Codex Diplomaticus Episcopatus Nitriensis – Richard Marsina,Jozef Meliš

48.90 
Posledné veľké dielo najvýznamnejšieho slovenského historika stredoveku prof. PhDr. Richard Marsina, DrSc., ktorý spolupracoval s Mgr. Jozef Meliš, Phd., prináša dobové svedectvá o najstaršej cirkevnej inštitúcii na Slovensku – Nitrianskom biskupstve založenom v roku 880. Kniha je zbierkou dobových listinných písomných pamiatok o šírení kresťanstva na území severne od Dunaja, o založení, existencii a znovuobnovení Nitrianskeho biskupstva, ako aj o majetkových pomeroch a personálnom obsadení Nitrianskej kapituly a Zoborského kláštora do roku 1300. Kniha je koncipovaná latinsko-slovensky, je teda plnohodnotnou publikáciou pre vedeckú verejnosť a zároveň z nej môžu čerpať poznatky dejinami nadšení laici. Súčasťou publikácie sú odborné štúdie z pera Richarda Marsinu. Čitateľovi ponúkajú pohľad na minulosť Nitrianskeho biskupstva očami rozhľadeného profesora.

Relikviář svatého Maura – Vladimír Liška

10.57 
Předmět nevyčíslitelné kulturní hodnoty, po korunovačních klenotech druhá nejvzácnější památka svého druhu u nás – a přesto jsme o ní donedávna neměli ani tušení. Nechybělo mnoho a relikviář mohl navždy opustit naše území. Nestalo se tak… Co ale o památce vlastně víme? Od kdy se píše její historie? Co v sobě vlastně ukrývá a jak si vysvětlit zvláštní ikonografii, která schránku zdobí? Otázky jako dělané pro publicistu Vladimíra Lišku a jeho historickou detektivku...

Převrat – Pravda, fámy a lži o 17. listopadu – Olin Jurman,Kolektív autorov

18.81 
Byla to sametová revoluce nebo převrat? Spontánní výbuch zlosti národa nad nepodařeným socialistickým vývojem země a neurvalým bitím studentů nebo zákulisní hra tajných služeb z východu i západu? A co když se to vlastně semlelo nějako úplně jinak a jsme tady v pomalu odumírající Evropě jen hříčkou geopolitických hrátek s nástupem tvrdého islámu za ovládnutí světa? Co občan naší země, to vlastní teorie, vítězové i poražení po třiceti letech přemýšlejí, zda by se dnes nezachovali jinak. Tato kniha má být jen polenem do táboráku spalujícím to bývalé a prosvítit troškou světla to příští. Na přípravě materiálů pro knihu se podíleli slovem, písmem či dokumenty a fotografiemi: Zdeněk Doležal, Jiří Glos, Petr Hájek Rudolf Hegenbart, Miloš Jakeš, Oskar Krejčí (koresp.), Milan Linhart, Oskar Marek, Stanislav Pohořal, Jan Schneider, Karel Srp, Stanislav Suja, Jan Šolta, Lubomír Štrougal (koresp.), Zdeněk Zbořil, Zdeněk Zbytek, Miloš Zeman (koresp.), Ludvík Zifčák (koresp.), Ladislav Žák Pramen 1 a 2 z bývalé kontrarozvědky StB, Pramen 4 z Vojenské rozvědky ČSLA a Pramen 5 z velvyslanectví Ruské federace v ČR. Doplněno výběrem z denních operačních zpráv II.správy SNB – kontrarozvědky pro nejvyšší stranické orgány.

Temné storočie – 1618 – 1718 – Ivan Mrva

20.48 
Slovenské dejiny sú mimoriadne príťažlivé, poučné, zábavné, dynamické, tragické, zároveň však inšpirujúce, len ich treba spoznať. Kniha približuje dramatické a zložité obdobie našich dejín ohraničené rokmi 1618 – 1718. Sto rokov od vypuknutia tridsaťročnej vojny po definitívne zlomenie tureckej moci je naplnených mnohými tragickými udalosťami. Slovensko sa stalo jadrom okypteného Uhorska a ocitlo sa na hranici dvoch svetov, kresťanského a moslimského. Jeho obyvatelia s vypätím síl odolali viacerým náporom osmanských armád. Odohrávali sa tu neľútostné náboženské zápasy medzi katolíckym a protestantským táborom. V tom istom období sa domáca šľachta s podporou sedmohradských kniežat i Francúzska, Poľska, ba aj Turkov niekoľko ráz chopila meča, aby obhájila svoje slobody. Našich predkov nesužovali len časté boje, ale aj zhubné epidémie, prírodné katastrofy, neúrody, hlad a stále rastúce daňové povinnosti. No i cez panujúcu temnotu prenikli lúče svetla. V nesmierne zložitých časoch rástla vzdelanosť, na Slovensku pribudli dve univerzity, kolégium a viacero gymnázií, upevňovala sa kultúra slova a ducha. Ľudia sa dokázali prispôsobiť a ťažké roky našich predkov zocelili. Napriek vojnám, drancovaniam, kataklizmám a obetiam potvrdili životaschopnosť, preukázali obdivuhodnú vitalitu, odolnosť a v neposlednom rade plodnosť i životnú silu.

Slovenský časopis historický 1/2021 – Kolektív autorov

14.60 
Do rúk sa vám dostáva prvé číslo nového vedeckého časopisu, ktorého primárnym cieľom je venovať sa slovenským národným dejinám, dejinám vzťahov medzi národmi slovanského sveta, slavistike a ponúka priestor aj pomocným vedám historickým. Chce byť komplexným vedeckým časopisom, ktorého autori pristupujú k dejinám sine ira et studio. Historická veda, ako každá spoločenskovedná disciplína, ak chce plniť svoju úlohu v čase i priestore, nemôže fungovať bez hodnotového ukotvenia v spoločenstve, pre ktoré sú primárne určené výsledky jej výskumov. V slovenských spoločenských vedách a špeciálne v historickej vede sa dlhodobo presadzuje maniera tzv. objektivizmu, ktorá je v skutočnosti len pokračovaním minulých koncepcií, ktoré boli slovenským vedcom vnútené supremáciou českých a maďarských koncepčných prístupov, podporovaných aj orgánmi štátov, v ktorých Slovensko bolo viac alebo menej nesvojprávnym celkom. Ako zdôrazňuje zakladateľ časopisu Anton Hrnko „Slovenský časopis historický bude otvorenou vedeckou tribúnou pre domácich i zahraničných autorov. Radi by sme vytvorili priestor aj pre nastupujúcu generáciu slovenských historikov. Priestor pre tvorivú, konštruktívnu diskusiu, ktorá dlhodobo absentuje v našej historickej vede. Časopis bude vychádzať v slovenčine a verím, že sa čoskoro dostaneme do širšieho povedomia tak na Slovensku, ako aj v zahraničí“.

Ako sme kedysi žili – Zora Mintalová-Zubercová

14.96 
Nová kniha o živote našich predkov úspešnej spisovateľky a etnografky Zory Mintalovej Zubercovej. Vznikla v spolupráci s dizajnérom, fotografom a ilustrátorom Vladimírom Holinom, takže obrazová časť knihy je rovnako príťažlivá ako textová. Kniha približuje život v minulých storočiach prostredníctvom približne 300 farebných fotografií, ktoré vznikli vo viacerých slovenských skanzenoch. Čitatelia tak môžu vojsť do dediny či mestečka, vstúpiť do usadlostí, dvorov a domov rôznych vrstiev obyvateľstva. Spoznajú domček bezzemka, obecného sluhu, pastiera i chovateľa oviec, usadlosti malých a stredných roľníkov, hospodárstva bohatých gazdov, dom vinohradníka, dielne remeselníkov, dom richtára, kúrie zemanov aj sídlo strednej šľachty. Uvidia zariadené izby, ako spávala viacčlenná rodina, dobový obchod i školu, predmety v pitvore, čiernej i svetlej kuchyni, v komore, ale aj domáce a hospodárske práce i náradie či remeselnícke nástroje. Knihu dopĺňajú čierno-biele fotografie zaniknutých prác na poli, v hospodárstve či domácnosti, zachytávajúce aj hodnovernú atmosféru. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

Česká města na starých mapách a plánech – Kolektív autorov

26.90 
Mapy a plány měst jsou nejen součástí dobové kartografie a zeměměřictví, ale také v mnoha případech překrásnými výtvarnými díly, která potěší oči i duši. Tato bohatě ilustrovaná publikace přináší čtenářům výběr různých typů umělecky, kartograficky či tematicky zajímavých map a plánů českých, moravských a slezských měst napříč staletími. Vybraná kartografická díla jsou doprovázená odborným, leč pro čtenáře přístupným a čtivým komentářem, který se věnuje fenoménu města a proměnám měst od středověku po novověk a nahlíží na města různými pohledy: jako na správní a hospodářská střediska i centra vzdělanosti, kultury a turismu.

Žhavé léto 1968 – Angel Nikolov

34.77 
Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968. Nechybí široce a detailně pojaté historické pozadí ani pohled do každodenního života občanů i vojáků, kniha se zároveň nese v emocionálním duchu tohoto převratného období. Značnou měrou se zaměřuje na vyvracení zažitých mýtů, které tuto historickou kapitolu dodnes obklopují, a příběhy jsou nezřídka představeny z několika hledisek. První část připomíná vnitropolitické i mezinárodní souvislosti pražského jara, jeho průběh a příčiny; druhá část již pojednává přímo o bulharské účasti na intervenci a jejích ohlasech v Bulharsku – od srpna 1968 až do současnosti.

Židia v 1. ČSR. Politické ambície a sklamania – Katarína Hradská

13.62 
Obdobie medzi dvomi svetovými vojnami ponúka množstvo tém, ktoré umožňujú pochopiť a spracovať postavenie židovskej komunity na Slovensku. Jednu z nových kapitol medzivojnových dejín Židov na Slovensku reprezentuje výskum židovských politických strán a politických ambícií ich predstaviteľov. Keďže stále prevláda názor, že Židia prostredníctvom židovských politických strán vstupovali do politického života spoločnosti, je zaujímavé sledovať spôsob, akým sa usilovali dosiahnuť zmenu spoločenských procesov. Sprevádzal ich pritom boj za rovnoprávnosť, za uznanie židovskej národnosti, ale aj rozmach sionistického hnutia a najmä politické ambície vedúcich predstaviteľov slovenského židovstva. To všetko (a nielen to) sa odohrávalo v zložitom, a pritom pozitívnom spoločensko-politickom prostredí 1. ČSR, ktoré prostredníctvom prezidenta T. G. Masaryka Židom garantovalo ich práva i osobnú slobodu. Katarína Mešková Hradská (1956) pracuje v Historickom ústave SAV, kde sa venuje problematike židovskej komunity na Slovensku v rokoch 1918-1945. Na túto tému napísala viacero kníh a vedeckých štúdií, ktoré uverejnila na Slovensku i v zahraničí. Ako riešiteľka domácich a zahraničných vedeckých projektov sa stala štipendistkou vedeckých inštitúcií v Izraeli a vo Francúzsku. Je nositeľkou viacerých ocenení za prínos k popularizácií dejín Slovenska.

Kniha o čítaní – čítanie o knihách – Roman Holec

24.40 
Kniha sa zamýšľa populárno-vedeckou formou nad fenoménom čítania na Slovensku v dlhom 19. storočí. Analyzuje čitateľov, preferovanú i zakazovanú literatúru, spôsoby, miesta i funkcie čítania a nakoniec i dôvody, ktoré viedli ľudí, že siahali po knihe. V storočí nacionalizmu mala kniha významné národnopolitické poslanie a nebolo preto vôbec jedno, čo deti, mládež, ženy, ale i obyčajní ľudia čítali. Beletria a jej autori boli v službách vopred zadefinovaných ideovo-politických cieľov a často vstupovali do politických zápasov. Preto dobrodružná, detektívna a ľúbostná literatúra, ako aj ďalšie ľahšie žánre, boli zakazované a marginalizované, rovnako „protislovenské“ alebo mravy ohrozujúce a rôzne tzv. dekadentné zahraničné publikácie. České knihy tvorili prekladmi a bohatou vydavateľskou činnosťou cestu k viac i menej kvalitnej svetovej literatúre, diela ruských autorov mali zase slovenských čitateľov povzbudzovať a posilňovať v slovanskom povedomí. S vydávaním, písaním a čítaním kníh úzko súviseli i obrazové prílohy, ktoré sprístupňovali text, rozvíjali fantáziu a dokázali literatúru i „predávať“. Kniha otvára všetky tieto otázky v celej ich zložitosti a protirečivosti a pokúša sa hľadať na ne odpovede.

Remeslá, cechy a manufaktúry na Slovensku: 15.–19. Storočie – Anton Špiesz

14.60 
•Vývoj a význam remeselnej výroby v období feudalizmu •Fungovanie cechov a manufaktúr •Remeslá, ktorým sa darilo •Zo života majstrov a postupné zavádzanie strojovej výroby •Cechové pravidlá – listiny, ale i spôsob práce •Spoločenské postavenie cechmajstrov •Lokality, v ktorých sa jednotlivé druhy remesiel a cechov rozvíjali •Pravidlá tovarišského a spoločenského života •Prvé manufaktúry na Slovensku Súkenníctvo, obuvníctvo, čižmárstvo, sedlárstvo, klobučníctvo, mäsiarstvo, puškárstvo, kolárstvo, stolárstvo, tesárstvo, debnárstvo, mlynárstvo, cinárstvo, kováčstvo, halenárstvo, rukavičkárstvo, pančuchárstvo, gombičkárstvo, medovníkarstvo, sviečkarstvo a mnohé iné.

Železná studnička, 2. vydanie – Karl Benyovszky

12.64 
Bratislavský rodák Karl Benyovszky bol v tridsiatych rokoch 20. storočia veľkým popularizátorom a obdivovateľom mesta. O Bratislave a okolí napísal niekoľko príťažlivých kníh. V knihe o Železnej studničke opisuje údolie Mlynskej doliny - v tesnej blízkosti mesta tu v tom čase bolo možné nájsť príjemné zákutia na oddych, reštaurácie, výletné kaviarne, mlyny, jazerá a nádhernú scenériu romantického lesa. Železná studnička vďačí za svoje meno železitému prameňu, ktorý tu vyviera. Údolie sa rozprestiera na hornom konci Vydrickej doliny. Pri rieke Vydrici, ktorá preteká pôvabnou dolinou, sa už pred stáročiami usadili mlynári a postavili si tu mlyny. V 19. storočí sa Železná studnička stala obľúbeným výletným miestom obyvateľov neďalekého Prešporka. Chýr o liečivých účinkoch železitej vody lákal návštevníkov zo širokého okolia. Podnikaví prešporskí mešťania tu preto vybudovali kúpeľný dom s reštauráciou. Zašlú slávu kedysi hojne navštevovaných miest pripomínajú už len zrúcaniny starých mlynov a množstvo dobových pohľadníc. Karl Benyovszky sa narodil 4. júla 1886 v centre Prešporka, na nároží terajšieho Hviezdoslavovho námestia a Mostovej ulice. Benyovszky, syn policajného úradníka, prežil v dome s výhľadom na Mestské divadlo a kostolík kláštora Notre Dame celé detstvo. Navštevoval maďarské školy, ale nemčinu stále považoval za svoj materinský jazyk. Po I. svetovej vojne ho v Budapešti odsúdili za protimonarchistické názory. Roku 1924 sa vrátil do Bratislavy, kde žil až do roku 1945. Pôsobil v redakcii Pressburger Zeitung, neskôr v Grenzbote. Intenzívne sa zaoberal históriou mesta, napísal knihu o dejinách mestského divadla, rozsiahle dielo o živote J. N. Hummela. Po slovensky vyšli jeho knihy Prechádzka starým Prešporkom, Malebné zákutia a dvory starého Prešporka, Obrázky z prešporského geta, Tajuplné povesti zo starého Prešporka, Považie – hrady, zámky, povesti a Železná studnička. Po násilnom vysťahovaní Nemcov z Československa žil v Rakúsku, kde 6. januára 1962 zomrel.

Před branou nenávratna – Adam Drda,Adam Drda

13.71 
Na podzim 2021 uplynulo právě osmdesát let od chvíle, kdy nacisté zahájili systematické deportace Židů z Čech a Moravy do vyhlazovacích koncentračních táborů. K tomuto neblahému výročí vychází kniha vzpomínek pamětníků přeživších šoa. Všichni zakusili antisemitskou persekuci, všichni jen zázrakem přežili nacistické „konečné řešení židovské otázky“, všichni ztratili své blízké. Jsou to skutečné příběhy skutečných lidí, které jsouvšak mnohdy krutější než smyšlené thrillery. Jsou to svědectví o zločinech.

Jazda storočiami – Peter Šimko

20.87 
Na začiatku bola snaha vydať katalóg exponátov v múzeu dopravy v Rajeckých Tepliciach. Ale keďže expozícia návštevníkov stručne oboznamuje s celými dejinami dopravy na Slovensku, bolo treba ich prehľadne spísať. A doplniť fotografiami zo zbierky múzea a ďalších majiteľov. Tak vznikla 224-stranová kniha, určená pre každého, kto sa chce zasvätiť do tajov dejín dopravy na Slovensku od prvých chodníkov cez stredoveké vozatajstvo, dunajskú flotilu, železničnú sieť a automobilovú dopravu až po lietadlá a lanovky.

Slovanské hradisko na Veľkom vrchu – Gabriel Fusek,Andrea Slaná

6.47 
Kniha je spracovaná formou dvojjazyčného katalógu (slovensko-anglického), pričom kompletizuje a podáva prehľad základných informácií a nových poznatkov o archeologickej lokalite, získaných vedeckým bádaním v minulosti, no predovšetkým v posledných rokoch. Autori publikácie Gabriel Fusek z Archeologického ústavu SAV Nitra a Andrea Slaná z Považského múzea v Žiline, boli zároveň členmi výskumného tímu archeológov pracujúcich na hradisku od roku 2013 do roku 2019. Počas týchto rokov sa tímu archeológov podarilo zhromaždiť mnohé poznatky doplňujúce mozaiku osídlenia Veľkého vrchu a objaviť početnú kolekciu artefaktov. Snaha prezentovať získané nálezy a oboznámiť nielen odbornú, ale aj širokú verejnosť o nové poznatky vyústila do prípravy výstavy, ktorej súčasťou je katalóg prinášajúci množstvo informácií, fotografií a detailných opisov vystavených exponátov. Hradisko bolo vyhlásené za Národnú kultúrnu pamiatku v roku 1967. Rozprestiera sa na kopci nazvanom Veľký vrch, pri obci Divinka neďaleko Žiliny. Pozostáva zo sústavy opevnení vytvárajúcich tri oddelené celky akropolu, vrcholovú časť a podhradie. Najstaršie opevnenie na Veľkom vrchu súvisí s ľudom lužickej kultúry. Počas výskumu sa zistilo, že už v mladšej dobe bronzovej sa tu rozprestieralo výšinné sídlisko. Na začiatku neskorej doby bronzovej ho obyvatelia osady opevnili v rozsahu, v akom ho možno vidieť dodnes. V mladšej dobe železnej a staršej dobe rímskej sídlilo na Veľkom vrchu obyvateľstvo púchovskej kultúry. Opevnili najvyššie položenú časť hradiska. Vybudovali menší hrádok s plochou asi 0,6 ha. Napokon vo včasnom stredoveku na hradisku sídlili Slovania. Novodobý výskum sa zameriaval predovšetkým na relikty tohto osídlenia. Pri budovaní opevnenia Slovania využili zvyšky valov z doby bronzovej. Z veľkomoravského obdobia boli objavené exkluzívne predmety dokladujúce prítomnosť miestnej elity a vojenskej družiny na hradisku, ako napríklad ostrohy a hroty šípov. Význam lokality dokladajú tiež viaceré hromadné nálezy železných predmetov. Viaceré nálezové situácie vo vrcholovej časti hradiska a na akropole poukazujú na existenciu drevených obydlí postavených na kamennej podmurovke. Prístupovú cestu z Považia vtedy uzatvárala brána chránená vežovitou stavbou. K spresneniu datovania náleziska prispeli fyzikálne analýzy uhlíkov z driev stavebných konštrukcií. Nálezisko podlieha najvyššiemu stupňu ochrany kultúrnej pamiatky.

Foto Rek Žilina – tajomstvo jedného kufra – Martina Bernátová

10.88 
Kniha Foto Rek Žilina, tajomstvo jedného kufra sa zaoberá dejinami ateliéru Rekovcov v Žiline, ktorý fungoval v rokoch 1889 1933 na ulici Jána Reka v Žiline, na mieste, kde sa dnes nachádza Mestský úrad. Kniha vychádza z genealogického a archívneho výskumu rodiny Rekovcov a poukazuje na prepojenie žilinských fotografiek Anny a Matildy Rekových s těšínskym fotografom Heinrichom Jandarekom. Prezentuje nielen fotografie z produkcie ateliéru a portréty členov rodiny národovca Jána Silvestra Reka, ktoré sú súčasťou zbierkového fondu Považského múzea v Žiline, ale aj modernú súčasnú tvorbu žilinského fotografa Juraja Reka, vnuka Matildy a Jána Silvestra Rekových. Publikácia tiež prináša výsledky z odbornej identifikácie historických fotografických techník vybratých fotografických pozitívov z dielne ateliéru Rek, ktorá prebehla v roku 2020 v Slovenskej národnej galérii v Bratislave.

Comenius 1592-1670 – Lenka Stolárová,Vít Vlnas

74.16 
Reprezentativní doprovodná publikace k výstavě představuje množství exponátů spojených s Komenským, jeho dobou i jeho druhým životem. Některé jsou zde publikovány vůbec poprvé, jiné nově interpretovány. Atraktivní katalog obsahuje přes 400 barevných reprodukcí.

Identita intenzivní naděje – Blanka Soukupová

15.58 
Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa – Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016). Jejími hlavními tématy jsou společensko-politická východiska minority po vzniku státu, v jeho „zlatém“ období a v době sílícího ohrožení československé demokracie ve třicátých letech minulého století. Syntetické zpracování se však věnuje také reakcím českožidovského a národněžidovského (sionistického) hnutí na dobovou situaci v závislosti na předchozích směrováních českého Židovstva. Jeho cílem je zasazení domácího vývoje do (středo)evropského kontextu.

Praha v červnu 1953 – Jakub Šlouf

15.90 
Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad. Politické důsledky takového činu by byly nedozírné. Vedení komunistické strany se ocitlo v prekérní situaci, protože revoltu vyvolaly stejné závody, které ještě před pěti lety aktivně pomáhaly zajišťovat v ulicích metropole únorový státní převrat. Hrozil proto zásadní otřes legitimity celého systému. Co se však v tomto období v továrnách skutečně změnilo? Dochované dokumenty včetně unikátních fotografií umožnily autorovi knihy rekonstruovat nejen tyto zapomenuté červnové události, ale také obecnější atmosféru v tehdejším průmyslu.

Baťové versus Československo – Karel Nedbálek

11.86 
Autor knihu rozdělil mezi hlavní tři protagonisty Tomáš Baťa st. (1876), J. A. Baťu a Tomáše Baťu ml. (1914). Snaží se provést ekonomickou a právní analýzu z pohledu znalostí roku 2021. Celou knihou prostupují sto korunové bankovky různých vzorů, májí symbolizovat cenu bot ve dvacátých letech dvacátého století. Tomáš Baťa st. (1876), jako by ve své závěti zanechal takový rébus, předpokládal, že ten, kdo jej vyřeší, má nárok na pokračování v jeho díle. Musíme předpokládat, že majetek světového koncernu, který zanechal, byl mnohonásobně větší, než který uvedl v kupní smlouvě, mluví se dokonce o minimálně pětinásobku až desetinásobku hodnoty majetku firmy. Kdyby tato částka podléhala našim československým zákonům v té době, tak by byla daň kolem 20 % a částka mezi 50 až 100 milióny korun československých. Další problém byla v nástupnictví, kdy velmi lpěl na potomku, jak ukazuje jeho osobní trauma, před světovou válkou, kdy jeho nastávající nemohla mít děti a Tomáš Baťa ml. (1914), jeho jediný syn byl zatím nezkušený. U Tomáše Bati st. (1876) vznikla geniální myšlenka, ve formě správcovství, a tak přesně nedefinoval jméno firmy v zahraničí, a to švýcarské společnosti Leader A.G. Další problém je ten, jak bylo uhrazeno 50 mil., z „ústní“ kupní smlouvy, kdy firmu prodával J. A. Baťovi. Úhrada se jenom prováděla z firemních zdrojů, a kdy jenom roční zisk byl větší. Jak taky historicky vyplynulo ten, kdo proces nástupnictví právně obhájí, tak ten má právo na pokračování v baťových ideách a baťovým duchem. Tomáši Baťovi ml. (1914) se to nakonec v roce 1973 podařilo a byly ukončeny všechny soudní spory a byla rozdělena sféra vlivu ve světě. V neposlední řadě jsou zveřejněny některé úvahy vládních a stranických orgánů, jak věc vyřešit, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá.“ Je zde také zveřejněna fotokopie poslední vůle Tomáše Bati st. (1876), která zatím nebyla často publikována.

Párkány Huszadik századi történetek – Tomáš Baka

12.64 
A mai Párkány területe már a kezdetektől bővelkedett történelmi eseményekben. A mai városhely első lakói a kelták voltak. A rómaiak itt építették fel Anavum névre keresztelt erődítményüket. A település több évszázadig Magyarország része volt, majd 1918 után több államigazgatás részeként is szerepelt. A könyv a város történelmének rövid áttekintését tartalmazza, nagyobb figyelmet szentelve a 20. századnak. Az elbeszélések és visszaemlékezések betekintést engednek a régi Párkány életébe. Végigsétálhatunk annak utcáin, részt vehetünk ünnepségein és a mindennapok történései mellett emlékezünk azon eseményekre, amelyek beégtek a párkányiak emlékezetébe. Megismerkedhetünk a város egyes lakóival, azok családjával, emlékeivel és élményeivel. Az ő szemükön át láthatjuk a várost és az életet benne. Tomáš Baka 1989-ban született Malackyban, de kisgyermek korától Párkányban él és párkányinak is tartja magát. 2008-ban érettségizett a helyi gimnáziumban. Tanulmányait kisebb szünet után a Nyitrai Konstantin Filozófus Egyetemen folytatta, történész szakon, melyet 2015-ben fejezett be. Szakdolgozatában Párkány két háború közti időszakát ölelte fel. Mint történész, elsősorban a helyi történelemmel és a 20. század eseményeivel foglalkozik.

Prešporský kaleidoskop, 2.vydanie – Linzboth Juraj

13.62 
Redaktor, fotograf, typograf, grafický dizajnér Juraj Linzboth (1930) vo svojom rozprávaní oživuje nenávratne stratenú atmosféru ulíc a domov starej Bratislavy, pretože do nich vracia pôvodných obyvateľov. Hoci ho k nim do značnej miery viaže rodinná tradícia, robí to nepateticky, za pomoci archívnych dokumentov a fotografií. Výsledkom je živá galéria ľudských osudov a charakterov, v ktorej sú rovnako dôležité životopisné fakty ako drobné epizódy i dobromyseľné klebietky. Aj vďaka nim zisťujeme, že napriek rozličným dobovým odlišnostiam človek ostáva predovšetkým človekom.

Tak to bylo tehdy a tam – Bohuslav Andrš,Bohuslav Andrš

13.71 
Vzpomínky Bohuslava Andrše, rodáka z vesnice Česká Alexandrovka u Oděsy, jsou mimořádným dokladem temných událostí 20. století: sovětské kolektivizace, Velkého teroru, a především bojů na východní frontě druhé světové války, jichž se zúčastnil coby příslušník 1. čs. armádního sboru. Jeho svědectví o cestě ze severní Bukoviny do Prahy a citované paměti spolubojovníků a rodinných příslušníků jsou výjimečným vyprávěním – podávají totiž válku i návraty po ní pohledem obyčejných mužů, otevřeně a bez heroizace.

Kněžská nemocenská pokladna v Československu 1924-1948 – Petr Hlavačka

15.66 
Publikace se zabývá málo známým tématem kněžského nemocenského pojištění a to formou dílčích analýz doposud nezpracovaných archivních dokumentů. Veřejnosti představuje v širších souvislostech fenomén kněžského pojištění v době první republiky, okupace a poúnorových událostí, odkrývá jeho příčiny, fungování a zánik. Mimo jiné připomíná osudy dvou hlavních protagonistů, římskokatolických kněží P. Ferdinanda Chýlka a P. Aloise Čápa, kteří svou životní cestu úzce spojili s Kněžskou nemocenskou pokladnou. První zahynul v roce 1941 v koncentračním táboře Buchenwald, druhý strávil téměř šest let v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. Po osvobození vedl Alois Čáp pokladnu až do její likvidace v roce 1948. Po mocenském nástupu komunistické ideologie byl spolu s ostatními členy správního sboru zatčen, krutě vyslýchán a ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen k mnoha letům vězení. Po propuštění na následky útrap z doby okupace a komunistického režimu zemřel. Vznik Kněžské nemocenské pokladny v Československu neměl ve své době srovnání u nás ani v zahraničí. Zanedlouho od svého vzniku si pokladna svým stavovským zaměřením a posláním přesahujícím její zákonné povinnosti vybudovala značné renomé. Její celorepublikovou působnost upravoval zákon a vládní nařízení (1926), podle kterého jejími pojištěnci byli mimo katechety a profesory náboženství všichni římskokatoličtí a řeckokatoličtí kněží v Čechách, na Moravě, ve Slezsku na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Duchovní, pocházející ze všech diecézí na území Československa, se tehdy hlásili k rozmanité národnostní skladbě. Byli mezi nimi Češi, Slováci, Němci, Maďaři, Rusíni, Poláci Tomuto pokladna podřídila i svou administrativu, která vycházela pro pojištěnce v jejich jazykových mutacích. Předkládané knižní vydání připomíná projekt kněžského pojišťovnictví v Československu a doplňuje mozaiku regionálních a církevních dějin první poloviny 20. století. Svým zaměřením a cíli je určeno nejen odborné veřejnosti, ale i tematicky spřízněnému čtenářskému publiku. V knize je zveřejněno 172 archivních fotografií a dokumentů.