Jan Bauer
Po proudu Dyje – Jan Bauer
Vydejte se s námi do Podyjí, do kraje na pomezí Moravy a Dolních Rakous, kde na prosluněných svazích zraje víno a četné hrady a zámky připomínají dávnou historii. Budeme putovat po Vranovské přehradě, nad jejíž hladinou se tyčí hrad Bítov i trosky Cornštejna, jen o kousek dál je na skále barokní zámek Vranov a přes romantické kaňony Národního parku Podyjí se dostaneme do starobylého Znojma pamatujícího dávnou Velkomoravskou říši.Čeká nás pověstmi opředená a básníky opěvovaná Pálava vévodící kraji, kde pobývali lovci mamutů i římští legionáři, Novomlýnské nádrže, Mikulov se zámkem Dietrichštejnů, Lednice a Valtice s jedinečným přírodním areálem zapsaným v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a konečně lužní lesy na soutoku Dyje s Moravou. A nepříliš daleko odtud je na rakouské straně hranic Moravské pole, kde hrdinsky padl pyšný Přemyslovec Otakar toho jména druhý…
Milenec rudé komisařky – Jan Bauer
Za branami Prahy – Jan Bauer
Knihy, Geografia, mapy, sprievodcovia, Pantarhei, Sprievodcovia, mapy, atlasy, Slovensko a Česká republika
V předcházející knize Před branami Prahy jsme se seznámili s východní částí okolí naší stověžaté matičky. Tentokrát budeme obcházet českou metropoli ze západní strany. Začneme na Zbraslavi, kde král Václav II. založil proslulý cisterciácký klášter Aula Regia. Dokonce zde mělo být pohřebiště přemyslovských panovníků, ale se smrští husitské revoluce vzal tento bohulibý záměr za své. Poté se vydáme za tajemstvím bájného Kazína a pokusíme se odpovědět na otázku, zda vůbec existoval. Ostatně v těch hodně dávných dějinách zůstaneme povětšinu našeho putování, které bychom bez valného přehánění mohli nazvat cestování časem. Není divu. Vždyť oblast na západ od Vltavy směrem k dnešnímu průmyslovému Kladnu bývala hodně dávno jádrem území kmene Čechů, jak to potvrzují archeologické vykopávky na hradištích v Budči nebo v Šárce. A ještě o mnoho let dříve vešla do dějin pravěké Evropy tajemná svatyně u Makotřas, záhadná mohyla v Rudné - Dušníkách, menhir ve Zbuzanech či nálezy z doby bronzové u Únětic. Navštívíme také místa spjatá s tragickými okamžiky našich dějin, ať už jde o Bílou horu nebo ves Lidice. Cestou potkáme četné proslulé osobnosti, například spisovatele Vladislava Vančuru, básníka Jaroslava Vrchlického, francouzského geologa Joachima Barrande, loupežníka Václava Babinského, malíře Mikoláše Alše, slavného "lovce orchidejí" Benedikta Roezla, druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, průkopníka moderní archeologie MUDr. Čeňka Rýznera či malířku Zdenku Braunerovou … Samozřejmě se dostane i na pověsti spojované třeba s jeskyní v Dalejském údolí, odkud vyhnal svatý Prokop čerty, se zříceninou hradu Okoře či se soutěskou v Divoké Šárce, kde prý bojechtivá děvčata nastražila past na dobrosrdečného siláka Ctirada. Zkrátka, máme se na co těšit.
Ženy z rodu Lucemburků – Jan Bauer
Proč se musela Blanka z Valois odstěhovat z Prahy do Brna? Kvůli čemu si dceru Karla IV. Annu tak oblíbili Angličané? Opravdu zakousl pes první manželku Václava IV. Johannu Bavorskou? Byla Barbora Celská nevěrnice? Zaměřme se na osudy žen z rodu Lucemburků, které se odehrávaly v nejslavnějším, ale i nejdramatičtějším období českých dějin.
Dramatické střídání na Hradě – Jan Bauer
O tom, kdo vystřídá euroskeptika Václava Klause v roli domácího pána Pražského hradu, je rozhodnuto. V nečekaně dramatickém finále se utkali s Karlem Schwarzenbergem. Jací vlastně doopravdy jsou, co nám na sebe ve volební kampani neprozradili? Co můžeme očekávat od budoucího prezidenta? Oč jsme přišli tím, že jsme nezvolili jeho soupeře? A jaké vysvědčení vystavíme odcházejícímu prezidentovi Václavu Klausovi? Budeme na něho vzpomínat v dobrém, či zlém? Na všechny tyto otázky se pokouší odpovědět nová kniha novináře a spisovatele Jana Bauera, který se jak se Zemanem, tak se Schwarzenbergem a s Klausem osobně poznal. Nenabízí nudné politologické úvahy, ale dramatické vypravování, které budete číst se stejným zaujetím jako ten nejnapínavější thriller.
Jiná doba, stejný osud – Jan Bauer
Spisovatel Jan Bauer, který napsal už více jak sto knih s převážně historickou tématikou, předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Jeden, ten první, T. G. Masaryk, vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil. Autor oba tyto velikány srovnává jako politiky, spisovatele, filozofy, vlastence, ale ukazuje, jaký měli například vztah ke Slovensku, k náboženství, k ženám i v čem ve vysokých funkcích selhali. Dokládá, že je naším štěstím, že zformovali tento stát, Československou republiku a po rozdělení Českou republiku. Můžeme být na ně hrdí, neboť do základů naší státosti vložili to nejcennější - svobodu a demokracii.
Ženy z rodu Přemyslovců – Jan Bauer
Ženy z dynastie Přemyslovců se trpně nesmířily s údělem a významně zasáhly nejen do dějin naší země. Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím. Před očima nám defilují významné představitelky české historie.
Ženy z rodu Habsburku – Jan Bauer
Podivné konce v českých dějinách – Jan Bauer
História, vojnová literatúra, História - ostatné, Odborná a populárno-náučná literatúra, Pantarhei, Knihy
Až bude smrt mou paní – V tajných službách otce vlasti – Jan Bauer
V lednu 1378 se císař Karel IV. setkává se svým synovcem, francouzským králem Karlem V., při tajném jednání v malém hradu uprostřed lesů. Toho se rozhodnou využít spiklenci, kteří chtějí oba panovníky zavraždit. Naštěstí jejich záměry překazí císařův bývalý agent dominikán Pavel. Karel IV. tuší, že jeho dny jsou sečteny. S Pavlem po boku se vrhají do svého posledního velkého úkolu...
Mrtvola v brnění – Jan Bauer
Je říjen roku 1306. Na oslavu zvolení nového českého krále Rudolfa Habsburského se na rynku Většího Města pražského koná rytířský turnaj. Jako první se mají utkat přítel a oblíbenec nového krále, pěvec rytířských písní Hartmann z Kuenringu s českým šlechticem Čeňkem z Lipé. K všeobecnému překvapení stačí Čeňkovi lehký úder dřevcem, aby Hartmann spadl ze sedla do prachu kolbiště. K údivu všech přivolaný ranhojič zjišťuje, že je dočista mrtvý. Co horšího, někdo ho předem zabil a do klání mezi šraňky poslal na koni mrtvolu v brnění. Hartmannovi sluhové jsou jako podezřelí okamžitě uvězněni, ale královský soudce Melichar z Roupova se jich zastane. Případ je totiž podstatně složitější… Kdo tedy potřeboval odstranit Hartmanna z Kuenringu? Komu vadil majitel hradu Vitoraz nedaleko českého pomezí? Královský soudce Melichar chce přijít této záhadě na kloub. A to stůj, co stůj! Druhý případ soudce Melichara z pera úspěšného autora historických detektivek.
Hříšná světice – Jan Bauer
O počátcích českého státu toho víme pramálo, naše vědomosti se opírají jen o drobné zmínky ve starých kronikách a útržkovité archeologické nálezy, které připouštějí různý výklad. Známý český autor se v této knize pokusil představit dávnou minulost jako strhující román, v němž se zvolna dostává do popředí postava kněžny Ludmily, manželky prvního pokřtěného českého knížete Bořivoje. Není zde vylíčena tak, jak ji známe z legend, ztrácí aureolu světice, zato se projevuje jako pragmatická vládkyně, která podle příkladu svého někdejšího patrona, moravského krále Svatopluka, podřizuje vše, včetně svého rodinného života, zájmům knížectví…
Lucemburkové aneb Rozhádaná rodinka Otce vlasti – Jan Bauer
História, vojnová literatúra, História - ostatné, Odborná a populárno-náučná literatúra, Pantarhei, Knihy
Když vyslovíme jméno královské dynastie Lucemburků, vybaví se nám Otec vlasti Karel IV., hrdinská smrt slepého Jana u Kresčaku nebo bojovník s husity, údajně proradný Zikmund. Kniha známého popularizátora naší historie Jana Bauera nám však připomene Lucemburky především jako hodně rozhádanou rodinu. Vždyť už první český král z tohoto rodu Jan Lucemburský vypudil svou manželku Elišku Přemyslovnu do Bavor a maličkého synka Václava, pozdějšího Karla IV., věznil na Lokti a Křivoklátě. Vztahům v rodině nepřidal ani Janův sňatek s Beatrix Bourbonskou, po němž vyhnal Karlovu choť Blanku z Valois do Brna. Karel IV., bezpochyby největší z našich panovníků, byl sice člověk poměrně tolerantní a umírněný, jemuž city nebyly cizí, avšak na šachovnici dynastických plánů pohyboval svými dětmi tak, jak mu velela okamžitá výhoda. A sám měl na paměti především zachování a rozhojnění rodu, tudíž ani jeho sňatky nevzešly – přinejmenším zpočátku – z citového vzplanutí. Jenže v porovnání s ním byl jeho prvorozený syn Václav IV. nejen nezdárným králem, ale též manželem, a zejména smrt jeho první ženy Johany Bavorské dodnes vzbuzuje otazníky (či spíše vykřičníky). Nařčení z různých úchylek nebyla prokázána, leč legitimního potomka Václav nezplodil. A nacházel se v neustálém konfliktu s oběma bratry – Zikmundem i Janem Zhořeleckým, kterému se „královsky odvděčil“ za to, že ho vysvobodil ze zajetí (ostatně pobyt ve vězení si coby uherský král vyzkoušel i Zikmund). Bratranci, moravští markrabí Jošt a Prokop, spolu dokonce vedli válku o Moravu. A když se Jošt nečekaně stal římským králem, nedožil se ani korunovace… To Zikmund zemřel, bereme-li ohled na tehdejší dobu, jako stařec, ovšem ani jeho smrt není objasněná – a chování císařovny Barbory Celské takové, jaké bychom od milující manželky očekávali. A tak bychom mohli pokračovat… Buď jak buď, Lucemburkové na českém trůně znamenali pro naše země období navýsost dynamické – a zajímavé i po staletích. Jan Bauer nám ho přibližuje úhlem pohledu, který většina historiků zatlačuje do pozadí.
Smrt na Karlštejně – Jan Bauer
Na hradě Karlštejn se tajně schází panská opozice proti králi Václavu IV. s jeho bratrem, uherským králem Zikmundem. Po jedné takové schůzce je v hradní studni nalezeno mrtvé tělo člena královské rady. Šlo o nešťastnou náhodu, nebo o vraždu? A pokud ho někdo zabil, kdo to byl a proč? Na to musí přijít pomocník královského sudího Jakub Protiva z Protivce v doprovodu svého přítele, mnicha Blasia. Zatím netuší, že jim při pátrání půjde o holý život…
Zrození českého státu – Jan Bauer
Odborná a populárno-náučná literatúra, História, vojnová literatúra, Pantarhei, Knihy, Slovenské a české dejiny
Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím? Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech? Co stálo za „zbožným zanícením“, s nímž naši první doložení vládcové vymítali vše pohanské? Byla to upřímná víra, nebo jen mocenské a zahraničně-politické cíle? A jak se s křesťanstvím – a v případě knížete Václava dokonce se svatostí – slučovalo třeba takové otrokářství? Asi překvapivě dobře, když tak pohádkově vynášelo… Máme se stydět za to, že Praha desátého století byla evropským centrem obchodu s lidmi a že sjednocení a následný vzestup českého státu zaplatilo takto získané bohatství, když byl podobný byznys leckde provozován ještě o tisíc let později? Za to, že prvním opravdovým tvůrcem naší státnosti je předpokládaný bratrovrah Boleslav I.? Nebo snad za hojně citovaný – a zmiňovanému Václavovi, jak se tu ostatně dočítáme, neprávem připisovaný – poplatek odváděný českým knížectvím do říše? To by nebylo namístě. Raději se začtěme do poutavých řádků, jimiž nám známý popularizátor historie Jan Bauer odpovídá nejen na tyto otázky a zavádí nás do epochy, v níž se rodil náš stát. Těžce, krvavě a dost jinak, než jak nám líčí oslavné legendy – ale na rozdíl od jiných přetrval dodnes. I proto, že u jeho zrodu stály výrazné osobnosti, které autor vykresluje barvitě a s pochopením pro jejich slabosti – ať už se jedná o dobyvatele, otrokáře, bigamistu s přízviskem Pobožný, či skutečně svatého muže. A mezi mnoha jinými zajímavostmi se můžete dočíst třeba i o tom, že v České kotlině se nevyplácí sundávat brnění ani ve chvíli, kdy je vám k nesnesení horko a nepřítel se zdá být na míle daleko (jak se přesvědčil neúspěšný dobyvatel Ota II.), nebo jak se svatokrádežnice stane blahoslavenou (což se podařilo Václavově sestře Přibyslavě).
Tajnosti královských trůnů II. – Jan Bauer
V jednadvaceti kapitolách druhého svazku Tajností královských trůnů se Jan Bauer zabývá vraždami, popravami a spiknutími, které vedly k získání či udržení trůnu nebo k získání lepšího postavení a většího majetku. I když je značná část knihy věnovaná českým dějinám, najde tu čtenář i kapitoly, zabývající se mimo jiné také dějinami anglickými, francouzskými a ruskými.
Po proudu Dyje – Jan Bauer
Vydejte se s námi do Podyjí, do kraje na pomezí Moravy a Dolních Rakous, kde na prosluněných svazích zraje víno a četné hrady a zámky připomínají dávnou historii. Budeme putovat po Vranovské přehradě, nad jejíž hladinou se tyčí hrad Bítov i trosky Cornštejna, jen o kousek dál je na skále barokní zámek Vranov a přes romantické kaňony Národního parku Podyjí se dostaneme do starobylého Znojma pamatujícího dávnou Velkomoravskou říši.Čeká nás pověstmi opředená a básníky opěvovaná Pálava vévodící kraji, kde pobývali lovci mamutů i římští legionáři, Novomlýnské nádrže, Mikulov se zámkem Dietrichštejnů, Lednice a Valtice s jedinečným přírodním areálem zapsaným v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a konečně lužní lesy na soutoku Dyje s Moravou. A nepříliš daleko odtud je na rakouské straně hranic Moravské pole, kde hrdinsky padl pyšný Přemyslovec Otakar toho jména druhý…
Milenec rudé komisařky – Jan Bauer
Za branami Prahy – Jan Bauer
Knihy, Geografia, mapy, sprievodcovia, Pantarhei, Sprievodcovia, mapy, atlasy, Slovensko a Česká republika
V předcházející knize Před branami Prahy jsme se seznámili s východní částí okolí naší stověžaté matičky. Tentokrát budeme obcházet českou metropoli ze západní strany. Začneme na Zbraslavi, kde král Václav II. založil proslulý cisterciácký klášter Aula Regia. Dokonce zde mělo být pohřebiště přemyslovských panovníků, ale se smrští husitské revoluce vzal tento bohulibý záměr za své. Poté se vydáme za tajemstvím bájného Kazína a pokusíme se odpovědět na otázku, zda vůbec existoval. Ostatně v těch hodně dávných dějinách zůstaneme povětšinu našeho putování, které bychom bez valného přehánění mohli nazvat cestování časem. Není divu. Vždyť oblast na západ od Vltavy směrem k dnešnímu průmyslovému Kladnu bývala hodně dávno jádrem území kmene Čechů, jak to potvrzují archeologické vykopávky na hradištích v Budči nebo v Šárce. A ještě o mnoho let dříve vešla do dějin pravěké Evropy tajemná svatyně u Makotřas, záhadná mohyla v Rudné - Dušníkách, menhir ve Zbuzanech či nálezy z doby bronzové u Únětic. Navštívíme také místa spjatá s tragickými okamžiky našich dějin, ať už jde o Bílou horu nebo ves Lidice. Cestou potkáme četné proslulé osobnosti, například spisovatele Vladislava Vančuru, básníka Jaroslava Vrchlického, francouzského geologa Joachima Barrande, loupežníka Václava Babinského, malíře Mikoláše Alše, slavného "lovce orchidejí" Benedikta Roezla, druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, průkopníka moderní archeologie MUDr. Čeňka Rýznera či malířku Zdenku Braunerovou … Samozřejmě se dostane i na pověsti spojované třeba s jeskyní v Dalejském údolí, odkud vyhnal svatý Prokop čerty, se zříceninou hradu Okoře či se soutěskou v Divoké Šárce, kde prý bojechtivá děvčata nastražila past na dobrosrdečného siláka Ctirada. Zkrátka, máme se na co těšit.
Dramatické střídání na Hradě – Jan Bauer
O tom, kdo vystřídá euroskeptika Václava Klause v roli domácího pána Pražského hradu, je rozhodnuto. V nečekaně dramatickém finále se utkali s Karlem Schwarzenbergem. Jací vlastně doopravdy jsou, co nám na sebe ve volební kampani neprozradili? Co můžeme očekávat od budoucího prezidenta? Oč jsme přišli tím, že jsme nezvolili jeho soupeře? A jaké vysvědčení vystavíme odcházejícímu prezidentovi Václavu Klausovi? Budeme na něho vzpomínat v dobrém, či zlém? Na všechny tyto otázky se pokouší odpovědět nová kniha novináře a spisovatele Jana Bauera, který se jak se Zemanem, tak se Schwarzenbergem a s Klausem osobně poznal. Nenabízí nudné politologické úvahy, ale dramatické vypravování, které budete číst se stejným zaujetím jako ten nejnapínavější thriller.
Jiná doba, stejný osud – Jan Bauer
Spisovatel Jan Bauer, který napsal už více jak sto knih s převážně historickou tématikou, předkládá čtenářům zajímavé příběhy dvou velkých Čechů. Jeden, ten první, T. G. Masaryk, vytvořil tento stát na demokratických základech a Václav Havel nám zase demokracii vrátil. Autor oba tyto velikány srovnává jako politiky, spisovatele, filozofy, vlastence, ale ukazuje, jaký měli například vztah ke Slovensku, k náboženství, k ženám i v čem ve vysokých funkcích selhali. Dokládá, že je naším štěstím, že zformovali tento stát, Československou republiku a po rozdělení Českou republiku. Můžeme být na ně hrdí, neboť do základů naší státosti vložili to nejcennější - svobodu a demokracii.
Ženy z rodu Přemyslovců – Jan Bauer
Ženy z dynastie Přemyslovců se trpně nesmířily s údělem a významně zasáhly nejen do dějin naší země. Poznejte osud svaté Ludmily, Mlady, Doubravy, která přinesla Polákům křesťanství, Markéty, někdejší královny dánské, i naší milované Anežky České, která prozářila temný středověk milosrdenstvím. Před očima nám defilují významné představitelky české historie.
Tajnosti královských trůnů II. – Jan Bauer
V jednadvaceti kapitolách druhého svazku Tajností královských trůnů se Jan Bauer zabývá vraždami, popravami a spiknutími, které vedly k získání či udržení trůnu nebo k získání lepšího postavení a většího majetku. I když je značná část knihy věnovaná českým dějinám, najde tu čtenář i kapitoly, zabývající se mimo jiné také dějinami anglickými, francouzskými a ruskými.