Básnická prvotina ale též bilancování – ohlédnutí za dosavadním životem z perspektivy Kristových let, z perspektivity mateřství, civilního života, ohlédnutí z perspektivy „věcí budoucích“.
Vniveč – Ivana Kašpárková
12.96 €
Básnická prvotina ale též bilancování – ohlédnutí za dosavadním životem z perspektivy Kristových let, z perspektivity mateřství, civilního života, ohlédnutí z perspektivy „věcí budoucích“.
4
ľudia sa zaujímajú o túto knihu
Katalógové číslo:
knihypre-1254886
Kategórie: Filmy, knihy, hry, Heureka.sk, Knihy, Knihypre
Značka: Dauphin
Súvisiace produkty
Stará Víska – Lukáš Sedláček
12.96 €
Prokletí pastýřů z Rohu – Miloš Gerstner
11.08 €
Román známého krkonošského autora nám vypraví o zmizelém světě starých horalů, jejich tvrdém životě, lásce, chlapské hrdosti a cti.
Vezmi, čtenáři, toto dílko jako ódu na ryzí český jazyk, na krásu proměn horské přírody, jakož i na práci lidí, kteří hory obývali a využívali k svému přežití a také jako výčitku těm, kteří je drancovali s vidinou lesku zlata, což v podstatě platí dodnes.
Už nejsme sami na světě – Bertrand Badie
15.05 €
Studie francouzského politologa a geopolitika Bertranda Badieho Nejsme už sami na světě (Nous ne sommes plus seuls au monde. Un autre regard sur l'"ordre international", La découverte, Paříž, 2016) je výstižným a stručným shrnutím základních prvků diplomacie, pravidel zahraniční politiky, tak, jak se v průběhu dějin konstituovala, a charakteristikou současné situace v této oblasti.
V historickém přehledu, který tvoří první část knihy, Badie popisuje zrod rozhodujících pojmů státu, suverenity, hranic, moci, války, míru a mezistátních vztahů na úsvitu evropské modernity v kontextu westfálského míru, jehož role je pro danou oblast po velmi dlouhou dobu (až do r. 1918, respektive 1945-48) veskrze rozhodující. Westfálský mír znamená definitivní nahrazení reziduí mlhavého středověkého universalismu nikdy ve skutečnosti nerealizované představy jednotného křesťanského impéria pragmatickým uznáním statu quo pro skupinu stejně suverénních států, které mezi sebou navazují vztahy, uzavírají smlouvy a především bojují. Vytvoření moderních evropských států je tedy konkomitantní s uznáním (často pravda jen de facto) států jiných, tj. Druhého, který je více méně stejný jako Já. Rozhodujícím momentem pro takto umožněné mezinárodní (spíše mezistátní) vztahy je ovšem poměr sil, především pak sil vojenských. Konstrukce státu spadá v jedno s budováním vojska, odtud pak charakter hypermilitarizace evropských států v powestfálském období. Války se vedou mezi státy pomocí jejich vojenských sil. Tato militarizace přinesla pak evropským mocnostem rozhodující výhodu při expanzi do zbytku světa v 19. století, kdy se jim podařilo všude westfálský systém vnutit, samozřejmě v pro ně samé drtivě výhodném smyslu. 19. století vůbec představuje dle Badieho klasickou podobu systému, kdy se světovláda koncentruje v rukou oligarchického klubu rozhodujících mocností (Anglie, Francie, Rusko, Německo, Rakousko, později USA,), který diktuje svá rozhodnutí mocnostem sekundárním (Itálie, Turecko, skandinávské země, atd.), jež s plnoprávnými členy klubu nemohou soutěžit, nemluvě o koloniích, jež jsou jednoduše vlastnictvím členů klubu. Právě v tomto kontextu se vytvořila pravidla mezistáního styku, pravidla uzavírání smluv a rovněž implicitní pravidla válčení.
Po skončení studené války, které se zprvu interpretovalo poněkud zjednodušeně jako vítězství amerického tábora, dochází v mezinárodní politice k podstatným změnám, které Badie vyzdvihuje. Jde mj. o vynoření nových státních aktérů, kteří nejsou nikterak závislí na westfálském systému, vynoření vlivných mimostátních čnitelů velmi různé provenience, rozbití státního monopolu na informaci a na desinformaci, krizi a oslabení států vůbec, jak západních, tak i nově konstituovaných (např. v Africe). K tomu se pojí vynoření nového způsobu válčení a nové konfliktuality, která se vyznačuje asymetrií a deteritorializací. Klasické vojenské zásahy jsou v tomto kontextu málo účinné. Konečně se ukazuje rovněž omezená účinnost americké "soft power", která může sice ovládat kulturu, ale jen málo proniká do chování společenství integrovaných radikálními ideologiemi.
Prvotní číslo a gesto – Hugo Kükelhaus
16.88 €
Návrat k sově – Ádám Bodor
12.44 €
Ádám Bodor (nar. 1936)
je jedním z nejvýznamnějších současných představitelů sedmihradské maďarské literatury. Píše povídky a črty, v nichž je mistrem lakonického výrazu. Používá velmi omezené množství motivů, jež však jsou ve své vnitřní podstatě jakoby nekonečně proměnlivé a směřují k hledání všelidských hodnot. Bodorovými hrdiny jsou prostí lidé, dějový rámec je zdánlivě všední, vždy se však objevuje nějaké narušení každodennosti, které způsobí krizi. Působivá je zvláštní Bodorova kompozice, velmi prostá, téměř nezřetelně posunující děj až k nečekaně prudkému závěru.
Internet zvířat – Alexander Pschera
18.18 €
Kniha o tom, jak se ekologie vrací ke svým základům, o novém vztahu lidí a zvířat a také o tom, jak internet, k tomu může být velmi velmi užitečný (a jak se to celé děje).
Ekologie se musí vrátit ke svým základům, ke konkrétnímu vztahu člověka a divokého zvířete.
Pouze nová forma komunikace se zvířaty zase dokáže nadchnout lidi pro zvířata. Dnes lidem připadá, že pokrok, jenž je spojen s konkrétním zlepšením kvality života, stojí za podstatně větší námahu a je pochopitelnější než nějaký program na ochranu žab pralesniček v Kostarice. Naše kniha ukazuje novou cestu. Vypráví o onom disruptivním momentu technologie, v němž investiční bankéř z Frankfurtu na okamžik zapomene na své porsche a spřátelí se na internetu s pralesničkou.
Po celém světě vybavují vědci tisíce zvířat od šneků až po žraloky bílé vysílači, aby je mohli sledovat a kontrolovat přes satelit a na počítači. Výsledky jsou pak všem zájemcům okamžitě přístupné na facebookových profilech, jež vědci zvířatům vytvořili.
Co se může jevit jako sci-fi, je ve skutečnosti již dávno realitou: mezinárodní výzkumné projekty pracují na plné obrátky na co nejúplnějším „internetu zvířat“, jenž by lidem umožnil zužitkovat zvířecí schopnosti. V budoucnosti však nebudou jen vodní hadi varovat před tsunami a horské kozy před sopečnými erupcemi - internet zvířat radikálně přemění i náš vztah k přírodě. Stane se z celé živočišné říše globální kontrolní laboratoř? Zbude nám z toulek přírodou brzy jen pohled na smartphone? Potřebují zvířata právo na ochranu dat, aby byla chráněna před pytláky?
Internetový expert Alexander Pschera nás názorně a erudovaně seznamuje s internetem zvířat a diskutuje o nebezpečí digitálního „odkouzlení“ přírody. Dospívá při tom k překvapivému závěru: nová technika nás od přírody neodcizí, nýbrž vytvoří nový, úzký vztah mezi člověkem a přírodou, jemuž bude dominovat důkladná znalost přírody a respekt k ní.
Zahálka v práci – Roland Paulsen
15.54 €
Zatímco mnoho lidí tráví v práci stále více času, odhadují mezinárodní statistiky, že průměrný zaměstnanec věnuje každý den přibližně dvě hodiny aktivitám, které s pracovní náplní vůbec nesouvisejí. Jak je to možné a co nás vede k tomu, že se práci vyhýbáme? Ve své provokativní knize zkoumá Roland Paulsen pracovní nekázeň. Zabývá se především fenoménem „pracovního simulantství“, které definuje jako čas, během něhož se lidé v práci věnují svým osobním záležitostem. Autor se zaobírá nejrůznějšími vysvětleními, od nedostatku pracovní činnosti až po vědomé bojkotování pracovní náplně. Vychází z široké základny materiálu získaného rozhovory i rozsáhlým empirickým výzkumem, používá kvantitativní i kvalitativní data pro předložení konkrétní analýzy různých způsobů, jimiž si zahálka našla své místo na moderních pracovištích. Kniha nabízí nové pohledy na subjektivitu, racionalitu i vyhýbání se práci a zaujme nejen vědecké pracovníky, nýbrž i studenty sociologie práce, teorie organizací či řízení lidských zdrojů.
Čas zabijáků – Henry Miller
11.08 €
Čas zabijáků můžeme vnímat coby oslavnou píseň na Rimbauda, na mládí a nevinnost, jako konfrontaci jednoho umělce s druhým, jako temnou vizi budoucnosti i jako kritiku umění dvacátého století.
Eseje představují Henryho Millera jako pronikavého a odvážného myslitele, bořitele model, obhájce zázračnosti života a proroka nadaného ostrou jasnozřivostí. Civilizační zlo a ideologické bludy své i naší doby pojmenoval s nemilosrdnou přesností a v nadčasové perspektivě, a směle se tak zařadil k velikánům západního myšlení.
Henryho Millera známe především jako autora autobiografických románů, avšak nemalou část jeho díla lze označit za esejistickou. Tak tomu je i u Času zabijáků: studie Rimbauda, dvojité „eseje“, kterou napsal v polovině čtyřicátých let poté, co jej uchvátilo dílo Arthura Rimbauda. Ačkoli má však kniha v podtitulu slovo „studie“, nejde o literární kritiku v pravém slova smyslu, jakou Miller nikdy ani nepsal, ale spíše o srovnání sebe samého s francouzským básníkem. Miller se v knize sice pokouší o osobitý výklad Rimbaudovy poesie, avšak ten rozhodně není jeho hlavním cílem. Rimbaud mu primárně slouží jen jako prostředek k dalšímu sebehledání, jako zvětšovací sklo při odhalování vlastní identity.
Druhotný sexismus – David Benatar
19.11 €
Kniha Druhotný sexismus otevře další obzory všem, kdo v zajetí výchovy, zažitých předsudků a sociálního tlaku neviděli elementární pravdy. Samozřejmě, proč by ženy neměly rukovat do armády? Jakým právem je intimní soukromí žen (třeba ve věznicích či veřejných záchodcích) zohledňováno více? Proč by si kluk nesměl pod imperativem „kluci přece nebrečí“ pobrečet, když se praští do palce? Proč jsou ženy za stejný přečin statisticky trestány méně? Proč se ve válečných konfliktech píše především o utrpení žen (a dětí), když jsou masakrováni hlavně muži – vojáci i civilisté? A hlavně – proč je život muže považován za méněcennější? Vždyť považte, co hlásili v televizi – při zemětřesení zahynulo tisíc lidí, z toho více než polovina žen a dětí! Jako by se ztráta mužských životů nepočítala! Je velkým přínosem Benatarovy knihy, že tyto a mnohé další otázky rozebírá a přináší důkazy o licoměrnosti nositelů „moderního myšlení“. Zároveň zbavuje iluzí ty, kterým se dvojí metr pro muže a ženy natolik vryl do podvědomí, že jej dosud brali jako samozřejmost. V tomto světle se jeví tato kniha, která se stane kládou v oku genderovým „pseudovědkyním“ velmi odvážným a prospěšným počinem, a to zejména proto, že kromě úžasného faktografického výčtu se autor drží přísné argumentační logiky.