Buddhizmus
Šivaismus – R. G. Bhandarkar,Kolektív autorov,Richard Mag
Śivaismus patří mezi kontroverzní a současně duchovně velmi hluboké náboženskofilozofické soustavy Indie. Jeho nauka je spjata s praxí tvrdého asketismu, s bezpočtem yogických technik, s extrémním tantrismem, s propracovaným ritualismem i s výkladově velmi náročnou metafyzikou. Odkud se vzala víra v Śivu a jaké je její místo v rámci hinduismu? Jaké jsou nejstarší literární prameny śivaismu? Co je podstatou učení nejdůležitějších škol a kdo stál u jejich zrodu? Na tyto i další otázky se snaží autor tohoto díla, věhlasný indický badatel R. G. Bhandarkar, odpovědět. Zavede nás do světa śivaismu, a to od jeho kořenů v starobylém díle Rgveda až do jeho středověké podoby typické mimo jiné komplexními tantrickými naukami.
Umění žít šťastně – Mirko Frýba
Umění žít šťastně je knihou, ke které se čtenář vrací pro požitek z četby a pro poučení, jak stále lépe zvládat každodenní život pomocí meditace. Každý zná štěstí a radost z vlastní zkušenosti. Schopnost žít šťastně lze však také vědomě rozvíjet. V každodenním životě lze vytvářet podmínky, které otevírají prostor pro spontánní vznikání blahodárných stavů mysli. Kniha vysvětluje techniky meditace a postupy každodenního zvládání života, které vedou ke štěstí. Autor však nedává jednoduché rady, nýbrž nabízí praktické postupy a strategie tak, aby si je snadno každý sám prožitkově ověřil a pak kreativně použil. Umění žít šťastně učí metody, jak rozvíjet blahodárné stavy mysli – všímavost, radost, moudrost – a jak je využívat v každodenním životě.
Jednota v rozmanitosti – Ján Honzík
Kniha vznikla v rámci stejnojmenného projektu, jehož smyslem je vytvářet porozumění a harmonii mezi různými buddhistickými tradicemi, školami a skupinami v České republice. Je zároveň ojedinělou příležitostí představit čtenářům souhrnně českou buddhistickou scénu. Jádro knihy tvoří články o buddhistických skupinách, školách a dobročinných iniciativách působících v České republice. Současné dění na české buddhistické scéně uvádí do historického kontextu několik retrospektivních esejů. Rozmanitost různých buddhistických tradic i osobních přístupů k dharmě se zrcadlí v původních rozhovorech s významnými buddhistickými učiteli a osobnostmi. Další články se věnují vztahu buddhismu a psychoterapie, zkoumání vlivu meditace na fungování mozku nebo buddhistickému umění v českých sbírkách. " Na projektu a na přípravě knihy spolupracovalo kolem čtyřiceti českých buddhistických skupin a řada dalších osob věnujících se buddhismu. "
Upanišady – neuvedený,Dušan Zbavitel
Skvost světové literatury, nejvýznamnější a filosofické posvátné texty staré Indie (8.-3. stol. př. n. l.), svým kulturním významem srovnatelné s biblí. Základní texty hinduismu, jógy a indické filosofie i východisko buddhismu. Třináct starých indických posvátných textů - nejstarší a hlavní upanišady Brhadáranjaka, Čhándógja, Aitaréja, Taittiríja, Kaušítakí, Íšá, Katha, Kéna, Mundaka, Prašna, Mándúkja, Švétašvatara a Maitrajaní - ze sanskrtských originálů přeložil indolog Dušan Zbavitel, jenž texty doprovodil i podrobnými poznámkami na základě starých komentářů (mj. Šankary ad. myslitelů) i moderních indických a západních badatelů či překladatelů. Za překlad tohoto díla obdržel Státní cenu. Krátké období zhruba pěti set let v 8.-3. stol. př. n. l, kdy nejstarší upanišady vznikaly, považují současní filosofové za osovou dobu lidských dějin (Jaspers), protože tehdy se zformovaly základy světového myšlení, jak jej známe prakticky až do současnosti. V té době totiž žili nejvýznamnější řečtí filosofové i izraelští proroci, perský Zarathuštra, upanišadoví myslitelé, Buddha, Lao-c&apos i Konfucius. Starověcí indičtí mudrci, ršiové, hledali vyšší moudrost, než jsou pouhé světské znalosti. Zatímco ranější védské texty se soustřeďovaly na spojení mezi rituálem a vesmírnými sférami, zájem upanišadových myslitelů se přesunul na lidskou osobu pátrají po spojení mezi částmi lidského organismu a kosmickými skutečnostmi. Domnívali se, že vesmír představuje předivo vztahů, že věci, které se jeví, jako by stály samy a odděleně, jsou ve skutečnosti spjaty s jinými věcmi. Proto soustředili svou pozornost především na hledání odpovědí na ty nejzávažnější otázky lidského bytí: o uspořádání světa a místě, které v něm zaujímá člověk, o jeho podstatě, schopnostech a možnostech. Závěrem upanišad je pak rovnice: átman, podstata já , se rovná brahma, nejzazší realita světa. Upanišady nevytvořily žádný ucelený filosofický systém, ale nabízejí spíše bohatý zdroj podnětů k zamyšlení a domýšlení. Dodnes však představují jsou jedny z nejdůležitějších a nejvlivnějších indických posvátných knih. Některé z nich tvoří základní texty hluboké indické filosofie advaita-védanty, jiné ovlivnily různé sekty lidového hinduismu i asketickou jógu. Rovněž tvořily myšlenkové i východisko buddhismu a džinismu. Prostřednictvím buddhismu pak ršiové předali toto hluboké duchovní dědictví i ostatním národům Asie. V 19. století ovlivnily rovněž řadu západních myslitelů (mj. A. Schopenhauer, u nás např. O. Březina ad.). I dnes se na ně odvolávají nejvýznamnější učitelé jógy na Západě.
Šivaismus – R. G. Bhandarkar,Kolektív autorov,Richard Mag
Śivaismus patří mezi kontroverzní a současně duchovně velmi hluboké náboženskofilozofické soustavy Indie. Jeho nauka je spjata s praxí tvrdého asketismu, s bezpočtem yogických technik, s extrémním tantrismem, s propracovaným ritualismem i s výkladově velmi náročnou metafyzikou. Odkud se vzala víra v Śivu a jaké je její místo v rámci hinduismu? Jaké jsou nejstarší literární prameny śivaismu? Co je podstatou učení nejdůležitějších škol a kdo stál u jejich zrodu? Na tyto i další otázky se snaží autor tohoto díla, věhlasný indický badatel R. G. Bhandarkar, odpovědět. Zavede nás do světa śivaismu, a to od jeho kořenů v starobylém díle Rgveda až do jeho středověké podoby typické mimo jiné komplexními tantrickými naukami.
Upanišady – neuvedený,Dušan Zbavitel
Skvost světové literatury, nejvýznamnější a filosofické posvátné texty staré Indie (8.-3. stol. př. n. l.), svým kulturním významem srovnatelné s biblí. Základní texty hinduismu, jógy a indické filosofie i východisko buddhismu. Třináct starých indických posvátných textů - nejstarší a hlavní upanišady Brhadáranjaka, Čhándógja, Aitaréja, Taittiríja, Kaušítakí, Íšá, Katha, Kéna, Mundaka, Prašna, Mándúkja, Švétašvatara a Maitrajaní - ze sanskrtských originálů přeložil indolog Dušan Zbavitel, jenž texty doprovodil i podrobnými poznámkami na základě starých komentářů (mj. Šankary ad. myslitelů) i moderních indických a západních badatelů či překladatelů. Za překlad tohoto díla obdržel Státní cenu. Krátké období zhruba pěti set let v 8.-3. stol. př. n. l, kdy nejstarší upanišady vznikaly, považují současní filosofové za osovou dobu lidských dějin (Jaspers), protože tehdy se zformovaly základy světového myšlení, jak jej známe prakticky až do současnosti. V té době totiž žili nejvýznamnější řečtí filosofové i izraelští proroci, perský Zarathuštra, upanišadoví myslitelé, Buddha, Lao-c&apos i Konfucius. Starověcí indičtí mudrci, ršiové, hledali vyšší moudrost, než jsou pouhé světské znalosti. Zatímco ranější védské texty se soustřeďovaly na spojení mezi rituálem a vesmírnými sférami, zájem upanišadových myslitelů se přesunul na lidskou osobu pátrají po spojení mezi částmi lidského organismu a kosmickými skutečnostmi. Domnívali se, že vesmír představuje předivo vztahů, že věci, které se jeví, jako by stály samy a odděleně, jsou ve skutečnosti spjaty s jinými věcmi. Proto soustředili svou pozornost především na hledání odpovědí na ty nejzávažnější otázky lidského bytí: o uspořádání světa a místě, které v něm zaujímá člověk, o jeho podstatě, schopnostech a možnostech. Závěrem upanišad je pak rovnice: átman, podstata já , se rovná brahma, nejzazší realita světa. Upanišady nevytvořily žádný ucelený filosofický systém, ale nabízejí spíše bohatý zdroj podnětů k zamyšlení a domýšlení. Dodnes však představují jsou jedny z nejdůležitějších a nejvlivnějších indických posvátných knih. Některé z nich tvoří základní texty hluboké indické filosofie advaita-védanty, jiné ovlivnily různé sekty lidového hinduismu i asketickou jógu. Rovněž tvořily myšlenkové i východisko buddhismu a džinismu. Prostřednictvím buddhismu pak ršiové předali toto hluboké duchovní dědictví i ostatním národům Asie. V 19. století ovlivnily rovněž řadu západních myslitelů (mj. A. Schopenhauer, u nás např. O. Březina ad.). I dnes se na ně odvolávají nejvýznamnější učitelé jógy na Západě.