Templáři a Kristův rubáš – Barbora Fraleová,Prokop Josef

13.31 

Italská historička a archivářka Tajných vatikánských archivů Barbara Fraleová, se své nové knize přichází s teorií, že templáři, tento nejmocnější mnišsko-rytířský řád středověku, mezi svými poklady a jako nejpřísněji střežené tajemství po jistou dobu vlastnili i Kristovo pohřební roucho, známé též jako Turínské plátno. Jedná se o nejnovější práci českým čtenářům již dobře známé autorky knihy Templáři.

Bůh stál při Anglii – Ivan Brož,Kolektív autorov

10.33 

„Kdo má hlavní slovo na moři, má hlavní slovo v obchodě. Kdo má hlavní slovo v obchodě, ten ovládá bohatství světa, a tedy i svět sám.“ – Když se španělský král Filip II. pustí do realizace tohoto hesla neuváženým způsobem, tedy přímým námořním střetem s anglickým loďstvem, je z toho španělsko-anglická válka (1588). Filip II. vyzbrojí ohromné loďstvo, podle jeho vlastních slov „neporazitelnou Armadu“, která má zasadit povýšenecké Anglii rozhodující ránu, ale těžkými galeonami je obtížené manévrovat na otevřeném moři, kde navíc řádí bouře. Rychlejší a lépe ovladatelné anglické lodě se proto vypořádají se španělskou Armadou v červnu 1588 a úplně ji zdecimují: ze 130 španělských plavidel se jich vrátí jen 63. Filip II. ztrácí veškerou naději, že Anglii kdy dobude. Alžběta I. poté posílá své lodě proti Pyrenejskému poloostrovu, kde Angličané mimo jiné vyplení roku 1596 Cádiz. Publikace obsahuje výklad politických, diplomatických a hospodářských aspektů konfliktu v jeho zrodu a vývoji a vykresluje též hlavní osobnosti obou zúčastěných stran.

Kronika vlády krále Dona Pedra I. – Fernao Lopes,Marie Havlíková

12.90 

Kronika popisuje dobu vlády portugalského krále Pedra I.(1357-1367), který proslul přísnými až krutými zákroky proti svým odpůrcům, především vrahům své milenky, dvorní dámy Inés de Castro. Autor Kroniky Fernao Lopes byl královským úředníkem a archivářem.

Kronika a činy polských vévodů a králů – Gallus Anonymus,Josef Förster

14.00 

Gall Anonym je autorem první polské kroniky, která vznikla mezi léty 1112-1117, tj. nedlouho před Kosmovou kronikou. Její autor není blíže znám. Zřejmě byl členem kanceláře Boleslava Křivoústého. Pozdějšího přízviska Gall Anonym se mu dostalo pro jeho př

Christianizace a utváření křesťanské monarchie

23.41 

Kolektivní práce desítky předních medievistů zkoumá počátky křesťanství v severní, střední a východní Evropě od počátku 9. do konce 12. století. Autoři v ní analyzují proces nahrazování pohanských kultů křesťanstvím, podíl moci formujících se států na procesu christianizace, prvotní formy propojení světské a duchovní moci, včetně sakralizace panovnických dynastií a všech rituálů a slavností raně křesťanského života. Předností knihy je komparativní přístup, jenž je založen na zkoumání podobnosti i rozdílnosti jednotlivých fází christianizace v raně středověkém Dánsku, Norsku, Švédsku, v Čechách a na Moravě, v Polsku, u polabských Slovanů, v Uhrách a na Kyjevské Rusi.

Kôň a človek v stredoveku – Daniela Dvořáková

15.73 

Turnaje, poľovačky, krvavé boje, cestovanie, ale aj každodenná práca na poli – činnosti, ktoré napĺňali život stredovekých ľudí a ani jediná nebola možná bez koňa. Kniha D. Dvořákovej si všíma všetky aspekty súžitia človeka a koňa, podáva ich cez osudy konkrétnych historických postáv, ponúka príbehy kráľov a rytierov, urodzených dám, ale aj prostých poddaných, ktorým do života zasiahol kôň, v niektorých okamihoch dokonca doslova menil dejiny, ako sa to udialo napríklad v bitke pri Moháči, z ktorej kráľov kôň urobil historický medzník. Kniha ponúka množstvo neznámych a doteraz neskúmaných faktov o vzťahu stredovekých ľudí k zvieratám, o ich využívaní v medicíne, o počiatkoch veterinárneho lekárstva ako aj o samotnom chove koní, ktorý mal v Uhorskom kráľovstve a teda j na Slovensku jedinečný charakter, vďaka čomu sa z uhorských koní stal tovar žiadaný vo veľkej časti Európy.

Normani v evropských dějinách – Charles Homer Haskins

11.00 

Americký medievalista Haskins je považován za jednoho ze zakladatelů významné historické školy Nová historie, těšící se na Novém kontinentě dodnes podobné vážnosti jako v Evropě francouzská škola Annales. Kniha o Normanech je jednou ze dvou jeho nejvýzna

Tři studie o době Karla IV. – Martin Nodl

10.35 

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu 14. století a zároveň se snaží poukázat na úlohu intelektuálů při formování nacionalismu a národního vědomí v českém prostředí. Na příkladě několika generací kronikářů ukazuje, že intelektuálové na jedné straně citlivě reflektovali dobové společenské představy, na straně druhé však v mnoha ohledech do těchto představ vědomě vnášeli názory, jež byly ve společnosti prozatím přítomny pouze podprahově a hrály zcela okrajovou úlohu. Na druhou část navazuje část třetí, ohledávající způsob, jakým duchovní vzdělanci 14. století nakládali se staršími hagiografickými texty a jak je přizpůsobovali dobovým kritériím laické zbožnosti.

1664 – A szentgotthárdi csata – Kolektív autorov

21.89 

„A keresztény sereg féktelen hadrendje a törököket hajtva tarolt sorrendre. Nem maradt más, csak a folyó sárga árja, mely elnyelte a beleugrót: ruhája húzta le, vagy aki nem tudott úszni, azt a társa ragadta meg, húzta, mint a gazt a mélybe, és sodródtak Szent-Gotthárd felé…“ 1664-ben az egyesült keresztény seregek váratlanul elsöprő győzelmet arattak Szentgotthárdnál. Az eseménynek óriási jelentősége volt, hiszen ez volt az első olyan nagy ütközet, amely nem a török diadalával végződött. A korábbi, rendszerváltás előtti történetírás háttérbe szorította ugyan a szentgotthárdi csatát, mára már a történészek véleménye egyöntetű: európai viszonylatban is rendkívüli fontosságú volt ez a győzelem, Szentgotthárd pedig beírta magát ezzel a világtörténelembe. A kötetben nemcsak neves történészek írásai olvashatók, de verses elbeszélések, rajzok, metszetek, fotók és egy részletes tudástár is a segítségünkre van a neves esemény feltérképezésében.

Stredoveká Bíňa – Bibiana Pomfyová,Samuel Marián,Henrieta Žažová

37.05 

Publikácia je venovaná osídleniu a dejinám Bíne v období stredoveku. Snahou bolo sumarizovať všetky dostupné poznatky archeologického, historického a umelecko-historického bádania a vytvoriť tak štandardnú vedeckú monografiu jednej stredovekej lokality. V centre pozornosti stáli najmä sakrálne stavby – zachované i tie zaniknuté, o ktorých nám svedectvo poskytujú archeologické výskumy a písomné pramene.

Muž, který pohnul oblohou – Francesco Ongaro

15.13 

Dánské království, 16. století. Jep ví, že k němu život nebude laskavý. Nikdy nebyl: ve vsi mu děti ubližují, dospělí se mu vyhýbají: nedůvěřují tomu mladíkovi malému jako dítě, který vidí věci ostatním skryté, bojí se jeho znetvoření. Pak jednoho zasněže

Borgiové a jejich nepřátelé (1431–1519) – Christopher Hibbert,Jitka Fialová

15.57 

Renomovaný britský spisovatel Christopher Hibbert, který je autorem více než padesáti populárně historických knih a životopisů, měl ve zvláštní oblibě Itálii. Jistě i proto se rozhodl vylíčit, jak se španělskému rodu Borgiů podařilo vyšvihnout se v t éto zemi i v církvi do nejvyšších mocenských pozic. Ústřední postavou dynastie jsou Rodrigo Borgia, tj. papež Alexandr VI., jeho proslulá dcera Lucrezia a syn Cesare, kterému zajistil nesmrtelnost Machiavelliho spis Vladař. Je pověst Borgiů nemravů , hýřilů, vrahů, kariéristů, úplatkářů, ale i vojenských velitelů a mecenášů umění zasloužená? Hibbert si klade otázku, zda životní styl rodu vedl po zásluze k tomu, že se jejich jméno stalo synonymem mravní zkaženosti, nepotismu a hrabivosti. V dr amatických, čtivě a barvitě vykreslených osudech Borgiů, které autor hojně dokládá i citacemi z dobových pramenů, se zároveň zrcadlí složité poměry renesanční Itálie.