Právo ČR
Sbírka nálezů a usnesení ÚS ČR, sv. 63 (bez CD)
Sbírka obsahuje v chronologickém pořadí všechny přijaté nálezy a vybraná usnesení Ústavního soudu. Pro odbornou, ale i laickou veřejnost je publikace nepostradatelnou pomůckou k interpretaci a aplikaci právních norem. Zdrojem poučení jsou nejen odůvodnění výroků nálezů a usnesení, ale i tzv. dissenty ? odlišná stanoviska soudců, kteří nesouhlasí s většinovým názorem Ústavního soudu. Publikace je přehledně a systematicky zpracována, přičemž každý nález je opatřen výstižným názvem a právní větou, která umožňuje rychlou a věcnou orientaci. V každém díle také naleznete seznam právních předpisů použitých v textu. Díky Sbírce nálezů a usnesení získáte aktuální přehled rozhodovací praxe Ústavního soudu.
Dvacet let Evropské úmluvy v České republice a na Slovensku – Michal Bobek
Kdokoliv zabývající se Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva vždy naráží, u dynamického dokumentu, jakým Úmluva je, na minulost a kontext. Určité volby v minulosti učiněné zásadním způsobem formovaly jak samotnou Úmluvu, tak její výklad. Kde se tyto volby vzaly? Kdo je učinil a proč? Jaké byly osoby a obsazení? A především, jaký je širší kontext a reálná praxe vnitrostátní aplikace Úmluvy? Příležitost zamyšlení se nad těmito otázkami poskytlo výročí 20 let od okamžiku, kdy se uložením ratifikačních listin stala tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika smluvní stranou Úmluvy, po níž závazky z ní plynoucí převzaly na svá bedra oba nástupnické státy. Dvacet let života s Úmluvou nabídlo příležitost se na moment zastavit a bilancovat: Jaký byl život s Úmluvou v Česku a na Slovensku v prvních dvaceti letech? Jak se vyvinula samotná Úmluva? Jak se vyvíjela vnitrostátní aplikační praxe? Jaký dopad měla a má Úmluva a judikatura ESLP na transformaci práva v postkomunistické společnosti, jakou byla Česká republika a Slovensko? Na tyto a další otázky dává odpověď tato kniha. Nabízí vzácnou sbírku zkušeností a poznatků takříkajíc z první ruky, tedy od jednotlivců a aktérů, kteří „byli při tom“ či kteří dnes pracují s Úmluvou každý den. Jako taková poskytuje soubor jedinečných poznatků k prohloubení poznání mechanismu a aplikační praxe Úmluvy nad rámec základního studia jejích ustanovení či vybraných rozhodnutí ESLP.
Doménová čítanka – Martin Husovec
Doménová čítanka je prvým systematickým utriedením slovenských doménových rozhodnutí. Je zozbieraním viac ako dvadsiatich rozhodnutí, ktoré sú publikované vo svojom pôvodnom znení výjmúc ich záverečné poučenia. Čítanka je doplnená aj o zoznam relevantnej odbornej literatúry. Zároveň však nie je výberom aplikácie doménového práva. Veľmi zaujímavá a ojedinelá čítanka. Martin Husovec prelomil mlčanie a predložil odbornej verejnosti kompiláciu rozsudkov a uznesení súdov týkajúcich sa vrcholového doménového mena „.sk“. Týmto počinom nazbieral úctihodnú paletu vyše 20 výsledkov práce slovenských súdov v tak nevšednej špecializácii, akou je doménové meno vo svetle práva na označenie. Mgr. Tomáš Abelovký, advokát
Přehled judikatury ve věcech zásad soukromého práva – Svazek III. – Petr Lavický
Třetí svazek přehledu judikatury ve věcech zásad soukromého shrnuje judikáty týkající zásady zákazu zneužití práva. Kniha obsahuje pečlivý výběr jak současné, tak stále použitelné starší judikatury. Každé rozhodnutí je upraveno do podoby standardního judikátu. Vyhledávání v knize usnadní věcný rejstřík a rejstřík právních předpisů. Vzhledem k povaze zásad soukromého práva lze předpokládat, že judikatura zařazená do tohoto přehledu bude použitelná i po rekodifikaci soukromého práva.
Limity práva – Ondrej Hamuľák
Právo jako normativní systém neexistuje ani nepůsobí ve vzduchoprázdnu, ale naopak odráží stav a potřeby společnosti, je závislé na jejích technických a informačních možnostech, střetává se s jinými normativními systémy a v průběhu času se neustále vyvíjí. To všechno limituje jeho podobu a rozsah. Právo je navíc vnitřně členěný systém, v němž existence jednotlivých odvětví může vést a vede k překrytí, vzájemné interakci a též ke vzájemnému omezování. Každé odvětví práva pak navíc stanovuje konkrétní limity jednotlivých svých institutů. Limity práva se tedy mohou nacházet jak mimo právo samotné, tak uvnitř tohoto systému. Tématem limitů práva se zabýval 6. ročník konference Olomoucké debaty mladých právníků. Sborník z konference obsahuje na 60 příspěvků. Účastníci konference se ve svých příspěvcích zaměřují na odhalování limitů práva obecně i limitů jednotlivých právních odvětví. Více informací o konferenci Olomoucké debaty mladých právníků, včetně online verzí sborníků z minulých let, fotogalerie a pokynů pro zájemce o účast na konferenci naleznete na oficiálních stránkách konference http://odmp.upol.cz.
Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku, 3.vyd. – Naděžda Rozehnalová
Třetí vydání úspěšné učebnice seznamuje čtenáře s prostředky k řešení sporu v obchodním styku. Výklad je zaměřen především na rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku, nespouští však ze zřetele české právo, zejména novou úpravu mediace podle zákona č. 202/2012 Sb. Krátce jsou v knize vysvětleny také jiné druhy rozhodčího řízení (zejména řízení spotřebitelské) a alternativní způsoby řešení sporů (ADR), jako jsou konciliace, mediace či mini-trial. Kniha je určena především pro studenty právnických fakult.
Pomůcky pro osoby se zdravotním postižením – Zdeněk Žižka
Publikace se věnuje problematice kompenzačních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, získání pomůcek a jejich úhradě. V této velmi rozsáhlé a komplikované oblasti není vždy zcela snadné se orientovat. Zvláště pak od 1. ledna 2012 a v některých případech od 1. dubna 2012, kdy vstoupilo v účinnost několik zcela nových "reformních" zákonů. Uvedené zákony tuto problematiku nově upravují, v mnoha případech jsou značně odlišně od úpravy z minulého období. Kniha poskytuje čtenáři komplexní informace v přehledné a přijatelné podobě.
Zvířecí práva – Georges Chapouthier
Úvahy o tom, že by člověk měl ostatním živočichům projevovat úctu a chránit je, jsou staré jako lidstvo samo a provázejí ho v průběhu celé jeho historie. V 19. století, zejména díky myslitelům jako Bentham a Schopenhauer, postupně přecházejí v myšlenku zvířecích práv, která je filozoficky rozvíjena v průběhu celého 20. století (práce Henryho Salta, Andrého Gérauda, Petera Singera aj.). Na prahu 21. století však stále nedocházejí svého naplnění. Několikeré deklarace zvířecích práv zůstávají na papíře, protože přepis jejich hlavních principů do zákonné podoby naráží na několik nevyřešených otázek: tou hlavní je spor o samotnou definici nositele práv. Je možné oddělovat pojem práva od schopnosti plnit povinnosti a nést odpovědnost za své činy? Je možné, aby zvíře bylo považováno za osobu, tedy subjekt práva? Chapouthier ve své knize rekapituluje možná řešení těchto problémů - tak, jak je předkládají obhájci i odpůrci zvířecích práv. Zatímco ti první (mezi něž se řadí i sám autor) spíše prosazují vytvoření nové osoby („zvířecí osoby“), která by měla svou zvláštní právní subjektivitu, ti druzí by věc řešili výrazným posílením povinností člověka vůči zvířatům. Další překážkou pro přepis zvířecích práv do zákonné podoby je hierarchie živočišných druhů. Shodneme-li se na tom, že člověka s ostatním živočichy spojuje schopnost vědomě prožívat bolest, ocitneme se před nelehkým úkolem pojem bolest a její mechanismy definovat. A s nimi i vědomí. Na jakém stupni živočišného žebříčku se objevuje? Lze to s jistotou určit? Hierarchie druhů nás přivádí k dalšímu problému, a sice ke konfliktům práv (mezi predátorem a kořistí, parazitem a hostitelem, lidskými právy a zvířecími právy...). Bez ohledu na tyto složité otázky však existuje mnoho situací, v nichž by mohla být zvířecí práva, tak jak byla přijata ve Všeobecné deklaraci práv zvířete z roku 1989, dodržována. Přesto tomu tak není. Autor uvádí celou řadu alibi, kterými se zaštiťujeme, abychom mohli zvířecí práva porušovat. Naději pro zvířata i člověka samotného spatřuje v prosazování ideje rozšířeného humanismu, v němž člověk není považován za jediného tvůrce a poživatele morálky.