlivých zemí od Číny a Japonska přes Egypt až do Evropy a dýchnou na nás vždy jejich jedinečným geniem loci.

Mahábhárata aneb Velký boj

17.77 
Staroindický epos Mahábhárata je jedním z nejrozsáhlejších eposů světa, jenž v originále zahrnuje přes dvě stě tisíc veršů. Jeho dějovým základem je vyprávění o boji mezi Pánduovci a Kuruovci, jenž se zřejmě odehrál koncem 2. tisíciletí před Kristem. Kolem tohoto jádra se shromáždilo množství dalších epizod a víceméně samostatných příběhů. Převyprávění se ujal znalec indické kultury Vladimír Miltner (1933-1997). Uváženým výběrem nejpodstatnějších dějových motivů a stylově i jazykově čistým zpracováním zprostředkoval zvláště mladému čtenáři pohled na jeden z významných zdrojů indických tradic a myšlení.

Sága o Hervaře – Jan Kozák,Kateřina Zachová

14.87 
Mytická sága patřící mezi klasická díla literatury starého Severu. Již krátký pohled do děje, v němž se utkávají stateční hrdinové s běsnícími berserky, dívka v převleku bojovníka sestupuje k mohylovým duchům, prokletý meč přináší zkázu celému rodu a v zá

Grónské mýty a pověsti – Knud Rasmussen

17.77 
Inuité znali mnoho pověstí a mýtů, které si navzájem vyprávěli během dlouhé polární noci nebo když je na cestě zastihla nepohoda a byli nuceni zůstat delší dobu na jednom místě. Mnohé příběhy vysvětlují, jak vzniklo Slunce, Měsíc a hvězdy, proč je příroda taková, jaká je, a proč různá zvířata vypadají tak, jak vypadají. Čtenář navyklý na schéma tradičních pohádek a pověstí bude asi překvapen jejich bezděčnou drsností a krutostí, ke které bude často marně hledat morální opodstatnění nebo odpovídající trest. Vše co bylo výše napsáno bezprostředně vystihují výborné ilustrace nezaměnitelného Martina Velíška.

Pražské pověsti, legendy a zkazky – Dagmar Štětinová

8.88 
Knížka pražských legend, pověstí a zkazek, jež se dochovaly do našich časů, přidává se čestně k celé řadě děl, která oslavila Prahu veršem i prózou, poezií i díly historickými. Všechny generace nejen pražských, ale i českých a moravských čtenářů se rády seznamují s životem svého hlavního města, o kterém pějí oslavné písně i zahraniční hosté. Nazývají Prahu čarovnou, mystickou, a nacházejí zde inspiraci mnozí umělci. Autorka v této knize zachytila kromě známých pověstí třeba o Libuši a Václavovi příběhy dosud neznámé nebo málo známé. Vypráví zejména o událostech ze života představitelů české šlechty - hrabě Deym, hraběnka Štenberková, hrabě Černín, rytíři z Neuberka, Kober z Koberšperka, hrabě F. A. Špork, ale také o postavách známých z Malé Strany a Starého Města, jako byl švec Materna, Golem, Tycho de Brahe. Čtenář se dozví i o vzniku pražských částí zvaných Chvaly, Kyje, Hrdlořezy. Mnohokrát již v jejích knihách osvědčené autorčino vypravěčství je zárukou, že se knížka zalíbí dospě

Průzračný svět – Míla Tomášová

8.31 
Průzračný svět Míly Tomášové je ryzí mystickou naukou. Zrcadlí mysterium sjednocení s Pravdou, život v jednotě všeho i fáze prozírání, jež předcházely.

Rúmí a súfismus – Eva de Vitray-Meyerovitch

7.60 
Práce o životě a díle Džaláluddína Rúmího (1207 - 1273), islámského učence a zakladatele řádu Tancujících dervišů, jehož orientalisté považují za největšího mystického básníka všech dob. Autorka, náležející k předním světovým odborníkům na súfismus, zde uvádí i četné výňatky z dosud nepublikovaných vzácných rukopisů.

Mýty a báje starých Slovanů – Irena Šindlářová

13.31 
Kniha o staroslovanské mytologii se v prvé části zabývá bohy a božstvy a ve druhé slovanskými svátky, slavnostmi a obyčeji.

Legendy a mýty amerických Indiánů I. – Judson Katherine Bery

6.65 
Legendy a mýty kalifornských indiánů a kmenů jihozápadu. První svazek zahrnuje legendy a mýty kmenů Zuňi, Pima, Hopi, Navajo, Sia, Miwok a dalších.

Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova – Bořek Neškudla

14.29 
Abecedně řazená esejistická hesla se zabývají především bohy a mýty starověkého Říma od nejstarších dob a jejich ovlivnění řeckou mytologií přes synkrezi s orientálními božstvy a kulty, vyplývající i ze světovládné úlohy Říma, až po nastolení křesťanství jako jediné věrouky. Neopomíjí však ani bohy a mýty dalších etnik Apeninského poloostrova, především Etrusků, ale i dalších italických kmenů. Text ilustrují pérovky a fotografie.

Bohovia starých Slovanov – Peter Weleslaw Kuzmišín,Viera Šinalová

13.29 
Unikátny ucelený súbor mýtických príbehov našej kultúry: slovanskí bohovia a bohyne, duchovia, démoni, víly, škriatkovia, vodníci... Kto vlastne sú, čo robia, ako pomáhajú alebo škodia, ako si ich uctiť a kedy je ich čas? V knihe sa stretneme so všetkými možnými bohmi aj inými mytologickými postavami. Pri každej tejto osobnosti nájdeme kľúčový príbeh o nej plus informácie o tom, čo táto postava znamenala, s čím sa spájala, ako a kedy sa uctievala alebo vzývala. A keďže v rôznych prameňoch sa môžeme stretnúť s rôznymi menami jedného a toho istého božstva, autor vždy uvádza aj tieto rôzne variácie mien. Dozvieme sa tiež, ako bol podľa našich predkov usporiadaný svet a vesmír, ako spolu bojovalo aj spolunažívalo dobro a zlo, prípadne iné polarity a energie. Slovanská mytológia je pritom logicky rozčlenená: najprv ide „prvá generácia“ bohov-stvoriteľov. Potom nasleduje éra mladších božstiev, a napokon tretiu skupinu tvoria „menší“, ochranní duchovia, démoni, víly a iné podobné postavy. Publikácia osvetľuje a odhaľuje naše dávne duchovné korene. Všetky príbehy sú nádherne farebne ilustrované mladou slovenskou výtvarníčkou Vierou Šinalovou.

V lesoch Afriky

6.18 
Dej sa odohráva v časoch Mojžiša a doplňuje knižnú sériu „Pripravovatelia cesty“ nakladateľstva Stiftung Gralsbotschaft, v ktorej sú ponúkané „videné príbehy“ – zaznamenané ľuďmi, ktorí boli otvorení nahliadnutiu do duchovných súvislostí minulých udalostí. Nemalo by preto dochádzať k tomu, aby bol text nesprávne chápaný ako objektívne zobrazenie histórie, alebo ako spisovateľova fantázia. Autor zapísal to, čo videl, spôsobom, ktorý bezprostredne oslovuje cit, nepokladal sa však za autora v obvyklom zmysle. Preto sa tu, ako aj v celej knižnej sérii, upúšťa od uvádzania mena autora. Príbeh tohto dodatku opisuje život jedného malého kmeňa, ktorý mal poznanie o príchodu vyslanca Svetla. Tento kmeň objavil na svojej výprave Eb-ra-nit, knieža iného, väčšieho kmeňa a priviedol ho na svoje územie. V závere príbehu prichádza na návštevu k Eb-ra-nitovi Abd-ru-shin, ktorý sa stretol aj s obyvateľmi tohto malého kmeňa.

Oloncho o Ňurgunu Booturovi – Jakutský mytologický epos – Kolektív autorov,neuvedený

19.95 
Oloncho o Ňurgunu Booturovi Střelhbitém je nejznámější a umělecky nejkvalitnější představitel žánru oloncha. Oloncho je obecné označení pro duchovně hrdinské epické skladby sibiřských Jakutů, přinášející cenné poznatky o jejich minulosti, náboženských představách, šamanismu a životní filosofii, tradice skládání a vyprávění oloncha byla roku 2005 zařazena na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Je to rozsáhlá epická skladba obsahující četné mýty a legendy o dávných válečnících, démonech, božstvech i zvířatech, která dokonale odráží jakutský pohled na svět a na člověka, který není vyčleněn z celkového rámce přírody.

Mahábhárata aneb Velký boj

17.77 
Staroindický epos Mahábhárata je jedním z nejrozsáhlejších eposů světa, jenž v originále zahrnuje přes dvě stě tisíc veršů. Jeho dějovým základem je vyprávění o boji mezi Pánduovci a Kuruovci, jenž se zřejmě odehrál koncem 2. tisíciletí před Kristem. Kolem tohoto jádra se shromáždilo množství dalších epizod a víceméně samostatných příběhů. Převyprávění se ujal znalec indické kultury Vladimír Miltner (1933-1997). Uváženým výběrem nejpodstatnějších dějových motivů a stylově i jazykově čistým zpracováním zprostředkoval zvláště mladému čtenáři pohled na jeden z významných zdrojů indických tradic a myšlení.

Sága o Hervaře – Jan Kozák,Kateřina Zachová

14.87 
Mytická sága patřící mezi klasická díla literatury starého Severu. Již krátký pohled do děje, v němž se utkávají stateční hrdinové s běsnícími berserky, dívka v převleku bojovníka sestupuje k mohylovým duchům, prokletý meč přináší zkázu celému rodu a v zá